Tarjei Vesaas
| Tarjei Vesaas | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. srpna 1897 Vinje |
| Úmrtí | 15. března 1970 (ve věku 72 let) Rikshospitalet |
| Povolání | básník, romanopisec, spisovatel a povídkář |
| Žánr | poezie a divadelní hra |
| Ocenění | Gyldendalův grant (1943) Doblougova cena (1957) Literární cena Severské rady (1964) Cena norských knihkupců (1967) |
| Manžel(ka) | Halldis Moren Vesaas (od 1934) |
| Děti | Olav Vesaas Guri Vesaas |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tarjei Vesaas (20. srpen 1897, Vinje – 15. březen 1970, Oslo) byl norský spisovatel, představitel modernismu. Vydal dvacet románů, čtyři sbírky povídek, šest sbírek básní a tři divadelní hry.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze selského rodu z Vinje. V Telemarku žil celý život a své literární texty také vždy psal místním dialektem, ovšem nebyl autorem regionálním, naopak ho vždy lákala univerzální témata.
Začínal venkovským realismem (Samota Grinde; Grindegard, 1925, Grindekveld, 1926, Vraní koně; Dei svarte hestane, 1928). Postupně však přidával silný psychologický rozměr a silnou metaforou. Vrcholem této nové linie se stal román Dům v temnotách (Huset i mørket, 1945), kde se vyrovnával ze zkušeností života v okupovaném Norsku během druhé světové války. Téma narušené komunikace mezi lidmi dominuje v románu Bělidlo (Bleikeplassen, 1946) ve Vesaasově nejoceňovanějším románu Ptáci (Fuglane, 1957), jehož hrdinou je vesnický blázen, i v románu Ledový zámek (Is-slottet, 1963), za který získal Literární cenu Severské rady.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vesaas, Tarjei [online]. [cit. 2016-09-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tarjei Vesaas na Wikimedia Commons - Encyklopedické zdroje na Encyclopedia.com
