Chlorid tellurnatý
| chlorid tellurnatý | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid tellurnatý |
| Anglický název | Tellurium dichloride |
| Německý název | Tellurdichlorid |
| Sumární vzorec | TeCl2 |
| Vzhled | černá pevná látka[1] |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10025-71-5 |
| PubChem | 3341691 |
| SMILES | Cl[Te]Cl |
| InChI | InChI=1S/Cl2Te/c1-3-2
Key: VXLPBEHPTWIBJR-UHFFFAOYSA-N |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 198,5 g/mol |
| Teplota tání | 208 °C[1] |
| Teplota varu | 328 °C[1] |
| Hustota | 6,9 g/cm3[1] |
| Rozpustnost ve vodě | reaguje[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid tellurnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem TeCl2.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Chlorid tellurnatý lze připravit reakcí telluru s dichlordifluormethanem:[2][3][4]
- 2 CF2Cl2 + Te → CF2ClCF2Cl + TeCl2
Lze jej také připravit synproporcionací chloridu telluričitého s tellurem:[5]
- TeCl4 + Te → 2 TeCl2
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Chlorid tellurnatý je černá amorfní pevná látka, která se rozkládá ve vodě. Taje za vzniku černé kapaliny a odpařuje se za vzniku fialové páry.[1][6] Plyn se skládá z monomerních molekul TeCl2 s délkou vazby Te–Cl 2,329 Å a úhlem vazby Cl–Te–Cl 97,0°.[1]
Reaktivita
[editovat | editovat zdroj]Chlorid tellurnatý reaguje s roztokem chloridu barnatého za vzniku telluričitanu barnatého:[7]
- BaCl2 + 2 TeCl2 + 3 H2O → Te + BaTeO3·3H2O + 6 HCl
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tellurium dichloride na anglické Wikipedii a Tellurdichlorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g PERRY, Dale L. Handbook of Inorganic Compounds. [s.l.]: CRC Press 584 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4398-1462-8. (anglicky)
- ↑ AYNSLEY, E. E. 598. The preparation and properties of tellurium dichloride. Journal of the Chemical Society (Resumed). 1953, s. 3016. Dostupné online [cit. 2024-09-22]. ISSN 0368-1769. DOI 10.1039/jr9530003016. (anglicky)
- ↑ GMELIN, Leopold. Tellurium. 8. vyd. Berlín: Springer-Verlag, 1976. Dostupné online. OCLC 77834357 (anglicky, německy)
- ↑ HANTKE, Gerhart. Verbindungen mit Fluor und Chlor. [s.l.]: Springer Berlin Heidelberg 178 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-93352-6. (německy)
- ↑ HAALAND, Arne. Molecules and Models: The molecular structures of main group element compounds. [s.l.]: OUP Oxford 331 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-152860-6. Kapitola 17: Structure and bonding in simple compounds of the Group 16 elements, s. 257. (anglicky)
- ↑ FERNHOLT, Liv; HAALAND, Arne; VOLDEN, Hans V. The molecular structure of tellurium dichloride, TeCl2, determined by gas electron diffraction. Journal of Molecular Structure. 1985-04, roč. 128, čís. 1-3, s. 29–31. Dostupné online [cit. 2024-09-22]. DOI 10.1016/0022-2860(85)85037-7. (anglicky)
- ↑ ROPP, Richard C. Encyclopedia of the Alkaline Earth Compounds. [s.l.]: Newnes 1201 s. Dostupné online. ISBN 978-0-444-59553-9. S. 193. (anglicky)