Přeskočit na obsah

Chlorid berylnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z BeCl2)
Chlorid berylnatý
Kuličkovo–tyčinkový model části krystalické struktury
Kuličkovo–tyčinkový model části krystalické struktury
Obecné
Systematický názevChlorid berylnatý
Anglický názevBeryllium chloride
Beryllium(I) chloride
Německý názevBerylliumchlorid
Sumární vzorecBeCl2
VzhledBezbarvá, bílá nebo žlutá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS7787-47-5
PubChem24588
SMILES[Be+2].[Cl-].[Cl-]
InChIInChI=1S/Be.2ClH/h;2*1H/q+2;;/p-2
Číslo RTECSDS2625000
Vlastnosti
Molární hmotnost79,918 2 g/mol
Teplota tání399 °C, 672 K, 750 °F
Teplota varu482 °C, 755 K, 900 °F
Hustota1,899 g/cm3
1,835 g/cm3 (dihydrát)
1,712 g/cm3 (pevná látka)
Rozpustnost ve vodě15,1 g/100 ml (20 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		Rozpustný v alkoholu a etheru
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech		Rozpustný v pyridinu
Struktura
Tvar molekulypolymerní
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−490,4 kJ/mol
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid berylnatý je anorganická sloučenina se vzorcem BeCl2. Jedná se o bezbarvou až bílou či žlutou krystalickou a hygroskopickou látku dobře rozpustnou v mnoha polárních rozpouštědlech.
Jeho vlastnosti jsou téměř stejné jako u chloridu hlinitého.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

BeCl2 se připravuje slučováním kovového beryllia s chlorem při vysoké teplotě[2]

Be + Cl2 → BeCl2.

Také je možné jej připravit redukcí oxidu berylnatého uhlíkem při vysoké teplotě za přítomnosti chloru[3] nebo

Struktura

[editovat | editovat zdroj]

Struktura BeCl2 Pevný BeCl2 je jednorozměrný polymer sestávající z tetraedrických struktur.[4]
Liší se tím od BeF2, který je trojrozměrným polymerem se strukturou podobnou struktuře křemenu.

Podobné sloučeniny

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beryllium chloride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Beryllium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Irving R. Tannenbaum "Beryllium Chloride" Inorganic Syntheses, 1957, vol. 5, p.22. DOI:10.1002/9780470132364.ch7
  3. ↑ Cotton, F.A.; Wilkinson, G. (1980) Advanced Inorganic Chemistry John Wiley and Sons, Inc: New York, ISBN 0-471-02775-8.
  4. ↑ Wells, A.F. (1984) Structural Inorganic Chemistry, Oxford: Clarendon Press. ISBN 0-19-855370-6.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Chloridy s prvkem v oxidačním čísle II.
Chlorid americnatý (AmCl2) • Chlorid barnatý (BaCl2) • Chlorid berylnatý (BeCl2) • Chlorid vápenatý (CaCl2) • Chlorid kademnatý (CdCl2) • Chlorid kalifornatý (CfCl2) • Chlorid kobaltnatý (CoCl2) • Chlorid chromnatý (CrCl2) • Chlorid měďnatý (CuCl2) • Chlorid dysprosnatý (DyCl2) • Chlorid einsteinatý (EsCl2) • Chlorid europnatý (EuCl2) • Chlorid železnatý (FeCl2) • Chlorid fermnatý (FmCl2) • Chlorid gallnatý (GaCl2) • Chlorid germanatý (GeCl2) • Chlorid rtuťnatý (HgCl2) • Chlorid indnatý (InCl2) • Chlorid iridnatý (IrCl2) • Chlorid mendelevnatý (MdCl2) • Chlorid hořečnatý (MgCl2) • Chlorid manganatý (MnCl2) • Chlorid molybdenatý (Mo6Cl12) • Chlorid neodymnatý (NdCl2) • Chlorid nikelnatý (NiCl2) • Chlorid nobelnatý (NoCl2) • Chlorid osminatý (OsCl2) • Chlorid olovnatý (PbCl2) • Chlorid palladnatý (PdCl2) • Chlorid polonatý (PoCl2) • Chlorid platnatý (PtCl2) • Chlorid radnatý (RaCl2) • Chlorid ruthenatý (RuCl2) • Chlorid sirnatý (SCl2) • Chlorid selenatý (SeCl2) • Chlorid samarnatý (SmCl2) • Chlorid cínatý (SnCl2) • Chlorid strontnatý (SrCl2) • Chlorid tellurnatý (TeCl2) • Chlorid thornatý (ThCl2) • Chlorid titanatý (TiCl2) • Chlorid thulnatý (TmCl2) • Chlorid vanadnatý (VCl2) • Chlorid wolframnatý (WCl2) • Chlorid xenonatý (XeCl2) • Chlorid ytterbnatý (YbCl2) • Chlorid zinečnatý (ZnCl2)
Anorganické soli berylnaté
Halogenidy a pseudohalogenidy
Soli kyslíkatých kyselin

(neuvedeny soli
se záměnou kyslíku za jiný prvek,

složené a „zásadité“)
Fluornan berylnatý (Be(OF)2) • Chloristan berylnatý (Be(ClO4)2) • Dijodistan triberylnatý (Be3I2O10) • Siřičitan berylnatý (BeSO3) • Síran berylnatý (BeSO4) • Seleničitan berylnatý (BeSeO3) • Selenan berylnatý (BeSeO4) • Telluričitan berylnatý (BeTeO3) • Dusičnan berylnatý (Be(NO3)2) • Dihydrogenfosfornan berylnatý (Be(H2PO2)2) • Hydrogenfosforitan berylnatý (BeHPO3) • Metafosforečnan berylnatý (Be(PO3)2) • Fosforečnan berylnatý (Be3(PO4)2) • Hydrogenfosforečnan berylnatý (BeHPO4) • Difosforečnan berylnatý (Be2P2O7) • Arseničnan berylnatý (Be3(AsO4)2) • Antimoničnan berylnatý (Be(SbO3)2) • Uhličitan berylnatý (BeCO3) • Šťavelan berylnatý (Be(CO2)2) • Křemičitan berylnatý (Be2SiO4, Fenakit) • Metakřemičitan berylnatý (BeSiO3) • Bornatan berylnatý (BeBO2) • Dioxidoboran berylnatý (BeHBO2) • Hlinitan berylnatý (Be(AlO2)2) • Železitan berylnatý (Be(FeO2)2) • Chromitan berylnatý (Be(CrO2)2) • Chroman berylnatý (BeCrO4) • Molybdenan berylnatý (BeMoO4) • Metavanadičnan berylnatý (Be(VO3)2)
Soli tvořené záměnou vodíku
ze sloučenin typu prvekx – vodíky
Jiné
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chlorid_berylnatý&oldid=20327287“