Přeskočit na obsah

Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pražští rodáci a manželé Gerty Coriová s Carlem Ferdinandem Corim obdrželi Nobelovu cenu v roce 1947 za popsání tzv. Coriho cyklu. Gerta Coriová se stala vůbec první oceněnou ženou.

Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství[p. 1] představuje chronologický seznam laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, která je každoročně udělována za významné objevy na poli věd o životě a lékařství. Obsahem ceny je zlatá medaile, diplom a certifikát na peněžní obnos.

V roce 2024 cena putovala do rukou Američanů, vývojového biologa Victora Ambrose a molekulárního biologa Garyho Ruvkuna „za objev microRNA a její roli v posttranskripční regulaci genů“. Částku 11 milionů švédských korun[1] si tak rozdělili rovným dílem. Oceněn byl jejich přínos v objevu malých molekul RNA – mikroRNA, a jejich role v regulaci genové exprese, čímž tyto molekuly významně přispívají ke správnému fungování buňky i obraně před viry. Jejich poškození může vést k rozvoji onemocnění včetně nádorových. Oba vědci prováděli výzkum na modelovém organismu, háďátku obecném. První výsledky publikovali ve dvou článcích časopisu Cell v roce 1993. Poprvé se setkali v 80. letech dvacátého století jako postdoktorandi na MITu v laboratoři H. Roberta Horvitze, který za práce na háďátku obdržel Nobelovu cenu za rok 2002.[2][3]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Gary Ruvkun a Victor Ambros (vpravo), nositelé Nobelovy ceny 2024

Výběr oceněných provádí Nobelův výbor, jenž návrhy posílá Nobelovu shromáždění, které o nich rozhoduje. Držitelé pak cenu získávají 10. prosince ve stockholmském koncertním sále z rukou švédského krále. Opatření omezující nejvyšší počet oceněných v každé oblasti na tři osoby za jeden rok bylo zavedeno v roce 1968.[4]

Mezi lety 1901 až 2024 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství obdrželo 229 osob, z toho 216 mužů a 13 žen. Jednalo se o čtyřicet jedna laureátů, kteří získali cenu samostatně, třicet sedm oceněných dvojic a třicet osm trojic (maximální počet oceněných).[5][6] Prvním nositelem se v roce 1901 stal německý fyziolog Emil von Behring, který získal částku 150 782 švédských korun, což k roku 2009 odpovídalo hodnotě 7 872 648 korun. Imunolog Ralph M. Steinman je jediným laureátem v historii, kterému byla Nobelova cena udělena posmrtně (za rok 2011). Nejmladším držitelem je Kanaďan Frederick Grant Banting, kterému při převzetí ceny v roce 1923 bylo 32 let. Naopak nejstarším příjemcem se v roce 1966 stal ve věku 87 let americký patolog Francis Peyton Rous.[6]

Mezi třináct oceněných žen patří Gerty Coriová (1947), Rosalyn Yalowová (1977), Barbara McClintocková (1983), Rita Leviová-Montalciniová (1986), Gertrude Belle Elionová (1988), Christiane Nüssleinová-Volhardová (1995), Linda B. Bucková (2004), Françoise Barré-Sinoussiová (2008), Elizabeth H. Blackburnová (2009), Carol W. Greiderová (2009), May-Britt Moserová (2014), Tchu Jou-jou (2015) a Katalin Karikóová (2023).[7]

Cenu také společně převzaly dva manželské páry, pražští rodáci Gerty a Carl Ferdinand Coriovi (1947) a norští neurovědci May-Britt a Edvard I. Moserovi (2014). Rodinní příslušníci, otec a syn, obdrželi ocenění také dvakrát: Hans von Euler-Chelpin (chemie) a Ulf von Euler (lékařství), respektive Arthur Kornberg (lékařství) a Roger D. Kornberg (chemie). Mezi nositele se řadí i bratrská dvojice Jan Tinbergen (ekonomie) a Nikolaas Tinbergen (lékařství).[5]

Lékař a psycholog Sigmund Freud byl na cenu neúspěšně nominován 32krát v lékařství nebo fyziologii a v roce 1936 také v kategorii literatury. Objevitelé inzulinu Frederick Banting a John James Rickard Macleod vyhráli při své první nominaci v roce 1923.[8]

V prvních padesáti letech obdrželo cenu 59 osob. V období 1951–2000 se jednalo o více než dvojnásobný počet 113 osob. Devětkrát, v letech 1915–1918, 1921, 1925 a 1940–1942, nebyla cena předána. První světová válka způsobila čtyřnásobnou absenci oceněných (1915–1918) a v důsledku druhé světové války se cena neudělovala třikrát (1940–1942).[5]

Seznam laureátů

[editovat | editovat zdroj]
Rok Laureát Stát Zdůvodnění
1901 Emil Adolf von Behring Emil Adolf von Behring
bakteriolog (1854–1917) 		Německé císařství „za jeho práce léčení sérem a zvláště za použití séra proti záškrtu, jímž otevřel novou cestu lékařské vědě a lékařům dal úspěšnou zbraň v boji proti nemoci a smrti“[9][10]
1902 Ronald Ross Ronald Ross
bakteriolog (1857–1932) 		Spojené království „za jeho práce o malárii, kterými prokázal, jak vzniká nemoc v organismu, a tím položil základní kámen pro úspěšný výzkum této nemoci a jejího léčení“[11][9]
1903 Niels Ryberg Finsen Niels Ryberg Finsen
lékař (1860–1904) 		Dánsko
(Faerské ostrovy) 		„jako ocenění jeho přístupu k léčení nemocí, zvláště lupus vulgaris, pomocí koncentrovaných světelných paprsků, čímž ukázal novou cestu lékařské vědě“[12][9]
1904 Ivan Pavlov nobel.jpg Ivan Petrovič Pavlov
fyziolog (1849–1936) 		Ruské impérium „jako uznání za jeho práce v oboru fyziologie trávení, které podstatně přispěly k prohloubení a rozšíření vědomostí v této oblasti“[13][9]
1905 Robert Koch Robert Koch
bakteriolog (1843–1910) 		Německé císařství „za jeho objevy a výzkumy v oboru tuberkulózy“[14][9]
1906 Camillo Golgi Camillo Golgi
histolog (1844–1926) 		Italské království „jako ocenění jejich prací o struktuře nervového systému“[15][9]
Cajal-Restored Santiago Ramón y Cajal
histolog (1852–1934) 		Španělsko
1907 Charles Louis Alphonse Lavera Charles Louis Alphonse Laveran
bakteriolog (1845–1922) 		Francie „jako ocenění jeho prací o významu protozoí jako příčin nemocí“[16][9]
1908 Ilja Iljič Mečnikov Ilja Iljič Mečnikov
biolog (1845–1916) 		Ruské impérium „jako ocenění jejich prací o imunitě“[17][9]
Paul Ehrlich Paul Ehrlich
lékař (1854–1915) 		Německo
1909 Emil Theodor Kocher Emil Theodor Kocher
chirurg (1841–1917) 		Švýcarsko „za jeho práce o fyziologii, patologii a chirurgii štítné žlázy“[18][9]
1910 lbrecht Kossel Albrecht Kossel
biochemik (1853–1927) 		Německé císařství „jako uznání přínosu, který svými pracemi o bílkovinách včetně nukleinu vykonal pro rozšíření znalostí chemického složení buňky“[19][9]
1911 Allvar Gullstrand Allvar Gullstrand
oční lékař (1862–1930) 		Švédsko „za jeho práce o optice oka“[20][9]
1912 Alexis Carrel Alexis Carrel
chirurg a fyziolog (1873–1944) 		Francie „jako ocenění jeho prací o cévním stehu, cévních a orgánových transplantacích“[21][9]
1913 Charles Richet Charles Richet
fyziolog (1850–1935) 		Francie „za jeho práce o anafylaxi“[22][9]
1914 Robert Bárány Robert Bárány
neurolog, otorinolaryngolog (1876–1936) 		Rakousko-Uhersko „za jeho práce o fyziologii a patologii vestibulárního aparátu vnitřního ucha“[23][9]
1915 cena neudělena
1916
1917
1918
1919 Jules Bordet Jules Bordet[a]
lékař a mikrobiolog (1870–1961) 		Belgie „jako uznání jeho prací o imunitě“[24][9]
1920 August Krogh Bain August Krogh
fyziolog (1874–1949) 		Dánsko „za objev mechanismu kapilárně motorické regulace“[25][9]
1921 cena neudělena
1922 Archibald Vivian Hill Archibald Vivian Hill
fyziolog (1886–1977) 		Spojené království „za jeho objevy v oblasti tvorby tepla ve svalech“[26]
Otto Fritz Meyerhof Otto Fritz Meyerhof
biochemik (1884–1951) 		Německo „za jeho objevy vztahu mezi spotřebou kyslíku a produkcí kyseliny mléčné ve svalu“[26][9]
1923 Fredrick Banting Frederick Grant Banting
lékař (1891–1941) 		Kanada „za objev inzulinu“[27][9]
John James Rickard Macleod John James Rickard Macleod
fyziolog (1876–1935) 		Kanada
1924 Willem Einthoven Willem Einthoven
lékař (1869–1927) 		Nizozemsko „za objev mechanismu elektrokardiogramu“[28][9]
1925 cena neudělena
1926 Johannes Fibiger Johannes Fibiger[b]
patolog (1868–1928) 		Dánsko „za jeho objev experimentálně vyvolaného nádorového bujení“[29][9]
1927 Julius Wagner-Jauregg Julius Wagner-Jauregg
psychiatr (1857–1940) 		Rakousko „za objev terapeutického účinku naočkování malárie při léčení progresivní paralýzy“[30][9]
1928 Charles Jules Henri Nicolle Charles Jules Henri Nicolle
internista, bakteriolog (1866–1936) 		Francie „za jeho práce o skvrnitém tyfu“[31][9]
1929 Christiaan Eijkman Christiaan Eijkman
hygienik (1858–1930) 		Nizozemsko „za jeho objev antineuritického vitamínu“[32]
Frederick Gowland Hopkins
biochemik (1861–1947) 		Spojené království „za objev vitamínů, které podporují růst“[32][9]
1930 Karl Landsteiner Karl Landsteiner
chemik a lékař (1868–1943) 		Rakousko „za objev krevních skupin člověka“[33][9]
1931 Otto Warburg Otto Heinrich Warburg
biochemik (1883–1970) 		Německo „za objev enzymů dýchacího řetězce, jejich povahy a funkce“[34][9]
1932 Charles Scott Sherrington Charles Scott Sherrington
fyziolog (1857–1952) 		Spojené království „za jejich objevy o funkci neuronů“[35][9]
Edgar Douglas Adrian
fyziolog (1889–1977) 		Spojené království
1933 Thomas Hunt Morgan Thomas Hunt Morgan
genetik (1866–1945) 		Spojené státy „za jeho objevy o významu chromozomů jako nositelů dědičnosti“[36][9]
1934 George Hoyt Whipple George Hoyt Whipple
patolog (1878–1976) 		Spojené státy „za návrh léčení chudokrevnosti aplikací výtažku z jater“[37][9]
George Richards Minot George Richards Minot
lékař (1885–1950) 		Spojené státy
William P Murphy William Parry Murphy
lékař (1892–1987) 		Spojené státy
1935 Hans Spemann Hans Spemann
zoolog (1869–1941) 		Německo „za objev organizačního efektu v embryonálním vývoji“[38][9]
1936 Henry Dale Henry Hallett Dale
fyziolog, farmakolog (1875–1968) 		Spojené království „za jejich objevy chemického přenosu nervových impulsů“[39][9]
Otto Loewi Otto Loewi
fyziolog, farmakolog (1873–1961) 		Rakousko
1937 Albert Szent-Györgyi Albert Szent-Györgyi
biochemik (1893–1986) 		Maďarsko „za jeho objevy v oblasti biologického spalovacího procesu, zvláště ve vztahu k vitamínu C a katalýze kyseliny fumarové“[40][9]
1938 Corneille Heymans Corneille Heymans[c]
fyziolog (1892–1968) 		Belgie „za objev významu krkavic a mechanismu aorty při regulaci dýchání“[41][9]
1939 Gerhard Domagk Gerhard Domagk[d]
patolog, bakteriolog (1895–1964) 		Německo „za objev antibakteriálního účinku sulfonamidů“[42][9]
1940 cena neudělena
1941
1942
1943 Henrik Dam Carl Peter Henrik Dam[e]
biochemik (1895–1976) 		Dánsko „za objev vitamínu K“[43][9]
Edward Adelbert Doisy Edward Adelbert Doisy
biochemik (1893–1986) 		Spojené státy „za objev chemického složení vitamínu K“[43][9]
1944 Joseph Erlanger Joseph Erlanger
neurofyziolog (1874–1965) 		Spojené státy „za jejich objev vysoce diferencovaných funkcí nervových vláken“[44][9]
:Herbert Spencer Gasser Herbert Spencer Gasser
fyziolog (1888–1963) 		Spojené státy
1945 Alexander Fleming Alexander Fleming
bakteriolog (1881–1955) 		Spojené království „za objev penicilinu a jeho účinku u různých infekčních onemocnění“[45][9]
Ernst Boris Chain Ernst Boris Chain
chemik (1906–1979) 		Spojené království
Howard Walter Florey Howard Walter Florey
patolog (1898–1968) 		Austrálie
1946 Hermann Joseph Muller Hermann Joseph Muller
biolog (1890–1967) 		Spojené státy „za objev, že rentgenové záření může vyvolat mutace“[46][9]
1947 Carl Ferdinand Cori Carl Ferdinand Cori
lékař, farmakolog (1896–1984) 		Spojené státy „za jejich objev katalytické přeměny glykogenu“[47][9]
Gerty Theresa Cori Gerty Theresa Coriová
lékařka, farmakoložka (1896–1971) 		Spojené státy
Bernardo Alberto Houssay
fyziolog (1887–1971) 		Argentina „za jeho objev významu hormonů předního laloku hypofýzy pro metabolismus cukrů“[47][9]
1948 Paul Hermann Müller Paul Hermann Müller
chemik (1899–1965) 		Švýcarsko „za objev silného účinku DDT jako kontaktního jedu četných členovců“[48][9]
1949 Walter Hess Walter Rudolf Hess
neurofyziolog (1881–1973) 		Švýcarsko „za objev funkce mezimozku pro řízení koordinované činnosti vnitřních orgánů“[49][9]
António Egas Moniz António Caetano Egas Moniz
neurolog (1874–1955) 		Portugalsko „za objev významu prefrontální leukotomie při léčení některých psychóz“[49][9]
1950 Philip Showalter Hench Philip Showalter Hench
lékař (1896–1965) 		Spojené státy „za jejich objevy hormonů kůry nadledviny, jejich struktury a jejich biologických účinků“[50][9]
Edward Calvin Kendall Edward Calvin Kendall
biochemik (1886–1972) 		Spojené státy
Tadeusz Reichstein Tadeusz Reichstein
chemik (1897–1996) 		Švýcarsko
1951 Max Theiler Max Theiler
biolog (1899–1972) 		Jihoafrická unie „za výzkum žluté zimnice a boje proti ní“[51][9]
1952 Selman Abraham Waksman Selman Abraham Waksman
biochemik (1888–1973) 		Spojené státy „za objev streptomycinu, prvního antibiotika proti tuberkulóze“[52][9]
1953 Hans Adolf Krebs Hans Adolf Krebs
biochemik (1900–1981) 		Spojené království „za objev cyklické přeměny kyseliny citronové“[53][9]
Fritz Albert Lipmann Fritz Albert Lipmann
biochemik (1899–1986) 		Spojené státy „za objev koenzymu A a jeho významu pro látkovou přeměnu“[53][9]
1954 Busta Johna Franklina Enderse John Franklin Enders
virolog (1897–1985) 		Spojené státy „za jejich objev schopnosti viru poliomyelitidy růst v různých tkáňových kulturách“[54][9]
Frederick Chapman Robbins Frederick Chapman Robbins
lékař (1916–2003) 		Spojené státy
Thomas Huckle Weller Thomas Huckle Weller
bakteriolog (1915–2008) 		Spojené státy
1955 Hugo Theorell Axel Hugo Theodor Theorell
biochemik, (1903–1982) 		Švédsko „za objev povahy a účinku oxidačních enzymů“[55][9]
1956 André Frédéric Cournand André Frédéric Cournand
lékař (1895–1988) 		Spojené státy „za jejich objevy katetrizace srdce a patologických změn oběhové soustavy“[56][9]
Werner Forssmann Werner Forssmann
chirurg, urolog (1904–1979) 		Spolková republika Německo
Dickinson W. Richards Dickinson W. Richards
lékař (1895–1973) 		Spojené státy
1957 Daniel Bovet Daniel Bovet
farmakolog (1907–1992) 		Itálie „za jeho objevy o syntetických sloučeninách a zvláště o jejich účinku na cévní systém a kosterní svaly“[57][9]
1958 Obrázek této osoby není k dispozici George Wells Beadle
biolog (1903–1989) 		Spojené státy „za jejich objev, že účinnost genů spočívá v tom, že regulují určité chemické pochody“[58][9]
Edward Lawrie Tatum Edward Lawrie Tatum
biochemik, genetik (1909–1975) 		Spojené státy
Joshua Lederberg Joshua Lederberg
mikrobiolog (1925–2008) 		Spojené státy „za jeho objevy genetické rekombinace a organizace genetického materiálu u bakterií“[58][9]
1959 Arthur Kornberg Arthur Kornberg
biochemik (1918–2007) 		Spojené státy „za jejich objevy mechanismu biologické syntézy ribonukleové a deoxyribonukleové kyseliny“[59][9]
Severo Ochoa Severo Ochoa
biochemik (1905–1993) 		Španělsko
Spojené státy
1960 Frank Macfarlane Burnet Frank Macfarlane Burnet
lékař (1899–1985) 		Austrálie „za objev získané imunologické tolerance“[60][9]
Peter Brian Medawar Peter Brian Medawar
biolog (1915–1987) 		Spojené království
1961 Georg von Békésy Georg von Békésy
biofyzik (1899–1972) 		Spojené státy „za jeho objev fyzikálního mechanismu podráždění v hlemýždi vnitřního ucha“[61][9]
1962 Francis Crick Francis Harry Compton Crick
biochemik (1916–2004) 		Spojené království „za jejich objev molekulární struktury nukleových kyselin a jejich významu pro přenos dědičné informace v živém materiálu“[62][9]
James Dewey Watson James Dewey Watson
biochemik (* 1928) 		Spojené státy
Maurice Hugh Frederick Wilkins
biofyzik (1916–2004) 		Nový Zéland
Spojené království
1963 John Carew Eccles John Carew Eccles
fyziolog (1903–1997) 		Austrálie „za jejich objev iontového mechanismu dráždění a útlumu periferních a centrálních oblastí membrán nervových buněk“[63][9]
Alan Lloyd Hodgkin
fyziolog (1914–1998) 		Spojené království
Andrew Fielding Huxley Andrew Fielding Huxley
fyziolog (1917–2012) 		Spojené království
1964 Konrad Bloch Konrad Bloch
biochemik (1912–2000) 		Spojené státy „za jejich objev mechanismu a regulace metabolismu cholesterolu a mastných kyselin“[64][9]
Feodor Lynen Feodor Lynen
biochemik (1911–1979) 		Spolková republika Německo
1965 François Jacob François Jacob
genetik, fyziolog (1920–1984) 		Francie „za jejich objev v oboru genetické kontroly syntézy enzymů a virů“[65][9]
André Lwoff André Lwoff
mikrobiolog (1902–1994) 		Francie
Jacques Monod Jacques Monod
biochemik (1910–1976) 		Francie
1966 Obrázek této osoby není k dispozici Francis Peyton Rous
patolog (1879–1970) 		Spojené státy „za jeho objev v oblasti onkogenních virů“[66]
Charles Brenton Huggins Charles Brenton Huggins
lékař (1901–1997) 		Spojené státy „za jeho objev hormonálního léčení rakoviny prostaty“[66][9]
1967 Ragnar Granit Ragnar Granit
neurofyziolog (1900–1991) 		Finsko / Švédsko „za jejich objevy v oblasti primárních fyziologických a chemických pochodů v procesu vidění“[67][9]
Haldan Keffer Hartline Haldan Keffer Hartline
fyziolog (1903–1983) 		Spojené státy
George Wald George Wald
biochemik (1906–1997) 		Spojené státy
1968 Robert W. Holley Robert W. Holley
biochemik (1922–1993) 		Spojené státy „za jejich interpretaci genetického kódu a jeho funkce při proteosyntéze“[68][9]
Har Gobind Khorana Har Gobind Khorana
biochemik (1922–2011) 		Indie
Marshall Warren Nirenberg Marshall W. Nirenberg
biochemik (1927–2010) 		Spojené státy
1969 Max Delbrück Max Delbrück
biofyzik, biolog (1906–1981) 		Spojené státy „za jejich objevy mechanismu množení a genetické struktury virů“[69][9]
Alfred Hershey Alfred D. Hershey
molekulární biolog (1908–1997) 		Spojené státy
Salvador E. Luria
mikrobiolog (1912–1991) 		Spojené státy
1970 Julius Axelrod Julius Axelrod
neurochemik (1912–2004) 		Spojené státy „za jejich objevy signálních látek v kontaktních oblastech nervových buněk a mechanismu jejich uskladnění, uvolnění a inaktivace“[70][9]
Ulf von Euler Ulf von Euler
fyziolog (1905–1983) 		Švédsko
Portrét Bernarda Katze Bernard Katz
biofyzik (1911–2003) 		Spojené království
1971 Earl Wilbur Sutherland Earl Wilbur Sutherland
biochemik, fyziolog (1915–1974) 		Spojené státy „za jeho objevy mechanismu účinku hormonů“[71][9]
1972 Gerald M. Edelman Gerald M. Edelman
biochemik (1929–2014) 		Spojené státy „za jejich objevy týkající se chemické struktury protilátek“[72][9]
Rodney Robert Porter Rodney R. Porter
biochemik (1917–1985) 		Spojené království
1973 Karl von Frisch Karl von Frisch
zoolog (1886–1982) 		Spolková republika Německo „za jejich objevy organizace a vyvolání individuálního a vzorového chování“[73][9]
Konrad Lorenz Konrad Lorenz
zoolog, etolog (1903–1989) 		Rakousko
Nikolaas Tinbergen Nikolaas Tinbergen
zoolog (1907–1988) 		Spojené království
1974 Albert Claude Albert Claude
lékař (1899–1983) 		Belgie „za jejich objevy v oblasti strukturální a funkční organizaci buňky“[74][9]
Christian de Duve Christian de Duve
biochemik (1917–2013) 		Belgie
George Emil Palade George Emil Palade
biochemik (1912–2008) 		Rumunsko
1975 David Baltimore David Baltimore
mikrobiolog (* 1938) 		Spojené státy „za jejich objevy vzájemného působení onkogenních virů a genetického materiálu buňky“[75][9]
Renato Dulbecco Renato Dulbecco
biolog (1914–2012) 		Itálie
Spojené státy
Howard Martin Temin Howard Martin Temin
biolog (1934–1994) 		Spojené státy
1976 Baruch Samuel Blumberg Baruch S. Blumberg
lékař, fyziolog (1925–2011) 		Spojené státy „za jejich objevy nových mechanismů vzniku a rozšíření infekčních chorob“[76][9]
Daniel Carleton Gajdusek D. Carleton Gajdusek
pediatr, virolog (1923–2008) 		Spojené státy
1977 Roger Guillemin Roger Guillemin
biochemik (1924–2024) 		Spojené státy „za jejich objev peptidových hormonů v mozku“[77][9]
Andrew Schally Andrew V. Schally
endokrinolog (1926–2024) 		Spojené státy
Rosalyn Yalowová Rosalyn Yalowová
nukleární lékařka, fyzička (1921–2011) 		Spojené státy „za objev radioimunologických metod k zjištění peptidových hormonů“[77][9]
1978 Werner Arber Werner Arber
mikrobiolog, genetik (* 1929) 		Švýcarsko „za jejich objev restrikčních enzymů a použití těchto enzymů v molekulární genetice“[78][9]
Daniel Nathans Daniel Nathans
mikrobiolog (1928–1999) 		Spojené státy
Hamilton Smith Hamilton O. Smith
mikrobiolog (* 1931) 		Spojené státy
1979 Allan McLeod Cormack Allan M. Cormack
fyzik (1924–1998) 		Spojené státy „za objev výpočetní tomografie“[79][9]
Godfrey Hounsfield Godfrey N. Hounsfield
elektroinženýr (1919–2004) 		Spojené království
1980 Baruj Benacerraf Baruj Benacerraf
imunolog (1920–2011) 		Venezuela „za jejich objevy geneticky určených buněčných povrchových struktur, které řídí imunologickou reakci“[80][9]
Jean Dausset Jean Dausset
imunolog (1916–2009) 		Francie
Obrázek této osoby není k dispozici George D. Snell
genetik, imunolog (1903–1996) 		Spojené státy
1981 Roger Wolcott Sperry Roger W. Sperry
neurobiolog (1913–1994) 		Spojené státy „za jeho objevy funkční specializace mozkových hemisfér“[81][9]
David H. Hubel David H. Hubel
neurofyziolog (1926–2013) 		Spojené státy „za jejich objevy o šíření informace v zrakovém smyslovém centru“[81][9]
Torsten Wiesel Torsten N. Wiesel
neurofyziolog (* 1924) 		Švédsko
1982 Sune Bergström Sune K. Bergström
biochemik (1916–2004) 		Švédsko „za jejich průkopnickou práci o prostaglandinech a jim příbuzných biologicky aktivních látkách“[82][9]
Bengt Samuelsson Bengt I. Samuelsson
biochemik (1934–2024) 		Švédsko
John Robert Vane John R. Vane
farmakolog (1927–2007) 		Spojené království
1983 Barbara McClintocková Barbara McClintocková
botanička (1902–1992) 		Spojené státy „za její objevy struktury pohyblivých genů“[83][9]
1984 Niels Kaj Jerne Niels K. Jerne
imunolog (1911–1994) 		Dánsko „za teorie o specifické stavbě a řízení imunitního systému a za objev principu tvorby monoklonálních protilátek“[84][9]
Georges Köhleri Georges J.F. Köhler
imunolog, biolog (1946–1995) 		Spolková republika Německo
César Milstein César Milstein
biochemik (1927–2002) 		Argentina
Spojené království
1985 Michael Stuart Brown Michael S. Brown
genetik (* 1941) 		Spojené státy „za jejich objev týkající se určení koloběhu cholesterolu v organismu“[85][9]
Joseph L. Goldstei Joseph L. Goldstein
lékař, biochemik (* 1940) 		Spojené státy
1986 Stanley Cohen Stanley Cohen
biochemik (1922–2020) 		Spojené státy „za jejich objev nervového růstového faktoru“[86][9]
Rita Levi Montalcini Rita Leviová-Montalciniová
neuroložka (1909–2012) 		Itálie
Spojené státy
1987 Susumu Tonegawa Susumu Tonegawa
molekulární biolog, imunolog (* 1939) 		Japonsko „za jeho objev genetických základů pro vznik variability protilátek“[87][9]
1988 James W. Black James W. Black
lékař, farmakolog (1924–2010) 		Spojené království „za jejich objev důležitých principů medikamentózní léčby“[88][9]
Gertrude Belle Elionová Gertrude B. Elionová
farmakoložka (1918–1999) 		Spojené státy
George H. Hitchings George H. Hitchings
farmakolog (1905–1998) 		Spojené státy
1989 J. Michael Bishop J. Michael Bishop
mikrobiolog, imunolog (* 1936) 		Spojené státy „za jejich objev buněčného původu onkogenních retrovirů“[89][9]
Harold E. Varmus Harold E. Varmus
onkolog (* 1939) 		Spojené státy
1990 Obrázek této osoby není k dispozici Joseph E. Murray
plastický chirurg (1919–2012) 		Spojené státy „za jejich objevy týkající se orgánových a buněčných transplantací jako klinické metody“[90][9]
E. Donnall Thomas E. Donnall Thomas
hematolog (1920–2012) 		Spojené státy
1991 Erwin Neher Erwin Neher
biofyzik (* 1944) 		Spolková republika Německo „za jejich objev existence a funkce iontových buněčných kanálů“[91][9]
Bert Sakmann Bert Sakmann
fyziolog (* 1942) 		Spolková republika Německo
1992 Edmond H. Fischer Edmond H. Fischer
biochemik (1920–2021) 		Švýcarsko
Spojené státy 		„za jejich objev reverzibilní fosforylace proteinů jako biologického regulačního mechanismu“[92][9]
Obrázek této osoby není k dispozici Edwin G. Krebs
biochemik (1918–2009) 		Spojené státy
1993 Richard John Roberts Richard John Roberts
molekulární biolog (* 1943) 		Spojené království „za objev nestálých genů, revolucionizující naše názory na strukturu genů a jejich vývoj“[93][9]
Phillip A. Sharp Phillip A. Sharp
genetik (* 1944) 		Spojené státy
1994 Alfred G. Gilman Alfred G. Gilman
farmakolog, biochemik (1941–2015) 		Spojené státy „za jejich objev G-proteinů a roli těchto bílkovin při přenosu signálu v buňkách“[94]
Martin Rodbell Martin Rodbell
biochemik (1925–1998) 		Spojené státy
1995 Edward B. Lewis Edward B. Lewis
genetik (1918–2004) 		Spojené státy „za jejich objevy týkající se genové kontroly raného embryonálního vývoje“[95]
Christiane Nüsslein-Volhardová Christiane Nüssleinová-Volhardová
genetička, embryoložka (* 1942) 		Spolková republika Německo
Eric F. Wieschaus
vývojový biolog (* 1947) 		Spojené státy
1996 Peter Doherty Peter C. Doherty
veterinář, imunolog (* 1940) 		Austrálie „za jejich objevy specifické buňkami zprostředkované obrany imunitního systému“[96]
Rolf Martin Zinkernagel Rolf Martin Zinkernagel
imunolog (* 1944) 		Švýcarsko
1997 Stanley B. Prusiner Stanley B. Prusiner
neurolog, biochemik (* 1942) 		Spojené státy „za objev prionů – nových biologických infekčních částic“[97]
1998 Robert F. Furchgott Robert F. Furchgott
biochemik (1916–2009) 		Spojené státy „za objevy, že oxid dusnatý funguje v oběhovém systému jako signální molekula“[98]
Louis Ignarro Louis J. Ignarro
farmakolog (* 1941) 		Spojené státy
Ferid Murad
lékař, farmakolog (1936–2023) 		Spojené státy
1999 Gunter Blobel Günter Blobel
biolog (1936–2018) 		Spojené státy „za objev, že bílkoviny obsahují strukturní signální informace, které určují jejich přenos a umístění uvnitř buňky“[99]
2000 Arvid Carlsson Arvid Carlsson
neurovědec, farmakolog (1923–2018) 		Švédsko „za objevy týkající se přenosu signálů v nervové soustavě“[100]
Paul Greengard Paul Greengard
neurovědec (1925–2019) 		Spojené státy
Eric Richard Kandel Eric R. Kandel
psychiatr, biofyzik, (* 1929) 		Spojené státy
2001 Obrázek této osoby není k dispozici Leland H. Hartwell
biolog (* 1939) 		Spojené státy „za jejich objevy klíčových regulátorů buněčného cyklu“[101]
Tim Hunt Tim Hunt
biochemik (* 1943) 		Spojené království
Paul Nurse Paul M. Nurse
genetik, biolog (* 1949) 		Spojené království
2002 Sydney Brenner Sydney Brenner
biolog (1927–2019) 		Spojené království „za jejich objevy genetické regulace vývoje orgánů a programované buněčné smrti“[102]
Obrázek této osoby není k dispozici H. Robert Horvitz
biolog (* 1947) 		Spojené státy
John Sulston John E. Sulston
biolog (1942–2018) 		Spojené království
2003 Paul Lauterbur Paul Lauterbur
chemik, biofyzik (1929–2007) 		Spojené státy „za objevy týkající se magnetické rezonance“[103]
Peter Mansfield Peter Mansfield
fyzik (1933–2017) 		Spojené království
2004 Richard Axel Richard Axel
neurovědec (* 1946) 		Spojené státy „za jejich objevy čichových receptorů a organizace čichového systému“[104]
Linda B. Bucková Linda B. Bucková
neurovědkyně (* 1947) 		Spojené státy
2005 Barry Marshall Barry J. Marshall
lékař, mikrobiolog (* 1951) 		Austrálie „za jejich objev bakterie Helicobacter pylori a její role při zánětu žaludku a žaludečním vředu“[105]
Robin Warren J. Robin Warren
patolog (1937–2024) 		Austrálie
2006 Andrew Fire Andrew Z. Fire
biolog, genetik (* 1959) 		Spojené státy „za jejich objev interference RNA – potlačování genů dvouřetězcovou RNA“[106]
Craig C. Mello Craig C. Mello
biolog (* 1960) 		Spojené státy
2007 Mario Capecchi Mario R. Capecchi
molekulární genetik (* 1937) 		Spojené státy „za jejich objevy principů vedoucích ke specifickým genovým modifikacím u myši použitím embryonálních kmenových buněk“[107]
Martin Evans Martin J. Evans
vývojový biolog (* 1941) 		Spojené království
Oliver Smithies Oliver Smithies
genetik (1925–2017) 		Spojené státy
2008 Harald zur Hausen Harald zur Hausen
virolog (1936–2023) 		Spolková republika Německo „za jeho objev lidského papilomaviru způsobujícího rakovinu děložního hrdla“[108]
Françoise Barré-Sinoussiová Françoise Barré-Sinoussiová
viroložka (* 1947) 		Francie „za jejich objev viru lidské imunitní nedostatečnosti“[108]
Luc Montagnier
virolog (1932–2022) 		Francie
2009 Elizabeth Blackburnová Elizabeth H. Blackburnová
molekulární bioložka (* 1948) 		Spojené státy
Austrálie 		„za objev, jak jsou chromozomy chráněny telomerami a za objev enzymu telomeráza“[109]
Carol W. Greiderová Carol W. Greiderová
molekulární bioložka (* 1961) 		Spojené státy
Jack W. Szostak
biolog (* 1952) 		Spojené státy
2010 Robert Geoffrey Edwards Robert G. Edwards
fyziolog (1925–2013) 		Spojené království „za vývoj metody in vitro fertilizace“[110]
2011
Bruce Beutler Bruce A. Beutler
imunolog, genetik (* 1957) 		Spojené státy „za jejich objevy týkající se aktivace vrozené imunity“[111]
Jules A. Hoffmann Jules A. Hoffmann
biolog (* 1941) 		Francie
Ralph M. Steinman Ralph M. Steinman
imunolog, biolog (1943–2011)[f] 		Kanada
Spojené státy 		„za jeho objev dendritické buňky a její role v rámci získané imunity“[111]
2012 John Gurdon John B. Gurdon
vývojový biolog (* 1933) 		Spojené království „za objev, že zralé buňky mohou být přeprogramovány a stát se pluripotentními"[114]
Šin’ja Jamanaka Šin’ja Jamanaka
lékař (* 1962) 		Japonsko
2013 James Edward Rothman James E. Rothman
buněčný biolog (* 1950) 		Spojené státy „za jejich objevy mechanizmu regulujícího vezikulární transport, hlavního transportního systému v našich buňkách“[115]
Randy Schekman Randy W. Schekman
buněčný biolog (* 1948) 		Spojené státy
Thomas Südhof Thomas C. Südhof
biochemik (* 1955) 		Německo
Spojené státy
2014 John O'Keefe
neurovědec, fyziolog (* 1939) 		Spojené státy
Spojené království 		„za jejich objevy buněk, které v mozku vytvářejí systém určování polohy“[116]
May-Britt Moserová May-Britt Moserová
neurovědkyně, fyzioložka (* 1963) 		Norsko
Edvard I. Moser Edvard I. Moser
neurovědec, fyziolog (* 1962) 		Norsko
2015 William C. Campbell, 2015 William C. Campbell
biochemik a parazitolog (* 1930) 		Irsko
Spojené státy 		„za jejich objevy týkající se nové léčby infekcí, které způsobují parazitické hlístice“[117][118]
Satoši Ómura, 2015 Satoši Ómura
biochemik (* 1935) 		Japonsko
Tchu Jou-jou, 2015 Tchu Jou-jou
farmakoložka a chemička (* 1930) 		Čína „za její objevy na poli nové léčby malárie“[117][118]
2016 Jošinori Ósumi, 2015 Jošinori Ósumi
buněčný biolog (* 1945) 		Japonsko „za jeho objevy mechanismů autofagie“[119]
2017 Jeffrey C. Hall Jeffrey C. Hall
genetik (* 1945) 		Spojené státy „za jejich objevy molekulárního mechanismu kontrolujícího cirkadiánní rytmus“[120]
Michael Rosbash Michael Rosbash
genetik (* 1944) 		Spojené státy
Michael W. Young Michael W. Young
genetik (* 1949) 		Spojené státy
2018 James P. Allison James P. Allison
imunolog (* 1948) 		Spojené státy „za jejich objevy protinádorové terapie potlačením negativní imunitní regulace“[121]
Tasuku Honjo Tasuku Hondžó
imunolog (* 1942) 		Japonsko
2019 Obrázek této osoby není k dispozici William Kaelin, Jr.
onkolog (* 1957) 		Spojené státy „za jejich objevy způsobu, jak buňky vnímají a přizpůsobují se dostupnosti kyslíku“[122]
Peter Ratcliffe Peter J. Ratcliffe
nefrolog (* 1954) 		Spojené království
Gregg L. Semenza Gregg L. Semenza
onkolog (* 1956) 		Spojené státy
2020 Harvey J. Alter Harvey J. Alter
virolog (* 1935) 		Spojené státy „za objev viru hepatitidy typu C“[123]
Michael Houghton Michael Houghton
biochemik a virolog (* 1949) 		Spojené království
Charles M. Rice Charles M. Rice
virolog (* 1952) 		Spojené státy
2021 James P. Allison David Julius
fyziolog (* 1955) 		Spojené státy „za jejich objevy teplotních a dotykových receptorů“[124]
Ardem Patapoutian Ardem Patapoutian
molekulární biolog (* 1967) 		Spojené státy
Libanon
2022 Svante Pääbo Svante Pääbo
evoluční biolog (* 1945) 		Švédsko „za jeho objevy v oblasti genomů vyhynulých homininů a lidské evoluce“[125]
2023 Katalin Karikóová Katalin Karikóová
biochemička (* 1955) 		Maďarsko
Spojené státy 		„za jejich objevy týkající se modifikací nukleosidových bází, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín proti covidu-19“[126]
Drew Weissman Drew Weissman
imunolog (* 1959) 		Spojené státy
2024 Victor Ambros Victor Ambros
vývojový biolog (* 1953) 		Spojené státy „za objev microRNA a její role v posttranskripční regulaci genů“[127]
Gary Ruvkun Gary Ruvkun
molekulární biolog (* 1952) 		Spojené státy

Vysvětlivky

  1. ↑ Nobelova cena byla Julesi Bordetovi udělena v roce 1920.
  2. ↑ Nobelova cena byla Johannesu Fibigerovi udělena v roce 1927.
  3. ↑ Nobelova cena byla Corneillu Heymansovi udělena v roce 1939.
  4. ↑ Nobelova cena byla Gerhardu Domagkovi udělena v roce 1947.
  5. ↑ Nobelova cena udělena v roce 1944.
  6. ↑ Nobelova cena za rok 2011 byla Ralphu M. Steinmanovi udělena posmrtně.[112][113]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Oficiální název ceny zní „Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství“. V českojazyčném prostředí je rozšířena varianta obsahující spojku „a“ namísto „nebo“, a to ve formě „Nobelova cena za fyziologii a lékařství (medicínu)“.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Nobel laureates in Physiology or Medicine na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The Nobel Prize amounts. www.nobelprize.org [online]. NobelPrize.org, 2024 [cit. 2024-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-10-07. (anglicky) 
  2. ↑ KARLÍK, Tomáš. Nobelovu cenu za medicínu dostali vědci za objev mikroRNA. ČT24 [online]. Česká telvize, 2024-10-07 [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ JOHN, Radek. Nobelisté za fyziologii a medicínu zkoumali mikroRNA, ovlivňuje rakovinu. iDNES.cz [online]. 2024-10-07 [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ Levinovitz, Agneta Wallin. [s.l.]: [s.n.], 2001. S. s. 61. 
  5. ↑ a b c Facts on the Nobel Prize in Physiology or Medicine [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b Did You Know? [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Women Nobel Laureates [online]. Nobelprize.org. [cit. 2008-11-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ Nomination Database [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl cm SCHOTT, Heinz et al. Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print, 1994. s. 607–609. Edice kronik. ISBN 80-85873-16-8.
  10. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1901 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1902 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1903 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1904 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1905 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1906 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1907 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1908 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  18. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1909 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  19. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1910 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1911 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1912 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1913 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1914 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  24. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1919 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  25. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1920 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1922 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  27. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1923 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  28. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1924 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  29. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1926 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  30. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1927 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  31. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1928 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1929 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  33. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1930 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  34. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1931 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  35. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1932 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  36. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1933 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  37. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1934 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  38. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1935 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  39. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1936 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  40. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1937 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  41. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1938 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  42. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1939 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1943 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  44. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1944 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  45. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1945 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  46. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1946 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  47. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1947 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  48. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1948 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  49. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1949 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  50. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1950 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  51. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1951 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  52. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1952 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  53. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1953 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  54. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1954 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  55. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1955 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  56. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1956 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  57. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1957 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  58. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1958 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  59. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1959 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  60. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1960 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  61. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1961 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  62. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1962 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  63. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1963 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  64. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1964 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  65. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1965 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  66. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1966 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  67. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1967 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  68. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1968 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  69. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1969 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  70. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1970 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  71. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1971 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  72. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1972 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  73. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1973 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  74. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1974 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  75. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1975 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  76. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1976 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  77. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1977 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  78. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1978 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  79. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1979 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  80. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1980 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  81. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1981 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  82. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1982 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  83. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1983 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  84. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1984 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  85. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1985 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  86. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1986 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  87. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1987 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  88. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1988 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  89. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1989 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  90. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1990 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  91. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1991 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  92. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1992 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  93. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1993 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  94. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1994 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  95. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1995 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  96. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1996 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  97. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1997 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  98. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1998 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  99. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1999 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  100. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2000 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  101. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2001 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  102. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2002 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  103. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2003 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  104. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2004 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  105. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2005 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  106. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2006 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  107. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2007 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-10-08]. Dostupné online. 
  108. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2008 [online]. Nobel Foundation [cit. 2008-10-06]. Dostupné online. 
  109. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2009 [online]. Nobel Foundation [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. 
  110. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2010 [online]. Nobel Foundation [cit. 2010-10-04]. Dostupné online. 
  111. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2011 [online]. Nobel Foundation [cit. 2011-10-03]. Dostupné online. 
  112. ↑ Ralph Steinman Remains Nobel Laureate [online]. The Nobel Foundation, 3 October 2011 [cit. 2011-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-05. 
  113. ↑ Sample, Ian. Nobel prize to be awarded to dead scientist [online]. London: The Guardian, 2011-10-03 [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. 
  114. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2012 [online]. Nobel Foundation [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. 
  115. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2013 [online]. Nobel Foundation [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. 
  116. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2014 [online]. Nobel Foundation [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  117. ↑ a b LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Nobelovu cenu získali bojovníci proti parazitům. iDnes.cz [online]. 2015-10-05 [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. 
  118. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2015 [online]. Nobel Foundation [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. 
  119. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2016 [online]. Nobel Foundation [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. 
  120. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2017 [online]. Nobel Foundation [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. 
  121. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2018 [online]. Nobel Foundation [cit. 2018-10-01]. Dostupné online. 
  122. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2019 [online]. Nobel Foundation [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. 
  123. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2020 [online]. Nobel Foundation [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  124. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2021 [PDF]. Nobel Foundation, 2021-10-04 [cit. 2021-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  125. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2022 [online]. Nobel Foundation [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  126. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2023. www.nobelprize.org [online]. 2023-10-02 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  127. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2024. www.nobelprize.org [online]. 2024-10-07 [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Les prix Nobel = the Nobel prizes = Nobelpriset. Stockholm: Norstedt, [1904]–2011. ISSN 0546-8175. [Ročenka.]
  • NORRBY, Erling. Nobelovy ceny a přírodní vědy. Praha: Academia, 2013. 359 s. Historie. ISBN 978-80-200-2189-2.
  • SCHOTT, Heinz. Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print, 1994. 648 s. (Edice kronik). ISBN 80-85873-16-8. Kapitola Nobelovy ceny, s. 607–609. Příloha: Nositelé Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Nobelova cena
Nobelova pamětní cena za ekonomii
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_nositelů_Nobelovy_ceny_za_fyziologii_a_lékařství&oldid=24564791“