Přeskočit na obsah

Šen-čou 17

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šen-čou 17
Údaje o lodi
TypŠen-čou
COSPAR2023-164A
VýrobceCASC
ProvozovatelCMSA
Údaje o letu
Členů posádky3
Datum startu26. října 2023, 03:14:02 UTC
KosmodromŤiou-čchüan
Nosná raketaČchang-čeng 2F
Délka letu187 dní, 6 hodin, 32 minut
Datum přistání30. dubna 2024, 09:46 UTC
Místo přistánípřistávací oblast Dongfeng
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí26. října 2023, 09:46 UTC, TSS, přední port modulu Tchien-che
Délka spojení186 dní, 14 hodin a 57 minut
Odlet ze stanice30. dubna 2024 v 00:43 UTC
Fotografie posádky
Ťiang, Tchang Ch., Tchang Š. (zleva)
Ťiang, Tchang Ch., Tchang Š. (zleva)
Navigace
Předchozí
Šen-čou 16
Následující
Šen-čou 18

Šen-čou 17 (čínsky 神舟十七号; doslova „Božská loď číslo sedmnáct“) byl dvanáctý čínský pilotovaný vesmírný let v programu Šen-čou. Současně šlo o šestou misi určenou k dopravě tříčlenné posádky na čínskou Vesmírnou stanici Tchien-kung (TSS). Začala startem 26. října 2023 a skončila přistáním 30. dubna 2024.

Posádka

[editovat | editovat zdroj]

Den před plánovaným startem bylo zveřejněno složení posádky:[1]

Hlavní posádka:

(v závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně této mise)

Všichni tři kosmonauti jsou piloti čínské Lidové osvobozenecké armády.[2] Tchang Chung-po se jako první čínský kosmonaut vydal na stanici už podruhé. Poprvé na ní strávil 92 dní v létě 2021 při misi Šen-čou 12[3] a přitom se zúčastnil i vůbec prvního výstupu do vesmíru z TSS.[4]

Šen-čou a Čchang-čeng 2F

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích Šen-čou a Dlouhý pochod 2F.

Kosmickou loď Šen-čou vyvíjela v několika etapách od 80. let 20. století, ale hlavním impulsem se v roce 1995 stalo zakoupení ruské technologie pro pilotované kosmické lety. Po něm Čína vytvořila několik prototypů, v letech 1999 až 2002 vypustila čtyři testovací lodě a od roku 2003 sbírá zkušenosti s lety s posádkou. Od roku 2021 lodě Šen-čou dopravují čínské kosmonauty na Vesmírnou stanici Tchien-kung.

Loď o celkové délce 8,86 metru a maximálním průměru 2,8 metru dosahuje vzletové hmotnosti 7 790 kg. Skládá se ze tří částí: válcového hermetizovaného orbitálního modulu s vnitřním objemem 8 m3, hermetizovaného návratového modulu oble-kuželovitého tvaru o výšce 2,5 m, maximálním průměru 2,5 m a s vnitřním prostorem o objemu 6 m3, a válcového nehermetizovaného pohonného modulu nesoucího hlavní korekční a brzdicí motor a 24 trysek pro orientaci a stabilizaci lodi na dráze.

S lodí Šen-čou 16 spatřila světlo světa nová výrobní série šesti kusů lodi, na níž byla provedena různá vylepšení včetně moderní palubní desky a dosažen vyšší podíl domácího (čínského) hardwaru.[5].

Řadu nosných raket Čchang-čeng (Dlouhý pochod) doprovází čínský kosmický program už od jeho prvního kosmického letu v roce 1970, vyvinuto přitom byl pro různé účely přes 20 verzí. Jednou z nich je i varianta 2F, která slouží k vynášení kosmických lodí Šen-čou na nízkou oběžnou dráhu kolem Země a v podvariantě 2F/G vynesla také dvě testovací vesmírné laboratoře Tchien-kung 1 a 2.[6] Dvoustupňová raketa se čtyřmi přídavnými motory ve spodní části prvního stupně dosahuje výšky 62 m, nejvyšší průměr je 3,35 m bez přídavných motorů a 7,85 m s nimi. Startovní hmotnost je 464 tun.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

Start z kosmodromu Ťiou-čchüan se uskutečnil 26. října 2023 v 03:13:02 UTC.[7][8] Loď se po úspěšném startu a šestiapůlhodinovém letu v 09:46 UTC[9] připojila přes přední port jádrového modulu Tchien-che k Vesmírné stanici Tchien-kung (TSS). Trojice kosmonautů po nezbytných testech a otevření poklopů v 11:34 UTC[10] vstoupila na palubu stanice a setkala se s její pátou posádkou, kterou tvořili Ťing Chaj-pcheng, Ču Jang-ču a Kuej Chaj-čchao. Poté, co dosavadní tříčlenný tým 30. října odletěl ve své lodi Šen-čou 16 zpět na Zemi, stali se nově příchozí kosmonauti již 6. dlouhodobou posádkou TSS.

Během mise budou prováděli vědecké experimenty a zajišťovat údržbu stanice.[11] Podle některých zdrojů budou muset při výstupu do volného prostoru důkladně zkontrolovat solární panely stanice poté, co předběžné testy naznačují jejich mírně poškození drobnými částicemi vesmírného odpadu.[12]

Od stanice se loď s posádkou odpojila a přistanou 30. dubna 2024 v 00:43 UTC[13] poté, co stanici a rozpracované úkoly předala svým nástupcům z kosmické lodi Šen-čou 18, kteří na stanici přiletěli 25. dubna.[14] Šen-čou 17 pak v 9:46 UTC přistála v přistávací oblasti Dongfeng v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko,[15] nepříliš vzdálené od kosmodromu Ťiou-čchüan, kde let začal.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ 神舟十七号载人飞船将于10月26日11时14分发射-中新网. www.chinanews.com.cn [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ 神舟十七号航天员乘组简历公布--经济·科技--人民网. finance.people.com.cn [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ https://twitter.com/ShuttleAlmanac/status/1717094604401778916. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ CLARK, Stephen. Chinese astronauts complete first spacewalk outside new space station – Spaceflight Now [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ China 'N Asia Spaceflight na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Last Launch for Long March 2F/G. spacedaily.com [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ JONES, Andrew. China launches new 3-astronaut crew to Tiangong space station. Space.com [online]. 2023-10-26 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Michal Václavík na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ JONES, Andrew. Shenzhou-17 crew arrives at Tiangong space station [online]. 2023-10-26 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ China/Space-Shenzhou-17/Crew Gathering. www.cctvplus.com [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ China launches Shenzhou 17 crew to Tiangong space station [online]. 2023-10-26 [cit. 2023-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-10-26. (anglicky) 
  12. ↑ China launches fresh 3-man crew to Tiangong space station - CBS News. www.cbsnews.com [online]. 2023-10-26 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ China's Shenzhou-17 separates from space station combination, starts journey home-Xinhua. english.news.cn [online]. [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. 
  14. ↑ 神舟十八号载人飞船与空间站组合体完成自主快速交会对接_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  15. ↑ JONES, Andrew. China’s Shenzhou-17 crew return to Earth [online]. 2024-04-30 [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Program Šen-čou
Uskutečněné
Současné
Nepilotované
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šen-čou_17&oldid=24335822“