Mo Jen

Mo Jen
Narození	17. února 1955 (69 let) Gaomi
Pseudonym	Mo Yan
Povolání	spisovatel, romanopisec, učitel a scenárista
Alma mater	People's Liberation Army Academy of Art Pekingská pedagogická univerzita
Významná díla	Red Sorghum The Republic of Wine Life and Death Are Wearing Me Out Big Breasts and Wide Hips A Wonderful Work of Literature Eulogizing Human Life: On Reading Frog,a Novel by Mo Yan … více na Wikidatech
Ocenění	Cena Nonino (2005) Asijská kulturní cena města Fukuoka (2006) Nobelova cena za literaturu (2012) honorary doctor of the Aix-Marseille University (2015) honorary doctor of the Chinese University of Hong Kong
Politická příslušnost	Komunistická strana Číny
Příbuzní	Guan Shiren (předek)
Vlivy	William Faulkner Gabriel García Márquez
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mo Jen (česky Nemluvit, pinyin Mo Yan, vlastním jménem Guan Moye, * 17. února 1955, Gaomi, Šan-tung) je čínský spisovatel. V roce 2012 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.

Životopis

Mo Jen se narodil do zemědělské rodiny v městečku provincie Šan-tung. Jeho dědeček zakoupil pole (1,5 ha) a z toho důvodu byla rodina označena za kapitalisty. Rodiče pak během tzv. Velkého skoku pracovali v kalírně oceli a později byli odesláni na převýchovu. Mo Jen vyrůstal s babičkou a byl vyloučen ze školy. V jedenácti pracoval s dobytkem a poté v továrně na zpracování bavlny. Těžký život v dětství se pak projevoval v jeho literárním díle.

Na konci kulturní revoluce, v roce 1976, vstoupil do čínské armády, která mu zajistila lepší společenské postavení. Jako voják v roce 1981 napsal svůj první román Průsvitná mrkev. V 80. letech se věnoval studiu evropské kultury. Hlásí se ke spisovatelům jako David Herbert Lawrence, Ernest Hemingway, Franz Kafka, James Joyce, Heinrich Böll, Albert Camus, Günter Grass, ale především William Faulkner a Gabriel García Márquez, kteří silně ovlivnili jeho tvorbu. Během reforem Teng Siao-pchinga mu bylo umožněno publikovat a od roku 1984 i vyučovat na katedře literatury Vojenské kulturní akademie. V románech odsuzuje korupci a centrální plánování, přesto je považován za spisovatele blízkého Čínské komunistické straně. Je místopředsedou Svazu čínských spisovatelů. Ve svém projevu se pozitivně vyjadřoval o Mao Ce-tungovi. Z tohoto důvodu bylo udělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 2012 považováno za kontroverzní. Je propagátorem četby světové literatury v Číně. Na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2009 prohlásil, že literatura může překonávat bariéry, které oddělují země a národy. Jako pseudonym si zvolil slovo nemluv - říká, že se vyjadřuje otevřeněji, než by čínská společnost přála. Slovem "nemluv" jej také napomínali rodiče jako malého chlapce v době kulturní revoluce.

V roce 2024 na čelil žalobě čínského blogera „za urážku čínských hrdinů“. Čínská vláda se ke kauze nevyjádřila, ale ve veřejném prostoru vznikla debata, zda je Mo Jen dostatečným patriotem.

„	Čínský spisovatel by se neměl bát kritizovat a ukazovat na temné stránky společnosti i lidské povahy. Neměli bychom ale mluvit jedním hlasem. Někomu je příjemnější křičet na ulicích a mluvit do světa, jiný svůj názor raději ve skrytu napíše do vlastní knihy.	“
— Mo Jen na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2008

Dílo

Mo Jen

• 1981 – Průsvitná mrkev
• 1984 – Radost – třinácti příběhů (anglicky 2002)
• 1987 – Rod rudého čiroku (anglicky 1993) Román z období 20. a 30. let v rozbouřené Číně, plné boje a odboje mezi komunisty, nacionalisty a Japonci. Láska, humor, krutost se mísí s ideologií. V Číně dílo čelilo kritice za zpochybňování oficiální historie komunistické strany.
• 1993 – Země alkoholu (anglicky 2000, česky 2015 v překladu Denise Molčanova, vyd. Mladá fronta)
• 1995 – Česnekové povídky (anglicky 1995)
• 1995 – Krev a mlíko (anglicky 2005, česky 2013 v překladu D. Molčanova, vyd. Mladá fronta): Na příběhu malého chlapce je zobrazen historický vývoj Číny ve 20. století. Popisuje pád císařství, občanskou válku, napadení Japonskem, boj komunistů s Japonci i Čankajškem, hladomor, kulturní revoluci a 80. léta.
• 2002 – Hlavně se zasmát (poprvé vyšlo anglicky)
• 2006 – Strasti životů a smrtí (anglicky 2008)
• 2012 – Wa (vyšlo jen čínsky)
• 2013 – Santalová smrt
• 2016 – Velký třesk, (česky 2016 v překladu Denise Molčanova, vyd. Dauphin)

Česká vydání

• MO, Jen. Krev a mlíko. Překlad Jiří Troskov. Praha: Mladá fronta, 2013. 616 s. ISBN 978-80-204-2907-0. 
• MO, Jen. Velký třesk. Překlad Denis Molčanov. Praha: Dauphin, 2016. 152 s. ISBN 978-80-7272-863-3. 
• MO, Jen. Země alkoholu. Překlad Pavel Kadlec. Praha: Mladá fronta, 2015. 336 s. ISBN 978-80-204-3000-7. 
• MO, Jen. Rod rudého čiroku. Překlad Denis Molčanov. [s.l.]: Verzone, 2022. 464 s. ISBN 978-80-87971-48-2. 

V češtině do roku 2012 nevyšla žádná jeho kniha. Byla přeložena povídka Zemljankové radosti (překlad Denis Molčanov) a Vyschlá řeka, za jejíž překlad dostal František Reismüller Cenu Česko-čínské společnosti pro mladé sinology. Do angličtiny překládá jeho dílo převážně Howard Goldblatt (* 1939), profesor východoasijských jazyků a literatury na univerzitě Notre Dame.

Podle románu Mo Jena byl v roce 1987 natočen čínský film Rudé pole, který na filmovém festivalu v Západním Berlíně získal ocenění Zlatého medvěda. Podle románu Hlavně se zasmát byl natočen film Šťastné chvíle.

Nobelova cena

11. října 2012 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Při udělení Švédská akademie ocenila, že "dokáže s halucinačním realismem spojovat lidové příběhy, dějiny a současnost". Dostal ji jako druhý Číňan po Kao Sing-ťienovi, který žije v emigraci ve Francii a jeho knihy jsou v Číně zakázány. Udělení ceny kritizoval obhájce lidských práv Tcheng Piao. Čínský spisovatel Ma Jian, žijící v Londýně, odsoudil Mo Jena za nedostatek solidarity se zakázanými čínskými autory a mlčení k osudu čínských disidentů. Naopak oficiální deník Žen-min ž’-pao Mo Jenovi k udělení ceny blahopřál. Druhý den po udělení ceny se však Mo Jen v prvním rozhovoru s médii vyslovil za propuštění vězněného disidenta Liou Siao-po, nositele Nobelovy ceny za mír z roku 2010.

Zajímavost

Mo Jen mluví pouze čínsky. Román Strasti života a smrti obsahuje přes 500 000 čínských znaků, které psal inkoustem a štětcem pouhých 42 dnů.

Odkazy

Literatura

• HOVORKOVÁ, Petra. Mo Yanův román Shengsi pilao a historická fikce v soudobé čínské literatuře. Praha, 2012 [cit. 2015-08-20]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Dušan Andrš. Dostupné online.
• PAVLASOVÁ, Dagmar. Svět Mo Yanových povídek a jeho obyvatelé. Praha, 2008 [cit. 2015-08-20]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Dušan Andrš. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mo Jen na Wikimedia Commons
• Vyschlá řeka Úryvky z povídky Vyschlá řeka (překlad František Reismüller)
• Nobelovská přednáška 7. 12. 2012 překlad z čínštiny Olga Lomová

Autoritní data

NKC: kv2013742559 BIBSYS: 90536426 BNC: 000601442 BNE: XX928009 BNF: cb12157436f (data) CANTIC: 981058521386706706 CiNii: DA03984609 GND: 11926689X ISNI: 0000 0003 6864 5131, 0000 0001 2142 3932, 0000 0003 6864 514X LCCN: n86075796 LNB: 000191961 NCL: 1085991, 000229725 NDL: 00317990 NLA: 36646385 NLG: 189388 NLI: 987007289284405171 NLK: KAC200203102 NLP: a0000002682445 NTA: 145675556 PLWABN: 9810606072605606 SELIBR: 205835 SUDOC: 030087589 Trove: 1359943 VIAF: 86448126 WorldCat Entities: E39PBJyMjVHGVdFjPM7dTb3RKd

Portály: Literatura