Přeskočit na obsah

Šen-čou 18

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šen-čou 18
Údaje o lodi
TypŠen-čou
COSPAR2024-078A
VýrobceCASC
ProvozovatelCMSA
Údaje o letu
Členů posádky3
Datum startu25. dubna 2024, 12:59:00 UTC
KosmodromŤiou-čchüan
Vzletová rampaLA-4/SLS-1
Nosná raketaČchang-čeng 2F
Délka letu192 dny, 4 hodiny a 25 minut
Datum přistání3. listopadu 2024, 17:24:27 UTC
Místo přistánípřistávací oblast Dongfeng, Vnitřní Mongolsko, Čína
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí25. dubna 2024, 19:32 UTC, TSS, spodní port modulu Tchien-che
Délka spojení191 dní, 12 hodin, 40 minut
Odlet ze stanice3. listopadu 2024, 08:12 UTC
Fotografie posádky
Li K., Li C, Jie (zleva)
Li K., Li C, Jie (zleva)
Navigace
Předchozí
Šen-čou 17
Následující
Šen-čou 19

Šen-čou 18 (čínsky 神舟十八号; doslova „Božská loď číslo osmnáct“) byl třináctý čínský pilotovaný vesmírný let v programu Šen-čou. Současně šlo o sedmou misi určenou k dopravě tříčlenné dlouhodobé posádky na čínskou Vesmírnou stanici Tchien-kung (TSS). Začala startem 25. dubna 2024 a skončila po 192 dnech přistáním 3. listopadu 2025.

Posádka

[editovat | editovat zdroj]

Podle již zavedeného postupu zveřejnila agentura CMSA složení posádky pouhý den před plánovaným startem:[1]

Hlavní posádka

[editovat | editovat zdroj]

(v závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně této mise)

Pro velitele Jie šlo o již druhý půlroční pobyt na TSS. Poprvé na stanici přiletěl v kosmické lodi Šen-čou 13 na podzim 2021 a pracoval tam do jara 2022. Všichni členové posádky byli piloti čínské Lidové osvobozenecké armády.

Šen-čou a Čchang-čeng 2F

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích Šen-čou a Dlouhý pochod 2F.

Kosmickou loď Šen-čou vyvíjela v několika etapách od 80. let 20. století, ale hlavním impulsem se v roce 1995 stalo zakoupení ruské technologie pro pilotované kosmické lety. Po něm Čína vytvořila několik prototypů, v letech 1999 až 2002 vypustila čtyři testovací lodě a od roku 2003 sbírá zkušenosti s lety s posádkou. Od roku 2021 lodě Šen-čou dopravují čínské kosmonauty na Vesmírnou stanici Tchien-kung.

Loď o celkové délce 8,86 metru a maximálním průměru 2,8 metru dosahuje vzletové hmotnosti 7 790 kg. Skládá se ze tří částí: válcového hermetizovaného orbitálního modulu s vnitřním objemem 8 m3, hermetizovaného návratového modulu oble-kuželovitého tvaru o výšce 2,5 m, maximálním průměru 2,5 m a s vnitřním prostorem o objemu 6 m3, a válcového nehermetizovaného pohonného modulu nesoucího hlavní korekční a brzdicí motor a 24 trysek pro orientaci a stabilizaci lodi na dráze.

S lodí Šen-čou 16 spatřila světlo světa nová výrobní série šesti kusů lodi, na níž byla provedena různá vylepšení včetně moderní palubní desky a dosažen vyšší podíl domácího (čínského) hardwaru.[2].

Řadu nosných raket Čchang-čeng (Dlouhý pochod) doprovází čínský kosmický program už od jeho prvního kosmického letu v roce 1970, vyvinuto přitom byl pro různé účely přes 20 verzí. Jednou z nich je i varianta 2F, která slouží k vynášení kosmických lodí Šen-čou na nízkou oběžnou dráhu kolem Země a v podvariantě 2F/G vynesla také dvě testovací vesmírné laboratoře Tchien-kung 1 a 2.[3] Dvoustupňová raketa se čtyřmi přídavnými motory ve spodní části prvního stupně dosahuje výšky 62 m, nejvyšší průměr je 3,35 m bez přídavných motorů a 7,85 m s nimi. Startovní hmotnost je 464 tun.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

Start z kosmodromu Ťiou-čchüan se uskutečnil podle plánu 25. dubna 2024 ve 12:59:00 UTC.[4][5] Loď se pak po 6 a půl hodinách – v 19:32 UTC[6] – připojila přes přední port jádrového modulu Tchien-che k Vesmírné stanici Tchien-kung (TSS). Trojice kosmonautů po nezbytných testech a otevření poklopů ve 21:04 UTC[7] vstoupila na palubu stanice a setkala se s její dosavadní posádkou, kterou tvořili kosmonauti Tchang Chung-po, Tchang Šeng-ťie a Ťiang Sin-lin. Poté, co byly rozpracované úkoly předány nové posádce, dosavadní tříčlenný tým 30. dubna 2024 odletěl ve své lodi Šen-čou 17 zpět na Zemi a nově příchozí kosmonauti se stali 7. dlouhodobou posádkou TSS.

Na dobu své mise měli naplánováno asi 90 vědeckých experimentů a výzkumů v oblastech základní fyziky mikrogravitace, vědy o vesmírných materiálech, vesmírné vědy o životě, leteckého lékařství a letecké technologie.[8] Věnovali se také údržbě stanice včetně 2 plánovaných výstupů ze stanice do volného vesmíru, při nichž se věnovali instalaci zařízení pro ochranu obou vědeckých modulů stanice před kosmickým smetím.[9] Při prvním z nich 28. května 2024 velitele Jie doprovodil Li Kuang-su a společně pracovali 8 hodin a 23 minut na modulu Meng-tchien, podruhé s velitelem 3. července 2024 vystoupil Li Cchung, věnovali se modulu Wen-tchien a mimo bezpečí TSS strávili 6 hodin a 32 minut.[10][11]

Jie Kuang-fu 21. srpna 2024 jako první z čínských kosmonautů dokončil 300. den pobytu na oběžné dráze Země[12] misi dokončil jako první Číňan, který ve vesmíru strávil více než rok (374 dní, 13 hodin a 58 minut).

Na Zemi se celá posádka vrátila po 6 měsících letu – nejprve 1. listopadu 2024 předala vládu nad stanicí svým 3 nástupcům,[13] kteří přiletěli o dva dny dříve v lodi Šen-čou 19, a let završila 3. listopadu 2024 odpojením od stanice Tchien-kung v 08:12 UTC[14] a přistáním v přistávací oblasti Dongfeng v čínské provincii Vnitřní Mongolsko v 17:24:27 UTC.[15][16] Na Zemi s sebou kosmonauti přivezli také 34,6 kg vzorků z experimentů, které provedli během své mise.[17]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ China unveils Shenzhou-18 crew for space station mission-Xinhua. english.news.cn [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ China 'N Asia Spaceflight na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Last Launch for Long March 2F/G. spacedaily.com [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ China'N Asia Spaceflight. Liftoff! Long March 2F Y18 launches Shenzhou-18 with 3 astronauts to the China Space Station. X.com [online]. 2024-04-25 [cit. 202404-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. ... Start rakety CZ-2F/G proběhl také dnes, a to ve 14:59:00,479 SELČ. X.com [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ 神舟十八号载人飞船与空间站组合体完成自主快速交会对接_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ 神舟十八号3名航天员顺利进驻中国空间站_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ 神舟十八号载人飞船发射取得圆满成功_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ 神舟十八号载人飞行任务新闻发布会召开_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ Shenzhou-18 crew members complete first spacewalk. english.spacechina.com [online]. China Aerospace and Technology Corporation, 2024-05-28 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ Shenzhou XVIII Crew Successfully Completes Second Spacewalk. Space Daily [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ CNSA Watcher. Today, Ye Guangfu became the first Chinese-national astronaut to spend 300 days in space.. X.com [online]. 2024-08-21 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ China 'N Asia Spaceflight. Shenzhou-18 and Shenzhou-19 crews sign documents to formally hand over the management of the China Space Station. X.com [online]. 2024-11-01 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ 神舟十八号载人飞船顺利撤离空间站组合体 “80后”乘组即将踏上回家之旅_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  15. ↑ MCDOWELL, Jonathan. Shenzhou 18 landed at the Donfeng landing site in China at about 1724:27 UTC Nov 3. X.com [online]. 2024-11-03 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  16. ↑ 神舟十八号载人飞船返回舱成功着陆 神舟十八号载人飞行任务取得圆满成功_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ China 'N Asia Spaceflight. Shenzhou-18 also brought down 34.6kg experiment samples.. X.com [online]. 2024-11-03 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Program Šen-čou
Uskutečněné
Současné
Nepilotované
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šen-čou_18&oldid=24364489“