Včelařství je jeden z nejstarších oborů lidské činnosti. Předmětem je chov včely medonosné. Výstupními produkty jsou med, vosk, propolis, perga, rouskový pyl, mateří kašička a včelí jed. Významným výstupem včelařské činnosti je též opylení rostlin. Včelaření se v Česku věnují z velké části malovčelaři ze záliby. Včelařství je však také profesionálním oborem realizovaným na včelích farmách.
Opylení je děj, při kterém se samčí rostlinné buňky (pyl) přenášejí na samičí orgány květu (blizna). Opylení je nutný předpoklad k tomu, aby mohlo dojít k oplození a později vzniknout semeno. U krytosemenných rostlin je pyl přenášen na bliznu a nikoliv přímo na vajíčko jako u nahosemenných rostlin. Zralé pylové zrno je tvořeno větší buňkou vegetativní a menší generativní. Ta se později rozdělí na dvě buňky spermatické.
Opylovač je živočich, který umožňuje opylení, tj. přenáší pyl z jedné rostliny na druhou, respektive z prašníků jedné rostliny na bliznu jiné rostliny. Opylovači se uplatňují zejména u krytosemenných rostlin.
Z ekologického hlediska se vztah mezi opylovačem a rostlinou jeví jako mutualismus, tedy oboustranně prospěšný symbiotický vztah. Rostliny totiž poskytnou živočichům pyl nebo nektar, a opylovači "na oplátku" rozšiřují jejich pyl na jiné rostlinné jedince téhož druhu, čímž umožňují oplodnění rostlin. Statická elektřina ale způsobuje, že například motýli zachytávají pyl na dálku.
Oddělek je malé včelstvo s mladou matkou, dělnicemi, včelím plodem a zásobami. Jedná se nejčastější o způsob, jak vytvořit nové včelstvo. Obvyklá velikost je pět včelích rámků a včelaři tvorbou oddělků rozšiřují svá včelstva anebo slouží k prodeji.
Oddělky vznikají odebráním (oddělením) několika rámků se včelami z produkčního včelstva. Na rámkové míře 39x24 cm se dávají dva až tři rámky s plodem a jeden až dva rámky se zásobami. Aspoň na jednom rámku musí být dělničí plod, a to v co nejmladší fázi vývoje (pouze vajíčka nebo úplně nejmenší larvy).
Měsíc duben je ve znamení nárůstu plodování. Včelař rozšiřuje plodové hnízdo mezistěnami. Podle potřeby dokrmuje medným roztokem. Na konci měsíce dubna za květu třešně ptačí nastává důležitý předěl mezi:
vyrovnávacím plodováním, kdy se včelstvo dostávalo pozvolna do snůškové kondice,
a strmým rozvojem od května až do letního slunovratu.
Včela medonosná (Apis mellifera) hraje klíčovou roli v ekosystému a zemědělství, opyluje přibližně 75% rostlin. Její populace v posledních letech dramaticky klesá, a to z několika důvodů. Jedním z nejvýznamnějších faktorů je používání pesticidů, které negativně ovlivňují zdraví a chování včel. Bez zdravých populací včel by mohlo dojít k poklesu výnosů zemědělských plodin, což by mělo za následek zvýšení cen potravin a snížení jejích dostupnosti.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Včelařství}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.