Přeskočit na obsah

2024 v kosmonautice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento seznam uvádí události související s kosmonautikou, které se uskutečnily roku 2024.

Základní statistika

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2024 dosud do vesmíru odletělo v 9 kosmických lodích celkem 28 lidí, z toho 15 při svém prvním kosmickém letu. Turecko a Bělorusko se dočkaly svého vůbec prvního astronauta. Osm z dřívějších astronautů v roce 2024 zemřelo.

Od ledna do listopadu 2024 se uskutečnilo:

  • 226 orbitálních kosmických startů ze Země (z toho 220 úspěšných, 2 částečně úspěšné a 4 neúspěšné) a několik desítek startů suborbitálních,
  • 17 přistání kosmických lodí a automatických sond nebo jejich částí na Zemi po řízeném průletu atmosférou (z toho 16 úspěšných a 1 neúspěšné),
  • 3 přistání automatických sond na Měsíci (z toho 2 úspěšná a 1 částečně úspěšné),
  • 1 start automatické sondy z Měsíce (úspěšný).

Lidé a kosmické agentury

[editovat | editovat zdroj]

V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se minulých, současných i budoucích kosmonautů a astronautů a klíčových událostí týkajících se kosmických agentur.

Související informace naleznete také v článku Seznam kosmonautů zúčastnivších se kosmických letů.
  • 9. dubna – Sovětský kosmonaut Vladimir Aksjonov zemřel ve věku 89 let. Absolvoval dvě mise v kosmických lodích Sojuz, ve vesmíru strávil 12 dní.[5]
  • 19. dubna – Měsíc před svými 73. narozeninami zemřel první a dosud i poslední syrský kosmonaut Muhammed Ahmad Fáris. V roce 1987 absolvoval jediný kosmický let, při němž ho loď Sojuz TM-3 dopravila na sovětskou vesmírnou stanici Mir.[6]
  • 7. června – Při havárii letadla, které sám pilotoval, zahynul ve věku 90 let americký astronaut William Anders.[7] Při svém jediném, šestidenním kosmickém letu byl koncem roku 1968 členem posádky Apolla 8, která jako první doletěla k Měsíci a desetkrát ho obkroužila. Anders přitom pořídil slavnou fotografii Východ Země.
  • 11. června – Vytvoření 4. skupiny kosmonautů oznámila čínská agentura CMSA. Výběr zahájený v říjnu 2022 byl poprvé otevřen také pro uchazeče ze zvláštních administrativních oblastí Hongkong a Macao, z nichž bylo vybráno po jednom budoucím specialistovi užitečného zatížení. Kosmonautkou se stane hongkongská policistka Laj Kcha-Jing, jména jejího kolegy z Macaa ani osmi pilotů z pevninské Číny nebyla oznámena, jak je zvykem.[8]
  • 12. června – Ve věku 82 let zemřel ruský kosmonaut Vjačeslav Zudov. Svůj jediný kosmický let, kvůli neúspěšnému připojení ke stanici Saljut 5 pouze dvoudenní, absolvoval v roce 1976.[9]
  • 13. června – Ministr dopravy ČR Martin Kupka řekl médiím, že Česko využije nabídky vyslat svého kosmonauta na Mezinárodní vesmírnou stanici. Záložní pilot ESA Aleš Svoboda by mohl letět už příští rok.[10]
  • 10. července – Ve věku necelých 92 let zemřel americký astronaut Joseph Engle. Kvůli zkrácení programu Apollo mu unikl let na Měsíc, ale poté absolvoval dvě vesmírné mise raketoplánu Space Shuttle.[11]
  • 7. srpna – Americký astronaut Jon McBride zemřel ve věku necelých 81 let. V roce 1984 absolvoval jediný osmidenní kosmický let v raketoplánu Challenger.[12]
  • 28. října – Český stíhací pilot Aleš Svoboda, vybraný v roce 2022 mezi záložní astronauty NASA,[13] zahájil Evropském středisku astronautů (EAC) v Kolíně nad Rýnem první blok základního výcviku pro kosmický let.[14] Ten bude v celkem třech blocích pokračovat až do května 2026. Rozsah výcvikových hodin je pro tyto bloky 268 a 187 hodin.[15]
  • 4. prosince – Nově zvolený americký prezident Donald Trump nominoval do funkce ředitele NASA (nejvyššího představitele agentury) Jareda Isaacmana. Isaacman je úspěšný americký podnikatel v oblasti platebních systémů, ale současně zkušený soukromý pilot a účastník dvou kosmických letů, které sobě i členům svých posádek financoval. Při svém druhém letu Polaris Dawn v září 2024 absolvoval vůbec první soukromý výstup do volného prostoru v historii. Trumpovu nominaci musí schválit Senát Kongresu USA.[16][17]

Kosmické lety s posádkou a podpůrné lety

[editovat | editovat zdroj]

V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se kosmických letů s posádkou, vesmírných stanic a souvisejících podpůrných letů bez posádky, především zásobovacích letů a testovacích letů nových kosmických lodí.

Související informace naleznete také v článku Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů.
  • 30. ledna – Poprvé na raketě Falcon 9 se vydala z Floridy k Mezinárodní vesmírné stanici nákladní loď Cygnus; dosud je vynášely z kosmodromu MARS ve Virginii rakety Antares 230, později 230+. Dvacátá mise označená Cygnus NG-20 byla pojmenována po astronautce Patricii Robertsonové, která po základním výcviku zahynula při letecké nehodě.[26] Loď se k ISS připojila 1. února 2024 a dopravila na ni 3 723 kg zásob.[27]
  • 4. února – Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko při svém pobytu na ISS vyrovnal rekordní čas celkové doby trvání kosmických letů jednotlivce. Dosavadní rekord v délce 878 dní, 11 hodin a 30 minut ustavil svým pátým letem v roce 2015 jiný ruský kosmonaut Gennadij Padalka.[28]
  • 7. února – Z ISS odletěli 4 astronauti komerčního letu Axiom Mission 3.[29] Jejich let, původně naplánovaný jako dvoutýdenní, se kvůli počasí v možných místech přistání protáhl na 22 dní. Do vod Atlantiku u Floridy přistáli 9. února.[30]
  • 13. února – Další obměnu nákladních lodí u ruského segmentu ISS zahájil odlet Progressu MS-24[31] a jeho zánik nad jižním Tichým oceánem o několik hodin později.[32] Loď, která na stanici v srpnu dopravila 2,5 tuny materiálu a zásob, v následujících 172 dnech připojení k zádi ISS celkem osmkrát spustila své motory kvůli nezbytnému zvýšení dráhy stanice, včetně jednoho úhybného manévru před kosmickým smetím.
  • 15. února – Nová zásobovací loď Progress MS-26 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici s 2 518 kg nákladu.[33] Na záď stanice se připojila 17. února 2024.[34]
  • 21. března – Již třicátá zásobovací loď Dragon společnosti SpaceX odstartovala z Floridy k Mezinárodní vesmírné stanici.[39] Mise CRS-30 s 2 841 kg nákladu se k ISS připojila o dva dny později.[40]
  • 23. března – Napodruhé, po neúspěšném pokusu 21. března,[41] z Bajkonuru odstartovala kosmická loď Sojuz MS-25.[42] Oleg Novickij a první běloruská kosmonautka Maryna Vasileuská na ISS letěli jako krátkodobá 21. návštěvní posádka, Tracy Caldwellová Dysonová jako členka nadcházející půlroční řádné expedice na ISS. K Mezinárodní vesmírné stanici se připojili 25. března.[43]
  • 6. dubna – Na Zemi se po dvou týdnech z ISS vrátila 21. návštěvní posádka, Oleg Novickij a Maryna Vasileuská. V kosmické lodi Sojuz MS-24 s nimi stanici opustila také Loral O'Harová, která byla v předchozím půlroce členkou 70. dlouhodobé expedice.[44] Okamžikem odpojení Sojuzu od ISS na stanici začala Expedice 71.
  • 28. dubna – Po 36 dnech spojení odletěla od ISS nákladní loď SpaceX CRS-30 s asi 1 850 kg vědeckého materiálu. O dva dny později přistála v Atlantiku nedaleko Tampy.[47]
  • 2. května – Posádka SpaceX Crew-8 přesunula svou loď z předního na horní port modulu Harmony, čímž dostupnější přední port uvolnila pro přílet kosmické lodi Starliner při nadcházejícím testovacím letu s posádkou.[48]
  • 28. května – Ruská nákladní loď Progress MS-25 se odpojila od ISS a o několik hodin později řízeně zanikla nad jižním Tichým oceánem. Ke stanici přiletěla o 177 dní dříve, 3. prosince 2023.[49]
  • 4. června – Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko se stal prvním člověkem v historii, který během svých kosmických letů strávil ve vesmíru 1000 dní.[54]
  • 5. června – Z kosmodromu CCSFS na Floridě napotřetí odstartovala kosmická loď Starliner Calypso k první testovací misi s lidmi na palubě. Posádku letu Boeing Crew Flight Test (Boeing CFT) tvořili Barry Wilmore a Sunita Williamsová.[55] Poprvé v historii tak nastala situace, že ve vesmíru současně byly 4 různé typy kosmických lodí určených pro přepravu lidí – vedle Starlineru také americký Crew Dragon společnosti SpaceX a ruský Sojuz připojené k Mezinárodní vesmírné stanici a čínská Šen-čou připojená k Vesmírné stanici Tchien-kung.
  • 6. června – Kosmická loď Starliner Calypso na misi Boeing CFT se – byť se zpožděním kvůli řešení problému s manévrovacími motory – připojila k Mezinárodní vesmírné stanici.[56]
  • 13. června – Kvůli problému s „nekomfortem” ve skafandru byl na ISS odložen výstup do vesmíru, který měli podniknout astronauti Tracy Caldwellová Dysonová a Matthew Dominick.[57]
  • 24. června – Američtí astronauti ani napodruhé nepodnikli výstup do vesmíru. Tracy Caldwellová Dysonová a Michael Barratt sice strávili půl hodiny ve vakuu, ale neopustili přechodovou komoru kvůli úniku chladicí kapaliny z jednoho z jejich skafandrů.[58]
  • 27. června – Všichni členové posádky ISS se zhruba na hodinu uchýlili do svých kosmických lodí kvůli hrozícímu kontaktu stanice s tříští ze starší ruské družice Resurs-P1, z níž se nedlouho předtím na oběžné dráze uvolnilo na více než 100 úlomků.[59]
  • 3. července – Již 3. letošní a celkem 16. čínský výstup z TSS uskutečnili čínští kosmonauti Jie Kuang-fu a Li Cchung.[60] Na modul Wen-tchien během šesti a půl hodiny umístili podobné ochranné prvky před kosmickým smetím, jakými byl už 28. května vybaven modul Meng-tchien.[61]
  • 12. července – Pomocí robotické ruky Canadarm2 a pozemního personálu oddělila posádka ISS od stanice nákladní loď Cygnus NG-20 naplněnou 3 340 kg odpadu, která se poté vlastními silami vzdálila.[62] O den později vstoupila do atmosféry a zanikla.[63]
  • 17. července – Americká agentura NASA oznámila, že na neurčito odkládá všechny výstupy do vesmíru z ISS, než se definitivně objasní příčiny úniku vody do skafandru při výstupu 24. června 2024.[64]
  • 4. srpna – Další zásobovací loď odstartovala z Floridy k Mezinárodní vesmírné stanici. Cygnus NG-21 odletěl nákladem o hmotnosti 3 857 kg[65] a nesl jméno astronauta Francise R. „Dicka” Scobeeho, který v lednu 1986 zahynul při havárii během startu raketoplánu Challenger na misi STS 51-L.[66]
  • 29. října – Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala kosmická loď Šen-čou 19 s tříčlennou posádkou pro nadcházející půlroční pobyt na Vesmírné stanici Tchien-kung.[91] Cchaj Sü-če, Sung Ling-tung a Wang Chao-ce se se svou lodí ke stanici připojili po 6,5 hodinách letu.[92]
  • 3. listopadu – Odpojení od Vesmírné stanice Tchien-kung a o 9 hodin později také přistání v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko podnikla tříčlenná posádka kosmické lodi Šen-čou 18, kterou tvořili Jie Kuang-fu, Li Cchung a Li Kuang-su.[93] Velitel Jie přistál jako první čínský kosmonaut, který při svých letech strávil ve vesmíru celý jeden rok.
  • 5. listopadu – Další let se zásobami a vědeckými experimenty pro posádku Mezinárodní vesmírné stanice vypustila z Kennedyho vesmírného střediska společnost SpaceX. Mise CRS-31 ke stanici se 2 762 kilogramy materiálu doletěla za 12 a půl hodiny a úspěšně se k ní připojila.[94]
  • 15. listopadu – Další nákladní loď neodletěla z Floridy k ISS, ale z čínského kosmodromu Wen-čchang k Vesmírné stanici Tchien-kung (TSS).[95] Kolem 7 500 kg zásob a vědeckých experimentů bylo určeno pro čerstvou tříčlennou posádku stanice a částečně i pro její nástupce, kteří přiletí na střídání na jaře 2025. Nákladní loď Tchien-čou 8 totiž u stanice zůstane 8 až 9 měsíců.[96]
  • 18. listopadu – Nad jižním Tichým oceánem zanikla čínská nákladní kosmická loď Tchien-čou 7, která v lednu 2024 přivezla na TSS 7 400 kg zásob, vybavení a vědeckých experimentů. Od stanice se odpojila 10. listopadu.[97]
  • 19. listopadu – Odpojením od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a o několik hodin později řízeným vstupem do atmosféry nad jižním Pacifikem skončil let ruské nákladní lodi Progress MS-27. Na stanici na přelomu května a června 2024 přivezla 2,5 tuny zásob a materiálu.[98][99]
  • 19. listopadu – ISS jen o několik hodin později musela mimořádné zvýšit svou dráhu kvůli snížení rizika své srážky při míjení s vesmírným odpadem, částí nefunkční obranné meteorologické družice, která se rozpadla v roce 2015.[100]
  • 21. listopadu – Z Bajkonuru odstartovala další ruská nákladní kosmická loď a zamířila k ISS. Progress MS-29 byl naložen 2,5 tunami zásob a vybavení.[101] Ke stanici se v pořádku připojila 23. listopadu,[102] ale posádka stanice při otevření průlezu zaznamenala nepříjemný zápach a kapky neznámé kapaliny, takže ihned uzavřela poklop.[103] Podle zprávy NASA z 25. listopadu už ale loď byla otevřena, protože se zápach, pravděpodobně pocházející z materiálů uvnitř nákladní kosmické lodi, mezitím rozptýlil.[104]
  • 5. prosince – Končící ředitel NASA Bill Nelson oznámil další odklad mise Artemis II s plánovaným obletem Měsíce lodí s lidskou posádkou ze září 2025 na duben 2026. Zpoždění vysvětlil nutností technických kontrol a změnu návratové trajektorie kvůli potížím s tepelným štítem při předchozí misi programu. Také termín dalšího letu Artemis III se posunul, a to na polovinu roku 2027.[105] Lidé by při něm měli po 55 letech znovu stanout na povrchu Měsíce.
  • 17. prosince – Čínští kosmonauti Cchaj Sü-če a Sung Ling-tung vystoupili z Vesmírné stanice Tchien-kung, aby dokončili instalaci zařízení na ochranu vesmírné stanice před kosmickým smetím a splnili další úkoly.[106] Výstupem o délce 9 hodin a 6 minut překonali o 10 minut skoro 25 let starý rekord amerických astronautů Jamese Vosse a Susan Helmsové z 11. března 2001.[107]
  • 17. prosince – U břehů Floridy v Mexickém zálivu přistála kosmická loď Cargo Dragon na konci své mise SpaceX CRS-31.[108] O den dříve se odpojila od ISS, kam 5. listopadu dopravila bezmála 2,8 tuny zásob.
  • 19. prosince – Jen dva dny po Číňanech se do volného prostoru vydali také Rusové. Alexej Ovčinin a Ivan Vagner kromě dalších aktivit nainstalovali rentgenový spektrometr, který bude po tři roky, v periodách trvajících 72 dní, pozorovat vždy celkem 84 procent nebeské sféry. Při teprve třetím výstupu z ISS v roce 2024 strávili mimo bezpečí stanice 7 hodin a 17 minut.[109][110].

Automatické sondy a satelity

[editovat | editovat zdroj]

V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se klíčových automatických sond a satelitů zejména s vědeckým, pozorovacím a technologickým určením, vyslaných na oběžnou dráhu Země, k Měsíci a k ostatním planetám Sluneční soustavy.

Související informace naleznete také v článcích Kosmická sonda a Umělá družice.
  • 18. ledna – Marsovskému minivrtulníku Ingenuity se na konci jeho 72. letu ulomil list rotoru a konce dalších listů se poškodily. Stroj, od něhož se původně očekávaly alespoň 3 lety, tak byl mnohonásobně úspěšnější a v řídké atmosféře Marsu nalétal celkem 2 hodiny a 9 minut. Významně přitom pomohl při plánování cest vozítka Perseverance, s nímž na Mars přiletěl 18. února 2021.[120]
  • 19. ledna – V povrch měsíčního Moře nektaru úspěšně, i když se špatnou orientací solárních panelů vůči Slunci, dosedl přistávací modul japonského projektu SLIM. Modul Japonsku zajistil 5. místo mezi zeměmi světa, které dosáhly hladkého přistání na Měsíci. Na cestu se vydal 7. září 2023 z kosmodromu Tanegašima spolu americko-japonským rentgenovým teleskopem XRISM.[121]
  • 15. února – K Měsíci odletěl z Floridy lunární modul Nova-C společnosti Intuitive Machines, která tak začala plnit své úkoly podle programu komerční dopravy nákladu na Měsíc (CLPS). Na rozdíl od modulu Peregrine vyslaného v lednu 2024 dalším partnerem z programu CLPS se Nova-C k Měsíci skutečně vypravila.[122]
  • 19. února – V Utahu v USA dosedlo přistávací pouzdro Winnebago-1 společnosti Varda Space Industries o hmotnosti 90 kg. Při historicky prvním návratu komerčního tělesa tohoto typu byly na Zemi dopraven experiment s pěstováním krystalů ritonaviru, léku používaného k léčbě AIDS. Do vesmíru se pouzdro dostalo 12. června 2023 při hromadném vypuštění skupiny družic raketou Falcon 9 (mise Transporter-8).[123]
  • 23. února – Asi 300 km od měsíčního jižního pólu v kráteru Malapertuis přistál lunární modul Nova-C. První přistání amerického tělesa na Měsíci od Apolla 17 v roce 1972 a vůbec první přistání soukromého modulu na Měsíci ale nebylo stoprocentní – modul se při něm kvůli chybě při pohybu nad terénem částečně překlopil a zůstal stát v úhlu asi 30° od plánované horizontální polohy.[124]
  • 13. března – Z kosmodromu Si-čchang odstartovala k Měsíci dvojice družic DRO-A a DRO-B zacílené na vzdálenou retrográdní dráhu (DRO) kolem Měsíce. Takové dráhy je pro svou velkou stabilitu vhodné pro umístění infrastruktury pro širší měsíční programy, např. pro navigační a komunikační účely. Start však poznamenala anomálie na horním stupni rakety Čchang-čeng 2C, a tak nebylo jasné, jestli se cíl mise podaří splnit.[125] Později se však ukázalo, že obě sondy i přes počáteční potíže dráhy DRO dosáhly a zahájily testování spolupráce s družicí DRO-L obíhající od února 2024 po nízké oběžné dráze Země.[126]
  • 6. května – Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang kosmickou sondu Čchang-e 6. Jejím úkolem bylo získat poprvé v historii vesmírného výzkumu vzorky kamenů a zeminy z povrchu odvrácené strany Měsíce.[127]
  • 1. června – Sestava přistávacího modulu a návratové kapsle čínské kosmické sondy Čchang-e 6 úspěšně přistála v impaktním měsíčním kráteru Apollo Basin poté, co se 30. května oddělila od základního modulu, který zůstal na oběžné dráze Měsíce.[128][129]
  • 3. června – Návratová kapsle sondy Čchang-e 6, naplněná v předchozích dvou dnech vzorky z měsíčního povrchu, odstartovala z provizorní startovní rampy tvořené přistávacím modulem. Kapsle se o 3 dny později přiblížila a připojila k základnímu modulu obíhajícímu kolem Měsíce.[130]
  • 25. června – Na Zemi se vrátilo přistávací pouzdro s 1935 gramy vzorků z povrchu odvrácené strany Měsíce. Po pětidenním letu z měsíční oběžné dráhy dopadlo na padáku v čínské provincii Vnitřní Mongolsko. Úspěšně tak skončila mise Čchang-e 6 zahájená startem 6. května 2024.[131]
  • 17. července – NASA oznámila, že kvůli zpoždění termínů a minulému i hrozícímu budoucímu zvyšování nákladů ukončí vývoj měsíčního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Jeho účelem mělo být vyhledávání ledu a dalších potenciálních zdrojů na povrchu Měsíce, ale NASA je schopna téhož dosáhnout i jinými projekty svého měsíčního programu.[132]
  • 29. července – Agentura NASA provedla technologickou demonstraci systému Deep Space Optical Communications, při níž dopravila data prostřednictvím laserového signálu do přijímače své sondy Psyche. Ta byla v tu chvíli ve vzdálenosti 460 milionů kilometrů od Země.[133]
  • 6. srpna – Čínská firma SSST vypustila první sadu 18 satelitů své nové komunikační megakonstelace Čchien-fan (Tisíc plachet). Plánovaných více než 14 tisíc satelitů pro globální širokopásmový přístup k internetu – z toho 648 do konce roku 2025 – je jen jedním ze dvou čínských pokusů o konkurenci pro americkou síť Starlink. Po několika hodinách se ukázalo, že po uvedení satelitů na oběžnou dráhu explodoval druhý stupeň nosiče Čchang-čeng 6A a vytvořil shluk několika stovek kusů kosmického odpadu.[134] Také druhá síť Kuo-wang plánuje brzy vypustit první satelity z plánovaných 13 tisíc kusů.[135]
  • 8. srpna – NASA vypnutím vysílače ukončila provoz sondy NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer), která se více než 10 let zaměřovala na hledání asteroidů a komet, včetně těch, které by mohly představovat hrozbu pro Zemi. Sonda bez vlastního pohonného systému se nemohla udržet na postupně se snižující oběžné dráze. NEOWISE koncem roku 2024 bezpečně shoří v atmosféře Země.[136]
  • 20. srpna – Necelých 7 000 km nad Zemí[137] (a o den dříve kolem Měsíce[138]) proletěla sonda JUICE.zaměřená na výzkum ledových měsíců planety Jupiter. Při průletu pomocí svých přístrojů potvrdila v atmosféře naší planety důkazy podmínek vhodných pro existenci života, které bude testovat i v cíli své cesty.[139] Sondu vyvinula a v dubnu 2023 vypustila Evropská kosmická agentura a její průlet byl prvním z plánovaných gravitačních manévrů pro postupné zvyšování rychlosti a změnu trajektorie letu. Než se v červenci 2031 dostane k cíli své cesty, proletí JUICE kolem Země ještě dvakrát.[140][141]
  • 27. srpna – Technici z Laboratoře tryskových pohonů NASA (JPL), kteří již 47 roků řídí let sondy Voyager 1, přepnuli ovládání sondy mezi dvěma sadami trysek. Choulostivá operace obešla ucpávání palivových trubic v dosud používané sadě trysek, čímž obnovila natáčení sondy a její antény k Zemi a zlepšila tak příjem vědeckých dat.[142] JPL dříve informovala o záměru udržet oba Voyagery v chodu alespoň do 50. výročí zahájení mise v roce 1977.[143]
  • 4. září – Společná evropská a japonská sonda BepiColombo počtvrté proletěla (ve vzdálenosti 165 km) kolem Merkuru na své složité trajektorii, po níž se k planetě ještě dvakrát vrátí a nakonec se v listopadu 2026 usadí na její oběžné dráze. Z ni bude podrobně studovat zejména Merkurovo magnetické pole, magnetosféru a vnitřní i povrchové struktury.[144][145]
  • 6. září – Utajovaný experimentální znovupoužitelný raketoplán přistál po 276 dnech své třetí mise v testovací oblasti Lobnor v čínském autonomním regionu Sin-ťiang.[146][147] Stroj je považován za součást čínského programu Šen-lung, obdoby amerického programu znovupoužitelného raketoplánu Boeing X-37B.
  • 7. října – Z kosmodromu CCSFS odstartovala na raketě Falcon sonda Hera, klíčová vědecká mise evropské agentury ESA v roce 2024. Sonda zamíří k planetce Didymos a jejímu měsíci Dimorphos, aby prozkoumala důsledky střetu Dimorpha se sondou DART v září 2022. Americká NASA tehdy řízenou srážkou testovala možnosti odklonění měsíce z jeho dráhy pro případ, že by v budoucnu nějaké podobné těleso ohrožovalo Zemi.[148]
  • 14. října – Na svou více než pětiletou cestu k Jupiteru se z KSC vydala nejdražší meziplanetární sonda NASA pojmenovaná Europa Clipper. S pomocí dvou gravitačních manévrů v blízkosti Marsu a Země má doletět k Jupiteru v roce 2030 a usadit se na jeho oběžné dráze, na níž se celkem 49krát prosmýkne kolem hlavního cíle cesty, ledem pokrytého měsíce Europa, a bude ho přitom detailně sledovat.[149]
  • 6. listopadu – Sonda Parker Solar Probe, kterou v srpnu 2018 vypustila americká NASA, provedla sedmý a poslední průlet kolem Venuše. Díky němu zamířila na vysoce eliptickou dráhu s periheliem necelých 7 milionů kilometrů nad středem Slunce. Sonda bude zkoumat vnější sluneční korónu, k čemuž dostala do vínku vhodné podmínky – bude se kolem Slunci pohybovat nejblíže ze všech lidmi uměle vyrobených objektů a současně nejrychleji ze všech lidských výtvorů, až 191 km/s.[150][151]
  • 1. prosince – Evropsko-japonská sonda BepiColombo provedla po třech měsících další, již pátý ze šesti plánovaných průletů kolem planety Merkur. Na své cestě na oběžnou dráhu Merkuru dosud absolvovala gravitační manévry u Země a Venuše v roce 2020, podruhé u Venuše a poprvé u Merkuru v roce 2021, a pak u Merkuru jednou v letech 2022 a 2023 a dvakrát letos.[152]
  • 5. prosince – S jednodenním odkladem kvůli technické závadě odletěla z indického kosmodromu Satiše Dhawana evropská sonda Proba-3. Její dvě části budou na vysoce eliptické dráze kolem Země mezi sebou udržovat na milimetry přesně stanovenou vzdálenost, při níž díl Occulter bude dílu Coronograph vytvářet umělé zatmění Slunce. To umožní provádět několikahodinová pozorování, která by mohla vést např. k porozumění, proč je sluneční koróna o tolik teplejší než samotné Slunce, nebo jak se v čase mění jeho výdej energie.[153]
  • 12. prosince – Pouhých 360 kilometrů nad povrcem se kolem Země prosmýkla sonda Lucy. Na své cestě ke studiu trojánů, planetek obíhajících před a za Jupiterem po jeho oběžné dráze kolem Slumce, tedy ve dvou z tzv. libračních center soustavy Slunce a Jupitera. Od startu v říjnu 2021 se Lucy k Zemi vrátila už podruhé a tentokrát se díky její graviteční asistenci urychlila vzhledem ke Slunci o 7,31 kilometrum za sekundu. Její let je naplánoán až do roku 2033.[154]
  • 21. prosince – Z kalifornského kosmodromu Vandenberg se spolu s 29 dalšími satelity do vesmíru vydal cubesat LASARsat, který vytvořila skupina středoškoláků LASAR[155] s výrobní podporou brněnské firmy Spacemanic.[156] Satelit bude testovat laserové aplikace pro řízení kosmického provozu se zaměřením na studium vlivu zemské atmosféry na laserové paprsky a jejich využití při řešení problému kosmického smetí. Studenti tak navazují svůj úspěch z jara 2024 v soutěži Conrad Challenge organizované agenturou NASA, v níž se svým projektem zvítězili ve dvou ze tří kategorií.[157][158]
  • 15. prosince – Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang prvních 10 satelitů nové internetové konstelace Kuo-wang (Národní síť). Sestavu budovanou státní společností China Satnet v roce 2021 by mělo po dokončení tvořit až 13 tisíc jednotek. Jde přitom už o druhou síť, jejíž první satelity letos z Číny odletěly – již v srpnu vyslala společnost SSST prvních 18 satelitů konstelace Čchien-fan (Tisíc plachet) a od té doby jich přidala dalších 36.[159]
  • 24. prosince – Americká sonda Parker Solar Probe na své cílové oběžné dráze kolem Slunce proletěla pouhých 6,1 milionů kilometrů nad jeho povrchem. Dosáhla přitom rychlosti přes 190 kilometrů za sekundu, a potvrdila tak své postažení nejrychlejšího objektu vyrobeného lidstvem. Sbírala přitom data o vnější sluneční koróně, která bude v dalších týdnech v energeticky klidnějším prostředí své protáhlé eliptické dráhy vysílat na Zemi. Do těsné blízkosti Slunce se ještě několikrát vrátí, vždy po 3 měsících.[160][161]

Rakety a kosmodromy

[editovat | editovat zdroj]

V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající raket a raketové techniky, včetně kosmodromů, zejména o inauguračních letech nových raket, o posledních letech dříve zavedených raket, nebo o větších selháních a jiných mimořádných událostech spojených s raketami.

Související informace naleznete také v článcích Nosná raketa a Kosmodrom.
  • 8. ledna – Po bezmála pěti leté odkladů z Floridy poprvé odstartovala nosná raketa Vulcan s 2. stupněm Centaur. Od roku 2014 ji vyvíjela americká společnost United Launch Alliance (ULA) ve spolupráci s vládou USA jako náhradu za dosluhující nosiče Atlas V a Delta IV. Prvním nákladem byl lunární modul Peregrine,[111] do budoucna bude raketa vynášet také nákladní raketoplány Dream Chaser společnosti Sierra Space.[162]
  • 11. ledna – Čínská společnost Orienspace poprvé úspěšně vypustila svůj nosič Gravity-1 z mobilní námořní plošiny umístěné ve Žlutém moři. Kromě startu z upravené námořní lodi byla dalším prvenstvím rakety skutečnost, že Gravity-1 se stala celosvětově nejsilnější raketou na tuhá paliva. Současně se zařadila na čelo seznamu nejsilnějších čínských soukromých nosičů.[163]
  • 17. února – Celkem druhý, ale první úspěšný start z kosmodromu Tanegašima absolvovala nová nosná raketa H3.[164] Zatímco napoprvé během startu selhala a zanikla i s družicí ALOS-3, určené pro kartografické práce a monitorování přírodních katastrof,[165] druhý exemplář vynesl na oběžnou dráhu dva minisatelity a hmotnostní maketu nákladu.[166][167] V budoucnu má H3 vynášet nákladní kosmické lodi HTV-X.
  • 13. března – Při svém prvním letu selhala malá japonská raketa KAIROS. Nosič na pevné palivo určený pro dopravu malých nákladů na nízkou dráhu kolem Země a heliosynchronní dráhu, po 5 sekundách letu zničil autonomní systém ukončení letu.[168] Ze soukromého kosmodromu Kii v nejjižnější části ostrova Honšú raketu vypustila společnost One Space, která podle svých slov plánuje až 20 startů ročně.[169]
  • 14. března – Společnost SpaceX provedla třetí testovací let sestavy kosmické lodi Starship a nosné rakety Super Heavy. Obě součásti splnily většinu cílů mise, přestože nosič se rozpadl při pokusu o přistání na mořskou hladinu a kosmická loď po necelých 50 minutách letu během vstupu do atmosféry.[170]
  • 9. dubna – Z Floridy ke svému vůbec poslednímu letu odstartovala nosná raketa Delta IV společnosti United Launch Alliance. Při velké části svých startů vynesla vojenské satelity pro Vesmírné síly USA a Národní průzkumný úřad (NRO), včetně satelitů navigačního systému GPS. Mezi lety 2002 a 2024 odstartovala celkem 45krát. Letem ale skončila i 64 let dlouhá éra všech typů raket Delta s celkem 389 starty od roku 1960.[171]
  • 11. dubna – Celkem čtvrtý, ale třetí úspěšný let absolvovala ruská těžká raketa Angara 5. Oproti předchozím startům z kosmodromu Pleseck tentokrát Roskosmos vyzkoušel vypuštění Angary z nového zařízení Vostočnyj. Tento náhradní pokus za předchozí částečné selhání v prosinci 2021 otevřel cestu pro běžné používání rakety k dopravě nákladu na nízkou nebo geostacionární dráhu.[172]
  • 7. května – Čína úspěšně vypustila další z široké palety typů svých raket. Čchang-čeng (Dlouhý pochod) 6C, která při svém prvním letu vynesla 4 satelity, je se 43 metry délky kratší verzí rakety Čchang-čeng 6A používané od roku 2022. Verze 6C je schopna dopravit na nízkou oběžnou dráhu Země 4 500 kg a až 2 400 kg na heliosynchronní dráhu.[173]
  • 6. června – SpaceX provedla hodinový 4. testovací let sestavy své rakety Super Heavy s kosmickou lodí Starship. Obě součásti i přes dílčí problémy splnily, co se od nich očekávalo – řízeně přistály na mořské hladině, Starship navíc úspěšně proletěla z vesmíru zpět atmosférou.[174]
  • 9. července – Z Guyanského kosmického centra poprvé vzlétla Ariane 6, nová raketa evropské agentury ESA. Verze A62 (se dvěma bočními posilovači) vynesla 9 cubesatů a několik experimentů na 2. stupni nosiče a dvě experimentální návratová pouzdra. Druhý stupeň ani návratová pouzdra se ale vlivem poruchy nepodařilo nasměrovat k návratu do atmosféry.[175]
  • 12. července – Při startu s jednou ze sad satelitů datové sítě Starlink selhal 2. stupeň nosné rakety Falcon 9, což vyvolalo vyšetřování Federálního úřadu pro letectví (FAA) ohledně bezpečnosti nosiče a pozastavení jeho letů. V ohrožení se tak ocitly nejbližší termíny startů k Mezinárodní vesmírné stanici – nákladní lodi Cygnus NG-21 (na začátku srpna) a mise SpaceX Crew-9 s posádkou pro nadcházející půlroční Expedici 72 na ISS (v polovině srpna).[176]
  • 25. července – FAA po obsáhlém prověření došel k závěru, že anomálie při letu rakety Falcon 9 provedeném 11. července neměla žádné bezpečnostní dopady na veřejnost, a přistoupil na návrh SpaceX, aby zbytek vyšetřování probíhal během provozu nosičů Falcon 9.[177] SpaceX na opětovné povolení letů reagovala první startem 26. července, jen několik hodin po vydání rozhodnutí FAA.[178]
  • 19. srpna – Na kosmodromu SaxaVord Spaceport[179] na nejsevernějším z britských Shettlandských ostrovů explodoval první stupeň rakety One, prvního evropského komerčního nosiče vyvíjeného německou společností RFA (Rocket Factory Augsburg). Stupeň měl projít statickým zážehem svých motorů během příprav na první let, který se měl uskutečnit přibližně o měsíc později.[180]
  • 28. srpna – První stupeň nosné rakety Falcon 9 se po úspěšném vynesení nové sady satelitů sítě Starlink a následném dosednutí na plovoucí přistávací plošinu A Shortfall of Gravitas převrátil do vodorovné polohy. Exemplář Falconu 9 s číslem B1062 tak při svém 23. letu přerušil řadu 267 úspěšných přistání těchto nosičů od předchozího selhání v únoru 2021.[181][182] FAA obratem znovu – stejně jako 12. července – přechodně zastavil starty Falconů.[183] Ale zatímco v předchozím případě úřad další starty povolil po dvou týdnech, tentokrát se tak stalo již po dvou dnech s tím, že vyšetřování bude pokračovat za provozu.[184]
  • 5. září – Ke svému poslednímu, 20. úspěšnému a celkem 22. startu vzlétla z kosmodromu Kourou malá evropská raketa Vega. Na oběžnou dráhu dopravila družici Sentinel 2C o hmotnosti 1 143 kg. Další Sentinel z evropského programu Copernicus už vynese v listopadu 2024, nástupce Vegy, její varianta Vega C, která už absolvovala dva úvodní lety v červenci a prosinci 2022.[185]
  • 28. září – Třetí anomálii při letu nosiče Falcon 9 během 11 týdnů způsobil 2. stupeň rakety, která na oběžnou dráhu vynesla posádku SpaceX Crew-9. Ten sice po odpojení kosmické lodi podle plánu vstoupil do atmosféry, aby shořel, ale neprovedl správně brzdicí manévr, takže nespálené zbytky dopadly v jiném místě, než měly. Firma sama přerušila další lety Falconů,[186] přesto FAA požadoval vyšetření události[187] a obnovení letů povolil až 11. října po prostudování zprávy SpaceX o příčinách anomálie.[188]
  • 13. října – SpaceX popáté vypustila raketu Super Heavy s kosmickou lodí Starship k 65 minut trvajícími letu. Novinkou oproti předchozí misi 6. června 2024 bylo úspěšné provedení hned prvního pokusu o zachycení sedmdesátimetrového 1. stupně sestavy mechanickými rameny startovní věže.[189]
  • 19. listopadu – Již šestý integrovaný letový test nosiče Super Heavy a kosmické lodi Starship provedla společnost SpaceX. Super Heavy sice z technických důvodů neabsolvoval další pokus o přistání u startovací věže, jaký se společnosti povedl při předchozím letu, ale Starship úspěšně provedla první spuštění jednoho ze svých motorů během letu ve vesmíru.[190]
  • 27. listopadu – Čínská společnost LandSpace vypustila z kosmodromu Ťiou-čchüan novou verzi své rakety Ču-čchüe 2. Po předchozích 3 startech v letech 2022 a 2023 (z toho dvou úspěšných) vyslala vylepšenou verzí 2E se zvýšenou nosnosti na nízkou oběžnou dráhu 2 technologické testovací družice pro demonstraci laserového komunikačního systému.[191][192]
  • 30. listopadu – Čína poprvé vypustila svůj nový velký nosič Čchang-čeng (Dlouhý pochod) 12. Raketa vysoká 62 metrů s vylepšenými motory s vyšším tahem odstartovala jako vůbec první z nového komerčního kosmodromu Wen-čchang se dvěma experimentálními satelity.[193]
  • 4. prosince 2024 – Třetí čínskou novinkou v řadě se stala malá raketa Kchuaj-čou v modifikaci 1A Pro, s nosností na LEO zvýšenou na 450 kg. Při úspěšné premiéře vynesla satelit Chaj-šao 1 pro radarový průzkum hladiny a pobřeží čínských moří.[194]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ NASA Honors Life of Former Administrator, Astronaut Richard Truly - NASA [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ NASA. NASA's 2024 Astronaut Graduation. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. ↑ Astronaut Candidate. USAJOBS [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ LEWIS, Russel. NASA astronaut Tom Stafford, famed for U.S.-Soviet orbital handshake, has died at 93 [online]. 2024-03-18 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Биография космонавта, дважды Героя Советского Союза Владимира Аксенова. TASS [online]. 2024-04-09 [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. (rusky) 
  6. ↑ Cosmonaut Muhammed Faris, first Syrian in space, dies at 72. collectSPACE.com [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ William Anders, Apollo 8 astronaut known for Earthrise photo, dies in plane crash. The Guardian [online]. 2024-06-08 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. 
  8. ↑ 我国载人航天工程第四批预备航天员选拔工作顺利完成_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ На военном кладбище в Мытищах прошло прощание с командиром "Союза-23". TASS [online]. 2024-06-14 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. (rusky) 
  10. ↑ PRIMA, F. T. V. EXKLUZIVNĚ: Česko bude mít druhého astronauta. Kdo se vydá v Remkových stopách a poletí do vesmíru?. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ NASA Remembers Retired Astronaut, US Air Force Pilot Joe Engle - NASA [online]. [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Astronaut Jon McBride, early NASA space shuttle pilot, dies at 80. collectSPACE.com [online]. [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ ČTK. Členem záložního týmu astronautů ESA je i český pilot Aleš Svoboda. České noviny [online]. 2022-11-23. Dostupné online. 
  14. ↑ Aleš Svoboda Vás v seriálu Deník astronauta provede svým výcvikem – Kosmonautix.cz [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  15. ↑ Evropští záložní astronauti včetně Aleše Svobody zahájí výcvik – Kosmonautix.cz [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  16. ↑ CLARK, Stephen. Trump nominates Jared Isaacman to become the next NASA administrator. Ars Technica [online]. 2024-12-04 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ MCCREA, Aaron. Jared Isaacman nominated as next NASA administrator [online]. 2024-12-04 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ GARCIA, Mark. Crew Keeps Up Pace With Space Biology, Life Support Duties. blogs.nasa.gov [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ China'N Asia Spaceflight na platformě X. X.com [online]. 2024-01-12 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  20. ↑ China'N Asia Spaceflight na platformě X. X.com [online]. 2024-01-17 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  21. ↑ JONES, Andrew. Chinese astronauts check out newly delivered space station supplies (video). Space.com [online]. 2024-01-23 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Chinese Space Station na platformě X. X.com [online]. 2024-01-17 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ NASA, Partners to Welcome Private Crew Aboard Space Station - NASA [online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ GARCIA, Author Mark. Ax-3 Docks to Station Aboard Dragon Spacecraft. blogs.nasa.gov [online]. NASA, 2024-01-20 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ JONES, Andrew. China's Tianzhou 6 cargo spacecraft burns up in Earth's atmosphere. Space.com [online]. 2024-01-19 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ NASA Commercial Resupply Mission NG-20. Northrop Grumman [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ GRAF, Abby. NASA Astronauts Capture Cygnus with Robotic Arm. blogs.nasa.gov [online]. 2024-02-01 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Michal Václavík na platformě X. X.com [online]. 2023-12-15 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  29. ↑ GARCIA, Mark. Ax-3 Astronauts Close Dragon Hatch Before Undocking. blogs.nasa.gov [online]. 2024-02-07 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Third NASA Enabled Private Flight to Space Station Completes Safely - NASA [online]. 2024-02-09 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-24» отчалил от МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-02-13 [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  32. ↑ Michal Václavík na platformě X. X.com [online]. 2024-02-13 [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  33. ↑ К МКС отправился грузовой корабль «Прогресс МС-26». roscosmos.ru [online]. Roskomos, 2024-02-15 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  34. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-26» причалил к МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-02-17 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (rusky) 
  35. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. Kosmonauti Tchang Chung-po a Ťiang Sin-lin provedli výstup do volného kosmického prostoru z paluby čínské kosmické stanice.... X.com [online]. 2024-03-03 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  36. ↑ SpaceX Crew-8 docking. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  37. ↑ Expedition 70NASA’s SpaceX Crew-7 Farewell Remarks, Station Change of Command March 10, 2024. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  38. ↑ NASA Welcomes Crew-7’s Return to Earth After Safely Splashing Down – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. 2024-03-12 [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ NASA Science, Hardware Aboard SpaceX’s 30th Resupply Launch to Station - NASA [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ GRAF, Abby. Dragon Spacecraft Docks to Station With New Science, Supplies. blogs.nasa.gov [online]. 2024-03-23 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ GRAF, Abby. Soyuz MS-25 Launch Scrubbed. blogs.nasa.gov [online]. 2024-03-21 [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ GRAF, Abby. Crewed Soyuz Spacecraft Launches to Station. blogs.nasa.gov [online]. 2024-03-23 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ GRAF, Abby. Soyuz Spacecraft Docks to Station With Three Crew Members Aboard. blogs.nasa.gov [online]. 2024-03-25 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Soyuz Lands Returning O'Hara, Two Crewmates Back to Earth. blogs.nasa.gov [online]. 2024-04-06 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ GARCIA, Mark. Cosmonauts Complete Spacewalk to Install Hardware, Science. blogs.nasa.gov [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ JONES, Andrew. China launches 3 astronauts to Tiangong space station on Shenzhou 18 mission (video). Space.com [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ GARCIA, Mark. Dragon Spacecraft Splashes Down Completing Resupply Mission. blogs.nasa.gov [online]. 2024-04-30 [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ GARCIA, Mark. Dragon Moves to New Port, Makes Way for Starliner. blogs.nasa.gov [online]. 2024-05-02 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ MCDOWELL, Jonathan. The Progress MS-25 cargo ship undocked from the ISS Poisk module at 0839 UTC May 28, fired its engine for the deorbit burn at 1148 UTC, with debris crashing in the South Pacific at 1229 UTC.. X.com [online]. 2024-05-29 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  50. ↑ Shenzhou-18 crew members complete first spacewalk. english.spacechina.com [online]. China Aerospace and Technology Corporation, 2024-05-28 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  51. ↑ Роскосмос объявляет победителей четвертого открытого отбора в отряд космонавтов. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-05-28 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  52. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-27» стартовал к МКС. roscosmos.ru [online]. Roscosmos, 2024-05-30 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  53. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-27» прибыл на МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-06-01 [cit. 2024-06-01]. Dostupné online. 
  54. ↑ GARCIA, Author Mark. Spacewalk Preps Continue as Cosmonaut Reaches Milestone. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Liftoff! NASA’s Boeing Crew Flight Test Heads to Space Station – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-05 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ FOUST, Jeff. Starliner docks with International Space Station on crewed test flight [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ GRAF, Abby. Spacewalk Postponed Due to Spacesuit Discomfort Issue. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ GARCIA, Mark. Spacewalk Cancelled Due to Spacesuit Cooling Unit Water Leak. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-24 [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ HOWELL, Elizabeth. ISS astronauts take shelter in Boeing Starliner and other return spacecraft after June 26 satellite breakup. Space.com [online]. 2024-06-27 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. Kosmonauti Jie Kuang-fu a Li Cchung uskutečnili výstup do volného kosmického prostoru z paluby čínské kosmické stanice.. X.com [online]. 2024-07-03 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. 
  61. ↑ JONES, Andrew. Chinese astronauts install space-junk shielding on Tiangong space station (video). Space.com [online]. 2024-07-05 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ MCDOWELL, Jonathan. The Cygnus NG-20 cargo ship was unberthed from the Unity module at 0800 UTC Jul 12 and released into orbit at 1101 UTC. X.com [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. 
  63. ↑ Technical details for satellite CYGNUS NG-20. N2YO.com - Real Time Satellite Tracking and Predictions [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  64. ↑ HOWELL, Elizabeth. NASA delays ISS spacewalks indefinitely to investigate spacesuit coolant leak. Space.com [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ NASA’s Northrop Grumman 21st Cargo Mission: Cygnus Launches at 11:02 a.m. EDT – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ Northrop Grumman. Our 21st #Cygnus spacecraft will be named the S.S. Francis R. “Dick” Scobee, after the commander of the 1986 Challenger.. X.com [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-é7-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ GRAF, Abby. Cygnus Spacecraft Installed to Space Station; Cargo Ops Underway. blogs.nasa.gov [online]. 2024-08-06 [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ Canadian Space Agency. In a few days, Canadarm2 is scheduled to capture the Cygnus cargo ship for the NG-21 resupply mission to the International Space Station, marking a personal record: its 50th cosmic catch!. X.com [online]. 2024-08-02 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  69. ↑ HOWELL, Elizabeth. Canadarm2 was not designed to catch spacecraft at the ISS. Now it's about to grab its 50th. Space.com [online]. 2024-08-02 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ SpaceX. First Human Spaceflight to Fly Over Earth’s Polar Regions. spacex.com [online]. SpaceX, 2024-08-12 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. 
  71. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-26» отчалил от МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-08-13 [cit. 2024-08-13]. Dostupné online. 
  72. ↑ К МКС отправился грузовой корабль «Прогресс МС-28». roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-08-15 [cit. 2024-08-15]. Dostupné online. (rusky) 
  73. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-28» причалил к МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-08-17 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online. 
  74. ↑ CNSA Watcher. Today, Ye Guangfu became the first Chinese-national astronaut to spend 300 days in space.. X.com [online]. 2024-08-21 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. 
  75. ↑ NASA Decides to Bring Starliner Spacecraft Back to Earth Without Crew - NASA [online]. [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ GARCIA, Mark. Uncrewed Starliner Undocks from Station for Return to Earth. blogs.nasa.gov [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ FOUST, Jeff. Crew Dragon launches on Polaris Dawn private astronaut mission [online]. 2024-09-10 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ SpaceX. Achievement unlocked - apogee 1,400.7 km. X.com [online]. 2024-09-12 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. 
  79. ↑ ISAACMAN, Jared. Entire operation is budgeted for 2+ hours, but a lot of factors go in to true outside time. I expect 20 mins for each EVA crew member.... X.com [online]. 2024-07-11 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. 
  80. ↑ Soyuz MS-26 manned spaceship to be launched on September 11 — crew commander. TASS [online]. [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. 
  81. ↑ GRAF, Abby. Soyuz Hatches Open, Expedition 71 Welcomes Trio Aboard Station. blogs.nasa.gov [online]. 2024-09-11 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ FOUST, Jeff. Crew Dragon splashes down to conclude Polaris Dawn mission [online]. 2024-09-15 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ International Space Station. Roscosmos cosmonaut Oleg Kononenko hands over station command to NASA astronaut Suni Williams at 10:15am ET on Sunday.. X.com [online]. 2024-09-21 [cit. 2024-09-22]. Dostupné online. 
  84. ↑ Участники годовой экспедиции вернулись с МКС на Землю. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-09-23 [cit. 2024-09-23]. Dostupné online. 
  85. ↑ FOUST, Jeff. Falcon 9 sends new crew to ISS on first crewed launch from SLC-40 [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ NASA. Contact confirmed at 5:30pm ET (2130 UTC). Next, the Dragon spacecraft will complete the docking sequence, and undergo a series of checks.... X.com [online]. 2024-09-29 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  87. ↑ HARWOOD, William. Crew 8: SPLASHDOWN! ... this was the longest flight by any piloted U.S. spacecraft in the history of the American space program. X.com [online]. 2024-10-25 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. 
  88. ↑ PEARLMAN, Robert Z. Crew-8 astronauts splash down on SpaceX Dragon Endeavour after weather delays. Space.com [online]. 2024-10-25 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ Aleš Svoboda Vás v seriálu Deník astronauta provede svým výcvikem – Kosmonautix.cz [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  90. ↑ Evropští záložní astronauti včetně Aleše Svobody zahájí výcvik – Kosmonautix.cz [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  91. ↑ That's it. Another successful crewed launch by Long March 2F from Jiuquan. Shenzhou-19 rendezvous will happen in about 6 hours. T0 at 20:27:34.469UTC. X.com [online]. 2024-10-29 [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  92. ↑ 神舟十九号载人飞船与空间站组合体完成自主快速交会对接_中国载人航天官方网站. en.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  93. ↑ 神舟十八号载人飞船返回舱成功着陆 神舟十八号载人飞行任务取得圆满成功_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  94. ↑ GARCIA, Author Mark. SpaceX Dragon Cargo Spacecraft Docks to Harmony Module. blogs.nasa.gov [online]. 2024-11-05 [cit. 2024-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ↑ China 'N Asia Spaceflight. Congratulations to Tianzhou-8 mission team. Docking expected shortly after 18:00UTC. T0 15:13:18.219 UTC, Nov 15. X.com [online]. 2024-11-15 [cit. 2024-11-16]. Dostupné online. 
  96. ↑ JONES, Andrew. China launches Tianzhou 8 cargo mission to Tiangong space station (video). Space.com [online]. 2024-11-14 [cit. 2024-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. ↑ 天舟七号货运飞船已受控再入大气层_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-11-18]. Dostupné online. 
  98. ↑ 2024 - Satellite & Spacecraft Launches and Detailed Orbits. orbitalfocus.uk [online]. [cit. 2024-11-20]. Dostupné online. 
  99. ↑ Progress MS-27 leaves ISS to be replaced by another cargo spacecraft. TASS [online]. [cit. 2024-11-20]. Dostupné online. 
  100. ↑ GARCIA, Mark. Space Station Raises Orbit Avoiding Orbital Debris. blogs.nasa.gov [online]. 2024-11-19 [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-29» отправился к МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-11-21 [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. 
  102. ↑ Progress MS-29 re-supplies ISS. www.russianspaceweb.com [online]. [cit. 2024-11-25]. Dostupné online. 
  103. ↑ International Space Station. On Nov. 23, the unpiloted Progress 90 resupply spacecraft successfully docked to the International Space Station’s Poisk module.. X.com [online]. 2024-11-23 [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  104. ↑ GARCIA, Mark. Space Biology, Tech Studies Fill Day as Station Boosts Orbit. blogs.nasa.gov [online]. 2024-11-25 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ DAVENPORT, Justin. Artemis II rescheduled for spring of 2026 as program decides on path forward [online]. 2024-12-05 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ JONES, Andrew. Shenzhou-19 astronauts complete record-breaking 9-hour spacewalk [online]. 2024-12-17 [cit. 2024-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ LEDERMAN, Jason. A brief history of spacewalks. Popular Science [online]. 2017-08-11 [cit. 2024-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. ↑ Dillon. Panama City recovery zone.. X.com [online]. 2024-12-17 [cit. 2024-12-18]. Dostupné online. 
  109. ↑ PEARLMAN, Robert Z. Russian cosmonauts install X-ray detector, jettison trash on spacewalk outside ISS. Space.com [online]. 2024-12-19 [cit. 2024-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ Cosmonauts conduct VKD-63 spacewalk. www.russianspaceweb.com [online]. [cit. 2024-12-20]. Dostupné online. 
  111. ↑ a b ČERNÝ, Jiří. Raketa Vulcan s lunárním landerem Peregrine úspěšně odstartovala a míří k Měsíci. VTM.cz [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  112. ↑ Moon Manifest | Astrobotic Technology. Astrobotic [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  113. ↑ MCCREA, Aaron. Vulcan successfully launches Peregrine lunar lander on inaugural flight [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. ↑ V atmosféře po neúspěšném pokusu o přistání na Měsíci shořel modul Peregrine. ČeskéNoviny.cz [online]. 2024-01-19 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. 
  115. ↑ RAVISETTI, Monisha. We finally know why the Peregrine lunar lander failed. Space.com [online]. 2024-08-27 [cit. 2024-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. ↑ Starlink. Starlink [online]. [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. ↑ WALL, Mike. SpaceX's new direct-to-cell Starlink satellites relay their 1st text messages. Space.com [online]. 2024-01-11 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. ↑ Startseite. www.mpe.mpg.de [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. (německy) 
  119. ↑ JONES, Andrew. China launches “lobster eye” Einstein Probe to unveil mysteries of X-ray universe [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  120. ↑ ŠÁRA, Filip. Mise vrtulníčku na Marsu skončila [online]. [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. 
  121. ↑ Dušan Majer. ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start XRISM a SLIM. Kosmonautix.cz [online]. 2023-09-07 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. 
  122. ↑ SHARP, John. SpaceX launches Intuitive Machines IM-1 mission from Florida [online]. 2024-02-13 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  123. ↑ NAPSAL, Kamil. Kosmotýdeník 597 (19.2. – 25.2.) [online]. 2024-02-25 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. 
  124. ↑ ŠÁRA, Filip. První soukromé přistání na Měsíci. Odysseus už z lunárního povrchu vysílá data [online]. 2024-02-22 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  125. ↑ JONES, Andrew. Surprise Chinese lunar mission hit by launch anomaly [online]. 2024-03-14 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  126. ↑ JONES, Andrew. Chinese spacecraft appear to reach lunar orbit despite launch setback [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  127. ↑ english.spacechina.com [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  128. ↑ english.spacechina.com [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  129. ↑ english.spacechina.com [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  130. ↑ 新华全媒＋丨嫦娥六号完成月球轨道交会对接与在轨样品转移-新华网. www.xinhuanet.com [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  131. ↑ english.spacechina.com [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  132. ↑ NASA Ends VIPER Project, Continues Moon Exploration - NASA [online]. [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  133. ↑ NASA’s Laser Comms Demo Makes Deep Space Record, Completes First Phase - NASA [online]. 2024-10-03 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  134. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. Po úterním startu nosné rakety CZ-6A a vypuštění 18 družic Qianfan Jigui (Čchien-fan Ťi-kuej) telekomunikační sítě G60 došlo k explozi horního stupně.. X.com [online]. 2024-08-09 [cit. 2024-08-12]. Dostupné online. 
  135. ↑ JONES, Andrew. China launches first satellites for Thousand Sails megaconstellation [online]. 2024-08-06 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  136. ↑ WALL, Mike. NASA shuts down NEOWISE asteroid hunter after almost 15 years in space. Space.com [online]. 2024-08-09 [cit. 2024-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  137. ↑ ESA's Juice mission. At this time we expect #ESAJuice to have reached closest approach to Earth, at just 6840 km.. X.com [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. 
  138. ↑ Juice admires Moon during lunar flyby – Rocket Science [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  139. ↑ Juice confirms that Earth is habitable. www.esa.int [online]. [cit. 2024-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  140. ↑ Juice rerouted to Venus in world’s first lunar-Earth flyby. www.esa.int [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  141. ↑ Juice trajectory reset with historic Lunar-Earth flyby. Space Daily [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. 
  142. ↑ Voyager 1 Team Accomplishes Tricky Thruster Swap. NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL) [online]. [cit. 2024-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  143. ↑ HOWELL, Elizabeth. NASA's Voyager 1 probe swaps thrusters in tricky fix as it flies through interstellar space. Space.com [online]. 2024-09-11 [cit. 2024-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  144. ↑ JONES, Andrew. Thruster issues delay BepiColombo probe's Mercury arrival until November 2026. Space.com [online]. 2024-09-03 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  145. ↑ BepiColombo. Right now, #BepiColombo is just 165 km from Mercury's surface. This is the closest the spacecraft has ever been, and the closest it will ever get.. X.com [online]. 2024-09-04 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. 
  146. ↑ TINGLEY, Brett. China's mysterious space plane returns to Earth after 268 days in orbit. Space.com [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  147. ↑ JONES, Andrew. China’s secretive reusable spaceplane lands after 267 days in orbit [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  148. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. Sonda Hera má za úkol zejména přesné zdokumentování následků dopadu sondy DART na Dimorphos.. X.com [online]. 2024-10-07 [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  149. ↑ CLARK, Stephen. NASA launches mission to explore the frozen frontier of Jupiter’s moon Europa. Ars Technica [online]. 2024-10-15 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  150. ↑ ROGERS, James. NASA’s Parker Solar Probe breaks record, becomes closest spacecraft to the Sun. Fox News [online]. 2018-10-29 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  151. ↑ Final Venus Flyby sets up Parker Solar Probe for closest sun skim. Space Daily [online]. [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. 
  152. ↑ TINGLEY, Brett. BepiColombo probe captures haunting Mercury image on 5th of 6 gravity assist flybys (photo). Space.com [online]. 2024-12-02 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  153. ↑ MAJER, Dušan. Pět kosmických záhad, které pomůže vyřešit Proba-3 [online]. 2024-12-07 [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. 
  154. ↑ Lucy completes key Earth gravity assist maneuver. Space Daily [online]. [cit. 2024-12-15]. Dostupné online. 
  155. ↑ LASAR. Xcom. [online]. 2024-04 [cit. 2024-12-21]. Dostupné online. 
  156. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. Mezi nimi je i český 1U CubeSat LASARSat od týmu @lasarcrew . O jeho stavbu se postarala brněnská firma @spacemanictech.... X.com [online]. 2024-12-21 [cit. 2024-12-22]. Dostupné online. 
  157. ↑ Česká astronomická společnost. Čeští středoškoláci ovládli finále prestižní soutěže NASA v Houstonu. ČAS [online]. 2024-04-30 [cit. 2024-12-22]. Dostupné online. 
  158. ↑ VOKOUN, Filip. Češi, kosmičtí popeláři. Projekt středoškoláků poletí do vesmíru už letos. Forbes [online]. 2024-09-19 [cit. 2024-12-22]. Dostupné online. 
  159. ↑ WALL, Mike. China launches 1st set of spacecraft for planned 13,000-satellite broadband constellation (photo). Space.com [online]. 2024-12-18 [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  160. ↑ LEA, Robert. NASA's Parker Solar Probe celebrates Christmas with record smashing 'kiss' of the sun. Space.com [online]. 2024-12-24 [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  161. ↑ MAJER, Dušan. Vánoční rekord Parker Solar Probe [online]. 2024-12-25 [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. 
  162. ↑ BERGIN, Chris. Cargo Dream Chaser solidifies ULA deal by securing six Vulcan Centaur flights [online]. 2019-08-14 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  163. ↑ JONES, Andrew. Orienspace breaks Chinese commercial launch records with Gravity-1 solid rocket [online]. 2024-01-11 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  164. ↑ 日本放送協会. JAXA 主力ロケット「H3」2号機 2024年2月15日に打ち上げへ | NHK. NHKニュース [online]. 2023-12-27 [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. 
  165. ↑ BEIL, Adrian. Japan's maiden launch of H3 rocket fails during second stage flight [online]. 2023-03-06 [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  166. ↑ H3 Launches its Second Successful Mission. GovExec Space Project [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  167. ↑ H3試験機2号機「リスク承知」の相乗り小型衛星を選定 キヤノン電子地球観測衛星を搭載へ（秋山文野） - エキスパート. Yahoo!ニュース [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (japonsky) 
  168. ↑ FOUST, Jeff. First Kairos rocket explodes seconds after liftoff [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  169. ↑ SPACE ONE. space-one.co.jp [online]. [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (japonsky) 
  170. ↑ SpaceX. Starship's Third Flight Test [online]. SpaceX, 2024-03-14 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  171. ↑ PEARLMAN, Robert Z. 'Heavy' history: ULA launches final Delta rocket after 64 years (video, photos). Space.com [online]. 2024-04-09 [cit. 2024-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  172. ↑ DAVENPORT, Justin. Launch Roundup: Delta IV swan song, Angara test flight from Russia, and three Falcon 9 flights [online]. 2024-04-08 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  173. ↑ JONES, Andrew. China launches first Long March 6C rocket [online]. 2024-05-07 [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  174. ↑ FOUST, Jeff. Starship survives reentry during fourth test flight [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  175. ↑ KARLÍK, Tomáš. Evropská raketa Ariane 6 dokončila první let. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. 
  176. ↑ FOUST, Jeff. Starlink satellites lost on Falcon 9 upper stage failure [online]. 2024-07-12 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  177. ↑ DAVENPORT, Christian. So yeah, the FAA signed off on SpaceX’s return to flight after just a couple weeks.. X.com [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  178. ↑ SpaceX launches Falcon 9 return to flight mission from the Kennedy Space Center – Spaceflight Now [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  179. ↑ SaxaVord – UK Space Port [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  180. ↑ FOUST, Jeff. RFA first stage destroyed in static-fire test [online]. 2024-08-19 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  181. ↑ FOUST, Jeff. Falcon 9 booster lost in rare unsuccessful landing [online]. 2024-08-28 [cit. 2024-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  182. ↑ HARWOOD, William. 9/Starlink 8-6: CORRECTION: the landing failure ended a string of 267 successful touchdowns in a row dating back to February 2021. X.com [online]. 2024-08-28 [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. 
  183. ↑ DAVENPORT, Christian. This statement from the FAA says it's requiring an investigation stemming from the Falcon 9 booster hard landing last night.. X.com [online]. 2024-08-28 [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. 
  184. ↑ Spaceflight Now. In a new statement from the FAA, the agency granted SpaceX the ability to resume launching its Falcon 9 rocket.. X.com [online]. 2024-08-31 [cit. 2024-08-31]. Dostupné online. 
  185. ↑ FOUST, Jeff. Final original Vega launches Sentinel-2C [online]. 2024-09-05 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  186. ↑ YOUNG, Steven. SpaceX grounds its Falcon rocket fleet after upper stage misfire – Spaceflight Now [online]. [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  187. ↑ WALL, Mike Wall. FAA requires investigation of anomaly on SpaceX's Crew-9 astronaut launch. Space.com [online]. 2024-10-01 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  188. ↑ BEIL, Adrian. The @FAANews has approved the return to flight for Falcon 9!. X.com [online]. 2024-10-11 [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  189. ↑ WALL, Mike. SpaceX catches giant Starship booster with 'Chopsticks' on historic Flight 5 rocket launch and landing (video). Space.com [online]. 2024-10-13 [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  190. ↑ FOUST, Jeff. SpaceX launches sixth Starship but aborts booster landing [online]. 2024-11-19 [cit. 2024-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  191. ↑ JONES, Andrew. Landspace puts 2 satellites in orbit with enhanced Zhuque-2 rocket [online]. 2024-11-27 [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  192. ↑ 2024 - Satellite & Spacecraft Launches and Detailed Orbits. orbitalfocus.uk [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. 
  193. ↑ CLARK, Stephen. Over the weekend, China debuted a new rocket on the nation’s path to the Moon. Ars Technica [online]. 2024-12-02 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  194. ↑ JONES, Andrew. China debuts modified solid rocket with remote sensing satellite launch [online]. 2024-12-04 [cit. 2024-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=2024_v_kosmonautice&oldid=24509153“