Přeskočit na obsah

Leylah Fernandezová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leylah Fernandezová
Fernandezová na US Open 2022
Fernandezová na US Open 2022
StátKanadaKanada Kanada
Datum narození6. září 2002 (22 let)
Místo narozeníMontréal, Kanada
BydlištěLaval, Kanada[1][2]
Výška168 cm
Profesionálka od2019
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek5 230 036 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů188–121
Tituly2 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění13. místo (8. srpna 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023, 2024)
French Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledon2. kolo (2023, 2024)
US Openfinále (2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů79–54
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění17. místo (23. října 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2021)
French Openfinále (2023)
Wimbledon3. kolo (2024)
US Openčtvrtfinále (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Openčtvrtfinále (2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupvítězka (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240820a20. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leylah Annie Fernandezová (nepřechýleně Fernandez, * 6. září 2002 Montréal), je kanadská profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři singlové turnaje včetně dvou triumfů z Monterrey Open. V rámci okruhu ITF získala jeden singlový a dva deblové tituly.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2022 na 13. místě a ve čtyřhře v říjnu 2023 na 17. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v únoru 2019 na 4. místě. Trénují ji otec Jorge Fernandez a Francisco Sanchez.[1][4]

V juniorské kategorii grandslamu skončila jako poražená finalistka na Australian Open 2019 po prohře s Dánkou Clarou Tausonovou.[5][6] Na cestě do finále ženské dvouhry US Open 2021 vyřadila tři členky první světové pětky. V 19 letech se stala první grandslamovou finalistkou narozenou v roce 2002 a později. V boji o titul podlehla 18leté britské kvalifikantce Emmě Raducanuové z druhé světové stovky. Bodový zisk ji po skončení posunul do elitní světové třicítky.

V kanadském týmu Billie Jean King Cupu debutovala jako 16letá v roce 2019 prostějovskou baráží Světové skupiny proti České republice,[7] v níž prohrála s Markétou Vondroušovou. Češky zvítězily 4:0 na zápasy. V roce 2023 dovedla kanadský tým k historicky prvnímu titulu, když v kvalifikaci a finálovém turnaji ovládla celkem šest dvouher a dvě čtyřhry. Do roku 2024 v soutěži nastoupila k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 12–3 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.[8]

Kanadu reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v ženské dvouhře prohrála ve druhém kole s osmou nasazenou Češkou Barborou Krejčíkovou.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 2002 v kanadském Montréalu. Matka má kořeny na Filipínách a otec pochází z Ekvádoru. Plynně hovoří anglicky, španělsky a francouzsky.[2][1][9] Tenis začala hrát v pěti letech.[9]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2017, když na turnaji v mississippském Jacksonu s dotací 25 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole dvouhry podlehla Rusce Alle Kudrjavcevové. V červenci 2018 ji ve druhém kole 60tisícové události ITF v Granby přehrála krajanka Bianca Andreescuová.[3]

Bekhend na French Open 2021

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala jako 15letá na srpnovém Rogers Cupu 2018 ve svém rodném Montréalu, do níž obdržela z pozice 730. ženy žebříčku WTA divokou kartu. Do hlavní soutěže se neprobojovala po porážce v kvalifikačním kole od britské hráčky Katie Boulterové.[10] Hlavní soutěž si poprvé zahrála o měsíc později na zářijovém Coupe Banque Nationale 2018 v Québecu, kde získala divoké karty do dvouhry i čtyřhry. V singlové soutěži na úvod porazila krajanku Gabrielu Dabrowskou, čímž vyhrála premiérový zápas na túře WTA. Ve druhém kole ji zastavila Britka Heather Watsonová.[11] V prvním kole deblu prohrála po boku Sharon Fichmanové s pozdějšími americkými vítězkami Asií Muhammadovou a Marií Sanchezovou.[4] Hráčku Top 10 premiérově přehrála v kvalifikaci Billie Jean King Cupu 2021 proti Švýcarsku, v níž zdolala světovou pětku Belindu Bencicovou.

První singlový titul na okruhu WTA Tour získala na březnovém Monterrey Open 2021, když v jeho průběhu neztratila žádný set. Ve finále zdolala švýcarskou kvalifikantku Viktoriji Golubicovou. V 18 letech byla nejmladší členkou celého startovního pole. Bodový zisk pro ni znamenal posun na nové žebříčkové maximum, 72. příčku.[12]

Na cestě do finále US Open 2021 porazila tři členky elitní světové pětky, což se jí v otevřené éře newyorského majoru podařilo jako třetí tenistce. Ve třetím kole vyřadila třetí ženu klasifikace a obhájkyni titulu Naomi Ósakaovou. První brejkbolovou příležitost měla až v závěru druhé sady za stavu her 5–6, kdy Japonka podávala na vítězství.[13] Den po 19. narozeninách porazila ve čtvrtfinále ukrajinskou světovou pětku Elinu Svitolinovou a v semifinále druhou ženu klasifikace Arynu Sabalenkovou z Běloruska. Stala se tak první grandslamovou finalistkou narozenou v roce 2002 či později.[14][15] V této charakteristice ji následovala finálová přemožitelka, 18letá britská kvalifikantka Emma Raducanuová, které podlehla ve dvou setech. Bodový zisk ji po skončení poprvé posunul do první světové třicítky.[16][17]

Na Washington Open 2023

V 19 letech obhájila trofej na Monterrey Open 2022. Do finále postoupila přes Brazilku Beatriz Haddad Maiovou. V závěrečném utkání přehrála Kolumbijku Camilu Osoriovou po třísetovém boji za 2:52 hodiny. V prvním vzájemném duelu odvrátila pět mečbolů a rozhodla až ziskem tiebreaku závěrečné sady.[18] Třetí kariérní titul si odvezla z říjnového Hong Kong Tennis Open 2023, kde startovala jako šedesátá hráčka žebříčku. Před třetí sadou úvodního kola jí skrečovala nejvýše nasazená Viktoria Azarenková. Po semifinálové výhře nad Annou Blinkovovou svedla třísetové finále s Kateřinou Siniakovou. Češku porazila i ve druhém vzájemném duelu, jímž navázala na výhru z French Open 2022. Po skončení se vrátila do první světové padesátky.[19] O týden později ji Siniaková čerstvou porážku oplatila v semifinále nančchangského Jiangxi Open 2023.[20]

Na finálovém turnaji Billie Jean King Cupu 2023 dovedla Kanadu k historicky prvnímu titulu v soutěži. Z pozice jedničky týmu vyhrála v ročníku všechna utkání, šest dvouher a dvě čtyřhry. V základní skupině finále porazila Saru Sorribesovou Tormovou ze Španělska i Magdu Linetteovou z Polska. Do světového semifinále proti Česku nastoupila pod tlakem, po úvodní prohře kanadské dvojky. Duel se světovou sedmičkou Markétou Vondroušovou však zvládla po třísetovém průběhu. Po boku Dabrowské pak vyhrály i rozhodující čtyřhru nad grandslamovými šampionkami Krejčíkovou a Siniakovou. Ve finále korunovala celkové vítězství, když získala druhý rozhodující bod proti Itálii výhrou nad Jasmine Paoliniovou. Kanada tak vybojovala první titul a stala se třináctou vítěznou zemí v soutěži.[21][22]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2021 US Open tvrdý Spojené království Emma Raducanuová 4–6, 3–6

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2023 French Open antuka USA Taylor Townsendová Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Čína Wang Sin-jü		 6–1, 6–7(5–7), 1–6

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D; 0–1 Č)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–2 Č)
Premier / WTA 500 (0–1 D)
International / WTA 250 (3–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 6 (3–3)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 29. února 2020 Acapulco, Mexiko International tvrdý Spojené království Heather Watsonová 4–6, 7–6(10–8), 1–6
Vítězka 1. 21. března 2021 Monterrey, Mexiko WTA 250 tvrdý Švýcarsko Viktorija Golubicová 6–1, 6–4
Finalistka 2. 11. září 2021 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý Spojené království Emma Raducanuová 4–6, 3–6
Vítězka 2. 6. března 2022 Monterrey, Mexiko (2) WTA 250 tvrdý Kolumbie Camila Osoriová 6–7(5–7), 6–4, 7–6(7–3)
Vítězka 3. 15. října 2023 Hongkong, Čína WTA 250 tvrdý Česko Kateřina Siniaková 3–6, 6–4, 6–4
Finalistka 3. 29. června 2024 Eastbourne, Spojené království WTA 500 tráva   Darja Kasatkinová 3–6, 4–6

Čtyřhra: 4 (0–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch kategorie spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. leden 2023 Auckland, Nový Zéland WTA 250 tvrdý USA Bethanie Mattek-Sandsová Japonsko Miju Katová
Indonésie Aldila Sutjiadiová 		6–1, 5–7, [4–10]
Finalistka 2. 2. dubna 2023 Miami, Spojené státy WTA 1000 tvrdý USA Taylor Townsendová USA Coco Gauffová
USA Jessica Pegulaová 		6–7(6–8), 2–6
Finalistka 3. 11. června 2023 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka USA Taylor Townsendová Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Čína Wang Sin-jü 		6–1, 6–7(5–7), 1–6
Finalistka 4. 19. srpna 2024 Cincinnati, Spojené státy WTA 1000 tvrdý Kazachstán Julia Putincevová USA Asia Muhammadová
Nový Zéland Erin Routliffeová 		6–3, 1–6, [4–10]

Finále na juniorce Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2019 Australian Open tvrdý Dánsko Clara Tausonová 4–6, 3–6
Vítězka 2019 French Open antuka USA Emma Navarrová 6–3, 6–2

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre
Vítězka 1. Billie Jean King Cup 2023
12. listopadu 2023
Sevilla, Španělsko
tvrdý (hala), Estadio La Cartuja 		Rebecca Marinová
Eugenie Bouchardová
Marina Stakusicová
Gabriela Dabrowská 		Itálie Itálie 2–0
Jasmine Paoliniová
Martina Trevisanová
Elisabetta Cocciarettová
Lucia Bronzettiová
Lucrezia Stefaniniová

Vítězství nad hráčkami Top 10

[editovat | editovat zdroj]
Přehled
Sezóna 2020 2021 2022 2023 Celkem
Vítězství 1 2 0 1 4
Vítězství
Č. hráčka top 10 WTA turnaj povrch fáze skóre LF
Sezóna 2020
1. Švýcarsko Belinda Bencicová 5. Fed Cup, Biel, Švýcarsko tvrdý (h) kvalifikační kolo 6–2, 7–6(7-3) 18.
Sezóna 2021
2. Japonsko Naomi Ósakaová 3. US Open, New York, Spojené státy tvrdý 3. kolo 5–7, 7–6(7–2), 6–4 73.
3. Ukrajina Elina Svitolinová 5. US Open, New York, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 6–3, 3–6, 7–6(7–5) 73.
4. Bělorusko Aryna Sabalenková 2. US Open, New York, Spojené státy tvrdý semifinále 7–6(7–3), 4–6, 6–4 73.
Sezóna 2023
5. Česko Markéta Vondroušová 7. Billie Jean King Cup, Sevilla, Španělsko tvrdý (h) semifinále 6–2, 2–6, 6–3 35.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leylah Annie Fernandez na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c HICKEY, Pat. Laval's Fernandez hopes to build on French Open success at Wimbledon [online]. Montreal Gazette, 2018-06-28 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b TEBBUTT, Tom. Tebbutt: Mixing it up in Paris [online]. Tennis Canada, 2018-06-06 [cit. 2019-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-20. (anglicky) 
  3. ↑ a b Leylah Fernandezová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231101a1. listopadu 2023
  4. ↑ a b Leylah Fernandezová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20231101a1. listopadu 2023
  5. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Soutěže juniorů na Australian Open vyhráli poprvé Dánka a Ital [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-26 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Top seed Tauson takes junior glory in Melbourne [online]. 26-01-2019 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Agence QMI. Fed Cup: les débuts de Leylah Annie Fernandez [online]. Le Journal de Montréal, 2019-04-19 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. ↑ Leylah Fernandezová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230508a8. května 2023
  9. ↑ a b 16 year old Filipino tennis player last Canadian standing at the Australian Open [online]. FILIPINOSINCANADA.COM [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ 15-Year-Old Leylah Annie Fernandez Impresses Against Katie Boulter in WTA Rogers Cup Qualifying [online]. Last Word onTennis, 2018-08-05 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Heather Watson beats teenager Annie Leylah Fernandez to reach Quebec quarters [online]. Eurosport. Dostupné online. 
  12. ↑ Fernandez sweeps past Golubic to win Monterrey for first WTA title [online]. WTA Tennis, 2021-03-22 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Další šok na US Open! Ósakaová předvedla kolaps, nedopodávala zápas s Fernandezovou a titul neobhájí!. TenisPortal.cz [online]. 2021-09-04 [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Fernandezová vyhrála bitvu i se Sabalenkovou a zahraje si na US Open o titul!. TenisPortal.cz [online]. 2021-09-10 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Fearless Fernandez battles past Sabalenka into first Grand Slam final at US Open [online]. WTA Tennis, 2021-09-10 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Raducanu triumphs over Fernandez in all-teen final to win 2021 US Open title [online]. WTA Tennis, 2021-09-11 [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Z kvalifikace až pro grandslamový titul! 18letá Raducanuová na US Open v souboji senzačních finalistek porazila Fernandezovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-09-11 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ Fernandez saves five championship points vs. Osorio to defend Monterrey title. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-07 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Fernandez beats Siniakova to win Hong Kong, first title of season. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-15 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Jiangxi Open: Siniakova avenges Fernandez loss. Tennis Majors [online]. 2023-10-21 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Kanaďanky slaví historický triumf v BJK Cupu. Hrdinkami jsou Stakusicová a Fernandezová. TenisPortal.cz [online]. 2023-11-12 [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. 
  22. ↑ MCLEAN, Ross. Canada 2-0 Italy: Canada crowned 2023 World Champions. Billie Jean King Cup [online]. Billie Jean King Cup, 2023-11-12 [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Leylah_Fernandezová&oldid=24197641“