Přeskočit na obsah

Tchien-čou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tchien-čou
Představa kosmické lodi Tchien-čou
Představa kosmické lodi Tchien-čou
Základní údaje
Země původuČína
ProvozovatelCNSA
Použitízásobování stanice Tchien-kung
Technické specifikace
Typnákladní kosmická loď
Nosná raketaDlouhý pochod 7
Startovní hmotnost13 500 kg
Kapacita nákladu6 500 kg (původní varianta)
7 400 kg (modernizovaná varianta)
Šířka~ 18,4 m (s rozloženými panely)
Délka10,6 m
Průměr3,35 m
Objem15 m³
Oblast působeníLEO (nízká oběžná dráha Země)
Výrobní specifikace
Stavaktivní
Vypuštěno7 /7 úspěšně)
První start20. dubna 2017
Související zařízení
Odvozeno zTchien-kung 1

Tchien-čou (čínsky 天舟, čínsky pchin-jinem Tianhzou, doslovně Nebeská loď) je autonomní kosmická loď, postavená a provozovaná Čínskou národní vesmírnou agenturou (CNSA) za účelem zásobování Vesmírné stanice Tchien-kung (TSS). První start se uskutečnil 20. dubna 2017 na raketě Dlouhý pochod 7.

Design lodi

[editovat | editovat zdroj]
Loď Tchien-čou 2 v montážní hale.

Loď Tchien-čou byla vyvinuta na základě kosmické laboratoře Tchien-kung 1 a má proto podobné uspořádání a rozměry. Skládá se ze servisního modulu, v němž je umístěn pohon, energetický systém a další zařízení nezbytná pro provoz kosmické lodi, a orbitálního modulu, v němž je 15 m3 hermetizovaného prostoru určeného pro dopravovaný náklad. Servisní modul je dlouhý 3,3 metru a má průměr 2,8 metru, nákladní modul je dlouhý 5 metrů a v průměru měří 3,35 metru. Celková délka včetně dokovacího zařízení dosahuje 10,6 metru.[1] Maximální šířka po rozevření solárních panelů dosahuje 14,9 metru.

Maximální startovní hmotnost lodi dosahuje zhruba 13,5 tuny, z čehož je zhruba polovina vyčleněna pro náklad – nosnost lodi je až 6 640 kg, včetně 2 000 kg pohonných hmot.

Oproti laboratoři Tchien-kung 1 existuje několik významných rozdílů – servisní modul Tchien-čou má větší počet nádrží na pohonné látky a výkonnější pohonný systém. Hlavní pohon používaný pro orbitální manévry tvoří 4 raketové motory s jednotkovým tahem 490 newtonů, zatímco Tchien-kung 1 měla jen dva. Nákladní loď má na obou polích solárních panelů pouze tři segmenty solárních panelů, oproti pěti u vesmírné laboratoře.[2]

Lodi Tchien-che jsou plně autonomní, schopné provádět plně automatizované setkávací manévry a dokování a automatické přečerpávání paliva do vesmírné stanice. Podobně jako u jiných nákladních lodí, jejichž kabiny nepřistávají na Zemi, bývá loď bude před odletem ze stanice naplněna až 6 tunami odpadu,[3] který spolu s ní shoří po vstupu lodi do atmosféry Země. V připojení k TSS je loď schopna let až 365 dní.

Modifikovaná varianta

[editovat | editovat zdroj]

Šestá loď Tchien-čou odstartovala v modifikované variantě, která především zvýšila kapacitu pro dopravu nákladu asi o 20 % na 7 400 kg. Stalo se tak díky modernizované vnitřní konstrukci, která současně zlepšila uspořádání přetlakového nákladního modulu. I přes provedené změny je celková maximální startovní hmotnost lodi asi 13,5 tuny, podobně jako v předchozí variantě.[4]

Modifikovaná varianta umožní zásobovat kontinuální tříčlennou posádku na TSS pomocí tří lodí Tchien-čou během dvou let, zatímco na počátku programu bylo nutné vyslat dvě lodi Tchien-čou každý rok.[5] Proto se v roce 2023 uskutečnil jediný let (Tchien-čou 6) a na rok 2024 jsou naplánovány dva (Tchien-čou 7 v lednu a Tchien-čou 8 v listopadu).[6]

Seznam misí

[editovat | editovat zdroj]
kosmická loď start (UTC) raketa stanice hmotnost nákladu (kg) připojení k TSS (UTC)[p. 1] odpojení od TSS (UTC)[p. 2] zánik (UTC) délka letu
Tchien-čou 1 20. dubna 2017, 11:41:35 Dlouhý pochod 7 Tchien-kung 2 – 21. dubna 2017, 04:16 22. září 2017, 08:15 22. září 2017, ~ 10:00 154 dní, 22 hodin, 19 minut
Tchien-čou 2 29. května 2021, 12:55:29 Dlouhý pochod 7 Vesmírná stanice Tchien-kung 6 640 kg 29. května 2021, 21:01 27. března 2022, 07:59 31. března 2020, 10:40 305 dní, 21 hodin, 45 minut
Tchien-čou 3 20. září 2021, 07:10:11 Dlouhý pochod 7 Vesmírná stanice Tchien-kung ~ 6 600 kg 20. září 2021, 14:08 17. července 2022, 02:59 27. července 2022, 03:31 309 dní, 21 hodin, 20 dní
Tchien-čou 4 9. května 2022, 17:56:37 Dlouhý pochod 7 Vesmírná stanice Tchien-kung ~ 6 000 kg 10. května 2022, 00:54 9. listopadu 2022, 06:55 14. listopadu 2022, 23:21 189 dní, 5 hodin, 24 minut
Tchien-čou 5 12. listopadu 2022, 02:03:12 Dlouhý pochod 7 Vesmírná stanice Tchien-kung ~ 6 000 kg 12. listopadu 2022, 04:10 11. září 2023, 08:46 12. září 2023, 01:13 303 dní, 23 hodin, 10 minut
Tchien-čou 6 10. května 2023, 13:22:51 Dlouhý pochod 7 Vesmírná stanice Tchien-kung ~ 7 300 kg 10. května 2023, 21:16 12. ledna 2024, 08:02 19. ledna 2024, 12:37 253 dní, 23 hodin, 14 minut
Tchien-čou 7 17. ledna 2024, 14:27:31[7] Dlouhý pochod 7 Vesmírná stanice Tchien-kung ~ 7 300 kg 17. ledna 2024, 17:46 let pokračuje let pokračuje ~270 dní (plánováno)

Popisy misí

[editovat | editovat zdroj]

Kosmické lodi Tchien-čou jsou do vesmíru vynášeny raketami Dlouhý pochod 7 z kosmodromu Wen-čchang.

Tchien-čou 1

[editovat | editovat zdroj]

První mise nové čínské nákladní lodi odstartovala 20. dubna 2017 v 11:41:35 UTC.[8] Hlavním cílem letu bylo demonstrovat schopnosti projektu vytvořeného kvůli zásobování plánované modulární vesmírné stanice, především manévrování a tankování paliva. Proto se loď 22. dubna 2017 v 04:16 UTC[9] spojila s orbitální laboratoři Tchien-kung 2, která byla na oběžné dráze už sedm měsíců. Několik hodin po připojení začal první text přečerpávání paliva, který trval pět dní a skončil 27. dubna v 11:07 UTC.[10] V následujících týdnech se uskutečnila řada dalších testů a experimentů včetně druhého zkušebního čerpání, tentokrát dvoudenního, ukončeného 15. června 2017 v 10:28 UTC.[11]

Poté se Tchien-čou 1 od stanice 19. června v 01:37 UTC oddělila a odletěla do vzdálenosti asi 5 kilometrů. Pak obletěla orbitální laboratoř zezadu dopředu ve směru letu a otočila se dokovacím portem směrem k ní, zatímco laboratoř se otočila směrem k nákladní lodi. Ta se pak přiblížila až na 30 metrů a nakonec se s laboratoří Tchien-kung 2 v 6:55 UTC znovu spojila.[12][13] K dalšímu rozpojení obou těles došlo 21. června v 01:16 UTC, kdy se nákladní loď nejprve vzdálila na 120 metrů a poté se vydala na bezmála dvouměsíční samostatný let po téměř kruhové oběžné dráze ve výši 390 kilometrů,[14] během něhož prováděla řadu vědeckých experimentů a mimo jiné vypustila jeden cube-sat zaměřený na ověřování nových leteckých technologií.[15] Loď se pak ke stanici přiblížila a připojila ještě potřetí, a to 12. září 2017 v 15:58 UTC.[16][17]

Ještě než se loď od orbitální laboratoře definitivně odpojila, provedla třetí, tentokrát třídenní testovací tankování, které skončilo 16. září ve 12:17 UTC a přečerpáno při něm bylo asi 250 kilogramů paliva a okysličovadla.[18]

Nákladní loď Tchien-čou 1 se od laboratoře Tchien-kung 2 odpojila 17. září 2017 v 08:15 UTC[19] a 22. září kolem 10:00 UTC zahájila řízený sestup do atmosféry, kde zanikla.[20]

Tchien-čou 2

[editovat | editovat zdroj]

Druhý let nákladní lodi typu Tchien-čou je současně premiérou v naplnění účelu, pro který byl tento projekt vytvořen – kvůli dopravě nákladu na Vesmírnou stanici Tchien-kung. Start se uskutečnil 29. května 2021 ve 12:55.29 UTC a loď se připojila k zadnímu portu modulu Tchien-che týž den ve 21:01 UTC.[21] Loď na stanici přiletěla se zásobou paliva (1,95 tuny), potravin pro posádku lodi Šen-čou 12, vody, plynů a dalších materiálů a vybavení včetně dvou skafandrů pro výstupy do volného prostoru (celkem 4,69 tuny).[21]

Po odletu lodi Šen-čou 12 (připojena byla od 17. června do 16. září 2021) se Tchien-čou 2 odpojila od zadního portu modulu Tchien-che 18. září 2021 v 02:25 UTC, odmanévrovala před přední port a kolem 06:00 UTC se k němu připojila.

Loď v dalších měsících sloužila mimo jiné jako testovací zátěž pro test robotického manipulátoru stanice v rámci přípravy na manévrování s budoucími laboratorními moduly Wen-tchien a Meng-tchien, které mají ke stanici přiletět v roce 2022.[22] Posádka stanice proto 5. ledna 2022 pomocí manipulátoru odpojila ve 22:12 UTC nákladní loď Tchien-čou 2 od hlavního modulu Tchien-che a po zkušebním posunu směrem k jednomu z bočních portů ji ve 22:59 UTC připojila zpět k původnímu portu.[23] A hned o dva dny později, 7. ledna 2021, se Tchien-čou 2 oddělila znovu, tentokrát autonomně, a odletěla do vzdálenosti 200 metrů, odkud ji posádka ze stanice s pomocí dálkového ovládání opětovně připojila na stejné místo. Asi dvouhodinový test skončil v 23:55 UTC.[24]

Loď se od stanice definitivně oddělila 27. března 2022 v 07.59 UTC.[25] Poté loď využila rezervu pohonných hmot k úspěšnému provedení dvouhodinového testu rychlého setkání s vesmírnou stanicí a 31. března 2020 v 10:40 UTC řízeně vstoupila do atmosféry a zanikla nad Jižním Pacifikem[26] po necelých 306 dnech letu.

Tchien-čou 3

[editovat | editovat zdroj]

Třetí loď Tchien-čou – a druhá, která zamířila k Vesmírné stanici Tchien-kung – odstartovala 20. září 2021 v 07:10:11 UTC a po pouhých sedmi hodinách, v 14:08 UTC, doputovala k cíli své cesty na oběžné dráze přibližně 385 kilometrů nad povrchem Země, když se připojila k zadnímu portu modulu stanice. K témuž, který byl jen o několik desítek hodin dříve uvolněn lodí Tchien-čou 2 předtím, než se přemístila k přednímu portu. Pro půlroční misi posádky, kterou na stanici později přivezla loď Šen-čou 13, nákladní loď doručila zhruba 1 tunu paliva a celkem 5,6 tuny dalších zásob. Tvořilo je vybavení pro vědecké experimenty, potraviny a také náhradní skafandry pro posádku.[27]

Loď se 19. dubna 2022 v 21:02 UTC odpojila od zadního a 20. dubna 2022 v 01:06 UTC připojila k přednímu portu stanice.[28] Definitivně stanici opustila 17. července 2022, aby uvolnila přední port pro přílet modulu Wentian o týden později, a zanikla v horních vrstvách atmosféry 27. července v 03:31 UTC, přičemž podle čínských údajů malá část zbytků dopadla do vod jižního Tichého oceánu.[29]

Tchien-čou 4

[editovat | editovat zdroj]

Čtvrtý let se palivem pro Vesmírnou stanici Tchien-kung a zásobami pro nadcházející let Šen-čou 14 s posádkou další expedice začal startem 9. května 2022 v 17:56:37 UTC[30] a o sedm hodin později, 10. května v 00:54 UTC, se připojila k zadnímu (aft) portu Vesmírné stanice Tchien-kung. Náklad o hmotnosti kolem 5 tun[31] tvořily životní potřeby pro budoucí posádku, zařízení pro údržbu vesmírné stanice, vybavení pro vědecký program včetně lednice pro biomedicínský výzkum, semena plodin.[32] V lodi byla dále zhruba 1 tuna paliva pro motory stanice.[31]

Od stanice se Tchien-čou 4 odpojila 9. listopadu 2022 v 06:55 UTC[33] a o čtyři dny později otestovala možnost umístění malého satelitu na oběžnou dráhu – soukromý cubesat pojmenovaný SmartSat 3A byl 13. listopadu ve 22:02 UTC v pořádku uveden na dráhu o výšce asi 380 kilometrů nad Zemí a záhy navázal s pozemní kontrolou a začal plnit své úkoly.[34][35] Loď poté 14. listopadu 2022 ve 23:21 UTC vstoupila do atmosféry, kde její většina shořela a zbylé trosky dopadlo do obvyklé oblasti v jižním Tichém oceánu.[36]

Tchien-čou 5

[editovat | editovat zdroj]

Další loď k TSS odstartovala 12. listopadu 2022 v 02:03:12 UTC a spojila se s ní v 04:10:57 UTC[37], což čínská média označila za rekord (2 hodiny a 7 minut) v rychlosti spojení tělesa po startu s jiným tělesem na oběžné dráze (dosud nejrychlejším spojením měl být přílet lodi Sojuz MS-17 k Mezinárodní vesmírné stanici za 3 hodiny a 3 minuty 14. října 2020.[38] Astrofyzik, popularizátor vědy a statistik kosmonautiky Jonathan McDowell[39] ale reagoval, že rekordní čas takého spojení byl stanoven už 15. dubna 1968 a činí pouhých 47 minut, které uplynuly mezi startem lodi Kosmos 213 a jejím připojením k lodi Kosmos 212, která odstartovala o den dříve.[40]

Na stanici loď dopravila 1,4 tuny pohonných látek a 5 tun nákladu včetně zásob pro šestiměsíční pobyt tří členů nadcházející mise Šen-čou 15. Součástí nákladu byly vědecké projekty včetně vědecko-popularizační družice, systému vodíkových a kyslíkových palivových článků a zařízení pro detekci vysokoenergetických částic se širokým energetickým spektrem.[41]. Loď se 5. května 2023 v 07:26 UTC odpojila dělila od zadního portu TSS a vzdálila se od stanice.[42] Poté přešla do režimu autonomního letu nedaleko od stanice, v němž vydržela až do 3. června 2023, kdy se od předního portu stanice odpoutala loď Šen-čou 15.[43] K uvolněnému portu se 5. června v 19:10 UTC připojila právě loď Tchien-čou 5 a opětovně tak rozšířila vnitřní prostor stanice.[44] K definitivnímu oddělení lodi od stanice došlo 11. září 2023 v 08:46 UTC.[45] A o 16 hodin později, 12. září 2023 v 01:13 UTC loď provedla řízený návrat do atmosféry ukončený dopadem neshořelých částí do obvyklé oblasti jižního Pacifiku.[46]

Tchien-čou 6

[editovat | editovat zdroj]

Modifikovaná varianta lodi Tchien-čou poprvé odstartovala 10. května 2023 v 13:22:51 UTC[47][48] a téhož dne ve 21:16 UTC se připojila k zadnímu portu modulu Tchien-che.[49] Na stanici doručila celkem 7,4 tuny nákladu, z čehož 1 750 kg tvoří pohonné látky pro podporu vesmírné stanice, zejména pro opakované zvyšování oběžné dráhy stanice z balistických důvodů podobně, jako se tomu děje v případě Mezinárodní vesmírné stanice. Z doručených pohonných látek bylo asi 700 kg určeno k přečerpání do nádrží vesmírné stanice. Zbytek nákladu tvořily zásoby oblečení a potravin včetně čerstvého ovoce. CMSA také oznámil, že na TSS odletělo vybavení pro 29 vědeckých experimentů.[4]

Loď se od modulu Tchien-che odpojila 12. ledna 2024 v 08:02 UTC[50] a odletěla do vzdálenosti asi 5 km, kde zůstala, do 17. ledna 2024, dokud nebylo jisté, že ke stanici přiletěla a připojila se další zásobovací lodi, Tchien-čou 7.[51] Tchien-čou 6 pak 18. ledna vzdálila, vypustila jeden univerzitní cubesat a 19. ledna ve 12:37 UTC zanikla při řízeném vstupu do atmosféry nad obvyklou, dopravně nevyužívanou oblastí jižního Tichého oceánu.[52]

Tchien-čou 7

[editovat | editovat zdroj]

Další let zásobovací lodi byl naplánován na počátek roku 2024,[53] počátkem ledna vešlo ve známost datum 17. ledna kolem 14:26 UTC.[54] Tyto informace se zcela naplnily, když loď z obvyklé rampy na kosmodromu Wen-čchang odstartovala v určený den ve 14:27:31 UTC.[55] Pro přílet ke stanici byla použita trajektorie o dvou obletech Země, a tak se loď k TSS připojila po 200 minutách, v 17:46 UTC[56] téhož dne k zadnímu portu stanice, uvolněnému o pouhých pět dní dříve předchozí nákladní lodí Tchien-čou 6. Společnost CAST, která loď i raketu vyvinula a vyrobila, se ohledně nákladu omezila na konstatování, že loď nese náklad, který "zahrnuje věci denní potřeby pro astronauty, téměř 100 kilogramů čerstvého ovoce a zeleniny a také vědecké experimenty," dále "údržbářské nástroje, zařízení, spotřební materiále a další zboží".[57] Sdílnější ve svých zprávách nebyla ani vesmírná agentura CMSA.[58] Později však bylo zveřejněno, že v hermetizované kabině loď přivezla 250 standardních balíků o celkové hmotnosti kolem 5 600 kg.[59]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ U lodí opakovaně odpojených od stanice a znovu připojených je uvedeno první připojení
  2. ↑ U lodí opakovaně odpojených od stanice a znovu připojených je uvedeno poslední odpojení

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tianzhou (spacecraft) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Tianzhou-1 - China launches and docks debut cargo resupply [online]. 2017-04-20 [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Long March 7 | Tianzhou 2. nextspaceflight.com [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Scientists reviewed the research and development of Tianzhou cargo spacecraft. Space Daily [online]. [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Chinese cargo ship launches to resupply space station – Spaceflight Now [online]. [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ https://twitter.com/CNSpaceflight/status/1615731257115308033. Twitter [online]. [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ Chinese launch schedule. forum.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ China'N Asia Spaceflight na platformě X. X.com [online]. 2024-01-17 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ CLARK, Stephen. First supply ship for Chinese space station lifts off on test flight – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Tiangong-2: China's first cargo spacecraft docks with orbiting space lab. The Guardian [online]. 2017-04-22 [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ 我国成功突破和掌握推进剂在轨补加关键技术 (Čína úspěšně zvládla klíčovou technologii doplňování paliva na oběžné dráze). www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ 天舟一号顺利完成第二次推进剂补加试验 (Tianzhou-1 úspěšně dokončila druhý test doplňování pohonných hmot). www.xinhuanet.com [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ 天舟一号完成绕飞和第二次交会对接试验 (Tianzhou 1 dokončuje obeplutí a druhé setkání a dokovací test). www.xinhuanet.com [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ Tianzhou-1 has completed its second mission. FINDCHINA [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-07. 
  14. ↑ 天舟一号撤离天宫二号进入独立运行阶段 (Tianzhou-1 se evakuuje z Tiangong-2 a vstupuje do fáze samostatného provozu). web.archive.org [online]. 2018-12-24 [cit. 2021-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-24. 
  15. ↑ 天舟一号成功释放立方星 (Tchien-čou 1 úspěšně vypustila Cube-sat). www.xinhuanet.com [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ 天舟一号完成自主快速交会对接试验 (Tchien-čou 1 dokončila test autonomního rychlého setkání a dokování). www.xinhuanet.com [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-24. 
  17. ↑ China's Tianzhou-1 cargo craft and Tiangong-2 space lab perform final orbital docking. FINDCHINA [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-08. 
  18. ↑ CLARK, Stephen. Chinese space station freighter concludes refueling demo mission – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ 天舟一号与天宫二号分离 (Oddělení Tchien-čou 1 a Tchien-kung 2). www.xinhuanet.com [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. 
  20. ↑ 我国首艘货运飞船受控离轨进入大气层烧毁 (První čínská nákladní kosmická loď pod kontrolou opouští oběžnou dráhu a vstupuje do atmosféry, kde shoří). www.xinhuanet.com [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b Tianzhou-2 docks with China's space station module. SpaceNews [online]. 2021-05-29 [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Konec nejdelší čínské pilotované mise [online]. 2021-09-17 [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. 
  23. ↑ Test přemístění nákladní kosmické lodi manipulátorem vesmírné stanice skončil úplným úspěchem (空间站机械臂转位货运飞船试验取得圆满成功-新华网). www.news.cn [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ Posádka astronautů Shenzhou 13 úspěšně dokončila ruční dálkové ovládání nákladní kosmické lodi Tianzhou-2 a test kombinace setkání a dokování vesmírné stanice (神舟十三号航天员乘组圆满完成手控遥操作天舟二号货运飞船与空间站组合体交会对接试验-新华网). www.news.cn [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  25. ↑ https://twitter.com/cnspaceflight/status/1508071899787522049. Twitter [online]. [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ Řízený návrat Tianzhou-2 do atmosféry (天舟二号受控再入大气层_中国航天科技集团). www.spacechina.com [online]. 2022-01-04 [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. (čínsky) 
  27. ↑ CLARK, Stephen. Tianzhou ship launches and docks with Chinese space station – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ https://twitter.com/cnspaceflight/status/1516600425616601088. Twitter [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  29. ↑ WALL, Mike. China steers cargo spacecraft to fiery death in Earth's atmosphere. Space.com [online]. 2022-07-27 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ CLARK, Stephen. China launches Tianzhou 4 cargo ship heading for space station – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ a b https://twitter.com/cnspaceflight/status/1523720115501428736. Twitter [online]. [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. 
  32. ↑ https://twitter.com/cnspaceflight/status/1523598784281808897. Twitter [online]. [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. 
  33. ↑ 天舟四号货运飞船顺利撤离空间站组合体 (Nákladní kosmická loď Tianzhou-4 byla úspěšně evakuována z komplexu vesmírné stanice). China Manned Space Agency na WeChat [online]. 微信公众平台 (WeChat), 2022-11-09 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  34. ↑ Tianzhou 4 deploys minisatellite. Space Daily [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  35. ↑ China 'N Asia Spaceflight na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2022-12-01]. Dostupné online. 
  36. ↑ 陈子琰. Tianzhou 4 cargo spacecraft reenters atmosphere. www.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  37. ↑ Cosmic Penguin na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  38. ↑ China's cargo spacecraft sets new world record. Space Daily [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  39. ↑ Jonathan's Space Report | Space Home Page. planet4589.org [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  40. ↑ Jonathan McDowell na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  41. ↑ 于小明. China launches cargo craft Tianzhou-5 for space station supplies. global.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  42. ↑ Tianzhou-5 undocking. YouTube [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online. 
  43. ↑ english.spacechina.com [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  44. ↑ https://twitter.com/CNSpaceflight/status/1665819945094004736. Twitter [online]. [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. 
  45. ↑ 天舟五号货运飞船顺利撤离空间站组合体 计划于9月12日受控再入大气层_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2023-09-12]. Dostupné online. 
  46. ↑ 天舟五号货运飞船已受控再入大气层 飞船搭载上行的多个空间应用项目取得可喜成果_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2023-09-12]. Dostupné online. 
  47. ↑ english.spacechina.com [online]. [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  48. ↑ https://twitter.com/CNSpaceflight/status/1656291989485244416. Twitter [online]. [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  49. ↑ english.spacechina.com [online]. [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  50. ↑ China'N Asia Spaceflight na platformě X. X.com [online]. 2024-01-12 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  51. ↑ Space Intelligence na platformě X. X.com [online]. 2024-01-14 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  52. ↑ JONES, Andrew. China's Tianzhou 6 cargo spacecraft burns up in Earth's atmosphere. Space.com [online]. 2024-01-19 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ english.spacechina.com [online]. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. 
  54. ↑ Orbital Focus na platformě X. X [online]. 2024-01-06 [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. 
  55. ↑ China'N Asia Spaceflight na platformě X. X.com [online]. 2024-01-17 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  56. ↑ Chinese Space Station na platformě X. X.com [online]. 2024-01-17 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  57. ↑ "Long March 7" úspěšně zahájil "Tianzhou 7"! Astronauti z Shenzhou 17 dostanou „novoroční dárkový balíček“ (“长征七号”成功发射“天舟七号”！神十七航天员即将收到“新春大礼包”). spacechina.com [online]. China Aerospace Science and Technology Corporation (, 2024-01-17 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  58. ↑ Start mise nákladní kosmické lodi Tianzhou-7 byl naprostým úspěchem (天舟七号货运飞船发射任务取得圆满成功). https://www.cmse.gov.cn/ [online]. Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety (CSMA), 2024-01-17 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  59. ↑ JONES, Andrew. Chinese astronauts check out newly delivered space station supplies (video). Space.com [online]. 2024-01-23 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vesmírné stanice
Aktivní
Zaniklé
Zrušené
Plánované
*převedeno do projektu ISS
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tchien-čou&oldid=23599591“