Přeskočit na obsah

Toro Rosso STR1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Toro Rosso STR1
Scott Speed řídící vůz STR1 během Grand Prix Kanady 2006.
Scott Speed řídící vůz STR1 během Grand Prix Kanady 2006.
KategorieFormule 1
KonstruktérToro Rosso
DesignérMark Smith (Technický ředitel)
Rob Taylor (Hlavní konstruktér)
Ben Agathangelou (Vedoucí aerodynamiky)
PředchůdceMinardi PS05
NástupceToro Rosso STR2
Technická specifikace
ŠasiMonokok z uhlíkových vláken
ZavěšeníOdlévané titanové sloupky, táhla, horní a spodní příčná ramena z uhlíkových vláken
MotorCosworth TJ2006 3,0 L V10 (90°)
PřevodovkaSedmistupňová podélně montovaná sekvenční převodovka Red Bull s hydraulickým řazením a ovládáním spojky
Hmotnost605 kg
PalivoBP[1]
PneumatikyMichelin
Závodní historie
TýmScuderia Toro Rosso
Jezdci20 Itálie Vitantonio Liuzzi
21 Spojené státy americké Scott Speed
První startGrand Prix Bahrajnu 2006
Poslední startGrand Prix Brazílie 2006
Závody18
Vítězství0
Pódia0
Pole position0
Nej. kolo0
Tituly0

Scuderia Toro Rosso STR1 byl vůz, se kterým tým Scuderia Toro Rosso závodil v sezóně 2006 ve Formuli 1. Prvním jezdcem byl Vitantonio Liuzzi, který v sezóně 2005 odjel čtyři Velké ceny za sesterský tým Red Bull Racing. Druhým jezdcem byl debutant Scott Speed, který byl prvním americkým jezdcem od sezóny 1993, kdy v F1 závodil Michael Andretti. Vůz STR1 byl prvním vozem týmu z Faenzy, který od dob Minardi PS02 používal pneumatiky Michelin. STR1 byl také prvním vozem ve Formuli 1, který měl povinnou konfiguraci sedmistupňové převodovky. Zároveň byl také posledním vozem Formule 1, který používal konfiguraci motoru 3,0 l V10 (dříve používaný v letech 1995 až 2005), ale s omezovačem na 16 700 otáček za minutu.[2]

Rok 2006 znamenal nový začátek, protože Red Bull koupil tým Minardi, který závodil v F1 dvacet let, a přejmenoval jej pomocí italského překladu názvu své značky. Nový tým zdědil pouze technický tým Minardi a jeho továrnu ve Faenze, protože bývalý vlastník Paul Stoddart si ponechal další majetky Minardi v Ledbury. Dohoda, která umožnila týmu provozovat omezené motory V10 namísto V8, byla navzdory novému vlastnictví také zachována.

To umožnilo Toru Rossu použít téměř identickou verzi předchozího Red Bullu RB1 se stejnými motory Cosworth, pouze s omezeným výkonem podle nařízení FIA a také bez jakékoli tovární podpory ze strany Cosworthu. Jak sdílení podvozku, tak použití motoru V10 zůstávaly kontroverzními tématy po celou sezónu, protože dohoda o motoru byla navržena tak, aby pomohla chudému týmu Minardi, nikoli mnohem bohatší společnosti Red Bull. To se však s postupem sezóny vytrácelo, protože obavy z potenciální výkonnostní výhody vozu se ukázaly jako neopodstatněné.

To bylo z velké části způsobeno rok starým šasi, nedostatečným vývojem motoru a malým testováním pneumatik, které tým odebíral. Nicméně, tým byl více konkurenceschopný než jeho soupeři Midland a Super Aguri. Liuzzi získal jediný bod týmu při závodě v Indianapolis.

Liuzzi byl obecně rychlejším z jezdců, i když Speed se s přibývajícími zkušenostmi zlepšoval. Navzdory tomu, že se oba kvůli svým malým zkušenostem zapletli do několika nehod a udělali několik chyb, sklidili oba jezdci za své výkony pochvalu od majitele části týmu Gerharda Bergera.[3]

Tým nakonec skončil devátý v poháru konstruktérů s jedním bodem.

Sponzoři a zbarvení

[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání s barvou svého mateřského týmu měl STR1 tmavší odstín modré se zlatou špičkou. Vůz měl na krytu motoru výraznou malbu zuřícího býka, kterou navrhl rakouský sochař Jos Pirkner a ručně nastříkal Knud Tiroch před každou Grand Prix.[4]

Jediná loga sponzorů přítomná na šasi vozu STR1 byla od mateřské společnosti Red Bull a dodavatelů Michelin a Cosworth.

Vůz STR1 se stále aktivně používá v sérii BOSS GP. Jeho jezdcem je Ingo Gerstl, který závodí za tým Top Speed a v letech 2016 až 2020 a 2022 vyhrál titul Open Class.

Kompletní výsledky ve Formuli 1

[editovat | editovat zdroj]
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá
Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy
Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu
Rok Tým Motor Pneumatiky Jezdci 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Body Umístění
2006 Scuderia Toro Rosso Cosworth V10 M BAH MAL AUS SAN EUR ESP MON GBR CAN USA FRA GER HUN TUR ITA CHN JPN BRA 1 9. místo
Itálie Vitantonio Liuzzi 11 11 Ret 14 Ret 15 10 13 13 8 13 10 Ret Ret 14 10 14 13
USA Scott Speed 13 Ret 9 15 11 Ret 13 Ret 10 Ret 10 12 11 13 13 14 18 11

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Toro Rosso STR1 na anglické Wikipedii.

  1. Scuderia Toro Rosso STR1 Cosworth Specifications.. www.f1technical.net. F1Technical.net, 2006-07-31. Dostupné online [cit. 2006-07-31]. 
  2. Formula 1 Past Car STR1 | SCUDERIA ALPHATAURI [online]. Dostupné online. 
  3. Berger happy with 'rookies'.. www.crash.net. Crash.net, 2006-05-31. Dostupné online [cit. 2006-12-31]. 
  4. BELLINGHAM, Tom. Art attack: Painting the Toro Rosso Bull [online]. 2011-02-01 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]