Charles Scott Sherrington
| Charles Scott Sherrington | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. listopadu 1857 Londýn |
| Úmrtí | 4. března 1952 (ve věku 94 let) Eastbourne |
| Alma mater | Fitzwilliamova kolej Oxfordská univerzita Ipswich School Gonville and Caius College Lékařská škola Nemocnice sv. Tomáše |
| Pracoviště | Magdalen College Liverpoolská univerzita Králova kolej v Londýně |
| Obory | neurobiologie, fyziologie, histologie, bakteriologie a patologie |
| Ocenění | Crooneova medaile a přednáška (1897) Balyho medaile (1899) Silliman Memorial Lectures (1904) Královská medaile (1905) čestný doktor Štrasburské univerzity (1927) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charles Scott Sherrington (27. listopadu 1857 – 4. března 1952) byl britský fyziolog, první člověk, který vysvětlil funkce nervové soustavy, význam synapse a reflexního oblouku. Za objev funkcí neuronu získal v roce 1932 spolu s E. D. Adrianem Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii.
Život
[editovat | editovat zdroj]Studoval fyziologii na Oxfordské univerzitě. Jeho učitelem byl Sir Michael Foster. Později se stal na Oxfordské univerzitě profesorem a v roce 1896 zde objevil „synapse“, to jest spoje mezi jednotlivými nervy a nervovými (mozkovými a míšními) drahami. Synapse uskutečňují elektrochemickou cestou převod mezi nimi. Tento základní objev vysvětluje funkci nervového systému jak periferního, tak centrálního (mozku a míchy).
Dalším velkým Sherringtonovým objevem byla „reciproční inervace“. To znamená, že každý orgán, včetně systému svalového, má dvoje nervy, budivé a tlumivé. Rovnováha mezi nimi umožňuje veškerou činnost organismu a koordinaci různých činností, zejména hybnosti.
V roce 1906 vyšla v Edinburghu Sherringtonova práce „O integrativní činnost nervové soustavy“, v roce 1922 v Londýně „Některé pohledy na zvířecí mechanismy“. Sherrington vysvětlil funkce nervové soustavy, význam synapse a reflexního oblouku (podráždění-cítivý nerv-mícha-hybný nerv-sval-hybná reakce), což je podstata činnosti nervového systému. Měl na nervovou soustavu holistický (celostní) pohled a tuto filozofii vyjadřoval ve svých pracích. To vedlo také k jeho sporům s I. P. Pavlovem, ty však mají v životě obou velikánů jen podružný význam.
Jako první popsal klinický obraz decerebrační rigidity.
Charles Scott Sherington se dožil požehnaného věku 95 let. Byl celou anglickou lékařskou veřejností velice uctíván. V roce 1932 mu byla udělena Nobelova cena. Později ho britský král Jiří VI. pasoval na rytíře, což se v Anglii jako v jediné zemi ještě děje, takže se stal Sirem Charlesem Sherringtonem. Svého vysokého věku se dožil v plné svěžesti – o svých devadesátých narozeninách dokonce mluvil v britském rozhlase BBC.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Scott Sherrington na Wikimedia Commons
- Britští lékaři
- Britští neurovědci
- Angličtí fotbalisté
- Fotbalisté Ipswich Town FC
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
- Britští nositelé Nobelovy ceny
- Nositelé Řádu za zásluhy (Spojené království)
- Rytíři velkokříže Řádu britského impéria
- Držitelé Copleyho medaile
- Prezidenti Královské společnosti
- Členové Královské společnosti
- Členové Papežské akademie věd
- Členové Německé akademie věd Leopoldina
- Narození v roce 1857
- Narození 27. listopadu
- Narození v Londýně
- Úmrtí v roce 1952
- Úmrtí 4. března
- Úmrtí v Eastbourne