Přeskočit na obsah

Sydney Brenner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sydney Brenner
Sydney Brenner (12. prosince 2008)
Sydney Brenner (12. prosince 2008)
Narození13. ledna 1927
Germiston
Úmrtí5. dubna 2019 (ve věku 92 let)
Singapur
Alma materExeterská kolej
King's College
Univerzita Witwatersrand
Oxfordská univerzita
PracovištěUniverzita v Cambridgi
Kalifornská univerzita v Berkeley
Oborbiologie
OceněníWilliam Bate Hardy Prize (1969)
Mendel Medal (1970)
Gregor Mendel Medal (1970)
Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1971)
Královská medaile (1974)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)May Brenner (1952–2010)
Děti3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sydney Brenner (13. ledna 1927 Germiston, Jihoafrická republika5. dubna 2019 Singapur[1]) byl jihoafrický biolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 2002 za objevy týkající se genetické regulace vývoje orgánů a naprogramované buněčné smrti, spolu s ním ocenění získali H. Robert Horvitz a John Sulston.[2]

Svoje průlomové výzkumy prováděl v polovině 70. let 20. století v Laboratoři molekulární biologie Rady pro lékařský výzkum (Medical Research Council) v anglickém Cambridge. Významně přispěl k práci na genetickém kódu a dalších oblastech molekulární biologie, ustanovil hlístice jako modelový organismus pro studium evoluční biologie.[3] Později se stal zakladatelem laboratoří Molecular Sciences Institute v kalifornském Berkeley.[4][5]

Mládí a studia

[editovat | editovat zdroj]

Sydney Brenner se narodil 13. ledna 1927 ve městě Germiston v tehdejší provincii Transvaal (dnešní Gauteng) v Jihoafrické republice. Jeho rodiče byli židovští přistěhovalci. Otec byl obuvník a do Jižní Afriky přišel v roce 1910 z Litvy, matka v roce 1922 z lotyšské Rigy. Otec neuměl číst ani psát, ale kromě angličtiny, jidiš a ruštiny se naučil mluvit afrikánštinou a jazykem Zulů.[6]

Malý Sydney se už ve čtyřech letech naučil číst ,[7] první tři ročníky základního vzdělání absolvoval během jednoho roku a do místní školy byl přijat v šesti letech přímo do čtvrtého ročníku, tedy asi o dva roky mladší než jeho vrstevníci. Brzy se začal zajímat o chemii a biochemii a prováděl doma základní pokusy, které našel v různých knihách. Po čtyřech letech na základní škole nastoupil na Germiston High School, kde v prosinci 1941, těsně před dovršením patnácti let, složil maturitu. Poté začal studovat fyziku, chemii, botaniku a zoologii na University of the Witwatersrand v Johannesburgu. Ve druhém ročníku zahájil studium anatomie a fyziologie na lékařské fakultě, ale protože byl příliš mladý na to, aby mohl po ukončení šestiletého lékařského studia vykonávat lékařskou praxi, univerzita mu umožnila získat v těchto oborech bakalářský titul.[6]

V té době měl možnost pozorovat špičkové vědce, jako byli Alfred Oettle, Joel Mandelstam a Harold Daitz, a jeho zájem o laboratorní výzkum se ještě prohloubil.[7] Ve studiu pokračoval až k dosažení magisterského titulu a přitom si přivydělával jako laborant. Jeho diplomová práce byla z oblasti cytogenetiky a první vědecké publikace z oboru, který Brenner později nazval buněčná fyziologie. Poté se vrátil na lékařskou fakultu a v roce 1951 získal lékařský titul.[6]

Vědecká kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Z leva Esther Lederberg, Gunther Stent, Sydney Brenner a Joshua Lederberg v roce 1965

Následující rok odjel na postgraduální studium do Exeter College v Oxfordu, kde v roce 1954 získal doktorát a téhož roku podnikl studijní cestu do USA. První měsíce strávil v laboratoři v Cold Spring Harboru, kde navštěvoval kurzy o bakteriální genetice a bakteriofázích a zároveň pokračoval v experimentech s biosyntézou tryptofanu. Zde se seznámil s mnoha lidmi, kteří sehráli důležitou roli v rozvoji molekulární biologie, včetně Seymoura Benzera, Salvadora Lurii a Maxe Delbrücka. Během pobytu ve Spojených státech navštívil Brenner několik laboratoří, včetně delší stáže v Kalifornském technologickém institutu a Kerckhoffovy biologické laboratoře a několikatýdenního pobytu ve virologické laboratoři Kalifornské univerzity. V Kalifornii prováděl výzkum růstu bakteriofágů v bakteriálních buňkách, z nichž byly odstraněny buněčné stěny.[7]

Koncem roku 1956 začal pracovat v Anglii v Radě pro lékařský výzkum (Medical Research Council, MRC), věnoval se zkoumání genetické informace a jejího vývoje prostřednictvím experimentů s hlísticemi Caenorhabditis elegans (háďátko obecné), které byly díky své jednoduché stavbě a nervové soustavě považovány za ideální organismus pro studium vývojové biologie a neurobiologie.[7] V letech 1979–1986 vedl Laboratoř molekulární biologie MRC v Cambridge a Oddělení molekulární genetiky (1986–1991). V roce 1996 založil kalifornský Molecular Sciences Institute a v roce 2000 přijal místo zasloužilého profesora výzkumu v Salkově institutu pro biologická studia v La Jolla v Kalifornii.[8]

Kromě toho se zasazoval o rozvoj genomových projektů a C. elegans byl prvním organismem, jehož genom byl kompletně zmapován.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 1952 se Brenner v Londýně oženil. Jeho manželka May se s ním přestěhovala do Oxfordu, pokračovala v postgraduálním studiu psychologie a v Londýně získala doktorát.[7] Vychovali spolu tři děti, Belindu, Carlu a Stefana, a nevlastního syna Jonathana z manželčina prvního manželství.[9] Sydney Brenner zemřel ve věku 92 let v Singapuru, kde pomáhal budovat vědecké ústavy.[7]

Za svůj novátorský výzkum získal Brenner během své kariéry řadu ocenění, včetně ceny Alberta Laskera za lékařský výzkum (1971), Kjótské ceny (1990) a Copleyho medaile (1991), která je nejstarším vědeckým oceněním na světě. Je nositelem čestných titulů z mnoha vysokých škol a univerzit, včetně Oxfordské, Cambridgeské, Harvardovy, Londýnské, Glasgowské a Chicagské univerzity a jeho mateřské univerzity ve Witwatersrandu.[7]

V roce 2002 mu byla byla společně s Robertem Horvitzem a Johnem Sulstonem udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství za objevy týkající se genetické regulace vývoje orgánů a naprogramované buněčné smrti.[7]

Byl držitelem řady vyznamenání:

  1. Nobel laureate Sydney Brenner, who helped place Singapore on biotech world stage, dies at 92. The Straits Times [online]. 2019-04-05 [cit. 2019-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Medicína zahájila nobelovskou sezónu. iDNES.cz [online]. 2002-10-07 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  3. BRENNER, S. The genetics of Caenorhabditis elegans. Genetics. 1974-05, roč. 77, čís. 1, s. 71–94. PMID: 4366476 PMCID: PMC1213120. Dostupné online [cit. 2025-01-17]. ISSN 0016-6731. doi:10.1093/genetics/77.1.71. PMID 4366476. 
  4. Google Scholar. scholar.google.com [online]. [cit. 2019-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. BRENNER, Sydney. Interview with Sydney Brenner by Soraya de Chadarevian. Studies in History and Philosophy of Biological and Biomedical Sciences. 2009-03, roč. 40, čís. 1, s. 65–71. PMID: 19268875. Dostupné online [cit. 2025-01-17]. ISSN 1369-8486. doi:10.1016/j.shpsc.2008.12.008. PMID 19268875. 
  6. a b c Sydney Brenner - Biographical. web.archive.org [online]. 2020-10-23 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. 
  7. a b c d e f g h Sydney Brenner. Cold Spring Harbor Laboratory [online]. [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Sydney Brenner. www.britannica.com [online]. 2025-01-09 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Sydney Brenner, A life in science. Příprava vydání Sydney Brenner, Lewis Wolpert, Errol C. Friedberg. Rev. ed., [reprint.]. vyd. London: BioMed Central 199 s. ISBN 978-0-9540278-0-3. 
  10. The Presidency | Sydney Brenner (1927 ). web.archive.org [online]. 2014-11-11 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. 
  11. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]