Wikipedista:OJJ/Články

Vítejte na portálu Živočichové!

Živočichové (Animalia, syn. Metazoa) jsou mnohobuněčné heterotrofní organismy, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub. Jejich buňky nemají plastidy ani buněčnou stěnu. Jsou řazeni do skupiny Opisthokonta. Říše živočichů je dnes totožná se svou bývalou podříší mnohobuněční (Metazoa).

živočichové • zoologie • klasifikace živočichů • fyziologie živočichů

Vybraný článek ^(e)

Lachtan Forsterův (Arctocephalus forsteri) je mořská šelma z čeledi lachtanovitých, jejíž domovinou je Nový Zéland, jižní Austrálie a některé jejich subantarktické ostrovy. Druh je řazen do rodu Arctocephalus, jeho nejbližšími příbuznými jsou lachtan galapážský a lachtan jihoamerický. Lachtan má protáhlé tělo se silnou vrstvou podkožního tuku a huňatou šedohnědě zbarvenou srstí. Disponuje párem předních i zadních ploutví, které z něj činí zdatného plavce. Dokáže se potopit do hloubek přesahujících 300 m. Živí se převážně chobotnicemi, krakaticemi a množstvím různých druhů ryb. Na loveckých výpravách za kořistí dokáže strávit i několik týdnů.

V době páření se lachtani sdružují do kolonií na skalnatých březích oceánu. V září a říjnu do kolonie nejdříve dorazí samci, kteří si začnou vymezovat teritoria. O několik týdnů později dorazí první samice, o které začnou samci bojovat. Řada samců se nakonec nerozmnožuje, protože lachtani praktikují polygynii; jeden samec se typicky páří s 6–8 samicemi a ty si pro sebe vybojují jen ti nejzdatnější jedinci. Samice v létě rodí pouze jedno mládě, které je výsledkem kopulace v předešlém období říje. Již týden po porodu se spáří se svým novým partnerem, probíhá však u ní odložená nidace, kdy sice dochází k oplodnění vajíčka, to se ale neimplantuje do stěny dělohy hned, nýbrž až za cca 3 měsíce.

Maorové i Austrálci lovili lachtany pro maso, případně pro jejich kůži a zuby. Ze zubů Maorové vyráběli rybářské háčky. Evropští kolonizátoři v první polovině 19. století lovili lachtany Forsterovy takřka k vyhynutí. Primárním důvodem byla jejich kůže, po které byla vysoká poptávka ze strany evropského módního průmyslu. Celková populace druhu se k roku 2021 odhaduje na 200 tisíc kusů a vykazuje rostoucí trend. Více…

Zajímavosti ^(e)

Víte, že…

… strunovci vyvolávají u svých hostitelů sebevražedné chování?
… kanaánský pes žije v lidských příbytcích i ve volné přírodě?
… pásovec pláštník velký svým vzhledem i způsobem života připomíná krtka?
… kobra královská si jako jediný druh hada staví hnízdo, do kterého klade vajíčka? Materiál na stavbu hnízda přenáší nikoli v čelistech, ale ve smyčce přední části těla.

Vybraný obrázek ^(e)

Aktuality ^(e)

Na základě souhrnné práce publikované v časopise Nature hrozí vyhynutí jedné čtvrtině sladkovodní fauny. ^{Nature 638(8049)}
Dne 4. února 2025 bylo oznámeno, že Národní muzeum v Praze od 25. srpna vystaví kosterní pozůstatky australopitéka Lucy, které se v Evropě objeví poprvé. Budou zde k vidění po dobu 60 dnů. ^{Národní muzeum}
Na základě studie z ledna 2025 se areál výskytu tygra indického zvýšil během 20 let o 30 %. ^{Science 387(6733)}
Evropským pavoukem roku 2025 se stala segestra podkorní (Segestria senoculata). ^{European Society of Arachnology}
Genomická analýza 50 druhů lemurů přinesla závěry, jak ekologické faktory a vliv člověka ovlivnily jejich genetickou rozmanitost. ^{Nature Ecology & Evolution 9(1)} Tématicky související studie se zabývala evolucí čeledi makiovitých (Cheirogaleidae) a dospěla mj. k závěru, že je tato skupina druhově nadhodnocená. ^{Nature Ecology & Evolution 9(1)}
Nově popsaný dinosaurus Ahvaytum, starý asi 230 milionů let, pomáhá pochopit, jak raní dinosauři kolonizovali severní polokouli. ^{Zoological Journal of the Linnean Society 203(1)}
Sutton & kol. popsali silurské paplže Punk ferox a Emo vorticaudum, kteří odhalují historickou rozmanitost tělních forem této skupiny. ^{Nature 637(8046)}
Pollock & kol. poskytli biomechanické vysvětlení pro opakovanou evoluci „šavlozubosti“ u savců. ^{Current Biology}