Přeskočit na obsah

Portál:Spojené státy americké

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vítá vás Portál Spojené státy americké

Vlajka USA
Vlajka
  Státní znak USA
Státní znak

Spojené státy americké (anglicky: United States of America, zkratka USA), jsou federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantského po Tichý oceán, díky exklávě Aljaška vlastní i břehy Severního ledového oceánu a také tichomořské ostrovy (např. Havaj). Skládají se z 50 států, federálního území s hlavním městem (Kolumbijský distrikt), kde sídlí vláda, KongresNejvyšší soud, přidružených států s vnitřní samosprávou a samosprávných území (Guam, Panenské ostrovy, Americká Samoa a další). Představují největší světovou velmoc.


ZAJÍMAVOSTI

Víte, že...

OSOBNOST

Rita Hayworthová (rozená Margarita Carmen Cansino, 1918 New York – 1987 tamtéž) byla americká herečka, tanečnice a producentka. Vrcholu své kariéry dosáhla během 40. let, kdy se zařadila mezi největší hollywoodské hvězdy. Během druhé světové války byla vedle Betty Grableové či Lany Turnerové i jednou z předních pin-up modelek. Díky tomu byla poté přezdívána jako „Bohyně lásky“. Známost jí přinesla role femme fatale v noiru Gilda z roku 1946. Mezi její další snímky se zařadily dvě muzikálové komedie s Fredem Astairem: Nikdy nezbohatneš (1941) a Krásnější než sen (1942), a další film-noir Dáma ze Šanghaje (1947), který režíroval její manžel Orson Welles, či technicolorový muzikál Dívka z titulní strany (1944) s Gene Kellym.

V devatenácti letech se poprvé vdala, aby unikla vlivu svého přísného otce. Počátkem 40. let se u filmového studia Columbia Pictures dostala až na vrchol a po rozvodu se brzy opět vdala za režiséra Orsona Wellese. Mezi hollywoodskou elitou se udržela až do konce 40. let, kdy se podruhé rozvedla a odjela do Evropy. V ní se seznámila s Alym Chánem, za něhož se vdala. V roce 1951 se vrátila do Spojených států.

Během 50. let její kariéra začala rychle upadat. Se šéfem filmového studia Columbia Pictures Harrym Cohnem vedla spory. Čtvrtým manželem se stal zkrachovalý argentinský zpěvák Dick Haymes. Koncem 50. let stárnoucí hvězdě začaly rapidně ubývat nabídky na filmy, což se pokoušela utápět v alkoholu i v posledním manželství se scenáristou Jamesem Hillem, které skončilo také rozvodem. S diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou žila s dcerou Yasmin Chánovou v New Yorku až do úmrti v roce 1987.

OBRÁZEK


Mrakodrapy Seattlu za soumraku. Columbia Center (uprostřed) je od otevření v roce 1985 nejvyšší budovou státu Washington. Centrem se vine dálnice Interstate 5.

ČLÁNEK

Nejvyšší soud Spojených států amerických (anglicky Supreme Court of the United States, zkratka SCOTUS) je nejvyšším orgánem soudní moci v rámci federálního soudnictví ve Spojených státech. Skládá se z devíti členů: předsedy a osmi soudců. Členy do Nejvyššího soudu Spojených států amerických jmenuje prezident a jsou schvalováni senátem. Bývá zvykem, že členové Nejvyššího soudu jsou ve funkci až do konce života nebo do své rezignace a odchodu do důchodu, ale nejsou odvoláváni. Nejvyšší soud je nejvyšší odvolací soud (apelační soud), nicméně řeší jen malý počet kauz. Každý soudce má svůj obvod, soudci se mohou pochopitelně radit mezi sebou. Nejvyšší soud je poslední soudní odvolací instance ohledně trestu smrti ve všech státech USA, ve kterých je tento trest přípustný. Na základě rozhodnutí v kauze Marbury vs. Madison je též americký Nejvyšší soud strážcem ústavnosti a může rušit neústavní zákony a akty státní moci (podobně jako Ústavní soud České republiky).

Podrobnou organizaci federálního soudnictví vytvořil 1. kongres Spojených států v letech 1789–1791 prostřednictvím zákona o soudnictví z roku 1789. Nejvyšší soud, jakožto nejvyšší americký soudní tribunál, měl zasedat v hlavním městě a původně měl být složen z předsedy a pěti dalších soudců. Zákon také rozdělil zemi na soudní okresy, které byly následně reorganizovány do obvodů. Soudci měli povinnost cestovat po svém přiděleném soudním obvodu a dvakrát ročně konat „obvodní soud“. Prezident George Washington k Nejvyššímu soudu nominoval Johna Jaye za předsedu. Moc a prestiž soudu významně vzrostla až během Marshallova předsednictví (1801–1835). Za Marshalla soud vytvořil pravomoc soudního přezkumu aktů Kongresu, včetně určení sebe sama jako nejvyššího vykladače Ústavy (Marbury vs. Madison). Taneyův soud (1836–1864) vydal rozhodnutí v případu Dred Scott vs. Sandford, které pomohlo urychlit Americkou občanskou válku. V poválečné době však Nejvyšší soud za předsedů Chasea, Waitea a Fullera (1864–1910) interpretoval nové dodatky Ústavy přijaté za občanské války a rozvíjel doktrínu „substantive due process“.

Předsedou Nejvyššího soudu se v roce 2005 stal John G. Roberts. K roku 2025 byli jeho dalšími členy Clarence Thomas, Samuel Alito, Sonia Sotomayorová, Elena Kaganová, Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh, Amy Coneyová Barrettová a Ketanji Brown Jacksonová.

POLITIKA

Richard Teller Crane (1882 Denver – 1938 Westover Plantation) byl americký diplomat a v letech 1919–1921 první velvyslanec Spojených států amerických v Československu.

Narodil se roku 1882 v coloradském Denveru do rodiny jednoho z nejbohatších amerických průmyslníků Charlese R. Cranea. Po skončení Lawrenceville Preparatory School nastoupil na Harvardovu univerzitu, kterou ukončil v roce 1904 ziskem titulu bakalář umění. Od roku 1905 pracoval jako viceprezident rodinných společností Eaton, Cole and Burnham Co. Do srpna 1914 působil na pozici prezidenta Crane Valve Co, aby poté neúspěšně kandidoval do kongresu za Rooseveltovu Pokrokovou stranu v Chicagu. V roce 1918 spolupracoval s Masarykem votázce americké a spojenecké pomoci československým legionářům v Rusku.

Americký prezident Woodrow Wilson jej v dubnu 1919 jmenoval prvním velvyslancem Spojených státůČeskoslovensku. Z funkce odstoupil v prosinci 1921, kdy jej vystřídal historik Lewis Einstein jmenovaný republikánským prezidentem Hardingem. V roce 1919 získal do vlastnictví malostranský Schönbornský palác, který roku 1925 odkoupila americká vláda a učinila jej trvalým sídlem amerického velvyslanectví.

KOSMONAUTIKA

Super Heavy je opakovaně použitelný první stupeň supertěžké nosné rakety Starship, používaný v sestavě s druhým stupněm, kosmickou lodí Starship. Představuje nejsilnější provozovaný raketový nosič v historii kosmonautiky. Společnost SpaceX jej vyvinula v rámci programu usilujícího o kolonizaci Marsu.

Výrobu prvních prototypů zahájila v roce 2021 ve středisku SpaceX South Texas launch Site v texaském Boca Chica. První let Super Heavy se uskutečnil 20. dubna 2023 a jeho zachycení věží se podařilo již při prvním pokusu 13. října 2024.

KATEGORIE

STÁTY UNIE

Maine je stát nacházející se na východním pobřeží Spojených států amerických, v oblasti Nové Anglie severovýchodního regionu USA. Představuje nejvýchodnější kontinentální stát Unie, hraničí na západě s New Hampshire, na severozápadě s kanadskou provincií Québec a na severu a východě s kanadskou provincií Nový Brunšvik; jihovýchodní ohraničení státu tvoří Atlantský oceán.

S rozlohou 91 646 km² je 39. největším státem USA, v počtu obyvatel (1,3 milionu) je 42. nejlidnatějším státem a s hustotou zalidnění 17 obyvatel na km² mu patří 38. místo. Hlavním městem je Augusta s 19 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Portland se 67 tisíci obyvateli, Lewiston, BangorSouth Portland. Maine patří 367 km pobřeží Atlantského oceánu. Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Katahdin s nadmořskou výškou 1 606 m, nacházející se v Appalačském pohoří, které prostupuje severní částí celého státu. Největšími toky jsou řeky Saint John, jež tvoří část hranice s Novým Brunšvikem, PenobscotKennebec. Největší vodní plochou je jezero Moosehead.

INFORMACE

Nejlidnatější wisconsinské město Milwaukee, s budovou radnice v popředí, cca 1898
Nejlidnatější wisconsinské město Milwaukee, s budovou radnice v popředí, cca 1898


Portál byl založen 4. ledna 2007 wikipedisty Horstem, Novisem-M a Aktronem. Správcem portálu je Kacir.
Související portály: Letectvo Spojených států amerických, Washington



Spojené státy americké na Commons
Obrázky