Grand Prix Itálie
Základní informace | |
---|---|
Místo | Autodromo Nazionale Monza |
Počet ročníků | 94 |
První závod | 1921 |
Poslední závod | 2024 |
Nejvíce výher (jezdec) | Michael Schumacher (5) Lewis Hamilton (5) |
Nejvíce výher (stáj) | Ferrari (21) |
Závodní trať | |
Okruhy | Brescia (1921) Monza (1922–1928, 1931–1936, 1938, 1949–1979, 1982–) Circuito del Montenero (1937) Milán (1947) Parco del Valentino (1948) Imola (1980) |
Délka okruhu | 5,793 km |
Délka závodu | 306,720 km |
Počet kol | 53 |
Poslední závod (2024) | |
Pole position | Lando Norris 1:19,327 McLaren-Mercedes |
Nejrychlejší kolo | Lando Norris 1:21,432 McLaren-Mercedes |
Pódium | |
První | Charles Leclerc 1:14:40,727 Ferrari |
Druhý | Oscar Piastri +2,664 McLaren-Mercedes |
Třetí | Lando Norris +6,153 McLaren-Mercedes |
Grand Prix Itálie je jedním z tradičních a klasických závodů mistrovství světa formule 1. Je pořádána obvykle v září.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První Grand Prix Itálie se uskutečnila 4. září 1921 v Montichiari v provincii Brescia na okruhu využívající běžné silnice. Následující rok byl vybudován okruh Autodromo Nazionale Monza a od tohoto momentu je krom čtyř ročníků využíván nepřetržitě (1937, 1947, 1948 a 1980).
V roce 1928 došlo během závodu k vážné nehodě: pilot Emilio Materassi ztratil kontrolu nad svým vozem v rychlosti kolem 300 km/h a vlétl mezi diváky, při nehodě zemřelo 30 lidí. V důsledku této nehody se v dalších dvou letech Grand Prix Itálie neuskutečnila. V roce 1937 se závodilo na okruhu Circuito di Montenero v Livornu, aby se následující rok vrátil zpět do Monzy jako poslední Grand Prix Itálie před druhou světovou válkou.
Po válce se Grand Prix Itálie pořádala až v roce 1947: okruh v Monze ještě nebyl zcela renovován, a proto se toho roku závodilo v Miláně a v roce 1948 na okruhu Valentino Park v Turíně. Od roku 1949 se Grand Prix Itálie vrátila na okruh v Monze.
V roce 1980 se z důvodu prací na bezpečnosti okruhu uskutečnila Grand Prix Itálie na okruhu Autodromo Enzo e Dino Ferrari v Imole. Následující rok se do Monzy vozy formule 1 znovu vrátily a Monza je součásti kalendáře do dnešního dne.
Vítězové Grand Prix Itálie
[editovat | editovat zdroj]Tučně jsou znázorněni účastníci aktuální sezóny šampionátu Formule 1.
Růžové pozadí znázorňuje závody, které nebyly součástí šampionátů Formule 1.
Žluté pozadí znázorňuje závody, které byly vypsány jako Předválečné evropské mistrovství.
Zelené pozadí znázorňuje závody, které byly součástí Mistrovství světa dodavatelů motorů.
Opakovaná vítězství (jezdci)
[editovat | editovat zdroj]Počet vítězství | Jezdec | Roky |
---|---|---|
5 | Michael Schumacher | 1996, 1998, 2000, 2003, 2006 |
Lewis Hamilton | 2012, 2014, 2015, 2017, 2018 | |
4 | Nelson Piquet | 1980, 1983, 1986, 1987 |
3 | Tazio Nuvolari | 1931, 1932, 1938 |
Alberto Ascari | 1949, 1951, 1952 | |
Juan Manuel Fangio | 1953, 1954, 1955 | |
Stirling Moss | 1956, 1957, 1959 | |
Ronnie Peterson | 1973, 1974, 1976 | |
Alain Prost | 1981, 1985, 1989 | |
Rubens Barrichello | 2002, 2004, 2009 | |
Sebastian Vettel | 2008, 2011, 2013 | |
2 | Luigi Fagioli | 1933, 1934 |
Rudolf Caracciola | 1934, 1937 | |
Phil Hill | 1960, 1961 | |
John Surtees | 1964, 1967 | |
Jackie Stewart | 1965, 1969 | |
Clay Regazzoni | 1970, 1975 | |
Niki Lauda | 1978, 1984 | |
Ayrton Senna | 1990, 1992 | |
Damon Hill | 1993, 1994 | |
Juan Pablo Montoya | 2001, 2005 | |
Fernando Alonso | 2007, 2010 | |
Charles Leclerc | 2019, 2024 | |
Max Verstappen | 2022, 2023 |
Opakovaná vítězství (týmy)
[editovat | editovat zdroj]Počet vítězství | Konstruktér | Roky |
---|---|---|
21 | Ferrari | 1949, 1951, 1952, 1960, 1961, 1964, 1966, 1970, 1975, 1979, 1988, 1996, 1998, 2000, 2002, 2003, 2004, 2006, 2010, 2019, 2024 |
11 | McLaren | 1968, 1984, 1985, 1989, 1990, 1992, 1997, 2005, 2007, 2012, 2021 |
9 | Mercedes | 1934, 1937, 1954, 1955, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018 |
8 | Alfa Romeo | 1924, 1925,1931, 1932, 1933, 1947, 1948, 1950 |
6 | Williams | 1986, 1987, 1991, 1993, 1994, 2001 |
5 | Lotus | 1963, 1972, 1973, 1974, 1977 |
4 | Red Bull | 2011, 2013, 2022, 2023 |
3 | Auto Union | 1935, 1936, 1938 |
BRM | 1962, 1965, 1971 | |
Brabham | 1978, 1980, 1983 | |
2 | Fiat | 1922, 1923 |
Bugatti | 1926, 1928 | |
Maserati | 1953, 1956 | |
Vanwall | 1957, 1958 | |
Renault | 1981, 1982 |
Opakovaná vítězství (dodavatelé motorů)
[editovat | editovat zdroj]Počet vítězství | Dodavatel | Roky |
---|---|---|
22 | Ferrari | 1949, 1951, 1952, 1960, 1961, 1964, 1966, 1970, 1975, 1979, 1988, 1996, 1998, 2000, 2002, 2003, 2004, 2006, 2008, 2010, 2019, 2024 |
15 | Mercedes* | 1934,1937, 1954, 1955, 1997, 2005, 2007, 2009, 2012, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2021 |
9 | Alfa Romeo | 1924,1925,1931, 1932,1933, 1947, 1948, 1950, 1978 |
8 | Ford** | 1968, 1969, 1972, 1973, 1974, 1976, 1977, 1980 |
Renault | 1981, 1982, 1991, 1993, 1994, 1995, 2011, 2013 | |
7 | Honda | 1967, 1986, 1987, 1989, 1990, 1992, 2020 |
3 | Auto Union | 1935, 1936, 1938 |
BRM | 1962, 1965, 1971 | |
2 | Fiat | 1922, 1923 |
Bugatti | 1926, 1928 | |
Maserati | 1953, 1956 | |
Vanwall | 1957, 1958 | |
Climax | 1959, 1963 | |
TAG*** | 1984, 1985 | |
BMW | 1983, 2001 |
* V letech 1997-2003 působil jako Ilmor.
** V letech 1968-1993 působil jako Cosworth.
*** Byl vyráběn Porsche.
Vítězové v jednotlivých letech
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Grand Prix Itálie na Wikimedia Commons