Sebastian Vettel

Sebastian Vettel

Sebastian Vettel v roce 2015
Narození	3. července 1987 (37 let) Heppenheim, Hesse, Západní Německo
Národnost	Německo Německo
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní roky	2007–2022
Týmy	BMW Sauber (2007) Toro Rosso (2007-2008) Red Bull (2009-2014) Ferrari (2015-2020) Aston Martin (2021–2022)
Závody	300 (299 startů)
Mistr světa	4 (2010, 2011, 2012, 2013)
Vyhrané závody	53
Stupně vítězů	122
Body celkem	3 098
Pole positions	57
Nejrychlejší kola	38
Nejlepší umístění v závodě	1. místo
První závod	Grand Prix USA 2007
První vítězství	Grand Prix Itálie 2008
Poslední vítězství	Grand Prix Singapuru 2019
Poslední závod	Grand Prix Abú Zabí 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sebastian Vettel [zɛˈbaːstian ˈfɛtəl]IPA (* 3. července 1987, Heppenheim) je německý automobilový závodník, bývalý pilot Formule 1 a mistr světa z let 2010, 2011, 2012 a 2013. V sezoně 2009 vystřídal v kokpitu týmu Red Bull Racing Davida Coultharda a závodil zde až do konce sezony 2014. Od roku 2015 do roku 2020 závodil za tým Ferrari, kde nahradil Fernanda Alonsa. Od roku 2021 do roku 2022 závodil za tým Aston Martin.

Od Grand Prix Turecka 2006 byl testovacím a zároveň rezervním jezdcem týmu BMW Sauber. Díky účasti v pátečním volném tréninku před touto grand prix se Vettel stal nejmladším závodníkem, který se kdy objevil v závodu formule 1, bylo mu 19 let a 53 dní. Stal se také nejmladším závodníkem v historii formule 1, který získal v závodě alespoň bod.

V roce 2022 oznámil, že na konci sezóny kariéru ukončí.

Závodní kariéra

Juniorské kategorie

Vettel ve formuli 3 v roce 2006.

Vettel začínal závodit na motokárách v roce 1995. V této kategorii získal mnoho různých titulů. V roce 2003 začal závodit v německém mistrovství Formule BMW, ve kterém pětkrát vyhrál a v celkové klasifikaci šampionátu obsadil druhou příčku. O rok později už v této kategorii s převahou získal titul mistra Německa, když vyhrál 18 z 20 závodů.

Pro rok 2005 přestoupil do vyšší kategorie, do evropského šampionátu Formule 3, kde s 64 body získal celkové páté místo a stal se nováčkem roku. Pětkrát byl na pódiu, ale žádný závod se mu nepodařilo vyhrát, a to také díky dominanci Lewise Hamiltona. V září téhož roku testoval vůz formule 1 Williams FW27 za odměnu, za svůj úspěch ve Formuli BMW v loňském roce.

V sezoně 2006 se stal vicemistrem evropského mistrovství Formule 3, se ziskem 75 bodů a čtyř vítězství. V témže roce také závodil ve světové sérii Formule Renault. Debutoval na italském okruhu v Misaně, kde skončil druhý za Pastorem Maldonadem. Ovšem ten byl po závodě diskvalifikován, a tak Vettel dodatečně získal své první vítězství v této sérii. Ovšem v dalším závodě na belgickém okruhu Spa-Francorchamps utrpěl zranění. Při havárii ho zasáhly letící střepy vozu a téměř mu uřízly prst. Předpokládalo se, že nebude moci závodit několik týdnů. I přes toto zranění závodil už další víkend na okruhu v Zandvoortu v závodě mistrů F3, kde skončil na šestém místě.

Formule 1

2006–2007: BMW Sauber

2006

Vettel při tréninku na brazilskou grand prix v roce 2006.

Od Grand Prix Turecka 2006 se Vettel stal třetím jezdcem týmu BMW Sauber. Poté, co dosavadní rezervní jezdec Robert Kubica nahradil od maďarské grand prix Jacquese Villeneuva, který byl z týmu vyhozen.

Vettel zazářil při svém prvním vystoupením s BMW Sauber, když během turecké grand prix vyhrál druhou část pátečního volného tréninku. Stejný kousek se mu povedl při následující italské grand prix, kdy vyhrál oba páteční volné tréninky.

2007

Pro nadcházející sezonu 2007 byl týmem BMW Sauber potvrzen na místo testovacího jezdce a také pokračoval v závodech světové série formule Renault, ve kterém se dostal do čela šampionátu. Poté byl už natrvalo povolán do formule 1.

Robert Kubica byl po vážné nehodě v kanadské Grand Prix nahrazen právě Vettelem. Vettel ho nahradil pouze v Grand Prix USA a nevedl si vůbec špatně. Do závodu startoval ze sedmé pozice a závod dokončil na poslední bodované příčce, na osmém místě. Díky tomu se stal nejmladším pilotem formule 1, který dokázal bodovat v závodě, ve věku 19 let a 349 dní.

Vettel při pátečním tréninku na brazilskou grand prix v roce 2007.

2007–2008: Toro Rosso

2007

BMW Sauber musel 31. července 2007 Vettela uvolnit, protože má smlouvu s Red Bullem. Vettel nahradil od maďarské grand prix v týmu Toro Rosso propuštěného Scotta Speeda. Ještě před samotným závodem bylo potvrzeno, že v sezoně 2008 bude Vettel také závodit za Toro Rosso, společně se Sébastienem Bourdaisem.

V deštivém závodě v Číně dojel na 4. místě a získal tak pro tým Toro Rosso zatím jeho nejlepší umístění v historii.

2008

Sezóna 2008 začala pro Vettela přímo katastrofálně. Ani jeden z prvních čtyř závodů nedokončil, a ve třech z nich skončil už v prvním kole. Pokaždé se zapletl do kolize s jinými jezdci. První dokončený závod tak přišel až v Turecku, nicméně to bylo až 17. místo. Další závod, Grand Prix Monaka, se mu ale povedla, a on vybojoval 4 body za 5. místo. Hned v dalším závodě, v Kanadě, si připsal další bod, za 8. místo. V druhé polovině sezóny se začal zlepšovat a hned dvakrát po sobě bodoval. Vrchol však přišel v Itálii. Celý víkend na okruhu Monza pršelo a to Vettelovi evidentně hrálo do karet. V kvalifikaci senzačně vybojoval pole position. To ale nebylo vše. Pršelo i v závodě a Vettel si stylem start–cíl dojel senzačně pro vítězství. Zároveň to bylo první vítězství i pro stáj Toro Rosso, která o stupně vítězů rozhodně ještě moc nebojuje. Vettel se tak stal nejmladším jezdcem, který kdy vyhrál Grand Prix až do roku 2016, kdy jej ve Velké ceně Španělska překonal Max Verstappen.

2009–2014: Red Bull Racing

2009

17. července 2008 bylo oznámeno, že Sebastian Vettel přestupuje z týmu Toro Rosso do Red Bullu. Tuto sezónu se mu velice vedlo. Získal celkem 8 pódií (4× 1. místo, 2× 2. místo, 2× 3. místo) a stal se vicemistrem (2. místo). Sezónu ukončil na celkovém 2. místě s 84 body, o 11 bodů za vítězem Jensonem Buttonem.

2010

Vettelovi nezačala sezóna zrovna dobře. V Bahrajnu vyhrál kvalifikaci, ale kvůli technice se v závodě propadl na 4. místo. Problémy s technikou ho doprovázely i v dalším závodě, který nedokončil. Vyhrál až následující závod v Malajsii. Dál střídal dobré s horšími výsledky. V Turecku se při předjíždění srazil s týmovým kolegou Webberem, což vedlo k vyostření jejich vztahu. Závod ve Valencii s přehledem vyhrál. Při závodě ve Velké Británii dostal na úkor Webbera nové přední křídlo, své totiž rozbil. Závod ale dokončil až na 6. místě po chybném startu. V deštivé Velké ceně Belgie při předjíždění měl kolizi s monopostem Jensona Buttona a dojel 15. Po tomto závodu začal být odepisován a skoro nikdo už mu nevěřil. V Itálii ale už dojel čtvrtý po riskantní jízdě, kdy absolvoval skoro celý závod na jedné sadě pneumatik a vyměnil je až kolo před koncem. V Singapuru byl z celého pole jediný, kdo stíhal Alonsa a dojel druhý. Japonsko se neslo ve znamení deště a Vettelova jasného vítězství. Okruh v Koreji byl zbrusu nový, dokončený těsně před závodem. Vettel vedl skoro celý závod, ale 10 kol před koncem mu vypověděl službu motor. Nakonec se zjistilo, že se zlomila ojnice. Celý svět formule jedna šokovalo chování Vettela, který prohlásil těsně po závodu, že mu je to už jedno. V Brazílii si bez potíží dojel pro vítězství. Poslední závod v Abu Zabí byl klíčový pro získání mistrovského titulu. Vettel měl před startem nejmenší šanci na to získat titul. Vettel ale postavil na hlavu všechny prognózy. Jelikož zvítězil, Alonso se vinou chybné taktiky propadl na sedmé místo a Webber dojel až za Alonsem, německý pilot získal titul mistra světa. Stal se tak nejmladším šampionem v historii. Za celou sezónu dosáhl na 10 pole position, pět závodů vyhrál, dvakrát byl druhý a třikrát třetí. Po sezóně se stal Sportovcem Německa a Evropy.

2011

Pro Vettela začala sezóna dominantně. Vyhrál první dva závody. V Číně kvůli opotřebovaným pneumatikám skončil druhý za Hamiltonem. Následující tři závody vyhrál, přestože ve Španělsku bojoval s Hamiltonem. V Kanadě po celý závod vedl, ale v posledním kole chyboval a dostal se před něj Jenson Button. Ve Valencii opět vyhrál. V Silverstonu po zastávce v boxech dokončil druhý, na konci závodu na něj útočil týmový kolega Webber, ale podle pokynu týmu dojeli v tomto pořadí. V Německu získal čtvrté místo a poprvé v sezoně tak nestál na stupních vítězů. V Maďarsku dojel na druhém místě. V Belgii zvítězil a další dvě výhry si připsal i v Itálii a Singapuru. V Singapuru mu chyběl jeden bod k obhájení titulu mistra světa. Ten získal třetím místem v Japonsku. Stal se nejmladším dvojnásobným mistrem světa. V Koreji byl tým Red Bull poprvé v sezoně poražen v kvalifikaci. Vettel ale po startu z druhého místa ve čtvrté zatáčce prvního Hamiltona předjel a vyhrál celý závod. Red Bull tak obhájil prvenství v Poháru konstruktérů. V Abú Zabí poprvé Vettel neprojel cílovou rovinkou po defektu v druhé zatáčce po startu, i když Pirelli prošetřovalo co stálo za defektem pravé zadní pneumatiky, nedošlo k žádnému závěru.

2012

Po šestém místě v kvalifikaci na Grand Prix Austrálie se probojoval díky strategii zastávek v boxech na druhou příčku. Šestou příčku obsadil i v kvalifikaci na GP Malajsie, kde skončil kvůli proříznuté pneumatice na nebodované jedenácté pozici. V kvalifikaci Velké ceny Číny se nedostal do závěrečné části a skončil jedenáctý. V závodě si polepšil na páté místo, když se v závěru propadl ze druhé příčky. Po pole position vyhrál Velkou cenu Bahrajnu, k čemuž mu dopomohlo i zajetí nejrychlejšího kola závodu. Díky této výhře a zisku 25 bodů se ujal průběžného vedení Poháru jezdců. V GP Španělska ze 7. místa dokončil šestý, když musel absolvovat trest průjezdu boxy, protože v části trati, kde byly vyvěšeny žluté vlajky, dostatečně nezvolnil. V monacké kvalifikaci obsadil desátou příčku a díky odlišné strategii vybojoval čtvrté místo. Při GP Kanady se z pole position propadl na 4. místo. V GP Evropy vybojoval pole position a závod vedl až do 33. kola, kdy ho zradila technika a musel odstoupit. V GP Velké Británie si ze 4. místa v kvalifikaci dojel pro 3. místo v závodě. Při GP Německa se ze 2. pozice v kvalifikaci propadl na 5. místo. V GP Maďarska se ze 3. místa propadl také na 4. Při GP Belgie startoval z 11. místa, ale v závodě se probojoval až na konečné 2. místo. V Itálii závod nedokončil. Další čtyři závody v Singapuru, Japonsku, Koreji a Indii však vyhrál. V Abú Zabí dojel 3. Při GP USA si dojel pro 2. místo. Před posledním závodem vedl v průběžném pořadí šampionátu před Fernandem Alonsem o 13 bodů. V Brazílii se kvalifikoval 4. ale v prvním kole po kontaktu s Brunem Sennou dostal hodiny a propadl se až na konec pole. Probojoval se však na 6. místo a protože Alonso dojel druhý, získal Vettel o pouhé 3 body svůj 3. mistrovský titul v řadě.

2013

Vettel odstartoval do prvních dvou závodů sezóny 2013 na pole position a ve Velké ceně Malajsie zajel v kvalifikaci na mokré části kola o více než 2,5 sekundy rychleji než týmový kolega Webber. Závod vyhrál, i když ne bez kontroverze. Vettel ignoroval týmové příkazy a předjel Webbera do vedení. Webber byl po závodě rozzuřený a řekl, že Vettel "bude mít ochranu jako obvykle a tak to chodí". Šéf týmu Horner, i když nespokojený s Vettelovými činy, poukázal na to, že Webber už při několika předchozích příležitostech vzdoroval týmovým rozkazům. Uznal, že již tak křehký vztah mezi oběma řidiči se v důsledku incidentu dále zhroutil. Vettel tvrdil, že ho vítězství nemrzelo a že kdyby se situace opakovala, přes Webbera by předjel, a dodal, že si myslí, že si Webber vyhrát závod nezaslouží. Po výhrách v Bahrajnu a Kanadě se jeho vedení v šampionátu ve Velké ceně Británie snížilo, protože mu byla odepřena pravděpodobnost vítězství kvůli poruše převodovky. Vettel si odskočil a poprvé vyhrál svůj domácí závod v Německu. Poté, co skončil třetí v Maďarsku, vyhrál Vettel posledních devět závodů sezóny, včetně grandslamů v Singapuru a Koreji. Vettel vytvořil rekord v počtu vítězství v závodech s devíti za sebou a stal se teprve třetím mužem po Albertu Ascarim a Jimu Clarkovi, který vyhrál po sobě jdoucí grandslamy. Svůj čtvrtý titul mistra světa zpečetil ve Velké ceně Indie.

Při několika příležitostech během sezóny diváci Vettela vypískali. Přestože vypískání bylo široce odsuzováno kolegy řidiči, médii a dalšími v paddocku, Vettel prozradil, že to na něj mělo negativní dopad.

2014

Pro sezónu 2014 a dále si jezdci vybrali jedinečné číslo vozu, které budou používat po zbytek své kariéry ve formuli 1; Vettel zvolil číslo pět. Nicméně, jako úřadující mistr světa jezdců, nesl číslo jedna po celou sezónu. Webber opustil sport a byl nahrazen Danielem Ricciardem, který byl povýšen z Toro Rosso. Vettel se během zimních testů potýkal s problémy se spolehlivostí a při úvodní Velké ceně Austrálie musel odstoupit. Problémy se spolehlivostí také donutily Vettela odstoupit ve Velké ceně Monaka a Rakouska. Vettel se kvalifikoval v první řadě pro závody v Malajsii, Velké Británii a Maďarsku a skončil na stupních vítězů v Malajsii, Kanadě, Singapuru a Japonsku. Po Velké ceně Ruska byl poprvé v kariéře ve formuli 1 po sezóně překonaný svým týmovým kolegou. Kromě problémů se spolehlivostí se Vettel po celý rok 2014 potýkal s problémy s Red Bull RB10 a pneumatikami Pirelli. Rok podepsal tím, že se stal prvním obhájcem titulu, kterému se nepodařilo vyhrát závod během sezóny od Jacquese Villeneuvea v roce 1998. V říjnu Red Bull oznámil, že Vettel tým na konci sezóny opustí a připojí se ke Scuderii Ferrari, rok před vypršením jeho smlouvy. Vettel nahradil Alonsa a stal se partnerem jeho přítele Kimiho Räikkönena. Vettel zmínil, že by rád někdy v kariéře jezdil za Ferrari a už v roce 2012 se hovořilo o tom, že bude mít nezávaznou předsmlouvu s opcemi, aby se k nim v roce 2014 přidal. Bylo mu odepřeno předčasné propuštění ze smlouvy s Red Bullem, aby mohl otestovat vůz Ferrari z roku 2014 v Abu Dhabi. Navzdory tomu byl Vettel přítomen testu Ferrari – i když vůz neřídil – ale Red Bull nevymáhal žádné sankce. Vettel se místo toho poprvé objevil v listopadu, kdy absolvoval téměř 100 kol ve voze z roku 2012 na testovací trati Fiorano.

Ferrari (2015–2020)

2015–2016: Návrat na nejvyšší stupínek, hrozba pro Mercedes

Vettel debutoval ve Ferrari umístěním na třetím místě ve Velké ceně Austrálie. Na to navázal vítězstvím ve Velké ceně Malajsie, jeho prvním vítězstvím v závodě po více než roce a prvním vítězstvím Ferrari po téměř dvou letech. Po závodě emotivní Vettel vzdal hold Schumacherovi, když řekl, že úspěchy jeho hrdiny s Ferrari učinily první vítězství ještě výjimečnějším. Vyhrál Velkou cenu Maďarska, aby zůstal uchazečem o šampionát poté, co startoval ze třetího místa na roštu. Své vítězství věnoval jezdci Julesi Bianchimu, který týden předtím zemřel na zranění utrpěná v roce 2014. V polovině sezóny byl Vettel 42 bodů za lídrem šampionátu a pilotem Mercedesu Hamiltonem. Vettel byl v Belgii na třetím místě, když jeho pravá záď v předposledním kole vybuchla vysokou rychlostí, což pravděpodobně ukončilo veškeré šance na titul vzhledem k Hamiltonově výhře. Po závodě žvanil na „nepřijatelné“ a „nebezpečné“ pneumatiky Pirelli, které mu mohly způsobit vážné zranění.Vettel dojel domů druhý ve Velké ceně Itálie, což byl jeho první závod s Ferrari na domácí půdě týmu. Poté získal svou první pole position s týmem na Grand Prix Singapuru, první pole position pro Ferrari na tři roky. Vettel závod vyhrál, a když Hamilton odstoupil, přiblížil se na 49 bodů a zbývalo sedm závodů. Vettel však zakončil sezónu na třetím místě se třemi výhrami a 13 umístěními na stupních vítězů; prohlásil sezónu za „zázrak“.Vettel jedoucí za Ferrari na Grand Prix Monaka 2016 Po třetím místě ve Velké ceně Austrálie 2016 Vettelova účast v Bahrajnu skončila bez startu, protože se jeho vůz porouchal ve formačním kole. Při Velké ceně Číny se Vettel v prvním kole srazil s týmovým kolegou Räikkönenem, oba však mohli pokračovat. Z kolize obvinil jezdce Red Bullu Daniila Kvjata, označil ho za „blázna“ a jeho předjížděcí manévr popsal jako „sebevražedný“. V Grand Prix Ruska Vettel odstoupil v prvním kole po dvou po sobě jdoucích kolizích s Kvjatem. V Grand Prix Mexika se Vettel pokusil předjet jezdce Red Bullu Maxe Verstappena, ale poté, co Verstappen vyjel z trati a zařadil se před něj, Vettel slovně napadl jeho i ředitele závodu Charlieho Whitinga, za což se později omluvil. Vettel poté zablokoval Ricciarda z Red Bullu pohybem v brzdné zóně a dostal desetisekundovou penalizaci a dva body do licence. Přestože během sezóny dosáhl sedmi umístění na stupních vítězů, Vettel v roce 2016 nevyhrál žádný závod.

Kompletní výsledky ve Formuli

Legenda k tabulce
Barva	Výsledek
Zlatá	Vítěz
Stříbrná	2. místo
Bronzová	3. místo
Zelená	Bodované umístění
Modrá	Nebodované umístění
	Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová	Odstoupil (Ret)
Červená	Nekvalifikoval se (DNQ)
	Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá	Diskvalifikován (DSQ)
Bílá	Nestartoval (DNS)
	Závod zrušen (C)
Světle modrá	Pouze trénoval (PO)
	Páteční testovací jezdec (TD)
Bez barvy	Netrénoval (DNP)
	Vyřazen (EX)
	Nepřijel (DNA)
	Odvolal účast (WD)
	Nezúčastnil se (prázdné)
Označení	Význam
Tučnost	Pole position
Kurzíva	Nejrychlejší kolo
†	Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡	Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index	Umístění bodujících jezdců ve sprintu

Rok	Tým	Vůz	Motor	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15	16	17	18	19	20	21	22	Body	Umístění
2006	BMW Sauber F1 Team	BMW Sauber F1.06	BMW P86 2,4 V8	BHR	MAL	AUS	SMR	EUR	ESP	MON	GBR	CAN	USA	FRA	GER	HUN	TUR TD	ITA TD	CHN TD	JPN TD	BRA TD					–	–
2007	BMW Sauber F1 Team	BMW Sauber F1.07	BMW P86/7 2,4 V8	AUS TD	MAL TD	BHR	ESP	MON	CAN	USA 8	FRA	GBR	EUR													6	14. místo
	Scuderia Toro Rosso	Toro Rosso STR2	Ferrari 056 2,4 V8											HUN 16	TUR 19	ITA 18	BEL Ret	JPN Ret	CHN 4	BRA Ret
2008	Scuderia Toro Rosso	Toro Rosso STR2B	Ferrari 056 2,4 V8	AUS Ret	MAL Ret	BHR Ret	ESP Ret	TUR 17																		35	8. místo
		Toro Rosso STR3							MON 5	CAN 8	FRA 12	GBR Ret	GER 8	HUN Ret	EUR 6	BEL 5	ITA 1	SIN 5	JPN 6	CHN 9	BRA 4
2009	Red Bull Racing	Red Bull RB5	Renault RS27 2,4 V8	AUS 13†	MAL 15†	CHN 1	BHR 2	ESP 4	MON Ret	TUR 3	GBR 1	GER 2	HUN Ret	EUR Ret	BEL 3	ITA 8	SIN 4	JPN 1	BRA 4	ABU 1						84	2. místo
2010	Red Bull Racing	Red Bull RB6	Renault RS27 2,4 V8	BHR 4	AUS Ret	MAL 1	CHN 5	ESP 3	MON 2	TUR Ret	CAN 4	EUR 1	GBR 7	GER 3	HUN 3	BEL 15	ITA 4	SIN 2	JPN 1	KOR Ret	BRA 1	ABU 1				256	1. místo
2011	Red Bull Racing	Red Bull RB7	Renault RS27 2,4 V8	AUS 1	MAL 1	CHN 2	TUR 1	ESP 1	MON 1	CAN 2	EUR 1	GBR 2	GER 4	HUN 2	BEL 1	ITA 1	SIN 1	JPN 3	KOR 1	IND 1	ABU Ret	BRA 2				392	1. místo
2012	Red Bull Racing	Red Bull RB8	Renault RS27 2,4 V8	AUS 2	MAL 11	CHN 5	BHR 1	ESP 6	MON 4	CAN 4	EUR Ret	GBR 3	GER 5	HUN 4	BEL 2	ITA 22†	SIN 1	JPN 1	KOR 1	IND 1	ABU 3	USA 2	BRA 6			281	1. místo
2013	Red Bull Racing	Red Bull RB9	Renault RS27 2,4 V8	AUS 3	MAL 1	CHN 4	BHR 1	ESP 4	MON 2	CAN 1	GBR Ret	GER 1	HUN 3	BEL 1	ITA 1	SIN' 1	KOR 1	JPN 1	IND 1	ABU 1	USA 1	BRA 1				397	1. místo
2014	Red Bull Racing	Red Bull RB10	Renault Energy F1‑2014 1,6 V6 t	AUS Ret	MAL 3	BHR 6	CHN 5	ESP 4	MON Ret	CAN 3	AUT Ret	GBR 5	GER 4	HUN 7	BEL 5	ITA 6	SIN 2	JPN 3	RUS 8	USA 7	BRA 5	ABU 8				167	5. místo
2015	Scuderia Ferrari	Ferrari SF15-T	Ferrari 059/4 1,6 V6 t	AUS 3	MAL 1	CHN 3	BHR 5	ESP 3	MON 2	CAN 5	AUT 4	GBR 3	HUN 1	BEL 12†	ITA 2	SIN 1	JPN 3	RUS 2	USA 3	MEX Ret	BRA 3	ABU 4				278	3. místo
2016	Scuderia Ferrari	Ferrari SF16-H	Ferrari 061 1,6 V6 t	AUS 3	BHR DNS	CHN 2	RUS Ret	ESP 3	MON 4	CAN 2	EUR 2	AUT Ret	GBR 9	HUN 4	GER 5	BEL 6	ITA 3	SIN 5	MAL Ret	JPN 4	USA 4	MEX 5	BRA 5	ABU 3		212	4. místo
2017	Scuderia Ferrari	Ferrari SF70H	Ferrari 062 1,6 V6 t	AUS 1	CHN 2	BHR 1	RUS 2	ESP 2	MON 1	CAN 4	AZE 4	AUT 2	GBR 7	HUN 1	BEL 2	ITA 3	SIN Ret	MAL 4	JPN Ret	USA 2	MEX 4	BRA 1	ABU 3			317	2. místo
2018	Scuderia Ferrari	Ferrari SF71H	Ferrari 062 EVO 1,6 V6 t	AUS 1	BHR 1	CHN 8	AZE 4	ESP 4	MON 2	CAN 1	FRA 5	AUT 3	GBR 1	GER Ret	HUN 2	BEL 1	ITA 4	SIN 3	RUS 3	JPN 6	USA 4	MEX 2	BRA 6	ABU 2		302	2. místo
2019	Scuderia Ferrari	Ferrari SF90	Ferrari 064 1,6 V6 t	AUS 4	BHR 5	CHN 3	AZE 3	ESP 4	MON 2	CAN 2	FRA 5	AUT 4	GBR 16	GER 2	HUN 3	BEL 4	ITA 13	SIN 1	RUS Ret	JPN 2	MEX 2	USA Ret	BRA 17†	ABU 5		240	5. místo
2020	Scuderia Ferrari	Ferrari SF1000	Ferrari 065 1,6 V6 t	AUT 10	STY Ret	HUN 6	GBR 10	70A 12	ESP 7	BEL 13	ITA Ret	TUS 10	RUS 13	EIF 11	POR 10	EMI 12	TUR 3	BHR 13	SKR 12	ABU 14						33	13. místo
2021	Aston Martin Cognizant F1 Team	Aston Martin AMR21	Mercedes M12 E Performance 1,6 V6 t	BHR 15	EMI 15†	POR 13	ESP 13	MON 5	AZE 2	FRA 9	STY 12	AUT 17†	GBR Ret	HUN DSQ	BEL 5‡	NED 13	ITA 12	RUS 12	TUR 18	USA 10	MXC 7	SAP 11	QAT 10	SAU Ret	ABU 11	43	12. místo
2022	Aston Martin Aramco Cognizant F1 Team	Aston Martin AMR22	Mercedes F1 M13 E Performance 1,6 V6 t	BHR	SAU	AUS Ret	EMI 8	MIA 17†	ESP 11	MON 10	AZE 6	CAN 12	GBR 9	AUT 17	FRA 11	HUN 10	BEL 8	NED 14	ITA Ret	SIN 8	JPN 6	USA 8	MXC 14	SAP 11	ABU 10	37	12. místo

Výsledky v ostatních formulových kategoriích

Sezóna	Série	Tým	Vůz	Závody	Vítězství	Pole Position	Podium	Body	Konečné umístění
2003	Formule BMW ADAC	Eifelland Racing	BMW FB02	19	5	5	12	216	2. místo
2004	Formule BMW ADAC	ADAC Berlin-Brandenburg e.V.	BMW FB02	20	18	14	20	387	1. místo
2005	Formule 3 Euroseries	Mücke Motorsport	Dallara F305-Mercedes	20	0	0	5	57	5. místo
	Formule 3 Španělsko	Racing Engineering	Dallara F305-Toyota	1	0	0	1	8	15. místo
2006	Formule 3 Euroseries	ASM	Dallara F305-Mercedes	20	4	1	9	75	2. místo
	World Series by Renault	Carlin Motorsport	Dallara FR35-Nissan	3	1	1	2	28	15. místo
2007	World Series by Renault	Carlin Motorsport	Dallara FR35-Renault	7	1	1	4	74	3. místo

Odkazy

Související články

• Formule 1
• Juan Manuel Fangio

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sebastian Vettel na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sebastian Vettel na Wikimedia Commons
• Galerie Sebastian Vettel na Wikimedia Commons
• Zpráva Vettel v průběhu roku ani jednou nevedl, přesto je mistr světa ve Wikizprávách
• (německy) Oficiální stránky Sebastiana Vettela
• (anglicky) Stránky fanklubu Sebastiana Vettela

Autoritní data	GND: 140974741 ICCU: LO1V426757 ISNI: 0000 0000 7787 8795 LCCN: no2012112192 LNB: 000261874 VIAF: 120235751 WorldCat Entities: E39PBJw4FfpgRwtMGpF6htPRKd