Přeskočit na obsah

Iga Świąteková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Iga Šwiatek)
Iga Świąteková
Iga Świąteková na US Open 2023
Iga Świąteková na US Open 2023
StátPolskoPolsko Polsko
Datum narození31. května 2001 (23 let)
Místo narozeníVaršava, Polsko[1]
BydlištěRaszyn, Polsko[1]
Výška176 cm[1]
Profesionál od2018
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek32 106 991 USD
Tenisová raketaTecnifibre
Dvouhra
Poměr zápasů337–74
Tituly22 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (4. dubna 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2022)
French Openvítězka (2020, 2022, 2023, 2024)
Wimbledončtvrtfinále (2023)
US Openvítězka (2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňvítězka (2023)
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů27–14
Nejvyšší umístění29. místo (14. února 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Openfinále (2021)
US Open2. kolo (2019)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2020)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryčtvrtfinále (2021)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupfinálová skupina (2022, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241021a21. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
bronz Paříž 2024 ženská dvouhra

Iga Natalia Świąteková (nepřechýleně: Świątek, výslovnost: [ˈiɡa ˈɕfʲɔntɛk]IPA, * 31. května 2001 Varšava) je polská profesionální tenistka. V letech 2022–2024 byla světovou jedničkou ve dvouhře. Poprvé se jí stala v dubnu 2022 ve 20 letech, jako vůbec první polský tenista i první hráč narozený ve 21. století bez rozdílu soutěže. Ve dvou obdobích na vrcholu strávila 125 týdnů, což ji zařadilo na sedmé místo historických statistik. Na grandslamu vyhrála French Open 2020, 2022, 2023 i 2024 a také US Open 2022. Na French Open 2020 se stala prvním polským vítězem grandslamové dvouhry a v devatenácti letech nejmladší šampionkou Roland-Garros od Nadala v roce 2005.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dvaadvacet singlových turnajů. Na okruhu ITF vybojovala sedm titulů ve dvouhře.[2] Na olympijských hrách 2024 v Paříži získala pro Polsko historicky první tenisovou medaili, když v souboji o bronz porazila Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2022 na 1. místě a ve čtyřhře v únoru téhož roku na 29. místě. Od října 2024 ji trénuje Belgičan Wim Fissette.[4] V letech 2022–2024 tuto funkci zastával Polák Tomasz Wiktorowski.[5] V letech 2016–2021 tuto roli plnil Piotr Sierzputowski.[6][1] Spolupracuje také s psycholožkou Dariou Abramowiczowou.[7]

V juniorském tenise dovedla polský tým k trofeji v juniorském Fed Cupu 2016 a po vítězství nad Leonií Küngovou vyhrála dvouhru ve Wimbledonu 2018. S Caty McNallyovou ovládla čtyřhru French Open 2018 a z Letní olympiády mládeže 2018 v Buenos Aires si odvezla deblové zlato po boku Kaji Juvanové. Na túře WTA debutovala v sezóně 2019, kdy si zahrála první finále na Ladies Open Lugano a postoupila do osmifinále French Open. Bodový zisk ji v osmnácti letech posunul do elitní světové padesátky a po triumfu na French Open 2020 do první desítky. Po završení kariéry Bartyové se v dubnu 2022 stala světovou jedničkou. V roce 2022 vytvořila 37výhrami nejdelší šňůru neporazitelnosti 21. století. Na French Open 2023 se připojila k Selešové a Ósakaové, které jako jediné před ní v otevřené éře vyhrály úvodní čtyři grandslamová finále kariéry.

Praktikuje celodvorcový tenis. V roce 2022 se stala hráčkou roku WTA i mistryní světa ITF a jako první tenista od roku 1937 byla vyhlášena Sportovcem roku Polska. V roce 2023 ji časopis Time zařadil, jako jednoho ze šesti sportovců, na seznam 100 nevlivnější lidí světa.[8] Otec Tomasz Świątek je bývalý veslař a sedmý z párové čtyřky na Letních olympijských hrách 1988 v Soulu.[7]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 2001 v polské metropoli Varšavě do rodiny Doroty a Tomasze Świątekových. Otec je bývalý veslař, olympionik z párové čtyřky na Letních olympijských hrách 1988 v Soulu.[9][10] Matka je ortodontistka. O tři roky starší sestra Agata se stala posluchačkou stomatologie na Lékařské fakultě v Lublinu.[11] Otec obě dcery vedl k rozvoji soutěživého ducha a preferoval výběr individuálních sportů, které vyžadovaly větší odpovědnost za výsledek. Agata Świąteková závodně plavala, ale po potížích začala hrát tenis. Jako patnáctiletá vstoupila během roku 2013 na juniorský okruh ITF. Pokračující zdravotní komplikace však zabrzdily její kariérní vývoj. Iga ji na tenisové dvorce následovala, s cílem sestru porazit.[12][13][14] Od žákovských let trénovala ve varšavském klubu Mera, z něhož ve čtrnácti letech přestoupila do Legie Varšava.[15][16]

Juniorská kariéra

[editovat | editovat zdroj]
S pohárem z juniorky Wimbledonu 2018

Na juniorském kombinovaném žebříčku figurovala nejvýše v březnu 2019 na 5. místě. Na juniorském okruhu ITF debutovala jako třináctiletá v roce 2015, kde během dubna a května ovládla dva turnaje čtvrté kategorie v řadě. Před koncem sezóny 2015 začala hrát soutěže druhé kategorie. V roli poražené finalistky skončila v singlu i deblu Czech Junior Open. Grandslamovou premiéru prožila na French Open 2016, kde postoupila do čtvrtfinále dvouhry i čtyřhry. Následně získala trofej na Canadian Open Junior Championships z první kategorie, po finálové výhře nad Srbkou Olgou Danilovićovou.[17][18]

Tituly z dvouhry i čtyřhry si odvezla z turnaje první kategorie Traralgon Junior International 2017. Přestože na úvod Australian Open 2017 vypadla, v melbournské čtyřhře postoupila s krajankou Majou Chwalińskou do prvního finále grandslamu. V něm Polky podlehly kanadské dvojici Bianca Andreescuová a Carson Branstineová. Poté si na italském Trofeo Bonfiglio poprvé zahrála finále dvouhry v nejvyšší kategorii A. V boji o titul však nenašla recept na Rusku Jelenu Rybakinovou.[19] Sezóna pro ni předčasně skončila po čtvrtfinálové účasti na French Open 2017,[17][18] když podstoupila operaci pravého hlezna. Rekonvalescence si vyžádala dalších sedm měsíců.[20]

Přestože v roce 2018 odehrála jen dva grandslamy a další tři singlové soutěže, představovalo její zakončení juniorské dráhy nejkvalitnější sezónu.[17][18] Na okruh se vrátila po roční absenci antukovým French Open 2018, kde ji v semifinále vyřadila americká deblová spoluhráčka Caty McNallyová. V pařížské čtyřhře získala s Američankou grandslamovou trofej po zvládnutém utkání proti Japonkám Juki Naitové a Nahó Satové.[21] O měsíc později triumfovala jako čtvrtá Polka ve dvouhře travnatého Wimbledonu 2018. Z pozice nenasazené hráčky na úvod zdolala americkou turnajovou jedničku Whitney Osuigweovou, s níž v turnaji ztratila jediný set.[22] V boji o titul přehrála Švýcarku Leonii Küngovou.[23][24]

Mezi juniorkami naposledy startovala na říjnových Letních olympijských hrách mládeže 2018 v Buenos Aires.[18]

Profesionální kariéra

[editovat | editovat zdroj]

2016–2018: Neporažena v sedmi finále ITF

[editovat | editovat zdroj]
Na juniorce French Open 2018 si zahrála semifinále

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v říjnu 2016, když na turnaji ve Stockholmu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z dvoukolové kvalifikace. Ani v navazující dvouhře nenašla přemožitelku a po finálovém vítězství nad Rumunkou Laurou-Ioanou Andreiovou celý turnaj vyhrála. Na túře ITF, kde pravidelně hrála do závěru sezóny 2018, zvítězila ve všech sedmi singlových finále. Úvodní tři trofeje získala v patnácti letech.[25] Čtvrtý pelhamský triumf z února 2018 zaznamenala po sedmiměsíční absenci na okruhu po zranění.[20] Po juniorské wimbledonské výhře v červenci 2018 neodcestovala na americký kontinent a zůstala v Evropě. Souběžně se čtrnáctidenním US Open ovládla dvě události ITF, NEK Ladies Open v Budapešti a švýcarský Montreux Ladies Open. V semifinále druhé z nich vyřadila nejvýše nasazenou Kolumbijku Marianu Duqueovou Mariñovou, jíž na žebříčku patřila stá dvacátá příčka.[26] Jednalo se o její poslední dva turnaje ITF v kalendářním roce.[25] Bodový zisk ji poprvé posunul mezi elitní světovou dvoustovku, když se v polovině září posunula z 298. na 180. místo žebříčku.[27] V celé sezóně 2018 prožila strmý vzestup z lednové 727. pozice až na 174. konečnou příčku.

2019: První finále WTA a členka Top 50

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu otevřela aucklandskou kvalifikací ASB Classic, v jejímž závěrečném třetím kole podlehla Slovence Janě Čepelové. Debut v hlavní soutěži okruhu WTA Tour přišel v grandslamové dvouhře Australian Open. Po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, kde v posledním utkání přehrála Američanku Daniellu Laovou, vyhrála první kolo dvouhry nad světovou dvaaosmdesátkou Anou Bogdanovou z Rumunska. Ve druhé fázi však získala jen dva gemy na Italku Camilu Giorgiovou. Do první hlavní soutěže mimo grandslam nastoupila o měsíc později na únorovém Hungarian Ladies Open. Po průchodu kvalifikačním sítem dohrála ve druhém kole na raketě nejvýše nasazené pozdější šampionky Alison Van Uytvanckové.

Iga Świąteková po prohře v úvodním kole Prague Open 2019 s Karolínou Muchovou

Do premiérového finále na túře WTA se probojovala v sedmnácti letech na antukovém Ladies Open Lugano 2019. Ve druhém kole poprvé vyřadila členku elitní světové padesátky, třetí nasazenou Slovenku Viktórii Kužmovou[28] a poté běloruskou turnajovou osmičku Věru Lapkovou. V semifinále deklasovala Češku Kristýnu Plíškovou, jíž dovolila uhrát jediný gem. Povedené zkrácení Polky křižným slajsovaným forhendem se ve fanouškovské anketě WTA stalo úderem roku 2019.[29] V boji o titul však nenašla recept na 28letou Slovinku Polonu Hercogovou po třísetovém průběhu. Bodový zisk ji poprvé v kariéře posunul do elitní světové stovky žebříčku. V jeho vydání z 15. dubna 2019 figurovala na 88. příčce, kam postoupila ze 115. místa.[30] Antukovou část uzavřela osmifinálovou účastí na French Open. Ve druhé fázi vyřadila šestnáctou hráčku pořadí Wang Čchiang, čímž dosáhla první výhry nad členkou světové dvacítky. Její cestu turnajem poté ukončila obhajující Simona Halepová, figurující na třetí příčce.[31][32]

Travnatou sezónu zahájila na Nature Valley Classic v Birminghamu. Po kvalifikační soutěži nezvládla vstup do dvouhry proti Lotyšce Jeļeně Ostapenkové ze čtvrté světové desítky. Na úvod kvalifikace eastbournského Nature Valley Classic utržila „kanára“ od Australanky Samanthy Stosurové a zamířila do All England Clubu. V prvním kole Wimbledonu však ve dvou setech podlehla osmdesáté první ženě klasifikace Viktorijí Golubicové ze Švýcarska. Letní severoamerickou sezónu na betonech rozehrála washingtonským Citi Open, kde ji ve druhém zápase zastavila Američanka Jessica Pegulaová. Další týden na torontském Rogers Cupu vyřadila osmnáctou hráčku žebříčku Caroline Wozniackou,[33] než ji přehrála japonská světová dvojka Naomi Ósakaová. Po úvodním vítězství nad členkou světové třicítky Caroline Garciaovou, na cincinnatském Western & Southern Open, podlehla dvacáté v pořadí Anett Kontaveitové z Estonska. Bodový zisk ji po srpnovém turnaji premiérově posunul do elitní padesátky hráček.[27] Závěrečným turnajem roku se pro ni stal newyorský grandslam US Open, na němž nestačila na jedenáctou ženu klasifikace Anastasiji Sevastovovou z Lotyšska, ačkoli získala úvodní set. Následně podstoupila operaci nohy a sezónu zakončila jako členka první sedmdesátky žebříčku.[10][27]

2020: Vítězka French Open a posun do světové dvacítky

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu zahájila lednovým Australian Open, kde ve druhém utkání vyřadila 31letou Španělku Carla Suárezovou Navarrovou, která v Melbourne Parku odehrála svůj poslední zápas.[34] Přes chorvatskou světovou dvacítku Donnu Vekičovou[35] prošla do osmifinále, v němž svedla třísetovou bitvu trvající 2.42 hodiny s třicátou první hráčkou žebříčku Anett Kontaveitovou. V rozhodující sadě již soupeřka vedla 5–1 na gemy. Ve formě hrající Polka však dokázala srovnat na 5–5, aby poté o servis znovu přišla. V utkání měla nižší 37% úspěšnost proměňování brejkbolů oproti 64 % Estonky (9 ze 14).[36] Vekićovou opět porazila na únorovém Qatar Total Open, než ji ve druhém kole vystavila stopku Ruska Světlana Kuzněcovová. Jednalo se o její poslední turnaj před pětiměsíčním přerušením sezóny kvůli koronavirové pandemii. Po srpnovém obnovení okruhu ji na úvod Western & Southern Open v newyorském centru Billie Jean Kingové zdolala Američanka Christina McHaleová z konce první světové stovky. Přes Sachii Vickeryovou, hrající na divokou kartu, postoupila do třetího kola US Open. V něm však nenašla recept na pozdější běloruskou finalistku Viktorii Azarenkovou.[37]

Přípravu na pařížský grandslam, římský Internazionali BNL d'Italia, opustila již v prvním kole po porážce od nizozemské kvalifikantky Arantxy Rusové. Na cestě do semifinále French Open, výjimečně přesunutého do zářijového a říjnového termínu, postupně vyřadila obhájkyni finálové účasti a světovou devatenáctku Markétu Vondroušovou, Tchajwanku Sie Šu-wej, Kanaďanku z druhé světové stovky hrající na divokou kartu Eugenii Bouchardovou, světovou dvojku a turnajovou jedničku Simonu Halepovou, rovněž tak italskou kvalifikantku Martinu Trevisanovou. Mezi poslední čtveřicí hráček porazila stou třicátou první ženu klasifikace Nadiu Podoroskou z Argentiny. V rámci otevřené éry se jednalo o třetí pařížské semifinále dvou nenasazených tenistek. Zprůměrované žebříčkové postavení obou aktérek 92,5 bylo nejnižší hodnotou v historii semifinálových duelů Roland Garros.[38][39] Za 1.24 hodiny ovládla finále proti 21leté Američance Sofii Keninové. Stala se tak prvním polským vítězem grandslamové dvouhry, stejně jako první šampionkou od Ostapenkové na French Open 2017, která získala premiérový titul WTA v kategorii grandslamu. Z pozice padesáté čtvrté hráčky žebříčku ovládla Roland Garros jako nejníže postavená tenistka, respektive představovala nejníže klasifikovanou grandslamovou šampionku od Sloane Stephensové na US Open 2017. Stala se také teprve sedmou nenasazenou vítězkou grandslamu v otevřené éře. Ve věku 19 let a 4 měsíců byla prvním šampionem grandslamové dvouhry narozeným ve 21. století bez rozdílu pohlaví i nejmladším pařížským vítězem od 18leté Moniky Selešové v roce 1992. V průběhu celé soutěže neztratila žádný set, což se naposledy předtím podařilo Justine Heninové v roce 2007. Navíc na ni žádná ze soupeřek neuhrála více než čtyři gemy na set a pět her na zápas. Celkově ztratila pouze 28 gemů, na turnajích velké čtyřky nejméně od 20 prohraných her Steffi Grafové na French Open 1988. Poslední předchozí polskou finalistkou grandslamu byla Agnieszka Radwańská ve Wimbledonu 2012 a jedinou na Roland Garros pak Jadwiga Jędrzejowská v roce 1939. Bodový zisk ji poprvé v kariéře posunul do světové dvacítky na 17. místo.[40][41] Ve čtyřhře French Open se probojovala s Američankou Nicole Melicharovou do semifinále, v němž podlehly chilsko-americkým turnajovým čtrnáctkám Alexe Guarachiové a Desirae Krawczykové.

2021: Jediná osmifinalistka na všech grandslamech a triumfy v Adelaide a Římě

[editovat | editovat zdroj]
Na French Open 2021 plnila roli obhájkyně titulu. Ve čtvrtfinále však podlehla Marii Sakkariové.

Sezónu ovlivněnou koronavirovou pandemií zahájila únorovou přípravou melbournského grandslamu na Gippsland Trophy v Melbourne Parku. Po volném losu vyřadila Slovinku z počátku druhé světové stovky Kaju Juvanovou, než ji ve třetím kole zastavila devátá nasazená Ruska Jekatěrina Alexandrovová.[42] Na Australian Open zopakovala výsledek z předchozího roku, když přes Francouzku Fionu Ferrovou, figurující na 46. místě, postoupila do osmifinále. V něm jí prohru z finále French Open 2020 oplatila světová dvojka Simona Halepová, přestože Polka získala úvodní set. Rumunka tak na grandslamu vyhrála stý zápas.[43] Druhou kariérní trofej vybojovala na únorovém Adelaide International, když v celém turnaji, jako na vítězném French Open, neprohrála žádnou sadu. V soutěži ztratila pouze dvacet dva her. Do finále postoupila přes šedesátou první hráčku žebříčku Jil Teichmannovou a v boji o titul pak ztratila jen čtyři gamy se světovou dvanáctkou Belindou Bencicovou.[44] Březnový Dubai Tennis Championships opustila ve třetí fázi, když pozdější šampionce Garbiñe Muguruzaové odebrala v hodinovém klání jen čtyři gamy.[45] Ve třetím kole prohrála i na Miami Open po nezvládnutém utkání s Chorvatkou Anou Konjuhovou ze čtvrté světové stovky, jež se vracela na okruh po čtvrté operaci ramene.[46]

Antukovou sezónu zahájila květnovým Mutua Madrid Open. Přes Alison Riskeovou a Lauru Siegemundovou postoupila do osmifinále, v němž ji vyřadila světová jednička Ashleigh Bartyová.[47] Další týden získala třetí kariérní titul na římském Internazionali BNL d'Italia. Ve čtvrtém kole se ocitla na hraně vyřazení, když proti Barboře Krejčíkové v průběhu druhé sady odvrátila dva mečboly.[48] Během jednoho dne nejdříve přehrála šestou hráčku klasifikace Elinu Svitolinovou a v semifinále pak americkou teenagerku Coco Gauffovou. V boji o titul za 46 minut deklasovala světovou devítku Karolínu Plíškovou, když ztratila jen třináct výměn.[49] V následném vydání žebříčku WTA se premiérově posunula do první světové desítky, kterou uzavírala. Na Rome Masters se stala prvním šampionem, který finále vyhrál poměrem 6–0 a 6–0.[50] Do čtvrtfinále French Open prošla bez ztráty setu. Dvouhru rozehrála v den 20. narozenin proti největší kamarádce na okruhu Kaje Juvanové.[51] Poté přehrála Rebeccu Petersonovou, turnajovou třicítku Anett Kontaveitovou a ukrajinskou teenagerku Martu Kosťukovou. Trofej však neobhájila pro čtvrtfinálovou porážku od světové osmnáctky Marie Sakkariové.[52] S Američankou Bethanií Mattekovou-Sandsovou postoupila v pařížské čtyřhře do finále, v němž podlehly Češkám Krejčíkové se Siniakovou.[53]

Travnatou část roku zahájila na Viking International Eastbourne. Po zdolání Britky Heather Watsonové ji vyřadila Darja Kasatkinová ze čtvrté desítky žebříčku. Po zisku úvodní sady uhrála ve zbylém průběhu na Rusku pouze jeden game.[54] Po ztrátě jediné hry s Irinou-Camelií Beguovou prošla do osmifinále Wimbledonu. V něm podlehla Tunisance Ons Džabúrové, která proměnila všech sedm brejkbolů.[55]

Jedinou přípravou před newyorským grandslamem se stal srpnový Western & Southern Open v Cincinnati, kde po volném losu opět podlehla světové dvacítce Džabúrové.[56] Výhrou ve třetím kole US Open nad Anett Kontaveitovou se stala jedinou tenistkou v sezóně, jež prošla do druhého hracího týdne na všech čtyřech grandslamech.[57] Ve čtvrté fázi ji vyřadila světová dvanáctka a úřadující olympijská vítězka Belinda Bencicová, proti níž v tiebreaku úvodní sady nevyužila čtyři setboly a nakonec jej prohrála poměrem 12:14.[58]

Ve druhé polovině září přijela na J&T Banka Ostrava Open v roli turnajové jedničky a s novým žebříčkovým maximem, 6. místem. Po výhrách na dvěma Kazaškami Putincevovou a Rybakinovou ji v semifinále zastavila Maria Sakkariová. V netradičním podzimním termínu odehrála turnaj v Indian Wells, kde ve čtvrtém kole nestačila na Lotyšku Jeļenu Ostapenkovou. Ve 20letech debutovala na Turnaji mistryň, ten roku hraném v mexické Guadalajaře. Ve skupině Chichén Itzá nestačila na Sakkariovou ani Sabalenkovou, a přestože na závěr ukončila 8zápasovou vítěznou šňůru Badosové, obsadila ve skupině poslední místo.

2022: Dominance na okruhu tituly z French Open, US Open i Sunshine Doublu a první singlová jednička z Polska

[editovat | editovat zdroj]

Úvodní mimoevropská část na tvrdém povrchu

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu otevřela jako obhájkyně vítězství na Adelaide International, kde ji v semifinále vyřadila světová jednička Bartyová.[59] Na Australian Open se pošesté za sebou na majoru probojovala mezi poslední šestnáctku. V osmifinále otočila noční souboj s Rumunkou Soranou Cîrsteaovou, aby na třetí pokus postoupila do svého prvního melbournského čtvrtfinále.[60] V něm dokázala přehrát o šestnáct let starší Kaiu Kanepiovou, přestože Estonka vyhrála první sadu a ve druhé měla náskok brejku.[61] V semifinále ji zastavila Američanka Danielle Collinsová, která v obou setech rychle odskočila na rozdíl dvou brejků. V prvním setu Świąteková dokázala ztrátu jednoho dohnat a odvrátit čtyři setboly, dějství už ale neotočila. Ve druhé sadě však Collinsová vedení udržela a zvítězila.[62] Bodový zisk ji i přes prohru zajistil návrat na kariérní maximum, 4. místo.

Na Dubai Tennis Championships dohrála ve druhém kole na raketě pozdější vítězky Jeļeny Ostapenkové, když zápas rozhodla až zkrácená hra třetí sady. Čtvrtý kariérní titul a druhý z kategorie WTA 1000 si odvezla z Qatar TotalEnergies Open v Dauhá. Cestou turnajem porazila bez ztráty setu tři hráčky z první světové desítky – světovou dvojku Sabalenkovou ve čtvrtfinále a šestku Sakkariovou v semifinále. Ve finále deklasovala sedmou hráčku světa Anett Kontaveitovou, jíž povolila zisk pouhých dvou gamů.[63] Ve vítězné šňůře pokračovala na velkých severoamerických podnicích BNP Paribas Open v Indian Wells a Miami Open. Na prvním z nich zvládla třikrát otočit nepříznivě se vyvíjejí utkání proti Kalininové, Tausonové i Kerberové, aby ve čtvrtfinále ztratila jedinou hru s Keysovou a jubilejní 10. výhru v řadě přidala triumfem nad Halepovou.[64][65] Finálovou výhrou nad Marií Sakkariovou si zajistila premiérový posun na 2. místo žebříčku, kde vystřídala Krejčíkovou, a vyrovnala tak polské maximum Agnieszky Radwańské z roku 2012.[66] Před startem miamského mastersu oznámila Bartyová ukončení profesionální kariéry a žádost o stažení ze světové klasifikace. Świąteková si výhrou ve druhém kole nad Viktorijí Golubicovou zajistila pozici první singlové světovou jedničkou z Polska i prvního takového hráče narozeného ve 21. století bez rozdílu soutěže.[67][68] Ve 20 letech se stala nejmladší členkou světové desítky a nejmladší nastupující jedničkou od Caroliny Wozniacké, která byla o 216 dní mladší při uvedení do čela klasifikace.[69] Cestou miamským turnajem neztratila žádný set, když jí nejvíce gamů odebrala v semifinále Jessica Pegulaová. V závěrečném boji o titul porazila 77. hráčku světa Naomi Ósakaovou, které ve druhém dějství uštědřila kanára. Po Grafové, Clijstersové a Azarenkové se stala čtvrtou a vůbec nejmladší ženou, která ovládla oba severoamerické mastery za sebou a zkompletovala tak tzv. Sunshine Double.[70][71]

Jarní evropská antuková sezóna

[editovat | editovat zdroj]

Prvním turnajem v roli světové jedničky se stal stuttgartský Porsche Tennis Grand Prix. Po hladkých výhrách nad německou kvalifikantkou Evou Lysovou a osmou nasazenou Emmou Raducanuovou ztratila v semifinálové duelu s Ljudmilou Samsonovovou první sadu ve zkrácené hře, přestože v ní vedla již 4–1. Ruska tak ukončila sérii 28 získaných setů Świątekové, která trvala od osmifinále Indian Wells. Po více než třech hodinách boje však nakonec dokázala utkání otočit, přestože na konci třetího dějství podávala na setrvání v zápase.[72] V boji o titul ale dominovala, když Aryně Sabalenkové povolila po dvou gamech v každém setu.[73][74] Pro zranění ramene a potřebu regenerace se odhlásila z navazujícího Madrid Masters.[75] Na římském Internazionali BNL d'Italia poprvé v kariéře obhájila trofej, kde si mezi poslední čtveřicí opět hladce poradila se Sabalenkovou. Ve finále oplatila dvě porážky z předchozí sezóny tuniské světové sedmičce Ons Džabúrové. V Římě se stala devátou tenistkou, která ovládla dva navazující ročníky a ve 20 letech třetí nejmladší. Po Agnieszce Radwańské se stala druhou Polkou s pěti triumfy z kategorie WTA 1000 včetně její předchůdkyně Premier Mandatory a 5. Jako druhá v této kategorii získala po Sereně Williamsové z roku 2013 alespoň čtyři trofeje v jediném kalendářním roce. Po Rome Masters měla již 37 sezónních výher, o jednu více než v celé sezóně 2021.[76][77]

Druhý grandslam získala po dvou letech opět na antukovém French Open a znovu dominantním způsobem. V turnaji ztratila jediný set v prvním vzájemném utkání s 19letou Číňankou z osmé desítky žebříčku Čeng Čchin-wen, která si ve čtvrtém kole připsala úvodní dějství v tiebreaku. Poté však uhrála jen dva gamy. Nejvýše postavenou soupeřkou Polky se ve čtvrtfinále stala světová jedenáctka Jessica Pegulaová, které dovolila získat pět her. Do finále postoupila přes dvacátou v pořadí Darju Kasatkinovou po ztrátě jen tří gamů. Závěrečný duel proti 18leté teenagerce Coco Gauffové zvládla bez zaváhání, když jí Američanka z třetí světové desítky odebrala čtyři hry. Na Roland Garros tak jako desátá žena otevřené éry vyhrála více než jednu trofej. Ve 21 letech se stala nejmladší vícenásobnou grandslamovou šampionkou od druhého titulu 19leté Šarapovové na US Open 2006 a v Paříži čtvrtou takovou nejmladší po Selešové, Grafové a Evertové. Po skončení držela 35zápasovou neporazitelnost, jíž ve statistice od roku 2000 vyrovnala nejdelší šňůru Venus Williamsové ze sezóny 2000. Z předchozích 58 utkání jich vyhrála 56.[78][79]

Wimbledon a letní severoamerické betony

[editovat | editovat zdroj]

Na trávě neodehrála před Wimbledonem žádný přípravný turnaj a přijížděla tak bez kariérní výhry na trávě nad hráčkou z první padesátky žebříčku. Londýnský major otevřela prvním zápasem úterního programu na Centre Courtu, tedy časem obvyklým pro obhájkyni titulu, jíž byla Bartyová, která však na jaře 2022 ukončila kariéru. Dvousetovou výhrou nad kvalifikantkou Fettovou a třísetovou nad šťastnou poraženou Lesley Pattinamou Kerkhoveovou protáhla sérii vítězství na 37 zápasů, čímž vytvořila nejdelší šňůru výher ve 21. století a dvanáctou nejdelší v otevřené éře. Ve třetím kola ji přehrála francouzská reprezentantka Alizé Cornetová.[80][81]

Na druhém ročníku BNP Paribas Poland Open ve Varšavě, jehož organizování vedl otec Tomasz Świątek, se probojovala do čtvrtfinále přes krajanku Fręchovou a šťastnou poraženou Rumunku Leeovou. Z něho však odešla poražena od čtyřicáté páté ženy klasifikace Caroline Garciaové po třísetovém průběhu. Proti Francouzce svedla první vzájemný duel. První antuková porážka v sezóně znamenala ukončení její 18zápasové neporazitelnosti na tomto povrchu.[82] Na letní severoamerické betony vstoupila torontským National Bank Open. Po volném losu ztratila ve druhém kole jen tři gamy s kvalifikantkou Ajlou Tomljanovićovou a proti Australance zopakovala výhru z roku 2019. Poté ji však vyřadila brazilská světová čtyřiadvacítka Beatriz Haddad Maiová ve třech sadách.[83] Opět ve třetím kole dohrála i na cincinnatském Western & Southern Open, kde po zdolání Sloane Stephensové nestačila znovu na světovou čtyřiadvacítku, jíž v novém vydání žebříčku byla Madison Keysová. Američanka tak až na šestý pokus poprvé přehrála úřadující světovou jedničku.[84]

Na US Open tak nepřijížděla v roli jednoznačně favoritky. Po hladkých výhrách v prvním týdnu musela otáčet osmifinálový proti Němce Jule Niemeierové. Stejně jako v Paříži na její raketě ve čtvrtfinále dohrála Pegulaová. Mezi poslední čtyřkou otočila nepříznivě se vyvíjející utkání se Sabalenkovou, proti níž prohrávala ve třetím setu 2–4, než získala zbylé čtyři gamy.[85] Ve finále se utkala podruhé v probíhající sezóně s Džabúrová, kterou porazila ve dvou setech a získala třetí grandslamový titul. V 21 letech se stala nejmladší tenistkou se třemi grandslamovými tituly od 20leté Marie Šarapovové v roce 2008, a teprve devátou hráčkou v Open éře, která tak dokázala před dovršením 22. roku života. Druhým vítězství na majoru v roce se stala první hráčkou, která získala v jedné sezóně alespoň dva takové tituly, a to od Kerberové, jež tak zvládla v roce 2016, a první od Sereny Williamsové v roce 2013, která tak zvládla v Paříži a New Yorku. V žebříčku WTA si upevnila pozici v čele a poprvé překročila hranici 10 000 bodů.[86][87]

Podzimní část v Ostravě, San Diegu a na Turnaji mistryň

[editovat | editovat zdroj]

Na ostravský AGEL Open přijela opět v pozici nejvýše nasazené. Do finále postoupila přes Tomljanovićovou, McNallyovou a světovou jedenadvacítku Jekatěrinu Alexandrovovou. V boji o titul však za 3:16 hodiny nestačila na další členku třetí desítky Barboru Krejčíkovou, přestože získala úvodní set. Češka tak ukončila její šňůru deseti finálových výher a po třech a půl letech jí přivodila druhou porážku v závěrečných duelech. Świąteková v sezóně prohrála teprve druhý z padesáti zápasů, v nichž ovládla úvodní sadu. Poprvé se to podařilo Ostapenkové na únorové dubajské události.[88][89] Z Ostravy odletěla do Kalifornie, kde se navazující týden zúčastnila úvodního ročníku San Diego Open z kategorie WTA 500. Po volném losu vyřadila ve třech sadách šťastnou poraženou kvalifikantku Čeng Čchin-wen. Nezastavily ji ani dvě členky první světové desítky Coco Gauffová s Jessicou Pegulaovou. Každou z nich porazila počtvrté.[90] Finále proti kvalifikantce z osmé světové desítky, Donně Vekićové, zvládla po třísetovém vítězství. Chorvatku tak zdolala i ve třetím vzájemném duelu. Jedenáctá kariérní trofej znamenala, že se stala první hráčkou od výkonu Sereny Williamsové ze sezóny 2013, která v jediném ročníku vyhrála alespoň osm turnajů a na konečném žebříčku překonala hranici 10 tisíce bodů.[91][92]

Podruhé se kvalifikovala do dvouhry Turnaje mistryň, na závěrečný WTA Finals hraný ve Fort Worth. Ve skupinové fázi neztratila žádný set, když postupně vyhrála nad Darjou Kasatkinovou, pozdější šampionkou Caroline Garciaovou i Coco Gauffovou. Premiérově tak postoupila do semifinále, v němž po třísetovém průběhu nestačila na světovou sedmičku Arynu Sabalenkovou. Jednalo se již o pátý vzájemný duel obou soupeřek v probíhající sezóně, z něhož poprvé vyšla Běloruska vítězně. Sabalenková tím ukončila 15zápasovou neporazitelnost Polky proti členkám elitní světové desítky, která během roku 2022 vyhrála nejvyšší počet 67 zápasů na devět porážek. Druhá v pořadí, Ons Džabúrová, získala 47 výher.[93]

2023: Třetí trofej na French Open a pokračující první období na čele žebříčku

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu otevřela na úvodním ročníku australského turnaje smíšených družstev, United Cupu, kde polský výběr dovedla do semifinále. V základní skupině porazila Julii Putincevovou i Belindu Bencicovou a v městské baráži Martinu Trevisanovou. Přemožitelku našla až v semifinále, v němž uhrála jen čtyři gamy na světovou trojku Jessicu Pegulaovou.[94] Američané zvítězili 5:0 na zápasy. Jako světová jednička vstoupila do čtvrtého grandslamu v řadě, melbournského Australian Open. Úvodními třemi koly prošla bez ztráty setu přes hráčky z druhé poloviny první světové stovky, Němku Jule Niemeierovou, Kolumbijku Camilu Osoriovou a Španělku Cristinu Bucșovou. V osmifinále její 10zápasovou neporazitelnost na grandslamu ukončila světová pětadvacítka a úřadující wimbledonská šampionka Jelena Rybakinová, která poprvé v kariéře porazila světovou jedničku.[95]

Na únorovém Qatar TotalEnergies Open obhájila podruhé v kariéře titul a získala dvanáctou trofej. Ve svém zahajovacím zápase druhého kola povolila jednu hru Danielle Collinsové. Do čtvrtfinále nenastoupila Bencicová a v semifinále proti ní získala jediný game světová jedenáctka Veronika Kuděrmetovová. V závěrečném duelu ztratila jen tři hry se čtvrtou ženou klasifikace Pegulaovou. Na okruhu WTA Tour tím vytvořila rekord v nejnižším počtu ztracených her na cestě za titulem, do té doby držený Chris Evertovou, která na Indianapolis Championships 1974 prohrála gamů sedm. Před zavedením oficiálních statistik pak pět her ztratila také Suzanne Lenglenová ve Wimbledonu 1925.[96][97] V dominantním výkonu pokračovala i na navazujícím Dubai Tennis Championships, kde jí Leylah Fernandezová, třináctá v pořadí Ljudmila Samsonovová a světová šestka Coco Gauffová na cestě do finále odebraly jen devět her. Tím vytvořila nový rekord kategorie WTA 1000, do té doby držený deseti prohranými gamy Sereny Williamsové při postupu do finále Rome Masters 2013. V dubajském boji o titul ji však podruhé za sebou přehrála třicátá hráčka žebříčku Barbora Krejčíková a srovnala bilanci vzájemných duelů na 2–2. Z patnácti finále na túře WTA odešla Polka teprve potřetí poražena, a vůbec poprvé v rámci šesti finále kategorie WTA 1000.[98][99] Před obhajobou trofeje na Miami Open se z turnaje odhlásila pro bolest žeber po atace dráždivého kašle. Absentovala tak i v dubnové kvalifikaci Billie Jean King Cupu.[100]

Jako obhájkyně titulu přijela na březnový BNP Paribas Open v Indian Wells. Do semifinále prošla bez ztráty setu, když postupně vyřadila Kanaďanku Biancu Andreescuovou, Britku Emmu Raducanuovou i Rumunku Soranu Cîrsteaovou. Poté ji však podruhé v sezóně zdolala Rybakinová. Kazachstánka tak jako první hráčka od roku 2019 porazila úřadující světovou jedničku více než jednou.[101] Potřetí v kariéře obhájila Świąteková titul, když ovládla stuttgartský Porsche Tennis Grand Prix. Po volném losu zvládla duel s Číňankou Čeng Čchin-wen. Přes ztrátu úvodní sady se světovou sedmnáctkou Karolínou Plíškovou, ve zbytku utkání Češce dovolila uhrát už jen tři hry. Ve třetí výměně úvodního gamu semifinále si poranila levé lýtko světová čtyřka Ons Džabúrová, která jí duel skrečovala po třech odehraných gamech. V repríze finále předchozího ročníku opět porazila Arynu Sabalenkou a na Stuttgart Open udržela neporazitelnost. Bilanci vzájemných výher proti Bělorusce navýšila na 5–2.[102] Naposledy předtím se první dvě tenistky světové klasifikace střetly ve finále Australian Open 2018 a v rámci antuky na French Open 2013.[103] Výhry na Mutua Madrid Open nad rakouskou šťastnou poraženou Julií Grabherovou, Američankou Bernardou Peraovou, sedmnáctou ženou klasifikace Jekatěrinou Alexandrovovou a Chorvatkou Petrou Martićovou znamenaly postup do semifinále. Proti Martićové tak na túře WTA vyhrála devatenácté čtvrtfinále z jednadvaceti odehraných, když obě porážky přišly na preferované antuce Roland Garros 2021 a Poland Open 2022.[104] V madridském semifinále ztratila pouze dva gamy se světovou třináctkou Veronikou Kuděrmetovovou a jako první hráčka od Selešové postoupila na úvodních 14 antukových turnajích kariéry alespoň osmkrát do finále. Selešové se to v letech 1989–1992 podařilo třináctkrát.[105] V boji o titul ji čerstvou finálovou porážku ze Stuttgartu oplatila Sabalenková, které podlehla až ve čtvrtém vzájemném utkání na antuce. Od začátku sezóny 2022 nezvládla teprve druhý z 29 antukových zápasů.[106] Jako dvojnásobná obhájkyně trofeje přijela na římský Internazionali BNL d'Italia. Během postupu do čtvrtfinále uštědřila dva „kanáry“ Anastasiji Pavljučenkovové vracející se na okruh po zranění kolena. Dvě hry proti ní uhrála Ukrajinka Lesja Curenková a také počtvrté v kariéře zdolala světovou čtyřiadvacítku Donnu Vekićovou, poprvé však na antuce. Po čtvrtém gamu rozhodující sady skrečovala čtvrtfinále šesté hráčce žebříčku Rybakinové pro zranění pravého stehna. Jednalo se o jejich první antukový duel, jímž na Italian Open skončila 14zápasová neporazitelnost Polky, čítající 25 vyhraných setů za sebou. Naposledy předtím v Římě prohrála sadu s Krejčíkovou ve třetím kole ročníku 2021.[107] Kazachstánce, která se ujala vedení 3–1 na zápasy, podlehla v probíhající sezóně již potřetí.[108]

Na US Open 2023 přijela jako obhájkyně titulu

Na cestě do semifinále French Open ztratila pouze patnáct gamů, nejméně od Conchity Martínezové v roce 1995.[109] V úvodních třech duelech se Španělkou Cristinou Bucșovou, Američankou Claire Liuovou a Číňankou Wang Sin-jü vyhrála čtyři ze šesti setů „kanárem“. S třinácti sety bez ztráty hry figurovala na čele sezónní statistiky.[109] Při vedení 5–1 na gamy ji v úvodní sadě osmifinále skrečovala Ukrajinka Lesja Curenková pro virózu způsobující malátnost a horší dýchání.[110] V repríze finále předchozího ročníku opět porazila Coco Gauffovou. Americká světová šestka se stala její jedinou soupeřkou z elitní světové desítky na turnaji. Ani v semifinále ji nezastavila čtrnáctá žena klasifikace, Brazilka Beatriz Haddad Maiová, která v tiebreaku druhého dějství neproměnila setbol.[111] Jediný set na turnaji ztratila až ve finále se čtyřicátou třetí hráčkou světa Karolínou Muchovou. Do zápasu vstoupila dominantně, když se ujala vedení 6–2 a 3–0. Poté však převzala iniciativu Češka, která si ziskem druhé sady vynutila rozhodující set. V něm Muchová dvakrát nevyužila výhodu prolomeného podání ani následný brejkbol na vedení gamů 5–4. Świąteková po zvládnutém závěru třemi gamy v řadě získala čtvrtý grandslamový titul a třetí z French Open. Po Selešové a Ósakaové se tak stala třetí tenistkou otevřené éry, která vyhrála první čtyři grandslamová finále kariéry. Ve 22 letech a 10 dnech rovněž představovala nejmladší čtyřnásobnou šampionkou majoru od 21leté Sereny Williamsové na US Open 2002.[112][113]

Na travnatém Bad Homburg Open postoupila přes Tatjanu Mariovou, Jil Teichmannovou a Annu Blinkovovou do semifinále. Před jeho rozehráním však odstoupila kvůli zažívacím potížím a zvýšené teplotě.[114] Úvodními koly Wimbledonu prošla bez ztráty setu proti Ču Lin, Saře Sorribesové Tormové a světové devětadvacítce Petře Martićové.[115] Po nezvládnuté úvodní sadě se čtrnáctou hráčkou žebříčku Belindou Bencicovou se v osmifinále ocitla na prahu vyřazení, když v závěru druhého dějství odvrátila dva mečboly. O postupu rozhodla prolomeným podáním ve čtvrté hře závěrečného setu. Stala se tak nejmladší tenistkou od Kuzněcovové z roku 2006, která zkompletovala čtvrtfinálové účasti na všech grandslamech.[116] Poté však podlehla sedmdesáté šesté hráčce klasifikace Elině Svitolinové, která ukončila její čtrnáctizápasovou neporazitelnost.[117][118] Roli favoritky zvládla na červencovém BNP Paribas Warsaw Open probíhajícím na tvrdém povrchu. Soutěží prošla bez ztráty sady, čímž získala první trofej na polské půdě. Do finále postoupila přes Belgičanku Yaninu Wickmayerovou. V něm pak ztratila jediný game s Němkou Laurou Siegemundovou z poloviny druhé světové stovky.[119] Do montréalského National Bank Open vstoupila výhrami nad Češkami Karolínou Plíškovou a Muchovou, čímž si zajistila setrvání na čele žebříčku i po skončení turnaje.[120] Nezastavila ji ani americká kvalifikantka Danielle Collinsová. V semifinále však nestačila na světovou trojku Jessicu Pegulaovou po třísetovém průběhu, která vyhrála třetí z osmi vzájemných zápasů.[121]

Týmové soutěže

[editovat | editovat zdroj]

Juniorský tenis

[editovat | editovat zdroj]
Iga Świąteková (vlevo) a Kaja Juvanová se zlatými medailemi ze čtyřhry Letní olympiády mládeže 2018

V letech 2014 a 2015 reprezentovala Polsko na juniorském světovém finále ITF v kategorii 14letých. V roce 2014 vyhrála všechna svá utkání a týmu pomohla k deváté příčce z šestnácti účastníků. Následující ročník zůstaly polské žákyně v základní skupině neporaženy a prohrály v semifinále.[17][18] V juniorském Fed Cupu 2016, věkově omezeném do 16 let, vytvořila vítězný tým s Majou Chwalińskou a Stefanií Rogozińskou-Dzikovou. Ve finále proti Spojeným státům americkým porazila Amandu Anisimovovou a ve čtyřhře zdolala s Chwalińskou pár Caty McNallyová a Claire Liuová. Výhrou 2–1 na zápasy získaly Polky po jedenácti letech druhý titul.[122] Poslední účast v juniorském tenise zaznamenala na říjnových Letních olympijských hrách mládeže 2018 v Buenos Aires. Ve čtvrtfinále dvouhry nestačila na Francouzku Claru Burelovou. Z deblové soutěže si odvezla zlato po boku Slovinky Kaji Juvanové, když ve finále triumfovaly nad japonskou dvojicí Juki Naitóová a Nahó Satóová. Obě Japonky porazila již ve finále čtyřhry French Open 2018.[123]

Billie Jean King Cup

[editovat | editovat zdroj]

V polském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Turecku, v němž s Alicjou Rosolskou prohrály čtyřhru. Polky zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 9–2 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[124]

Letní olympijské hry

[editovat | editovat zdroj]

Na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu reprezentovala Polsko ve dvou soutěžích. Ve dvouhře nejdříve zvládla duel s Němkou Monou Barthelovou z třetí světové stovky. Poté však skončila na raketě Španělky Pauly Badosové z konce první třicítky žebříčku.[125] S Łukaszem Kubotem zasáhla také do smíšené čtyřhry. Ve čtvrtfinále je vyřadili pozdější stříbrní medailisté Jelena Vesninová s Aslanem Karacevem z Ruska.[126]

Herní styl

[editovat | editovat zdroj]

Iga Świąteková praktikuje celodvorcový tenis. Do herního pojetí zahrnula střídání rytmu a variaci úderů. Styl se vyznačuje agresivním forhendem a bekhendem, které jsou kontrolovány horní rotací.[33][127][128] Svou hru charakterizovala slovy: „tvrdý servis, topspin a bekhend po čáře“.[12] Do hry zakomponovala náběhy na síť, s kvalitními voleji.[129] Nedílnou součástí se staly i kraťasy. Za povedené zkrácení křižným slajsovaným forhendem ze základní čáry, v luganském semifinále proti Kristýně Plíškové, zvítězila ve fanouškovské anketě WTA o úder roku 2019.[29][130] Za oblíbený povrch uvedla antuku, protože na antukových dvorcích od dětství vyrůstala.[131]

Trenérské vedení

[editovat | editovat zdroj]

Prvním koučem v žákovské a juniorské kategorii byl Michał Kaznowski, s nímž spolupracovala do French Open 2016.[16][132] Fyzickou přípravu vedla přibližně čtyři roky Jolanta Rusinová-Krzepotová do US Open 2019.[133] V létě 2016 se trenérem stal Piotr Sierzputowski.[134] Pod jeho vedením působil v realizačním týmu jako příležitostný poradce bývalý britský tenista a kouč polského daviscupového týmu Nick Brown.[135] V prosinci 2021 oznámila ukončení spolupráce se Sierzputowskim, aby se o měsíc později stal jejím koučem Tomasz Wiktorowski.[136][137] S ním spolupráci ukončila v říjnu 2024, aby následně oznámila, že jejím novým trenérem bude Wim Fissette.[5][4] Spolupracuje také s psycholožkou Dariou Abramowiczowou.[138][139]

Výběr rekordů

[editovat | editovat zdroj]
Turnajové ohraničení období rekord spoludržitelé zdroj
Qatar Open – Wimbledon 2022 nejdelší šňůra neporazitelnosti ve 21. století (37 zápasů, 135 dní) zůstává sama [140]
Indian Wells Open – Miami Open 2022 nejmladší hráčka, která zkompletovala Sunshine Double (20 let) zůstává sama [70]
Qatar Open 2023 nejméně ztracených gamů při cestě za titulem WTA v otevřené éře (5 gamů) zůstává sama [141]
Dubai Tennis Championships 2023 nejméně ztracených gamů při cestě do finále turnaje WTA 1000 (9 gamů) zůstává sama [142]
French Open – French Open 2020–2024 vítězka prvních pěti grandslamových finále dvouhry v otevřené éře Monika Selešová [112]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

2019

[editovat | editovat zdroj]

2020

[editovat | editovat zdroj]

2022

[editovat | editovat zdroj]

2023

[editovat | editovat zdroj]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 5 (5–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2020 French Open antuka USA Sofia Keninová 6–4, 6–1
Vítězka 2022 French Open (2) antuka USA Coco Gauffová 6–1, 6–3
Vítězka 2022 US Open tvrdý Tunisko Ons Džabúrová 6–2, 7–6(7–5)
Vítězka 2023 French Open (3) antuka Česko Karolína Muchová 6–2, 5–7, 6–4
Vítězka 2024 French Open (4) antuka Itálie Jasmine Paoliniová 6–2, 6–1

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2021 French Open antuka USA Bethanie Matteková-Sandsová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková 		4–6, 2–6

Utkání o olympijské medaile

[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 1 (1 bronzová medaile)

[editovat | editovat zdroj]
Stav datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Bronz 2. srpna 2024 Paříž, Francie tráva Slovensko Anna Karolína Schmiedlová 6–2, 6–1

Finále Turnaje mistryň

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2023 Cancún, Mexiko tvrdý USA Jessica Pegulaová 6–1, 6–0

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (5–0 D; 0–1 Č)
Turnaj mistryň (1–0 D)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (10–2 D)
Premier / WTA 500 (5–1 D)
International / WTA 250 (1–1 D)
Finále podle povrchu
tvrdý (12–2 D)
antuka (10–2 D; 0–1 Č)
tráva (0)
Finále podle prostředí
venku (20–3 D; 0–1 Č)
hala (2–1 D)

Dvouhra: 26 (22–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 14. dubna 2019 Lugano, Švýcarsko International antuka Slovinsko Polona Hercogová 3–6, 6–3, 3–6
Vítězka 1. 10. října 2020 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka USA Sofia Keninová 6–4, 6–1
Vítězka 2. 27. února 2021 Adelaide, Austrálie WTA 500 tvrdý Švýcarsko Belinda Bencicová 6–2, 6–2
Vítězka 3. 16. května 2021 Řím, Itálie WTA 1000 antuka Česko Karolína Plíšková 6–0, 6–0
Vítězka 4. 26. února 2022 Dauhá, Katar WTA 1000 tvrdý Estonsko Anett Kontaveitová 6–2, 6–0
Vítězka 5. 20. března 2022 Indian Wells, Spojené státy WTA 1000 tvrdý Řecko Maria Sakkariová 6–4, 6–1
Vítězka 6. 2. dubna 2022 Miami, Spojené státy WTA 1000 tvrdý Japonsko Naomi Ósakaová 6–4, 6–0
Vítězka 7. 24. dubna 2022 Stuttgart, Německo WTA 500 antuka (h)   Aryna Sabalenková 6–2, 6–2
Vítězka 8. 15. května 2022 Řím, Itálie (2) WTA 1000 antuka Tunisko Ons Džabúrová 6–2, 6–2
Vítězka 9. 4. června 2022 French Open, Paříž, Francie (2) Grand Slam antuka USA Coco Gauffová 6–1, 6–3
Vítězka 10. 10. září 2022 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý Tunisko Ons Džabúrová 6–2, 7–6(7–5)
Finalistka 2. 9. října 2022 Ostrava, Česko WTA 500 tvrdý (h) Česko Barbora Krejčíková 7–5, 6–7(4–7), 3–6
Vítězka 11. 16. října 2022 San Diego, Spojené státy WTA 500 tvrdý Chorvatsko Donna Vekićová 6–3, 3–6, 6–0
Vítězka 12. 18. února 2023 Dauhá, Katar (2) WTA 1000 tvrdý USA Jessica Pegulaová 6–3, 6–0
Finalistka 3. 25. února 2023 Dubaj, Spojené arabské emiráty WTA 1000 tvrdý Česko Barbora Krejčíková 4–6, 2–6
Vítězka 13. 23. dubna 2023 Stuttgart, Německo (2) WTA 500 antuka (h)   Aryna Sabalenková 6–3, 6–4
Finalistka 4. 6. května 2023 Madrid, Španělsko WTA 1000 antuka   Aryna Sabalenková 3–6, 6–3, 3–6
Vítězka 14. 10. června 2023 French Open, Paříž, Francie (3) Grand Slam antuka Česko Karolína Muchová 6–2, 5–7, 6–4
Vítězka 15. 30. července 2023 Varšava, Polsko WTA 250 tvrdý Německo Laura Siegemundová 6–0, 6–1
Vítězka 16. 8. října 2023 Peking, Čína WTA 1000 tvrdý   Ljudmila Samsonovová 6–2, 6–2
Vítězka 17. 6. listopadu 2023 Turnaj mistryň, Cancún, Mexiko Turnaj mistryň tvrdý USA Jessica Pegulaová 6–1, 6–0
Vítězka 18. 18. února 2024 Dauhá, Katar (3) WTA 1000 tvrdý Kazachstán Jelena Rybakinová 7–6(10–8), 6–2
Vítězka 19. 17. března 2024 Indian Wells, Spojené státy (2) WTA 1000 tvrdý Řecko Maria Sakkariová 6–4, 6–0
Vítězka 20. 4. května 2024 Madrid, Španělsko WTA 1000 antuka   Aryna Sabalenková 7–5, 4–6, 7–6(9–7)
Vítězka 21. 18. května 2024 Řím, Itálie (3) WTA 1000 antuka   Aryna Sabalenková 6–2, 6–3
Vítězka 22. 8. června 2024 French Open, Paříž, Francie (4) Grand Slam antuka Itálie Jasmine Paoliniová 6–2, 6–1

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch kategorie spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 11. 13. června 2021 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka USA Bethanie Mattek-Sandsová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková 		4–6, 2–6

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 7 (7–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 30. října 2016 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Rumunsko Laura-Ioana Andreiová 6–4, 6–3
Vítězka 2. 18. února 2017 Bergamo, Itálie antuka (h) Itálie Martina di Giuseppeová 6–4, 3–6, 6–3
Vítězka 3. 7. května 2017 Győr, Maďarsko antuka Česko Gabriela Horáčková 6–2, 6–2
Vítězka 4. 25. února 2018 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Belgie Britt Geukensová 6–3, 6–1
Vítězka 5. 15. dubna 2018 Pelham, Spojené státy antuka USA Allie Kiicková 6–2, 6–0
Vítězka 6. 1. září 2018 Budapešť, Maďarsko antuka Ukrajina Katarina Zavacká 6–2, 6–2
Vítězka 7. 9. září 2018 Montreux, Švýcarsko antuka Belgie Kimberley Zimmermannová 6–2, 6–2

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 12. února 2018 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Německo Constanze Stepanová Rusko Anna Morginová
Rusko Valerija Solovjovová 		4–6, 2–6

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2018 Wimbledon tráva Švýcarsko Leonie Küngová 6–4, 6–2

Čtyřhra juniorek: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2017 Australian Open tvrdý Polsko Maja Chwalińská Kanada Bianca Andreescuová
USA Carson Branstineová 		1–6, 6–7(4–7)
Vítězka 2018 French Open antuka USA Caty McNallyová Japonsko Juki Naitóová
Japonsko Naho Satóová 		6–2, 7–5

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open 2. kolo 4. kolo 4. kolo SF 4. kolo 3. kolo 0 / 6 17–6
French Open 4. kolo Vítěz ČF Vítěz Vítěz Vítěz 4 / 6 35–2
Wimbledon 1. kolo NH 4. kolo 3. kolo ČF 3. kolo 0 / 5 11–5
US Open 2. kolo 3. kolo 4. kolo Vítěz 4. kolo ČF 1 / 6 20–5
výhry–prohry 5–4 12–2 13–4 21–2 17–3 15–3 5 / 22 83–18

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2019 2020 2021 2022 SR V–P
Australian Open A A A A 0 / 0 0–0
French Open A SF F A 0 / 2 9–2
Wimbledon A NH A A 0 / 0 0–0
US Open 2. kolo A A A 0 / 1 1–1
výhry–prohry 1–1 4–1 5–1 0–0 0 / 3 10–3
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Výhry poměrem setů 6–0, 6–0

[editovat | editovat zdroj]
Č. rok turnaj kategorie povrch soupeřka WTA fáze Świątek
1. 2018 Jackson, Spojené státy ITF – 25 000 USD antuka Brazílie Vivian Tomová — 1. kolo kvalifikace 695.
2. 2018 Jackson, Spojené státy ITF – 25 000 USD antuka USA Alessandra Crumpová — 2. kolo kvalifikace 695.
3. 2018 Pelham, Spojené státy ITF – 25 000 USD antuka Mexiko Andrea Renee Villarrealová 886. 3. kolo kvalifikace 692.
4. 2021 Internazionali BNL d'Italia, Itálie WTA 1000 antuka Česko Karolína Plíšková 9. finále 15.
5. 2022 Billie Jean King Cup, Polsko Billie Jean King Cup tvrdý (h) Rumunsko Andreea Prisăcariuová 324. kvalifikace 1.
6. 2023 Internazionali BNL d'Italia, Itálie WTA 1000 antuka   Anastasija Pavljučenkovová 506. 2. kolo 1.
7. 2023 French Open, Francie Grand Slam antuka Čína Wang Sin-jü 80. 3. kolo 1.
8. 2024 French Open, Francie Grand Slam antuka   Anastasija Potapovová 41. 4. kolo 1.

Vítězství nad hráčkami Top 10

[editovat | editovat zdroj]
Přehled
Sezóna 2020 2021 2022 2023 2024 Celkem
Vítězství 2 3 15 13 8 41
Vítězství
Č. hráčka top 10 WTA turnaj povrch fáze skóre IŚ
Sezóna 2020
1. Rumunsko Simona Halepová 2. French Open, Paříž, Francie antuka 4. kolo 6–1, 6–2 54.
2. USA Sofia Keninová 6. French Open, Paříž, Francie antuka finále 6–4, 6–1 54.
Sezóna 2021
3. Ukrajina Elina Svitolinová 6. Řím, Itálie antuka čtvrtfinále 6–2, 7–5 15.
4. Česko Karolína Plíšková 9. Řím, Itálie antuka finále 6–0, 6–0 15.
5. Španělsko Paula Badosová 10. WTA Finals, Guadalajara, Mexiko tvrdý základní skupina 7–5, 6–4 9.
Sezóna 2022
6. Bělorusko Aryna Sabalenková 2. Dauhá, Katar tvrdý čtvrtfinále 6–2, 6–3 8.
7. Řecko Maria Sakkariová 6. Dauhá, Katar tvrdý semifinále 6–4, 6–3 8.
8. Estonsko Anett Kontaveitová 7. Dauhá, Katar tvrdý finále 6–2, 6–0 8.
9. Řecko Maria Sakkariová 6. Indian Wells, Spojené státy tvrdý finále 6–4, 6–1 4.
10.   Aryna Sabalenková 4. Stuttgart, Německo antuka (h) finále 6–2, 6–2 1.
11.   Aryna Sabalenková 8. Řím, Itálie antuka semifinále 6–2, 6–1 1.
12. Tunisko Ons Džabúrová 8. Řím, Itálie antuka finále 6–2, 6–2 1.
13. USA Jessica Pegulaová 8. US Open, New York, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 6–3, 7–6(7–4) 1.
14.   Aryna Sabalenková 6. US Open, New York, Spojené státy tvrdý semifinále 3–6, 6–1, 6–4 1.
15. Tunisko Ons Džabúrová 5. US Open, New York, Spojené státy tvrdý finále 6–2, 7–6(7–5) 1.
16. USA Coco Gauffová 8. San Diego, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 6–0, 6–3 1.
17. USA Jessica Pegulaová 6. San Diego, Spojené státy tvrdý semifinále 4–6, 6–2, 6–2 1.
18.   Darja Kasatkinová 8. WTA Finals, Fort Worth, Spojené státy tvrdý (h) základní skupina 6–2, 6–3 1.
19. Francie Caroline Garciaová 6. WTA Finals, Fort Worth, Spojené státy tvrdý (h) základní skupina 6–3, 6–2 1.
20. USA Coco Gauffová 4. WTA Finals, Fort Worth, Spojené státy tvrdý (h) základní skupina 6–3, 6–0 1.
Sezóna 2023
21. USA Jessica Pegulaová 4. Dauhá, Katar tvrdý finále 6–3, 6–0 1.
22. USA Coco Gauffová 6. Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý semifinále 6–4, 6–2 1.
23. Tunisko Ons Džabúrová 4. Stuttgart, Německo antuka (h) semifinále 3–0skreč 1.
24.   Aryna Sabalenková 2. Stuttgart, Německo antuka (h) finále 6–3, 6–4 1.
25. USA Coco Gauffová 6. French Open, Paříž, Francie antuka čtvrtfinále 6–4, 6–2 1.
26. Česko Markéta Vondroušová 10. Cincinnati, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 7–6(7–3), 6–2 1.
27. Francie Caroline Garciaová 10. Peking, Čína tvrdý čtvrtfinále 6–7(8–10), 7–6(7–5), 6–1 2.
28. USA Coco Gauffová 3. Peking, Čína tvrdý semifinále 6–2, 6–3 2.
24. Česko Markéta Vondroušová 6. Turnaj mistryň, Cancún, Mexiko tvrdý základní skupina 7–6(7–3), 6–0 2.
30. USA Coco Gauffová 3. Turnaj mistryň, Cancún, Mexiko tvrdý základní skupina 6–0, 7–5 2.
31. Tunisko Ons Džabúrová 7. Turnaj mistryň, Cancún, Mexiko tvrdý základní skupina 6–1, 6–2 2.
32.   Aryna Sabalenková 1. Turnaj mistryň, Cancún, Mexiko tvrdý semifinále 6–3, 6–2 2.
33. USA Jessica Pegulaová 5. Turnaj mistryň, Cancún, Mexiko tvrdý finále 6–1, 6–0 2.
Sezóna 2024
34. Kazachstán Jelena Rybakinová 4. Dauhá, Katar tvrdý finále 7–6(10–8), 6–2 1.
35. Čína Čeng Čchin-wen 7. Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý čtvrtfinále 6–3, 6–2 1.
36. Řecko Maria Sakkariová 9. Indian Wells, Spojené státy tvrdý finále 6–4, 6–0 1.
37.   Aryna Sabalenková 2. Madrid, Španělsko antuka finále 7–5, 4–6, 7–6(9–7) 1.
38. USA Coco Gauffová 3. Řím, Itálie antuka semifinále 6–4, 6–3 1.
39.   Aryna Sabalenková 2. Řím, Itálie antuka finále 6–2, 6–3 1.
40. Česko Markéta Vondroušová 6. French Open, Paříž, Francie antuka čtvrtffinále 6–0, 6–2 1.
41. USA Coco Gauffová 3. French Open, Paříž, Francie antuka semifinále 6–2, 6–4 1.
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Série neporazitelnosti

[editovat | editovat zdroj]

37zápasová neporazitelnost (2022)

[editovat | editovat zdroj]
Č. turnaj kategorie začátek povrch kolo soupeřka WTA výsledek Świątek
prohra Dubai Tennis Championships WTA 500 14. února 2022 tvrdý 2. kolo Lotyšsko Jeļena Ostapenková 21. 6–4, 1–6, 6–7(4–7) 9.
1. Qatar TotalEnergies Open WTA 1000 21. února 2022 tvrdý 2. kolo Švýcarsko Viktorija Golubicová 36. 6–2, 3–6, 6–2 8.
2. 3. kolo Rusko Darja Kasatkinová 28. 6–3, 6–0
3. čtvrtfinále Bělorusko Aryna Sabalenková (1) 2. 6–2, 6–3
4. semifinále Řecko Maria Sakkariová (6) 6. 6–4, 6–3
5. finále (1) Estonsko Anett Kontaveitová (4) 7 6–2, 6–0
6. BNP Paribas Open WTA 1000 7. března 2022 tvrdý 2. kolo Ukrajina Anhelina Kalininová 50. 5–7, 6–0, 6–1 4.
7. 3. kolo Dánsko Clara Tausonová (29) 40. 6–7(3–7), 6–2, 6–1
8. 4. kolo Německo Angelique Kerberová (15) 16. 4–6, 6–2, 6–3
9. čtvrtfinále USA Madison Keysová (25) 29. 6–1, 6–0
10. semifinále Rumunsko Simona Halepová (24) 26. 7–6(8–6), 6–4
11. finále (2) Řecko Maria Sakkariová (6) 6. 6–4, 6–1
12. Miami Open WTA 1000 21. března 2022 tvrdý 2. kolo Švýcarsko Viktorija Golubicová 42. 6–2, 6–0 2.
13. 3. kolo USA Madison Brengleová 59. 6–0, 6–3
14. 4. kolo USA Coco Gauffová (14) 17. 6–3, 6–1
15. čtvrtfinále Česko Petra Kvitová (28) 32. 6–3, 6–3
16. semifinále USA Jessica Pegulaová (16) 21. 6–2, 7–5
17. finále (3) Japonsko Naomi Ósakaová 77. 6–4, 6–0
18. Billie Jean King Cup Billie Jean King Cup 15. dubna 2022 tvrdý (h) kvalifikace Rumunsko Mihaela Buzărnescuová 123. 6–1, 6–0 1.
19. Rumunsko Andreea Prisăcariuová 324. 6–0, 6–0
20. Porsche Tennis Grand Prix WTA 500 18. dubna 2022 antuka (h) 2. kolo Německo Eva Lysová (Q) 342. 6–1, 6–1 1.
21. čtvrtfinále Spojené království Emma Raducanuová (8) 12. 6–4, 6–4
22. semifinále   Ljudmila Samsonovová 31. 6–7(4–7), 6–4, 7–5
23. finále (4)   Aryna Sabalenková (3) 4. 6–2, 6–2
24. Internazionali BNL d'Italia WTA 1000 9. května 2022 antuka 2. kolo Rumunsko Elena-Gabriela Ruseová (LL) 57. 6–3, 6–0 1.
25. 3. kolo   Viktoria Azarenková (16) 16. 6–4, 6–1
26. čtvrtfinále Kanada Bianca Andreescuová (PR) 90. 7–6(7–2), 6–0
27. semifinále   Aryna Sabalenková (3) 8. 6–2, 6–1
28. finále (5) Tunisko Ons Džabúrová (9) 7. 6–2, 6–2
29. French Open Grand Slam 23. května 2022 antuka 1. kolo Ukrajina Lesja Curenková (Q) 119. 6–2, 6–0 1.
30. 2. kolo USA Alison Riske-Amritrajová 43. 6–0, 6–2
31. 3. kolo Černá Hora Danka Kovinićová 95. 6–3, 7–5
32. 4. kolo Čína Čeng Čchin-wen 74. 6–7(5–7), 6–0, 6–2
33. čtvrtfinále USA Jessica Pegulaová (11) 11. 6–3, 6–2
34. semifinále   Darja Kasatkinová (20) 20. 6–2, 6–1
35. finále (6) USA Coco Gauffová (18) 23. 6–1, 6–3
36. Wimbledon Grand Slam 27. června 2022 tráva 1. kolo Chorvatsko Jana Fettová (Q) 254. 6–0, 6–3 1.
37. 2. kolo Nizozemsko Lesley Pattinama Kerkhoveová (LL) 138. 6–4, 4–6, 6–3
prohra 3. kolo Francie Alizé Cornetová 37. 4–6, 2–6

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iga Świątek na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Iga Świąteková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241002a2. října 2024
  2. ↑ Iga Świąteková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241002a2. října 2024
  3. ↑ Šwiateková si trochu spravila chuť. Po skalpu Slovenky Schmiedlové získala bronzovou medaili. TenisPortal.cz [online]. [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Swiatek announces hire of Wim Fissette as new coach. Women's Tennis Association [online]. 2024-10-17 [cit. 2024-10-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b No.1 Swiatek announces split with coach Wiktorowski; withdraws from Wuhan. Women's Tennis Association [online]. 2024-10-04 [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ TURNAU, Tadeusz. Świątek i Sierzputowski napisali historię. "Mogę pomóc, ale nie mam doświadczenia". Przegląd Sportowy Onet [online]. 2021-12-06 [cit. 2023-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-22. (polsky) 
  7. ↑ a b BELLSTEDT, Klaus. French-Open-Siegerin Swiatek: Nervös nur bei der Siegesrede. Der Spiegel [online]. 2020-10-10 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. ISSN 2195-1349. (německy) 
  8. ↑ Swiatek named one of TIME's 100 Most Influential People of 2023. Women's Tennis Association [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-13. (anglicky) 
  9. ↑ Wielki skok Igi Świątek. Największy sukces w karierze 16-letniej tenisistki. Wyborcza.pl [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. (polsky) 
  10. ↑ a b IMHOFF, Dan. Swiatek follows father's footsteps 38 years later [online]. Australian Open [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ Iga Świątek Matka Ojciec: Kim są rodzice Igi Świątek? Ojciec i matka Igi Świątek [online]. Super Express, 10-10-2020 [cit. 2020-10-11]. Dostupné online. (polsky) 
  12. ↑ a b NGUYEN, Courtney. Insider Q&A: Iga Swiatek shines on in breakout Roland Garros run [online]. WTA Tennis, 02-06-2019 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ CHOJECKI, Michał. Tomasz Świątek, ojciec mistrzyni juniorskiego Wimbledonu: Iga sama dobrze wie, czego chce [online]. Super Express, 21-07-2018 [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (polsky) 
  14. ↑ Agata Swiatek Junior Singles Activity [online]. ITF Tennis [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  15. ↑ CIASTOŃ, Jakub. Najmłodsza, najlepsza, Iga! 14-latka z Raszyna ograła na kortach Legii starsze od siebie tenisistki [online]. Sport.pl, 26-08-2015 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (polsky) 
  16. ↑ a b PETRUCZENKO, Maciej. Kobiecy wdzięk i męski serwis [online]. Passa, 18-07-2018 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (polsky) 
  17. ↑ a b c d Iga Swiatek Junior Singles Activity [online]. ITF Tennis [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c d e Iga Swiatek Junior Doubles Activity [online]. ITF Tennis [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  19. ↑ Popyrin e Rybakina vincono il Trofeo Bonfiglio 2017 [online]. Spazio Tennis, 28-05-2017 [cit. 2020-09-26]. Dostupné online. (italsky) 
  20. ↑ a b MACPHERSON, Alex. Getting to know you: Introducing Melbourne 2019's Grand Slam debutantes [online]. WTA Tennis, 11-01-2019 [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  21. ↑ LEWIS, Colette. Gauff Wins French Open Girls Title over McNally in Third Set Tiebreaker; McNally Claims Girls Doubles Title; Tseng Captures Boys Title in Paris [online]. ZooTennis.com, 09-06-2018 [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  22. ↑ LEWIS, Colette. Swiatek Takes Out Top Seed Osuigwe; Roehampton Champions Roll On as First Round of Wimbledon Junior Championships Completed [online]. ZooTennis.com, 09-07-2018 [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  23. ↑ LEWIS, Colette. Swiatek Claims Wimbledon Girls Title; McNally and Osuigwe Meet Royalty, Advance to Girls Doubles Final for Second Straight Year [online]. ZooTennis.com, 14-07-2018 [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  24. ↑ Swiatek ready for 'next step' after junior Wimbledon win [online]. WTA Tour, Inc., 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ a b Iga Swiatek Women's Singles Activity [online]. ITF Tennis [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  26. ↑ ILIC, Jovica. 17-year-old Iga Swiatek wins her second $60,000 title in Montreux [online]. Tennis World USA [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b c Iga Swiatek Rankings History [online]. WTA Tennis [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  28. ↑ Swiatek sinks Kuzmova for first WTA QF in Lugano [online]. WTA Tennis, 11-04-2019 [cit. 2019-04-13]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Swiatek's deft dropshot crowned 2019 WTA Shot of the Year [online]. WTA Tennis, 20-12-2019 [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  30. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Hercogová v Luganu zdolala Šwiatekovou a ukončila sedmileté čekání na třetí titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-14 [cit. 2019-04-15]. Dostupné online. 
  31. ↑ FITZPATRICK, Cody. Five things to know about breakout star Iga Swiatek [online]. Baseline Tennis, 01-06-2019 [cit. 2020-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-10-2020. 
  32. ↑ 'It's my favorite Grand Slam, so I will do my best': Halep sweeps past Swiatek at French Open [online]. WTA Tennis, 03-06-2019 [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b 'I handled the pressure' - Polish teen Swiatek learns from Halep loss to seal Wozniacki in Toronto [online]. WTA Tennis, 08-08-2019 [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  34. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Bencicová v Melbourne zdolala Osta. TenisPortal.cz [online]. 2020-01-23 [cit. 2020-01-23]. Dostupné online. 
  35. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Halepová s Putincevovou nezaváhala a je v osmifinále Australian Open, Bencicová po výprasku končí. TenisPortal.cz [online]. 2020-01-25 [cit. 2020-01-25]. Dostupné online. 
  36. ↑ David Kane. Kontaveit conquers Swiatek, Halep looms in Australian Open QF [online]. WTA Tennis, 2020-01-27 [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Azarenka solves Swiatek test to seal US Open second week [online]. WTA Tennis, 05-09-2020 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  38. ↑ BOURRIERES, Rémi. Swiatek - Podoroska : l'affiche historique - Roland-Garros - Le site officiel du Tournoi de Roland-Garros 2020 [online]. Roland Garros, 2020-10-07 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  39. ↑ BAIRNER, Robin. Swiatek sails into French Open final with Podoroska masterclass [online]. WTA Tennis, 2020-10-08 [cit. 2020-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. 19letá Šwiateková bez ztráty setu ovládla French Open a je první polskou vítězkou grandslamu!. TenisPortal.cz [online]. 2020-10-10 [cit. 2020-10-11]. Dostupné online. 
  41. ↑ 'A star is born' - History-making Swiatek lauded after French Open win [online]. WTA Tennis, 2020-10-10 [cit. 2020-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Gippsland Trophy: Halep keeps rolling, Alexandrova upsets Swiatek [online]. WTA Tennis, 2021-02-03 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Halep halts Swiatek surge to make Australian Open quarters [online]. WTA Tennis, 2021-02-14 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Šwiateková v Adelaide získala první titul z tvrdého povrchu. TenisPortal.cz [online]. LiveSport, s.r.o, 2021-02-27 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 
  45. ↑ Muguruza stops Swiatek in Dubai; Gauff and Teichmann set rematch [online]. WTA Tennis, 2021-03-10 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Barty moves past Ostapenko, Konjuh upsets Swiatek in Miami [online]. WTA Tennis, 2021-03-27 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Ash Barty Topples Reigning French Open Champion Iga Swiatek at Madrid Open. EssentiallySports [online]. 2021-05-03 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ ZABLOUDIL, Luboš; JIRÁSEK, Ondřej. Karolína Plíšková v Římě prošla do čtvrtfinále, Krejčíková nevyužila dva mečboly proti Šwiatekové. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-13 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. 
  49. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Debakl jako hrom. Plíšková v římském finále neuhrála s Polkou Šwiatekovou ani game. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-16 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. 
  50. ↑ Swiatek whitewashes Pliskova to capture Rome title and break Top 10 [online]. WTA Tennis, 2021-05-16 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Swiatek begins French Open defence against best friend Juvan. Reuters [online]. 2021-05-30 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Sakkari stuns defending champ Swiatek in French Open quarters [online]. WTA Tennis, 2021-06-09 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ KANE, David. Barbora Krejcikova aims for Roland Garros sweep with good friend Katerina Siniakova by her side. Tennis.com [online]. 2021-06-11 [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ ODDO, Chris. Kasatkina Emerging as Wimbledon Hopeful, Stops Swiatek in Eastbourne - Tennis Now. www.tennisnow.com [online]. 2021-06-23 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Kerber stops Gauff, Jabeur blazes past Swiatek to reach Wimbledon quarters [online]. WTA Tennis, 2021-07-05 [cit. 2021-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ WTA w Cincinnati: Porażki Naomi Osaki oraz pogromczyni Igi Świątek - Polsat Sport. Polsatsport.pl [online]. 2021-08-20 [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (polsky) 
  57. ↑ Swiatek overcomes Kontaveit; Sakkari, Pliskova advance to US Open round of 16 [online]. WTA Tennis, 2021-09-04 [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ Bencic wins epic 84-minute set, takes revenge on Swiatek to reach US Open qurterfinals [online]. WTA Tennis, 2021-09-21 [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Bartyová v Adelaide vyřadila obhájkyni titulu Šwiatekovou a zaútočí na druhý double. TenisPortal.cz [online]. 2022-01-08 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  60. ↑ Swiatek surges past Cirstea, Kanepi upsets Sabalenka to make Australian Open quarters. Women's Tennis Association [online]. 2022-01-24 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  61. ↑ Swiatek rallies past Kanepi to reach second Grand Slam semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2022-01-26 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  62. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Collinsová nedala šanci Šwiatekové a je poprvé ve finále grandslamových turnajů. TenisPortal.cz [online]. 2022-01-27 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  63. ↑ Swiatek overwhelms Kontaveit to capture Doha title. Women's Tennis Association [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  64. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Šwiateková a Halepová v Indian Wells deklasovaly čtvrtfinálové soupeřky. TenisPortal.cz [online]. 2022-03-17 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  65. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Sakkariová v Indian Wells vyřadila obhájkyni titulu Badosaovou a je v největším finále. TenisPortal.cz [online]. 2022-03-19 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  66. ↑ Swiatek wins 11th straight match to claim Indian Wells title, rises to World No.2. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-20 [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ NGUYEN, Courtney. No.1 scenarios: Swiatek, Badosa eye top spot after Barty retirement. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-24 [cit. 2022-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-24. (anglicky) 
  68. ↑ Iga Swiatek captures World No.1 ranking. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  69. ↑ GARBER, Greg. From Grand Slam champ to World No.1, the rise of Iga Swiatek. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-25 [cit. 2022-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ a b ZABLOUDIL, Luboš. Dauhá, Indian Wells a teď i Miami. Šwiateková zkompletovala trio trofejí z akcí WTA 1000!. TenisPortal.cz [online]. 2022-04-02 [cit. 2023-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-02. 
  71. ↑ Swiatek bests Osaka, completes Sunshine Double with Miami title. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-02 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  72. ↑ Swiatek overcomes Samsonova in 3-hour Stuttgart semifinal clash. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-23 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  73. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Šwiateková ovládla i Stuttgart. Vyhrála už 23 zápasů a 4 turnaje v řadě. TenisPortal.cz [online]. 2022-04-24 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  74. ↑ Swiatek defeats Sabalenka in Stuttgart to win fourth straight title. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-24 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  75. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Šwiateková se odhlásila z turnaje v Madridu kvůli zranění ramena. TenisPortal.cz [online]. 2022-04-28 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  76. ↑ Swiatek successfully defends Rome to win fifth consecutive title. Women's Tennis Association [online]. 2022-05-15 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ Everything you need to know about Iga Swiatek’s run to the Rome title. Women's Tennis Association [online]. 2022-05-15 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ GARBER, Greg. Spectacular as it was, Iga Swiatek did what we all expected her to do. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-05. (anglicky) 
  79. ↑ Swiatek charges past Gauff to win second French Open title. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  80. ↑ Cornet ends Swiatek's 37-match win streak; reaches fourth round at Wimbledon. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-02 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online. 
  81. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Šok ve Wimbledonu: Dominantní Šwiateková končí už ve 3. kole na Cornetové!. TenisPortal.cz [online]. 2022-07-02 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online. 
  82. ↑ Garcia stuns World No.1 Swiatek in Warsaw quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-29 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ Haddad Maia stuns Swiatek to advance to Toronto quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-12 [cit. 2022-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ Three takeaways: Keys upsets World No.1 Swiatek in Cincinnati. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-19 [cit. 2022-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ Swiatek pulls off comeback vs. Sabalenka to make US Open final. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-09 [cit. 2022-09-09]. Dostupné online. 
  86. ↑ Swiatek outlasts Jabeur to win US Open; third career Slam title. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-10 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online. 
  87. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Šwiateková vyhrála 10. finále v řadě a slaví první triumf na US Open. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-10 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online. 
  88. ↑ Krejcikova topples Swiatek in thriller to reign at home in Ostrava. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-09 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Ostrava má poprvé domácí vítězku! Krejčíková v maratonu skolila Šwiatekovou, znovu po týdnu kralovala a slaví 5. titul!. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-09 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  90. ↑ DRUCKER, Joel. Iga Swiatek now 4-0 against Jessica Pegula in 2022 after San Diego semis win. Tennis.com [online]. 2022-10-16 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ Swiatek holds off Vekic in San Diego, wins eighth title of season. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. 
  92. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Šwiateková v San Diegu porazila Vekičovou a má 8. letošní titul. TenisPortal.cz [online]. [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. 
  93. ↑ Sabalenka upsets Swiatek to reach WTA Finals championship match. Women's Tennis Association [online]. 2022-11-07 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ Pegula stuns Swiatek; U.S. up 2-0 in United Cup. ESPN.com [online]. 2023-01-06 [cit. 2023-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-18. (anglicky) 
  95. ↑ KANE, David. Elena Rybakina grounds world No. 1 Iga Swiatek in Australian Open stunner. Tennis.com [online]. 2023-01-22 [cit. 2023-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-04. (anglicky) 
  96. ↑ Swiatek eases past Pegula to win second straight Doha title. Women's Tennis Association [online]. 2023-02-18 [cit. 2023-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-19. 
  97. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Dominantní obhajoba titulu. Šwiateková v Dauhá všem soupeřkám nadělila kanára a ztratila jen pět gamů. TenisPortal.cz [online]. 2023-02-18 [cit. 2023-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-20. 
  98. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Krejčíková to znovu dokázala! Ve finále v Dubaji přemohla Šwiatekovou a má první titul z WTA 1000. TenisPortal.cz [online]. 2023-02-25 [cit. 2023-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-20. 
  99. ↑ Krejcikova upsets Swiatek in Dubai to win first title of the year. Women's Tennis Association [online]. 2023-02-25 [cit. 2023-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-28. (anglicky) 
  100. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Šwiateková nebude obhajovat triumf v Miami. Světová jednička má zraněná žebra. TenisPortal.cz [online]. 2023-03-22 [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. 
  101. ↑ Rybakina dominates No.1 Swiatek to make Indian Wells final. Women's Tennis Association [online]. 2023-03-18 [cit. 2023-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-13. 
  102. ↑ Swiatek beats Sabalenka to win second straight Stuttgart title. Women's Tennis Association [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-30. (anglicky) 
  103. ↑ Swiatek returns to Stuttgart final after Jabeur retires with injury. Women's Tennis Association [online]. 2023-04-22 [cit. 2023-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-29. (anglicky) 
  104. ↑ By the numbers: Swiatek sails past Martic into Madrid semifinals. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-03 [cit. 2023-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-14. (anglicky) 
  105. ↑ Swiatek ousts Kudermetova to reach first Madrid final. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-05 [cit. 2023-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-17. (anglicky) 
  106. ↑ Sabalenka topples Swiatek to win second Madrid title. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-06 [cit. 2023-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-14. (anglicky) 
  107. ↑ Swiatek moves past Vekic into Rome quarters; to meet Rybakina. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-16 [cit. 2023-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-16. (anglicky) 
  108. ↑ Rybakina advances to Rome semifinals after Swiatek retires due to injury. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-17 [cit. 2023-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-18. (anglicky) 
  109. ↑ a b Iga Swiatek has record numbers as ruler at the Roland Garros. Tennis World USA [online]. 2023-06-08 [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ Swiatek advances past ailing Tsurenko into French Open quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  111. ↑ Swiatek stops Haddad Maia to reach third Roland Garros final. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-08 [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. ↑ a b Swiatek holds off Muchova to win French Open title; fourth major overall. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  113. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Muchová obrat ve velkém finále nedotáhla. Roland Garros ovládla už potřetí Šwiateková. TenisPortal.cz [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  114. ↑ Associated Press. Iga Swiatek pulls out of Bad Homburg semis due to illness. ESPN [online]. 2023-06-30 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. ↑ No.1 Swiatek advances to Wimbledon Round of 16; faces Bencic. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-07 [cit. 2023-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. ↑ Swiatek saves match points to beat Bencic; into first Wimbledon quarterfinal. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-09 [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. ↑ Wimbledon: Iga Swiatek's love for grass grows. Telegraph India [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. ↑ No. 1 Iga Swiatek comes back to beat Belinda Bencic and reach the Wimbledon quarterfinals. Arab News [online]. 2023-07-09 [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. ↑ Swiatek soars past Siegemund to win at home in Warsaw. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-30 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  120. ↑ Swiateková čakala na výhru deväť hodín. Vyradila Češku a ostane jednotkou. sportnet.sme.sk [online]. 2023-08-11 [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. (slovensky) 
  121. ↑ Pegula upsets Swiatek to reach Montreal final. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-12 [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  122. ↑ LEWIS, Colette. US Girls Fall to Poland in Junior Fed Cup Final, Russia Claims Junior Davis Cup; Collins, Coopersmith Win USTA Pro Circuit Titles [online]. ZooTennis.com, 02-10-2016 [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  123. ↑ Gold for Poland at Youth Olympics [online]. Radio Poland, 14-10-2018 [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  124. ↑ Iga Świąteková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20241021a21. října 2024
  125. ↑ Tokyo 2020: Badosa upsets Swiatek; Sabalenka, Kvitova also fall at Olympics [online]. WTA Tennis, 2021-07-26 [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  126. ↑ Polskie Radio - Strona nie została odnaleziona.. Polskieradio.pl [online]. 2021-07-29 [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  127. ↑ CHIESA, Victoria. Next Up: Opportunity knocks for Iga Swiatek at 2020 US Open [online]. US Open, 19-08-2020 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  128. ↑ ABID, Musab. Australian Open 2020: Poland's Iga Swiatek shows off her full potential as she goes down swinging to Anett Kontaveit [online]. First Post, 27-01-2020 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  129. ↑ TIGNOR, Steve. Fresh Energy > Star Power: Iga Swiatek's and Martina Trevisan's Upsets [online]. Tennis.com, 04-10-2020 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  130. ↑ Top-seeded Halep stunned by Swiatek, Nadal moves on [online]. Xinhua Net, 04-10-2020 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  131. ↑ MCLEAN, Ross. Swiatek: Winning Wimbledon Changed Everything [online]. ITF Tennis, 26-06-2019 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  132. ↑ ŁUCZAK, Maciej. Iga Świątek: nie będę drugą Agnieszką Radwańską [online]. TVP Sport, 23-08-2016 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (polsky) 
  133. ↑ "To Były Wspaniałe Lata". Iga Swiątek Kończy Współpracę [online]. Tenis Klub, 08-09-2019 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (polsky) 
  134. ↑ Swiatek bored by practise but 'a beast' on court, says coach [online]. Reuters, 04-10-2020 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  135. ↑ GĘBICZ, Bartosz. Piotr Sierzputowski: Mam Swój Pomysł Na Igę Swiątek [online]. Przeglad Sportowy [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. (polsky) 
  136. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Šwiateková se po více než pěti letech rozešla s koučem. TenisPortal.cz [online]. 2021-12-04 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  137. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Šwiateková už má trenéra. Dohodla se s bývalým koučem Radwaňské Witkorowskim. TenisPortal.cz [online]. 2022-01-02 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  138. ↑ ROSSINGH, Danielle. Focused Swiatek is up for Halep challenge [online]. Roland Garros, 03-10-2020 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  139. ↑ NGUYEN, Courtney. How Swiatek's sports psychologist honed her mental game [online]. WTA Tennis, 05-10-2020 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  140. ↑ Ode to Iga Swiatek's 135-day, 37-match unbeaten streak. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-02 [cit. 2023-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-03. 
  141. ↑ MESIC, DZEVAD. Iga Swiatek sets new record for lowest number of games lost en route to winning title. Tennis World USA [online]. 2023-02-18 [cit. 2023-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-26. (anglicky) 
  142. ↑ Dubai preview: Swiatek, Krejcikova to battle for title. Women's Tennis Association [online]. 2023-02-24 [cit. 2023-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-24. (anglicky) 
  143. ↑ Swiatek's deft dropshot crowned 2019 WTA Shot of the Year. Women's Tennis Association [online]. 2019-12-20 [cit. 2023-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-08. (anglicky) 
  144. ↑ BERKOK, John. Swiatek joins shining roster of WTA Most Improved Player recipients. Tennis.com [online]. 2020-12-13 [cit. 2023-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-04. (anglicky) 
  145. ↑ Swiatek wins 2020 fan favorite award. Tennis.com [online]. 2020-12-12 [cit. 2023-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-04. (anglicky) 
  146. ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 22 października 2020 r. o nadaniu orderu i odznaczenia [online]. Internetowy System Aktów Prawnych - ISAP, 2020-10-22 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (polsky) 
  147. ↑ Polish duo Lewandowski and Swiatek chosen as best in Europe. AIPS Media [online]. 2021-01-02 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  148. ↑ Swiatek named 2022 WTA Player of the Year. Women's Tennis Association [online]. 2022-12-11 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  149. ↑ Iga Swiatek wins the 2022 WTA Shot of the Year award (WATCH). Tennis World USA [online]. 2022-12-16 [cit. 2023-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-04. (anglicky) 
  150. ↑ Nadal, Swiatek named ITF world champions after stellar 2022 season. Reuters [online]. 2022-12-15 [cit. 2023-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-23. (anglicky) 
  151. ↑ KONIECZNY, Paweł. Iga Świątek sportowcem 2022 roku w plebiscycie "PS" i Polsatu. www.rmf24.pl [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-08. (polsky) 
  152. ↑ Nejlepším evropským sportovcem roku se stala tenistka Šwiateková. iDNES.cz [online]. 2022-12-26 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  153. ↑ Iga Swiatek et Caroline Garcia championnes des championnes monde et France pour L'Equipe. L'Équipe [online]. 2023-01-05 [cit. 2023-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-22. (francouzsky) 
  154. ↑ 2023 WTA player and coach award winners announced. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  155. ↑ Iga Świątek named best Polish athlete of 2023 - English Section - polskieradio.pl. polskieradio.pl [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce Iga Świąteková Nástupce

Ashleigh Bartyová
Aryna Sabalenková 		Světová jednička ve dvouhře
4. 4. 2022 – 10. 9. 2023
6. 11. 2023 – 20. 10. 2024
Aryna Sabalenková
Aryna Sabalenková

Sofia Keninová 		WTA – hráčka s největším zlepšením
2020
Barbora Krejčíková

Ashleigh Bartyová 		WTA – hráčka roku
2022
úřadující

Ashleigh Bartyová 		ITF – mistryně světa
2022
úřadující
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenista body posun
1. Itálie Jannik Sinner (ITA) 10 330 ▬
2. Německo Alexander Zverev (GER) 7 315 ▬
3. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 6 810 ▬
4.   Daniil Medveděv 4 830 ▬
5. USA Taylor Fritz (USA) 4 300 ▲ 1
6. Srbsko Novak Djoković (SRB) 3 910 ▼ 1
7. Norsko Casper Ruud (NOR) 3 855 ▬
8.   Andrej Rubljov 3 760 ▲ 1
9. Austrálie Alex de Minaur (AUS) 3 745 ▼ 1
10. Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL) 3 350 ▬
Ženská dvouhra – 20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenistka body posun
1.   Aryna Sabalenková 9 416 ▬
2. Polsko Iga Świąteková (POL) 8 370 ▬
3. USA Coco Gauffová (USA) 6 530 ▬
4. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 344 ▬
5 Čína Čeng Čchin-wen (CHN) 5 340 ▲ 2
6. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 5 171 ▼ 1
7. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 705 ▼ 1
8. USA Emma Navarrová (USA) 3 589 ▬
9.   Darja Kasatkinová 3 368 ▬
10. Česko Barbora Krejčíková (CZE) 3 214 ▲ 3
Mužská čtyřhra – 20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenista body posun
1. Salvador Marcelo Arévalo (ESA) 6 710 ▲ 2
Chorvatsko Mate Pavić (CRO) 6 710 ▲ 2
3. Španělsko Marcel Granollers (ESP) 6 500 ▼ 2
Argentina Horacio Zeballos (ARG) 6 500 ▼ 2
5. Austrálie Jordan Thompson (AUS) 6 255 ▬
6. Chorvatsko Nikola Mektić (CRO) 5 820 ▬
7. Itálie Andrea Vavassori (ITA) 5 740 ▲ 1
8. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 5 730 ▼ 1
9. Itálie Simone Bolelli (ITA) 5 540 ▼ 1
10. Austrálie Max Purcell (AUS) 5 330 ▬
Ženská čtyřhra – 20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenistka body posun
1. Česko Kateřina Siniaková (CZE) 9 530 ▬
2. Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL) 8 165 ▬
3. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 6 805 ▲ 2
4. Ukrajina Ljudmyla Kičenoková (UKR) 6 165 ▼ 1
5. USA Taylor Townsendová (USA) 6 108 ▲ 4
6. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 5 948 ▼ 2
7. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE) 5 506 ▼ 1
8. Itálie Sara Erraniová (ITA) 5 456 ▼ 1
9. Belgie Elise Mertensová (BEL) 5 430 ▼ 1
10. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 235 ▬
French Open – Vítězky ženské dvouhry v otevřené éře
US Open – Vítězky ženské dvouhry v otevřené éře
Vítězky Turnaje mistryň ve dvouhře
(1971) Billie Jean Kingová • (1972–1973) Chris Evertová • (1974) Evonne Goolagongová • (1975) Chris Evertová • (1976) Evonne Goolagongová • (1977) Chris Evertová • (1978–1979) Martina Navrátilová  • (1980) Tracy Austinová • (1981) Martina Navrátilová • (1982) Sylvia Haniková • (1983–1985) Martina Navrátilová • (1986–březen) Martina Navrátilová • (1986–listopad) Martina Navrátilová  • (1987) Steffi Grafová • (1988) Gabriela Sabatini • (1989) Steffi Grafová • (1990–1992) Monika Selešová • (1993) Steffi Grafová • (1994) Gabriela Sabatini • (1995–1996) Steffi Grafová • (1997) Jana Novotná • (1998) Martina Hingisová • (1999) Lindsay Davenportová • (2000) Martina Hingisová • (2001) Serena Williamsová • (2002–2003) Kim Clijstersová • (2004) Maria Šarapovová • (2005) Amélie Mauresmová • (2006–2007) Justine Heninová • (2008) Venus Williamsová • (2009) Serena Williamsová • (2010) Kim Clijstersová • (2011) Petra Kvitová • (2012–2014) Serena Williamsová • (2015) Agnieszka Radwańská • (2016) Dominika Cibulková • (2017) Caroline Wozniacká • (2018) Elina Svitolinová • (2019) Ashleigh Bartyová • (2021) Garbiñe Muguruzaová • (2022) Caroline Garciaová • (2023) Iga Świąteková • (2024) Coco Gauffová
Světové jedničky ve dvouhře žebříčku WTA
Chris Evertová (1975/1985 – 260 t.) • Evonne Goolagongová (1976 – 2 t.) • Martina Navrátilová (1978/1987 – 331 t.) • Tracy Austinová (1980 – 22 t.) • Steffi Grafová (1987/1997 – 377 t.) • Monika Selešová (1991/1996 – 178 t.) • Arantxa Sánchezová Vicariová (1995 – 12 t.) • Martina Hingisová (1997/2001 – 209 t.) • Lindsay Davenportová (1998/2006 – 98 t.) • Jennifer Capriatiová (2001/2002 – 17 t.) • Venus Williamsová (2002 – 11 t.) • Serena Williamsová (2002/2017 – 319 t.) • Kim Clijstersová (2003/2011 – 20 t.) • Justine Heninová (2003/2008 – 117 t.) • Amélie Mauresmová (2004/2006 – 39 t.) • Maria Šarapovová (2005/2012 – 21 t.) • Ana Ivanovićová (2008 – 12 t.) • Jelena Jankovićová (2008/2009 – 18 t.) • Dinara Safinová (2009 – 26 t.) • Caroline Wozniacká (2010/2018 – 71 t.) • Viktoria Azarenková (2012/2013 – 51 t.) • Angelique Kerberová (2016/2017 – 34 t.) • Karolína Plíšková (2017 – 8 t.) • Garbiñe Muguruzaová (2017 – 4 t.) • Simona Halepová (2017/2019 – 64 t.) • Naomi Ósakaová (2019 – 25 t.) • Ashleigh Bartyová (2019/2022 – 121 t.) • Iga Świąteková (2022/2024 – 125 t.) • Aryna Sabalenková (2023/2024 – 12 t.)
Žebříček WTA byl zaveden 3. listopadu 1975 • (rok prvně/naposledy jedničkou – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 11. listopadu 2024
Nejlepší sportovec Evropy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Iga_Świąteková&oldid=24331994“