Carl Gustaf Verner von Heidenstam
| Carl Gustaf Verner von Heidenstam | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. července 1859 Olshammar |
| Úmrtí | 20. května 1940 (ve věku 80 let) Övralid |
| Místo pohřbení | Övralid (58°36′26″ s. š., 14°56′35″ v. d.) |
| Povolání | spisovatel, básník a malíř |
| Ocenění | Nobelova cena za literaturu (1916) Velká cena Devíti (1916) čestný doktor Univerzity v Heidelbergu Goetheova medaile za umění a vědu |
| Manžel(ka) | Emilie von Heidenstam (1880–1893) Olga Wiberg Greta Sjöberg |
| Partner(ka) | Kate Bangová Ellen Belfrage |
| Děti | Nils Belfrage |
| Rodiče | Gustaf von Heidenstam[1] a Charlotta Magdalena von Rütterskjöld[1] |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Carl Gustaf Verner von Heidenstam (6. července 1859, Olshammar, Örebro – 20. května 1940, Övralid, Östergötland) byl švédský prozaik a básník, člen Švédské akademie, ústřední postava švédského novoromantismu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1916[2].
Život
[editovat | editovat zdroj]Heidenstam se narodil jako syn důstojníka a potomek staré šlechtické rodiny . Studoval na malířské akademii ve Stockholmu, ale kvůli tuberkulóze musel studium ukončit. Podnikl pak dvě dlouhé zdravotní a vzdělávací cesty do jižní Evropy a na Blízký východ, v Římě a v Paříži studoval malířství, dlouho žil v cizině, zejména ve Švýcarsku, kde se seznámil s Augustem Strindbergem (jejich korespondence ukazuje na oboustranně hluboký vliv). V literárním vývoji Švédska byl vůdčí osobností nastupující nové generace básníků z konce 19. století, která se snažila o renesanci romantických prvků proti převládajícímu naturalismu. Jeho básnická sbírka Vallfart och vandringsår (Pouť a léta toulek) z roku 1888 znamenala nástup novoromantismu ve švédské literatuře. Radostné ladění svých veršů, fantazii a idealizaci použil Heidenstam jako zbraň proti dobové naturalistické tvorbě. Ve svých prózách pak uplatňoval nacionální patos, patriotismus, oslavu bojovného ducha lidu a idealizaci historie, přesvědčivě zachytil charakteristiky švédského národního života, vyjádřil lásku k rodné zemi a nadšený obdiv pro její přírodu.
Roku 1912 se Heidenstam stal členem Švédské akademie a v roce 1916 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „… jako uznání jeho významu jako vedoucí osobnosti nové éry ve švédské literatuře“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).
Literární dílo
[editovat | editovat zdroj]
Básně
[editovat | editovat zdroj]- Vallfart och vandringsår (1888, Pouť a léta toulek), svým radostným laděním a romantizující idealizací se sbírka stala programovým spisem v boji proti vládnoucímu naturalismu. Sbírka vyniká orientálními motivy, hýřivými barvami, dekorativností, metaforami i nezvykle osobním tónem.
- Dikter (1895, Básně), monumentální a oslavná lyrika,
- Ett folk (1902, Lid), patrioticky laděná básnická sbírka,
- Nya dikter (1915, Nové básně),
- Sista dikter (1942, Poslední básně), posmrtně vydaná nerýmovaná lyrika rezignovaného i moudrého stáří.
Prózy
[editovat | editovat zdroj]- Från Col di Tenda till Blocksberg (1888, Z Col di Tenda do Blocksbergu), cestopisné skici.
- Renässans (1899, Renesance), literární manifest, shrnutí novoromantického programu.
- Endymion (1899), román s exotickými motivy muslimské kultury,
- Pepitas bröllop (1890, Pepitina svatba), polemická satira obhajující novoromantický program (společně s Oscarem Levertinem).
- Hans Alienus (1892), velký fantaskní ideový román s krásnými básnickými vložkami,
- Karolinerna (1897-1898, Karolíni), cyklus povídek z doby národního ponížení za vlády Karla XII., kde autor rozvinul téma zocelení a zušlechtění národa válkou a oběťmi.
- Sankt Göran och draken (1900, Svatý Jiří a drak), román,
- Heliga Birgittas pilgrimsfärd (1901, Pouť svaté Brigity), román,
- Skogen susar (1904, Les šumí), román,
- Folkungaträdet (1905-1907, Strom Folkungů), dvoudílný historický román,
- Proletärfilosofiens upplösning (1911, Rozklad a pád proletářské filosofie),
- När kastanjerna blommade (1941, Když kvetly kaštany), posmrtně vydané paměti.
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Endymion, B. Kočí, Praha 1916-1917, dva díly
- Pouť svaté Brigity, Jan Otto, Praha 1917, překlad M. A. Pešková
- Karolíni, Stýblo, Praha 1917-1918, překlad Viktor Šuman, dva díly
- Endymion, B. Kočí, Praha 1921-1922, překlad Jan Dlabač
- Rozklad a pád proletářské filosofie, Družstvo přátel Studia, Praha 1920, překlad Emil Walter
- Rozklad a pád proletářské filosofie, Ladislav Kuncíř, Praha 1923, překlad Emil Walter
- Pouť svaté Brigity, Ladislav Kuncíř, Praha, 1929, překlad Emil Walter
- Svatý Jiří a drak, Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1938, přeložil a úvodem opatřil Oldřich Heidrich
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b C G Verner Heidenstam, von. Dostupné online.
- ↑ Verner von Heidenstam Swedish author – Encyclopaedia Britannica. ]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Gustaf Verner von Heidenstam na Wikimedia Commons 
Autor Carl Gustaf Verner von Heidenstam ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Carl Gustaf Verner von Heidenstam
- Nobel Prize bio
- (anglicky) https://web.archive.org/web/20060903113106/http://kirjasto.sci.fi/heidenst.htm
- (švédsky) Nobelpristagare från Sverige: Verner von Heidenstam
- (švédsky) Carl Gustaf Verner von Heidenstam
