Albert Szent-Györgyi

Albert Szent-Györgyi
Albert Szent-Györgyi
Rodné jméno	Albert Imre Szent-Györgyi
Narození	16. září 1893; Budapešť
Úmrtí	22. října 1986 (ve věku 93 let); Woods Hole
Příčina úmrtí	selhání ledvin
Místo pohřbení	Woods Hole Village Cemetery
Alma mater	Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (1911–1917); Fitzwilliamova kolej (do 1927)
Povolání	biochemik, chemik, politik, lékař, vysokoškolský učitel, mírový aktivista a fyziolog
Zaměstnavatelé	Univerzita v Leidenu (1920–1922); Rijksuniversiteit Groningen (1922–1926); Rijksuniversiteit Groningen (1925–1926); Fitzwilliamova kolej (1926–1930); Segedínská univerzita (1931–1945)
Ocenění	Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1937); Corvin-koszorú (1937); doctor honoris causa from the University of Paris (1938); Pamětní mince Augusta Wilhelma von Hofmanna (1939); Cameron Prize of the University of Edinburgh (1946); … více na Wikidatech
Politická strana	nezávislý politik
Choť	Kornélia Demény; June Susan Wichterman; Márta Borbíró; Marcia Houston
Rodiče	Jozefina Lenhossék
Příbuzní	György Libik (zeť); Mihály Lenhossék (strýc)
Funkce	member of the Hungarian upper chamber (1939–1943); member of the Provisional National Assembly (1945); poslanec maďarského Národního shromáždění (1945–1947)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Szent-Györgyi de Nagyrápolt (maďarsky Szent-Györgyi Albert, 16. září 1893, Budapešť – 22. října 1986, Hole Woods, Massachusetts, USA) byl maďarský biochemik a fyziolog, držitel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu z roku 1937.

Studoval medicínu a farmakologii v Budapešti, fyziologii v Berlíně a v Praze a chemii v Hamburku. Během druhé světové války se aktivně účastnil maďarského protinacistického odboje. Po válce, předtím než emigroval do USA, se krátce zapojil do maďarské politiky.

Jeho jméno nese Lékařská univerzita v Segedíně, která dlouhodobě patří mezi nejlepší univerzity v Maďarsku i celé střední Evropě.

Vědecká dráha

Kariéru výzkumníka započal v Bratislavě (tehdy německy: Pressburg, maďarsky: Pozsony), kterou ovšem spolu s částí tamější maďarské populace opustil v roce 1919, kdy se město stalo součástí Československa.

Jeho vědecký zájem byl především soustředěn na zkoumání mechanismů oxidace v lidském těle a možnostem jejího omezení. V cambridgeské biochemické laboratoři v roce 1927 jako první na světě izoloval (z hovězí nadledvinové kůry) vitamín C, objevenou látku (se vzorcem C₆H₈O₆) pojmenoval kyselina hexuronová (že se jedná o vitamín C bylo zjištěno až po čtyřech letech). Později se mu tutéž látku podařilo izolovat ze šťáv pomeranče, zelí a papriky. Zabýval se také buněčným dýcháním, objevil kyselinu fumarovou a několik fází (dnes tak pojmenovaného) Krebsova cyklu. Nobelovu cenu v roce 1937 obdržel za objevy týkající se biologické oxidace ve spojitosti s vitamínem C a katalýzou kyseliny fumarové. V roce 1938 se začal zabývat biofyzikou svalových pohybů (svalových stahů). Zjistil, že obsahují bílkovinu aktin, která v kombinaci s bílkovinou myozinem a energetickým zdrojem ATP způsobuje stažení (kontrakci) svalových vláken.

Politická dráha

Protinacistický odboj

Za druhé světové války se stal aktivním členem maďarského protinacistického odboje. Ke konci války se Maďarsko, stále jako spojenec nacistického Německa, snažilo tajně vyjednávat se Spojenci. V roce 1944 byl Szent-Györgyi pod záminkou vědeckých přednášek vyslán maďarským ministerským předsedou Miklósem Kállayem na tajné jednání se spojenci do Istanbulu. Nacisté toto spiknutí odhalili a Adolf Hitler následně vydal osobní rozkaz k zatčení Szent-Györgyiho. Jemu se ale podařilo utéct z domácího vězení a zbytek války strávil na útěku před gestapem.

Po válce

Po válce pomáhal znovuzakládat Maďarskou akademii věd, byl zvolen poslancem a dokonce nějaký čas aspiroval na místo maďarského prezidenta. Byl však zklamán z politického vývoje a růstu vlivu komunistů, a proto v roce 1947 emigroval do USA, kde úspěšně pokračoval ve vědecké kariéře, například se zabýval výzkumem rakoviny.

Reference

↑ Olympedia – György Libik. 2006. Dostupné online. [cit. 2023-10-03].

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Szent-Györgyi na Wikimedia Commons
VTM Science - Chřipka versus vitamin C 1:1

[182b13ad5608053f36aa80edc2a9ccc2d85121e7-1] Olympedia – György Libik. 2006. Dostupné online. [cit. 2023-10-03].

[1]

Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství

1901–1925	Emil von Behring (1901) Ronald Ross (1902) Niels Ryberg Finsen (1903) Ivan Petrovič Pavlov (1904) Robert Koch (1905) Camillo Golgi / Santiago Ramón y Cajal (1906) Alphonse Laveran (1907) Ilja Iljič Mečnikov / Paul Ehrlich (1908) Emil Theodor Kocher (1909) Albrecht Kossel (1910) Allvar Gullstrand (1911) Alexis Carrel (1912) Charles Richet (1913) Robert Bárány (1914) Jules Bordet (1919) August Krogh (1920) Archibald Hill / Otto Fritz Meyerhof (1922) Frederick Banting / John James Rickard Macleod (1923) Willem Einthoven (1924)

1926–1950	Johannes Fibiger (1926) Julius Wagner-Jauregg (1927) Charles Nicolle (1928) Christiaan Eijkman / Frederick Hopkins (1929) Karl Landsteiner (1930) Otto Heinrich Warburg (1931) Charles Scott Sherrington / Edgar Douglas Adrian (1932) Thomas Morgan (1933) George Whipple / George Richards Minot / William Parry Murphy (1934) Hans Spemann (1935) Henry Hallett Dale / Otto Loewi (1936) Albert Szent-Györgyi (1937) Corneille Heymans (1938) Gerhard Domagk (1939) Henrik Dam / Edward Adelbert Doisy (1943) Joseph Erlanger / Herbert Spencer Gasser (1944) Alexander Fleming / Ernst Boris Chain / Howard Walter Florey (1945) Hermann Joseph Muller (1946) Carl Ferdinand Cori / Gerty Coriová / Bernardo Houssay (1947) Paul Hermann Müller (1948) Walter Rudolf Hess / António Egas Moniz (1949) Philip Showalter Hench / Edward Calvin Kendall / Tadeus Reichstein (1950)

1951–1975	Max Theiler (1951) Selman Abraham Waksman (1952) Hans Adolf Krebs / Fritz Albert Lipmann (1953) John Franklin Enders / Frederick Chapman Robbins / Thomas Huckle Weller (1954) Hugo Theorell (1955) André Frédéric Cournand / Werner Forßmann / Dickinson W. Richards (1956) Daniel Bovet (1957) George Wells Beadle / Edward Lawrie Tatum / Joshua Lederberg (1958) Arthur Kornberg / Severo Ochoa (1959) Frank Macfarlane Burnet / Peter Brian Medawar (1960) Georg von Békésy (1961) Francis Crick / James Dewey Watson / Maurice Wilkins (1962) John Carew Eccles / Alan Lloyd Hodgkin / Andrew Fielding Huxley (1963) Konrad Bloch / Feodor Lynen (1964) François Jacob / André Lwoff / Jacques Monod (1965) Francis Peyton Rous / Charles Brenton Huggins (1966) Ragnar Granit / Haldan Keffer Hartline / George Wald (1967) Robert W. Holley / Har Gobind Khorana / Marshall Warren Nirenberg (1968) Max Delbrück / Alfred Hershey / Salvador Luria (1969) Julius Axelrod / Ulf von Euler / Bernard Katz (1970) Earl Wilbur Sutherland (1971) Gerald Edelman / Rodney Robert Porter (1972) Karl von Frisch / Konrad Lorenz / Nikolaas Tinbergen (1973) Albert Claude / Christian de Duve / George Emil Palade (1974) David Baltimore / Renato Dulbecco / Howard Martin Temin (1975)

1976–2000	Baruch Samuel Blumberg / Daniel Carleton Gajdusek (1976) Roger Guillemin / Andrew Schally / Rosalyn Yalowová (1977) Werner Arber / Daniel Nathans / Hamilton O. Smith (1978) Allan McLeod Cormack / Godfrey N. Hounsfield (1979) Baruj Benacerraf / Jean Dausset / George Davis Snell (1980) Roger W. Sperry / David H. Hubel / Torsten Wiesel (1981) Sune Bergström / Bengt Samuelsson / John Vane (1982) Barbara McClintocková (1983) Niels Kaj Jerne / Georges Köhler / César Milstein (1984) Michael S. Brown / Joseph L. Goldstein (1985) Stanley Cohen / Rita Leviová-Montalciniová (1986) Susumu Tonegawa (1987) James W. Black / Gertrude Belle Elionová / George H. Hitchings (1988) J. Michael Bishop / Harold E. Varmus (1989) Joseph Murray / E. Donnall Thomas (1990) Erwin Neher / Bert Sakmann (1991) Edmond H. Fischer / Edwin G. Krebs (1992) Richard John Roberts / Phillip A. Sharp (1993) Alfred G. Gilman / Martin Rodbell (1994) Edward B. Lewis / Christiane Nüssleinová-Volhardová / Eric F. Wieschaus (1995) Peter C. Doherty / Rolf Martin Zinkernagel (1996) Stanley B. Prusiner (1997) Robert F. Furchgott / Louis Ignarro / Ferid Murad (1998) Günter Blobel (1999) Arvid Carlsson / Paul Greengard / Eric Kandel (2000)

2001–2025	Leland H. Hartwell / Tim Hunt / Paul Nurse (2001) Sydney Brenner / H. Robert Horvitz / John Sulston (2002) Paul Lauterbur / Peter Mansfield (2003) Richard Axel / Linda B. Bucková (2004) Barry Marshall / Robin Warren (2005) Andrew Z. Fire / Craig C. Mello (2006) Mario Capecchi / Martin Evans / Oliver Smithies (2007) Harald zur Hausen / Françoise Barré-Sinoussiová / Luc Montagnier (2008) Elizabeth Blackburnová / Carol W. Greiderová / Jack W. Szostak (2009) Robert G. Edwards (2010) Bruce Beutler / Jules A. Hoffmann / Ralph M. Steinman (2011) John Gurdon / Šin’ja Jamanaka (2012) James Rothman / Randy Schekman / Thomas Südhof (2013) John O'Keefe / May-Britt Moserová / Edvard Moser (2014) William C. Campbell / Satoši Ómura / Tchu Jou-jou (2015) Jošinori Ósumi (2016) Jeffrey C. Hall / Michael Rosbash / Michael W. Young (2017) James P. Allison / Tasuku Hondžó (2018) Gregg L. Semenza / Peter J. Ratcliffe / William Kaelin (2019) Harvey J. Alter / Michael Houghton / Charles M. Rice (2020) David Julius / Ardem Patapoutian (2021) Svante Pääbo (2022) Katalin Karikóová / Drew Weissman (2023) Victor Ambros / Gary Ruvkun (2024)