Chlorid osminatý
| chlorid osminatý | |
|---|---|
| Systematický název | Chlorid osminatý |
| Anglický název | Osmium(II) chloride |
| Německý název | Osmium(II)-chlorid |
| Sumární vzorec | OsCl2 |
| Vzhled | tmavě hnědá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13444-92-3 |
| PubChem | 429382 |
| SMILES | Cl[Os]Cl |
| InChI | InChI=1S/2ClH.Os/h2*1H;/q;;+2/p-2
Key: OAGAGESCFZXSJR-UHFFFAOYSA-L |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 261,14 g/mol |
| Teplota tání | 450 °C (842 °F; 723 K) |
| Hustota | 4,38 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | Skoro nerozpustné |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid osminatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem OsCl2.[1] Je to jediný halogenid s osmiem v oxidačním čísle +2.[2]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Chlorid osminatý lze připravit disproporcionací chloridu osmitého při teplotě 500 °C ve vakuu:[2]
- 2 OsCl3 → OsCl4 + OsCl2
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Chlorid osminatý je hygroskopická tmavě hnědá pevná látka.[3] Je nerozpustný ve vodě, ale je rozpustný v ethanolu a etheru.[4] Chlorid osminatý nereaguje s kyselinou chlorovodíkovou ani sírovou. Reaguje s oxidem uhelnatým při teplotě 220 °C:
- OsCl2 + 3 CO → Os(CO)3Cl2
Využití
[editovat | editovat zdroj]Chlorid osminatý může být využit ke katalytické výrobě trialkylaminů.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Osmium(II) chloride na anglické Wikipedii.
- ↑ SATYA, Prakash. Advanced Chemistry of Rare Elements. [s.l.]: S. Chand Publishing 720 s. Dostupné online. ISBN 978-81-219-4254-6. S. 613. (anglicky)
- ↑ a b SINGH, G. Chemistry Of Lanthanides And Actinides. [s.l.]: Discovery Publishing House 332 s. Dostupné online. ISBN 978-81-8356-241-6. S. 307. (anglicky)
- ↑ LEDDICOTTE, G. W. The Radiochemistry of Osmium. [s.l.]: Subcommittee on Radiochemistry, National Academy of Sciences-National Research Council; available from the Office of Technical Services, Department of Commerce 32 s. Dostupné online. S. 5. (anglicky)
- ↑ COMEY, Arthur Messinger. A Dictionary of chemical solubilities. [s.l.]: Macmillan and Company 542 s. Dostupné online. S. 275. (anglicky)
- ↑ MACINTYRE, Jane E. Dictionary of Inorganic Compounds, Supplement 4. [s.l.]: CRC Press 566 s. Dostupné online. ISBN 978-0-412-75020-5. S. 194. (anglicky)