Přeskočit na obsah

Pneumatika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o součásti kol dopravních prostředků. O technickém oboru pojednává článek Pneumatika (obor).
obrázek pneumatiky

Pneumatika, plášť neboli obruč je vzduchem plněná pružná součást kol dopravních prostředků. Má obvykle tvar toroidu a je nasazena na vnějším obvodu ráfku. Zajišťuje přenos sil mezi koly a vozovkou a působí také jako primární odpružení. Uvnitř pneumatiky bývá vzdušnice (lidově nazývaná duše), ale často se používají i bezdušové pneumatiky. U cyklistické pneumatiky se vnější díl nazývá plášť či galuska. Nejběžnějším materiálem pro výrobu pneumatik je vulkanizovaná pryž (plnivem jsou saze, dávající typickou barvu) na kostře z textilních a ocelových kordů. Podle provedení kostry se pneumatiky dělí na diagonální a dnes nejpoužívanější radiální. Objevují se také bezvzduchové pneumatiky, a nedávno je začala testovat společnost Tesla ve spolupráci s Michelin. [1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Patent na moderní vzduchem plněnou pneumatiku získal John Boyd Dunlop v roce 1888. Vynalezl ji o rok dříve, když ji vyrobil ze zahradní hadice, aby zlepšil jízdní vlastnosti tříkolky svého syna. Nebyl ale první. Už v roce 1845 získal podobný patent Robert William Thomson. Vzhledem k tomu, že v té době nebyla vhodná vozidla, pro něž by se pneumatika hodila, vynález zapadl. V době, kdy Dunlop pneumatiku vynalezl znovu, byla již ve velkém vyráběna jízdní kola, u nichž se vynález uplatnil.

Letní a zimní pneumatiky

[editovat | editovat zdroj]

K nejzákladnějšímu členění druhů pneumatik patří rozdělení na zimní a letní pneumatiky.

Zimní pneumatiky jsou typem, který funguje nejefektivněji jen v zimě.[2] Jsou vhodnější v zimním počasí, protože při teplotách pod 7 °C letní pneumatiky začínají tuhnout a mají zhoršené vlastnosti, zvláště takové jako je brzdná dráha na sněhu a ledě.[3] Naproti tomu zimní zůstávají měkké a pružné i za nízkých teplot[4] a jsou přizpůsobeny sněhovým i ledovým podmínkám[2]. Jejich použití je v Česku v období od 1. listopadu do 31. března vyžadováno zákonem, pokud se na silnici nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, popř. lze tento stav vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat. Kromě toho jsou povinné v úsecích označené dopravní značkou Zimní výbava často i v jiném období. Zákon dále ukládá povinnost u zimních pneumatik splňovat minimální hloubku dezénu 4 mm u aut do 3,5 tuny (pro srovnání 1,6 mm u letních pneumatik) a 6 mm u těžších aut. Zimní pneumatiky lze rozeznat prostřednictvím označení za pomoci písmen M a S (M+S, M-S, M/S, M&S, MS), případně ET, ML, MPT, POR. Mimo zmíněných písmen se na nich může vyskytovat symbol hor nebo sněhové vločky, označovaný písmeny 3PMSF. Toto značení, symbolizované piktogramem tří vrcholků hor a sněhové vločky, vychází z evropské normy ECE 117.02 a klade na zimní pneumatiky výrazně vyšší nároky, než na pneumatiky označené jako M+S. Z toho důvodu jsou také např. v Německu pneumatiky s označením M+S nedostatečné a jsou zákonem vyžadovány právě pneumatiky se symbolem hor a vloček. Letní pneumatiky se oproti zimním v teplém počasí tolik nepřehřívají, a následně neopotřebovávají, nekloužou a nezvyšují spotřebu. Rozdílný je i mimo nižší hladiny hluku ve prospěch letních pneumatik také vzorek, který u letních pneumatik má více drážek pro odvod vody. Auto na zimních pneumatikách tak potřebuje na mokru delší brzdnou dráhu k zastavení.[2] Na délce brzdné dráhy se i podepisuje dezén, který podle zákona musí být minimálně 1,6 mm hluboký. Doporučuje se však 3 mm.[5]

Vedle zmíněných dvou hlavních skupin pneumatik existují ještě takzvané celoroční pneumatiky. Ty představují vhodnou levnější volbu pro řidiče, kteří se pohybují převážně po městě, nejezdí příliš a v případě, že nasněží nebo mrzne, mohou nechat auto doma. Tento typ pneumatik je v létě lepší variantou, než používání zimních pneumatik.[2] Důvod je jednoduchý, zimní pneumatiky jsou povětšinou na suchu a mokru o dost horší než pneumatiky letní. Celoroční pneumatika by si proto měla zachovat dobré vlastnosti letních gum, přidat ucházející chování na ledu a sněhu a díky tomu tak představovat velmi solidní kompromis použitelný pro valnou většinu situací.[6]

Rozměry a značení pneumatik pro motorová a jejich přípojná vozidla

[editovat | editovat zdroj]

Následující obrázek popisuje jednotlivá označení používaná výrobcem (číslice označují šířku, profil, průměr a zátěžový index pneumatiky). Standardní rozměry jsou teoretické hodnoty platné pro novou pneumatiku.

"205 / 55 R 16 91 W"
šířka 205 mm / výška 55 % Radial 16" ráfek 91 W
Popis jednotlivých údajů
  • 205 – šířka běhounu, maximální šířka pneumatiky za nominálních podmínek v milimetrech, od bočnice k bočnici (205 mm)
  • 55 – poměr nominální výšky pneu k nominální šířce v procentech, pokud není uvedeno, rozumí se 82 % - tzv. plnoprofilová pneu; zde 55 % z 205 mm = cca 113 mm výšky gumového boku pneumatiky, vzdálenost od ráfku k běhounu.
  • R – typ konstrukce kostry:
  • 16 – nominální průměr příslušného disku v palcích, zároveň vnitřní průměr pneu; zde 16" 2,54 cm = cca 41 cm
  • 91 – index nosnosti (numerický kód „91“ = 615 kg)

Průměr celého kola z příkladového obrázku tedy je 16"2,54 cm + 2× 11,3 cm = cca 63 cm a obvod 198,5 cm. Takto obutý vůz ujede na jednu otáčku kol vzdálenost téměř 2 metrů.

Nosnostní indexy pneumatik
kód kg kód kg kód kg kód kg kód kg
0 45 1 46,2 2 47,5 3 48,7 4 50
5 51,5 6 53 7 54,5 8 56 9 58
10 60 11 61,5 12 63 13 65 14 67
15 69 16 71 17 73 18 75 19 77,5
20 80 21 82,5 22 85 23 87,5 24 90
25 92,5 26 95 27 97,5 28 100 29 103
30 106 31 109 32 112 33 115 34 118
35 121 36 125 37 128 38 132 39 136
40 140 41 145 42 150 43 155 44 160
45 165 46 170 47 175 48 180 49 185
50 190 51 195 52 200 53 206 54 212
55 218 56 224 57 230 58 236 59 243
60 250 61 257 62 265 63 272 64 280
65 290 66 300 67 307 68 315 69 325
70 335 71 345 72 355 73 365 74 375
75 387 76 400 77 412 78 425 79 437
80 455 81 462 82 475 83 487 84 500
85 515 86 530 87 545 88 560 89 580
90 590 91 615 92 620 93 650 94 670
95 690 96 710 97 730 98 750 99 775
100 800 101 825 102 850 103 875 104 900
105 925 106 950 107 975 108 1000 109 1030
110 1060 111 1090 112 1120 113 1150 114 1180
115 1215 116 1250 117 1285 118 1320 119 1360
120 1400 121 1450 122 1500 123 1550 124 1600
125 1650 126 1700 127 1750 128 1800 129 1850
130 1900 131 1950
  • W – index rychlosti (kód „W“ = 270 km/h)
Rychlostní indexy pneumatik
kód mph km/h kód mph km/h
A1 3 5 L 75 120
A2 6 10 M 81 130
A3 9 15 N 87 140
A4 12 20 P 94 150
A5 16 25 Q 100 160
A6 19 30 R 106 170
A7 22 35 S 112 180
A8 25 40 T 118 190
B 31 50 U 124 200
C 37 60 H 130 210
D 40 65 VR přes 130 přes 210
E 43 70 V 149 240
F 50 80 W 168 270
G 56 90 Y 186 300
J 62 100 ZR přes 186 přes 300
K 68 110

Dále jsou na pneumatikách vyznačovány texty označující specifické vlastnosti:

  • dušová/bezdušová:
    • „TUBELESS“ nebo „TL“ – bezdušová
    • „TUBE TYPE“ nebo „TT“ – dušová
  • M+S nebo MUD+SNOW – (bláto+sníh) pneu určená pro zimní provoz
  • RF, XL, C REINFORCED – zesílená kostra pro dodávky
  • DOT 2401 – týden a rok výroby pneumatiky (dvacátý čtvrtý týden roku 2001)
    Pozn. Zkratka DOT znamená Department Of Transportation, tedy ministerstvo dopravy Spojených států, které začalo vyžadovat identifikační kód pneumatiky obsahující datum v tomto formátu.
  • OUTSIDE, INSIDE – vnitřní a venkovní bočnice
  • ROTATION – směr otáčení

Štítkování pneumatik v Evropské unii

[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2012 bylo nařízením Evropské komise č. 1222/2009 zavedeno povinné značení pneumatik, neboli štítkování. Jedná se o hodnocení podílu na spotřebě paliva, přilnavosti na mokré vozovce a vnější hlučnosti pneumatiky. Podle nařízení musí být pneumatiky pro osobní vozy a lehké užitkové vozy (C1, C2) vyrobené po 30. červnu 2012 a uvedené na trh v zemích Evropské unie od listopadu 2012 označeny na veškerých prodejních místech samolepkou nebo štítkem s označením jejich vlastností (avšak nesměly být takto označeny před 30. květnem 2012). Text upřesňuje, že tyto informace budou muset figurovat i na webových stránkách dodavatelů, na brožurách a cenících i fakturách, a to pro každý typ a každou velikost zvlášť.

Toto nařízení rozlišuje třídy pneumatik C1, C2 a C3 podle článku 8 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 661/2009, tedy pneumatiky pro vozidla kategorií M1, N1, O1 a O2 jako C1, pro kategorie M2, M3, N, O3 a O4 s indexem nosnosti do 121 včetně jako C2 a nad 121 jako C3.

Třída palivové účinnosti

[editovat | editovat zdroj]

Štítek „úspory paliva“ označuje navýšení spotřeby paliva v závislosti na valivém odporu pneumatiky. Základem je třída A, která představuje nejnižší koeficient valivého odporu RRC (nejnižší spotřeba paliva), a rozmezí koeficientů stoupá až ke třídě G, která představuje nejvyšší hodnoty koeficientu (nejvyšší spotřeba paliva), přičemž písmeno D je použito pouze u třídy pneumatik C3 a naopak u této není použito písmeno G. Údaj o navýšení spotřeby v následující tabulce je pouze orientační, platí pro ideální model osobního vozu se spotřebou 6,6 l benzínu na 100 km.

Třídy palivové účinnosti
Třída C1 C2 C3 spotřeba
A RRC ≤ 6,5 RRC ≤ 5,5 RRC ≤ 4,0 +0 %
B 6,6 ≤ RRC ≤ 7,7 5,6 ≤ RRC ≤ 6,7 4,1 ≤RRC ≤ 5,0 +1,5 %
C 7,8 ≤ RRC ≤ 9,0 6,8 ≤ RRC ≤ 8,0 5,1 ≤ RRC ≤ 6,0 +3,3 %
D prázdná prázdná 6,1 ≤ RRC ≤ 7,0
E 9,1 ≤ RRC ≤ 10,5 8,1 ≤ RRC ≤ 9,2 7,1 ≤ RRC ≤ 8,0 +5,5 %
F 10,6 ≤ RRC ≤ 12,0 9,3 ≤ RRC ≤ 10,5 RRC ≥ 8,1 +7,7 %
G RRC≥ 12,1 RRC ≥ 10,6 prázdná +10 %

Třída přilnavosti za mokra

[editovat | editovat zdroj]

Štítek přilnavosti za mokra lze chápat jako rozdíl v brzdné dráze na mokré vozovce. Třídy přilnavosti se stanoví pro třídu pneumatik C1 od A do G podle indexu přilnavosti za mokra G, od nejvyššího (nejkratší brzdná dráha) po nejnižší (nejdelší brzdná dráha), přičemž ale D a G není použito. Brzdná dráha se stanovuje pro brzdění z rychlosti 80 km/h.

Třídy přilnavosti za mokra
Třída Index přilnavosti za mokra Brzdná dráha
A 1,55 ≤ G 42 m
B 1,40 ≤ G ≤ 1,54 45 m
C 1,25 ≤ G ≤ 1,39 49 m
D prázdná
E 1,10 ≤ G ≤ 1,24 54 m
F G ≤ 1,09 60 m
G prázdná

Třída a naměřená hodnota vnějšího hluku při odvalování

[editovat | editovat zdroj]

Štítek vnějšího hluku při odvalování uvádí přímo naměřenou hodnotu v decibelech a piktogram vyjadřující vztah této hodnoty k povoleným hodnotám. Tyto jsou stanoveny v části C přílohy II nařízení (ES) č. 661/2009 a závisí na třídě pneumatiky, jejích rozměrech, provedení a kategorii použití. Rozmezí je od 70 dB(A) pro úzké pneumatiky třídy C1A až po 78 dB(A) u pneumatik třídy C3 pro zvláštní užití současně s určením pro jízdu na sněhu.

Piktogram reproduktoru s jednou vlnou značí pneumatiku tišší o 3 a více dB než je požadováno. Piktogram se dvěma vlnami značí pneumatiku splňující normu nebo tišší o méně než 3 dB. Piktogram se třemi vlnami značí pneumatiku hlučnější, než je dovoleno.

Typy dezénů

[editovat | editovat zdroj]

Rozlišujeme několik základních typů dezénů a to symetrický, asymetrický a směrový.

Symetrický
Symetrickou pneumatiku je možno umístit na vozidle na libovolnou pozici.
Asymetrický
Vnitřní strana dezénu se liší od strany vnější a každá má svoji specifickou funkci. Obvykle vnitřní strana zajišťuje odvod vody a přenos záběrových a brzdných sil na vozovku. Strana vnější zajišťuje vedení v přímém směru a stabilitu v zatáčkách. U asymetrických pneumatik nerozlišujeme pravou a levou pneumatiku, pouze má vždy označenou vnější a vnitřní stranu (outside, inside), kterou je třeba při montáži dodržet.
Směrový (šípový)
Každá pneumatika má šipkou označen směr otáčení pro jízdu vpřed.

Dále se můžeme setkat např. s typem asymetrická směrová, která se používá na super sporty.

Dojezdové pneumatiky

[editovat | editovat zdroj]

Speciální konstrukce na dojezdových (tzv. run-flat – doslova „jízda s prázdnou pneumatikou“) pneumatikách, spočívající v zesílené bočnici, umožní s těmito pneumatikami i jízdu s defektem. S takto poškozenou pneumatikou lze jet až do vzdálenosti 80 km a to rychlostí max. 80 km/h. Poškozenou run-flat pneumatiku je třeba vyměnit, její oprava není možná. Lze montovat pouze na vozy s kontrolou tlaku v pneumatikách, protože řidič nemusí poznat defekt. Existuje několik kódů pro označení run-flat pneumatik, podle výrobce:

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ https://www.evmagazin.cz/tesla-testuje-nove-bezvzduchove-pneumatiky-od-michelin
  2. ↑ a b c d ČERVENKA, Jan. Nechali jste na autě zimní pneumatiky? Děláte chybu! - Garáž.cz. Garáž.cz [online]. Seznam.cz, 2020-05-06 [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ DAVIDOVÁ, Jitka. Přišel čas na přezutí pneumatik. Podívejte se, jaký je rozdíl brzdné dráhy. Českobudějovický deník. 2020-11-16. Dostupné online [cit. 2020-12-10]. 
  4. ↑ Na zimní pneu už přezulo 69 % řidičů, loni o pět bodů méně. České Noviny [online]. ČTK, 2020-11-03 [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ VRABEL, Nikola. Jak poznat letní pneumatiky na automobilu. Portál řidiče [online]. 2020-09-02 [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ CHOMÁT, Jiří. Celoroční pneumatiky: vše, co jste chtěli vědět o univerzálním obutí a báli jste se zeptat. [online]. MOTORVIZE.cz, 2020-03-23 [cit. 2023-06-03]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pneumatika&oldid=24497950“