Přeskočit na obsah

Chlorid neodymnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
chlorid neodymnatý
      Nd2+ 0       Cl−
      Nd2+ 0       Cl
Obecné
Systematický názevChlorid neodymnatý
Anglický názevNeodymium(II) chloride
Německý názevNeodym(II)-chlorid
Sumární vzorecNdCl2
Vzhledčerná pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS25469-93-6
PubChem57376283
SMILES[Cl-].[Cl-].[Nd]
InChIInChI=1S/2ClH.Nd/h2*1H;/p-2
Key: YATFJWWYFCCTHZ-UHFFFAOYSA-L
Vlastnosti
Molární hmotnost215,15 g/mol
Teplota tání840 °C (rozkládá se)
Struktura
Krystalová strukturaOrthorombická
Hrana krystalové mřížkya = 9,085 Å, b = 7,615 Å, c = 4,556 Å
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid neodymnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NdCl2.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Chlorid neodymnatý lze připravit redukcí chloridu neodymitého naftalenidem lithným nebo chloridem lithným v tetrahydrofuranu.[1]

Redukcí chloridu neodymitého kovovým neodymem vzniká při teplotě mezi 702 a 840 °C také chlorid neodymnatý:[2]

2 NdCl3 + Nd → 3 NdCl2

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Chlorid neodymnatý je černá pevná látka, která se ve formě prášku jeví jako tmavě zelená. Je silně hygroskopický a lze ho skladovat a manipulovat s ním pouze pod vysušeným inertním plynem nebo ve vysokém vakuu. Na vzduchu nebo při styku s vodou se pohlcováním vlhkosti přeměňuje na hydráty, které jsou však nestabilní a rozkládají se za vývoje vodíku a vzniku chloridů-oxidů nebo hydroxidu neodymitého.[3] Chlorid neodymnatý krystalizuje v ortorombické soustavě, typu chloridu olovnatého (cotunnitu), s prostorovou grupou Pnma (číslo 62) a parametry mřížky a = 9,085 Å, b = 7,615 Å, c = 4,556 Å a Z = 4.[4][5]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Neodymium(II) chloride na anglické Wikipedii a Neodym(II)-chlorid na německé Wikipedii.

  1. ROSSMANITH, K. Herstellung von Neodym(II)-chlorid in Lösung. Monatshefte für Chemie - Chemical Monthly. 1979-07, roč. 110, čís. 4, s. 1019–1023. Dostupné online [cit. 2024-08-06]. ISSN 0026-9247. DOI 10.1007/BF00906697. (německy) 
  2. MEYER, G.; MORSS, Lester R. Synthesis of Lanthanide and Actinide Compounds. [s.l.]: Springer Science & Business Media 394 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7923-1018-1. S. 161. (anglicky) 
  3. Advances in Inorganic Chemistry and Radiochemistry. [s.l.]: Academic Press 383 s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-057869-9. S. 18. (anglicky) 
  4. BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 1081. (německy) 
  5. FERGUSON, G.; TROTTER, J. Structure Reports for 1985, Volume 52A: Section I Metal Section II Inorganic Compounds. [s.l.]: Springer Science & Business Media 390 s. Dostupné online. ISBN 978-90-277-2385-7. S. 130. (anglicky)