Tomas Tranströmer
Tomas Tranströmer | |
---|---|
Tomas Tranströmer (2008) | |
Rodné jméno | Tomas Gösta Tranströmer |
Narození | 15. dubna 1931 Stockholm, Švédsko |
Úmrtí | 26. března 2015 (ve věku 83 let) Stockholm, Švédsko |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Katarina kyrkogård |
Povolání | jazykovědec, básník, překladatel, psycholog a spisovatel |
Alma mater | Stockholmská univerzita Södra Latin |
Témata | poezie a psychologie |
Významná díla | Baltics For the Living and the Dead The Sorrow Gondola |
Ocenění | Literární cena novin Aftonbladets (1958) Sveriges Radio's Poetry Prize (1973) Kellgren Award (1981) Gerard Bonnier Poetry Award (1984) Cena Aniara (1985) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Monica Bladh |
Děti | Emma Tranströmer Paula Tranströmer |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tomas Tranströmer (výslovnost ˌtʊmːas ˈtɹɑːnstɹœməɹ), též Tomas Gösta Tranströmer, (15. dubna 1931 Stockholm – 26. března 2015 tamtéž) byl švédský básník, spisovatel, překladatel a psycholog. V roce 2011 získal Nobelovu cenu za literaturu. Je považován za nejvlivnějšího švédského básníka současnosti.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině novináře. Když byly Tomasovi tři roky, rodiče se rozvedli. Ve svém rodném městě studoval na latinském gymnáziu, ve studentských časopisech publikoval první básně. V letech 1951–1956 studoval psychologii a náboženství na Stockholmské univerzitě.[2] Po promoci získal místo na Psychotechnickém institutu Stockholmské univerzity. Zde působil do roku 1960, kdy nastoupil jako psycholog v nápravném ústavu pro mladistvé v Linköpingu, kde se věnoval práci s mladými delikventy a drogově závislými.[1] Za dalších šest let ho jako psychologa zaměstnal městský úřad ve Västerås, kam se rok před tím i s rodinou přestěhoval. Zde žil do roku 2000, kdy se přestěhoval do stockholmské čtvrti Södermalm, nedaleko místa, kde se narodil. V roce 1980 začal pracovat na poloviční úvazek v Institutu pro trh práce. Profesi psychologa se věnoval souběžně s literaturou až do roku 1990, kdy jej postihla mozková mrtvice.
Tranströmer hodně cestoval. Zážitky z cest se promítají v jeho básních. Ještě během studií navštívil Turecko, Řecko, Itálii a Jugoslávii, Maroko, Španělsko a Portugalsko. Často jezdil do USA, 1959 byl v Egyptě, v letech 1985 a 2001 navštívil Čínu. Roku 1958 se oženil s Monikou Bladhovou, s níž měl dcery Emmu a Paulu.
Přestože trpěl důsledky svého postižení (ochrnutí pravé ruky a nohy, ztráta schopnosti mluvit (afasie), nepřestal se stýkat se svými čtenáři a nevzdal se aktivního života. V roli jeho mluvčí vystupovala manželka Monika, která jej doprovázela na cestách a při veřejných setkáních. V srpnu 1998 se zúčastnil 18. světového kongresu básníků v Bratislavě. Hlavní město Slovenska navštívil ještě v roce 2000.[3]
Tranströmer a Čechy
[editovat | editovat zdroj]V rámci své cesty po zemích střední Evropy navštívil básník v říjnu 1969 Prahu. O svém pobytu napsal svému příteli, americkému básníkovi Robertu Blyovi, mj. toto: "Spisovatelé, dělníci, členové strany, občané... všichni reagovali stejně. Byli milí, srozumitelní a věděli, že představují 99 % veřejného mínění, ale byli přesvědčeni o tom, že zbylé 1 % připravuje teror, čistky jako za starých časů. Celková atmosféra se zhoršila těsně před mým příjezdem – Husák dal zavřít hranice. Lidi se zoufale snažili udržet si aspoň nějaké kontakty se zbytkem Evropy..."[4] V roce 1976 překládal společně s J. Čechem libreto Janáčkovy opery Káťa Kabanová. Měla premiéru v Královské opeře ve Stockholmu v říjnu toho roku.[5]
V České republice vyšly do roku 2014 pouze ukázky jeho tvorby. Poprvé to byly dvě básně z jeho první sbírky, které otiskla v roce 1971 Revue světové literatury v překladu Milana Richtera. Podruhé v roce 1992 v časopise Světová literatura v překladu Libora Štukavce (roč. XXXVII, č. 4) a pak v roce 1999 v rámci antologie švédské poezie Ostrými paprsky v překladu Milana Richtera a Dagmar Hartlové.[1] Nakladatelství Dauphin vydalo v prosinci 2014 výběr Přijde smrt a vezme ti míry (překlad Milan Richter a Vít Janota). Rok nato vydalo totéž nakladatelství překlad sbírky Smuteční gondola.
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Básně psal Tranströmer od třinácti let. V roce 1954 mu vyšla první básnická sbírka.[2] Ve svém díle rozvíjel tradice modernistického, expresionistického a surrealistického jazyka poezie 20. století.[1] Z jeho básní je zřejmá hudební inspirace (v minulosti hrál na piano a na varhany) a jsou v nich často reflektovány náboženské zkušenosti i úděl člověka ztraceného v současném světě. Básníkův jazyk je úsporný, současně jím však evokuje vizuálně jasné obrazy plné paradoxů, za jejichž nejpříhodnější látku považuje volný verš, který používal od svých prvních sbírek.
V roce 2011 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Již předtím získal několik literárních ocenění, například Petrarkovu cenu v Německu (1981), švédskou Bonnierovu cenu za poezii (1983), Griffinovu cenu v Kanadě, Literární cenu Severské rady (únor 1990), literární cenu Neustadt (1990), Augustovu cenu švédských vydavatelů (1996) nebo Cenu Jána Smreka na Slovensku (1998).[1] Obdržel čestné doktoráty několika univerzit, například v Oklahomě a Stockholmu (obě 1990).
Jeho básnické sbírky byly přeloženy do přibližně padesáti světových jazyků. Na Slovensku vyšel v roce 1996 výběr Básne pre živých a mŕtvych (překlad Milan Richter; Knižná dielňa Timotej) a v roce 2001 vyšly jeho sebrané básně Medzi allegrom a lamentom (překlad Milan Richter; MilaniuM).[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- 17 dikter (17 básní, 1954)
- Hemligheter på vägen (Tajemství na cestě, 1958)
- Den halvfärdiga himlen (Polodokončené nebe, 1962)
- Klanger och spår (Zvuky a stopy, 1966)
- Mörkerseende (Vidění ve tmě, 1970)
- Stigar (Schody, 1973)
- Östersjöar (Baltská moře, 1974)
- Sanningsbarriären (Bariéra pravdy, 1978)
- Det vilda torget (Divoké tržiště, 1983)
- För levande och döda (Pro živé a mrtvé, 1989)
- Minnena ser mig (Vzpomínky mě vidí, 1993, memoáry)
- Sorgegondolen (Smuteční gondola, 1996)
- Den stora gåtan (Veliká hádanka, 2004)
- Galleriet: Reflected in Vecka nr. II (Galerie: Úvahy z Vecka č. II, 2007 – doprovodný text k umělecké knize Modhira Ahmeda)
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Přijde smrt a vezme ti míry, Dauphin, Podlesí 2014, vybral Milan Richter, přeložili Milan Richter a Vít Janota.
- Smuteční gondola, Dauphin, Podlesí 2015, přeložil Jonáš Thál.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Nobelovu cenu za literaturu dostal švédský básník Tranströmer [online]. idnes.cz, 2011-10-06 [cit. 2011-10-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c Nobelovu cenu za literaturu získal Tomas Tranströmer [online]. literarky.cz, 2011-10-06 [cit. 2011-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ TRANSTRÖMER, Tomas. Přijde smrt a vezme ti míry. Podlesí: Nakladatelství Dauphin, 2014/15. 199 s. ISBN 978-80-7272-481-9. Kapitola Richter, Milan, Kalendárium, s. 181–190. (Dále jen Tranströmer 2014/15.) Většina údajů v Životopisu je založena na citovaném Kalendáriu.
- ↑ Transtromer 2014/15, s. 184–185.
- ↑ SÄLLSTRÖM, Ake. Opera på Stockholmsoperan. Stockholm: Norstedt, 1977. ISBN 91-1-773051-1. S. 176.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Espmark, Kjell, Resans formler. En studie i Tomas Tranströmers poesi (Formule cesty. Studie o poezii Tomase Tranströmera), Stockholmská univerzita 1983 (první monografie o básníkovi).
- Schiöler, Niklas, Tolkningar: Tomas Tranströmer, (Interpretace: Tomas Tranströmer), Albert Bonniers, Stockholm 1999, ISBN 978-9100569129.
- Bergsten, Staffan, Tomas Tranströmer: Ett diktarporträtt (Tomas Tranströmer: Portrét básníka), Albert Bonniers, Stockholm 2011, ISBN 978-9100125158.
- Airmail: The Letters of Robert Bly and Tomas Tranströmer (Letecká pošta: Dopisy mezi Robertem Blyem a Tomasem Tranströmerem), Bloodaxe Books Ltd, Eastburn 2013, ISBN 978-1852249953.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tomas Tranströmer
- Osoba Tomas Tranströmer ve Wikicitátech
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tomas Tranströmer na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky básníka (anglicky)
- Profil na Novinky.cz
- Profil v Literárních novinách
- Tomas Tranströmer v Databázi knih
- Profil v slovenském deníku Pravda (slovensky)
- Informace na webu iliteratura
- Tři básně ze sbírky Přijde smrt a vezme ti míry
- Životopis a anglické překlady 2 básní (anglicky)
- Základní údaje a anglické překlady 10 básní (anglicky)
- Švédští básníci
- Švédští překladatelé
- Švédští psychologové
- Nositelé Nobelovy ceny za literaturu
- Švédští nositelé Nobelovy ceny
- Nositelé Literární ceny Severské rady
- Absolventi Stockholmské univerzity
- Držitelé čestných doktorátů Jagellonské univerzity
- Narození v roce 1931
- Narození 15. dubna
- Narození ve Stockholmu
- Úmrtí v roce 2015
- Úmrtí 26. března
- Úmrtí ve Stockholmu
- Zemřelí na cévní mozkovou příhodu