Přeskočit na obsah

Nova-C

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nova-C
ProvozovatelIntuitive Machines
VýrobceIntuitive Machines
Hmotnost2 000 kg
Délka2,385 m
Šířka2,19 m
Výška3,938 m
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nova-C je lunární modul americké společnosti Intuitive Machines, který má dopravovat užitné náklady na povrch Měsíce. Jde o součást programu NASA Commercial Lunar Payload Services.

NASA v roce 2019 vybrala společnost Intuitive Machines, aby jako jedna z amerických firem v nejbližších letech dopravila na Měsíc vědecké přístroje v rámci programu průzkumu Měsíce Commercial Lunar Payload Services. V rámci tohoto programu je NASA jedním ze zákazníků, což znamená, že společně s jejími přístroji mohou na landerech firem letět i náklady jiných zákazníků, ať už čistě komerčních nebo od jiných kosmických agentur.[1]

Zatím se počítá se třemi misemi toho modulu, když první mise IM-1 (označovaná také jako Odysseus) odstartovala v únoru 2024.[2] Všechny mají být vyneseny na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.[3] Moduly nejsou navrženy na to, aby vydržely nízké teploty měsíční noci, měly by tak zůstat v provozu maximálně po dobu měsíčního dne, tedy asi 14 pozemských dní.[4]

Při vývoji modulu společnost Intuitive Machines využila poznatky, které agentura NASA nasbírala při Projektu Morpheus, který skončil v roce 2015. Zejména jde o hlavní motor VR900, který je poháněn směsí kapalného kyslíku a kapalného metanu. Modul má být schopen autonomního přistání a vyhýbání se překážkám. Modul by měl být schopen unést 100 kg užitného nákladu, jeho fotovoltaické panely by měly být schopny vyrobit 200 W elektrické energie.[5]

Mise IM-1 Odysseus

[editovat | editovat zdroj]
IM-1
COSPAR2024-030A
Katalogové číslo58963
Start15. února 2024
KosmodromRampa 39A
Nosná raketaFalcon 9 Block 5
Přistání22. února 2024
ProvozovatelIntuitive Machines a NASA
ProgramCommercial Lunar Payload Services
Hmotnost1 908 kg a 675 kg
Oficiální webOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mise odstartovala 15. února 2024 na palubě rakety Falcon 9, po šesti dnech, 21. února, dorazila na oběžnou dráhu Měsíce.[6] Na jeho oběžné dráze strávila jeden den a 22. února ve 23:23 UTC, tedy v 00:23 SEČ 23. února 2024, přistála v kráteru Malapert asi 300 km od měsíčního jižního pólu.[7][8] Modul kvůli chybnému vyhodnocení výšky nad terénem přistál vertikální rychlostí 3 m/s oproti plánovanému 1 m/s a horizontální rychlostí 2 m/s.[9] Při přistání se překlopil, což znesnadňovalo komunikaci, spojení se však podařilo navázat.[10][11]

Na své palubě modul nese:[4]

  • 6 vědeckých přístrojů NASA
  • testovací modul ILO-X pro projekt soukromého projektu optického teleskopu International Lunar Observatory
  • kamerový systém EagleCam soukromé univerzity Embry–Riddle
  • umělecký projekt Moon Phases umělce Jeffa Koonse
  • testovací modul pro ukládaní dat a edge computing společnosti Lonestar Data Holdings
  • časová schránka Lunaprise společnosti Gallactic Legacy Labs, obsahující mimo jiné anglickou verzi Wikipedie

Část povrchu modulu je potažena experimentálním materiálem společnosti Columbia Sportswear.

Laserový měřič vzdálenosti modulu zřejmě nefungoval kvůli chybě při předstartovní přípravě (nejspíš nebyl zapnut fyzickým vypínačem[9]), inženýři se proto rozhodli využít lidar NDL, který byl jedním z vědeckých přístrojů NASA na palubě. Navigační systém modulu byl na dálku přeprogramován tak, aby používal data z lidaru NDL.[10][11]

Mise IM-2

[editovat | editovat zdroj]

Mise by měla přistát také nedaleko měsíčního jižního pólu, jejím hlavním nákladem by měla být Měsíce vrtačka PRIME-1, která by měla odebrat podpovrchové vzorky a analyzovat je.[5] Mise by měla proběhnout koncem roku 2024.[12] Na palubě modulu by měl být radiační detektor MiniPIX TPX3 české společnosti Advacam, mělo by jít o první český přístroj na povrchu Měsíce.[13][14]

Mise IM-3

[editovat | editovat zdroj]

Mise by měla provést průzkum v oblasti útvaru Reiner Gamma.[5] Mise by měla proběhnout v roce 2025.[12]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ NASA vybrala tři soukromé landery pro vědu na Měsíci [online]. 2019-06-02 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ MAJER, Dušan. SLEDUJEME: Lander Nova-C Odysseus míří k Měsíci [online]. 2024-02-15 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ Three-peat: Intuitive Machines Selects SpaceX Falcon 9 Rocket for Third Moon Mission. Intuitive Machines [online]. 2021-08-10 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b IM-1, Nova-C “Odysseus” | Falcon 9 Block 5. Everyday Astronaut [online]. 2024-02-11 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c TOP5: Chystané bezpilotní lunární landery [online]. 2022-08-25 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ WALL, Mike. Intuitive Machines' private Odysseus lander snaps 1st moon photo, enters lunar orbit. Space.com [online]. 2024-02-21 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ŠÁRA, Filip. První soukromé přistání na Měsíci. Odysseus už z lunárního povrchu vysílá data [online]. 2024-02-22 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ WAGNER, Vladimír. Jaké jsou nové informace modulu Odysseus z Měsíce?. www.osel.cz [online]. 2024-03-05 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b MAJER, Dušan. Tři pokusy o přistání na Měsíci. Dva úspěšné. Vesmír. 2024-04, roč. 103, čís. 4, s. 220. 
  10. ↑ a b ŽIVĚ A ČESKY: Nova-C přistává na Měsíci [online]. 2024-02-22 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b WALL, Mike. Intuitive Machines' Odysseus lander tipped over on the moon during 'spicy' lunar landing. Space.com [online]. 2024-02-24 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b FOUST, Jeff. Intuitive Machines ready for launch of its first lunar lander [online]. 2024-02-13 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Český ADVACAM dobývá Měsíc. Jeho detektory pomohou ochránit astronauty před nebezpečnou radiací. Euro.cz [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  14. ↑ První soukromé přistání na Měsíci. astro.cz [online]. Česká astronomická společnost, 2024-02-26 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nova-C&oldid=23890578“