Přeskočit na obsah

Portál:Kosmonautika

Tento portál patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Portál Kosmonautika – přes 1800 hesel!
Kosmonautika je oblastí vědy a techniky, která se zabývá cestováním mimo zemskou atmosféru. Zahrnuje lety, technické řešení a teorii letu kosmických lodí, kosmických stanic, vesmírných sond nebo kosmických raketoplánů, které vzlétají nebo pouze přistávají jako letadlo. Za jejího zakladatele je považován Konstantin Eduardovič Ciolkovskij.

Zabývá se výpočty drah, technickým řešením kosmických raket, komunikačními technologiemi, zpracováním údajů, konstrukcí družic nebo jiných kosmických zařízení. Mezi její oblasti patří problematika spojená s pobytem člověka ve vesmíru, vědecké a výzkumné programy ve spojitosti s průzkumem kosmického prostoru okolo Země a okolo jiných vesmírných těles, ale také průzkum povrchu samotných vesmírných těles. Výzkum vesmíru ze zemského povrchu například pomocí dalekohledů se za kosmonautiku nepovažuje, při kosmonautice jde vždy o kosmický let.

e

23. únor v historii kosmonautiky

e

Článek měsíce

Družicový stupeň raketoplánu, nazývaný též vlastní raketoplán nebo orbiter je nejsložitější a nejdůležitější část celého raketoplánu. Zároveň je to jediná část raketoplánu, která se dostane do vesmíru a potom přistane. Z hlediska letecké terminologie je to jednoplošník se samonosným křídlem ve tvaru dvojité delty. Slouží na dopravu nákladu a osob na oběžnou dráhu kolem Země a zpět. Startuje jako klasická raketa, návrat probíhá řízeným klouzavým přistáním.

Celková délka orbitru je 37,24 m, výška je 17,25 m a rozpětí křídel 23,79 m. Jeho prázdná hmotnost je různá u jednotlivých exemplářů (Columbia byla nejtěžší) a pohybuje se kolem 90 tun. Trup stroje tvoří konstrukce z hliníkových slitin. Pro nejvíc mechanicky namáhané části je použita ocel a titanové slitiny.

e

Obrázek měsíce


Atlantické pobřeží Spojených států amerických pozorované z paluby Mezinárodní vesmírné stanice 6. února 2012. Nalevo jsou vidět s rozevřenými slunečními panely kosmické lodě Sojuz zaparkované u stanice.

e

Témata

Obecné pojmy
DružiceGravitaceKosmický letOběžná dráhaRaketový motorStav beztížeVýstup do vesmíruUmělé kosmické tělesoÚniková rychlost

Organizace
NASAESACNSARoskosmosJAXA

Kosmodromy
BajkonurPleseckMys CanaveralVandenbergKourouŤiou čchüanTanegašima ...

Rakety
AtlasDeltaSaturnSojuzProtonArianeH-IIBFalconStarshipSLS ...

Kosmické lodi s posádkou
VostokMercuryVoschodGeminiSojuzApolloSpace ShuttleBuranŠen-čouDragon CrewOrionStarliner ...

Bezpilotní nákladní kosmické lodi
ProgressATVHTVDragon/Dragon CargoCygnus ...

Vesmírné stanice
SaljutSkylabMirMezinárodní vesmírná staniceVesmírná stanice Tchien-kung ...

Kosmonauti
Jurij GagarinJohn GlennVladimír RemekJang Li-wejValentina TěreškovováNeil ArmstrongValerij PoljakovSergej Krikaljov ...

Sondy
Ke SlunciK planetámK Měsíci ...

Vesmírné observatoře
Hubbleův vesmírný dalekohledSpitzerův vesmírný dalekohledRentgenová observatoř ChandraComptonova gama observatoř

Seznamy
KosmonautiPilotované letyPilotované lety k ISSNepilotované lety k ISSZákladní posádky ISSPočet lidí ve vesmíru ...

e

Kategorie

e

Oceněné články

Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii
Článek 15. týdne roku 2011
Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii
Článek 41. týdne roku 2014
Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii
Článek 30. týdne roku 2013
Nejlepší článek
Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii
Článek 5. týdne roku 2009
Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii
Článek 48. týdne roku 2015



Dobrý článek
Článek 22. týdne roku 2021
Dobrý článek
Dobrý článek
Článek 37. týdne roku 2008
Dobrý článek
Článek 48. týdne roku 2014
Dobrý článek
Dobrý článek
Článek 7. týdne roku 2016
Dobrý článek
Dobrý článek
Článek 25. týdne roku 2010
Dobrý článek
Dobrý článek
Dobrý článek
Dobrý článek
Dobrý článek
Dobrý článek
Článek 17. týdne roku 2008

e

Probíhající mise

Lety s posádkou:

V závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně současné mise.

Významné automatické sondy a satelity:

Mise Čas ve vesmíru
Voyager 2 47 let a 187 dní
Voyager 1 47 let a 171 dní
Mars Odyssey 23 let a 322 dní
Mars Express 21 let a 266 dní
Mars Reconnaissance Orbiter 19 let a 195 dní
New Horizons 19 let a 35 dní
IBEX 16 let a 127 dní
Lunar Reconnaissance Orbiter 15 let a 250 dní
Wide-field Infrared Survey Explorer 15 let a 71 dní
Akacuki 14 let a 279 dní
Juno 13 let a 202 dní
Mars Orbiter Mission 11 let a 110 dní
MAVEN 11 let a 98 dní
Čchang-e 3 11 let a 84 dní
Hajabusa 2 10 let a 82 dní
ExoMars 8 let a 346 dní
OSIRIS-REx 8 let a 168 dní
InSight 6 let a 294 dní
Parker Solar Probe 6 let a 195 dní
Čandraján-2 5 let a 216 dní
Solar Orbiter 5 let a 13 dní
Perseverance (rover) 4 roky a 208 dní

e

Pomozte

  • Pomoci můžete vytvářením hesel z oblasti kosmonautiky. Stále zde chybí mnoho hesel.
  • Pokud hledáte nějaký článek z oboru kosmonautiky a my ho zde nemáme, uveďte jej do seznamu chybějících článků.
  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Kosmonautika}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.