Seznam vítězů mužské čtyřhry na French Open
Vítězové mužské čtyřhry French Open | |
---|---|
Coupe Jacques Brugnon | |
www.rolandgarros.com | |
Grand Slam | French Open |
Místo | Paříž, Francie |
Areál | Stade Roland-Garros |
Organizátor | Francouzská tenisová federace |
První ročník | 1891 |
Povrch | štěrk či antuka / venku (1891–1907) antuka / venku (od 1908) |
Odměna | 590 000 EUR / pár (2024) |
Trofej | Pohár Jacquese Brugnona |
Nejvyšší počet titulů | |
amatérské éry | 13 – Max Decugis (jen pro členy francouzských klubů) 6 – Roy Emerson (bez omezení členství) |
otevřené éry | 4 – Daniel Nestor Max Mirnyj |
otevřené éry v řadě | 3 – Daniel Nestor |
Současní vítězové | |
Marcelo Arévalo (ESA) (první titul) Mate Pavić (CRO) (první titul) |
Seznam vítězů mužské čtyřhry na French Open uvádí přehled šampionů mužské deblové soutěže French Open, turnaje známého také pod názvem Roland Garros, oficiálně francouzsky Les Internationaux de France de Roland Garros.
French Open je tenisový Grand Slam, každoročně hraný na přelomu května a června. Premiérový ročník mužské čtyřhry se odehrál v roce 1891, ale až od roku 1925 bylo mistrovství zpřístupněno pouze tenistům registrovaným ve francouzských klubech. Chronologicky představuje druhý major sezóny zařazený mezi Australian Open a Wimbledon. Od roku 1928 probíhá na otevřených antukových dvorcích areálu Stade Roland-Garros v Paříži. V roce 1968 se jako první z grandslamů otevřel profesionálům.
Do soutěže nastupuje šedesát čtyři párů se šestnácti nasazenými. Od roku 1973 se hraje sedmibodový tiebreak, (do roku 2021) s výjimkou rozhodující sady. V ročníku 2022 byla zkrácená hra zavedena i do rozhodujícího setu za stavu her 6–6 jako 10bodový supertiebreak.
Historie
[editovat | editovat zdroj]French Open organizované Francouzskou tenisovou federací je druhým ze čtyř Grand Slamů sezóny. Probíhá na přelomu května a června. Turnaj byl založen v roce 1891. Před rokem 1925 na něm mohli startovat pouze tenisté registrovaní ve francouzských klubech. V tomto období získal rekordní počet třinácti titulů Francouz Max Decugis.[1][2]
Mezi lety 1915–1919 se šampionát nekonal v důsledku první světové války. V období 1941–1945 probíhal ve vichistickém režimu Tournoi de France uzavřený pro Francouze. Jeho výsledky nebyly francouzským svazem započítány do oficiálních statistik ani do historie grandslamu. Do počátku otevřené éry v roce 1968 se turnaj konal pod názvem French Championships. Prvními vítězi, po zpřístupnění hráčům mimo francouzské kluby v roce 1925, se stali francouzští mušketýři Jean Borotra a René Lacoste. V tomto období vyhrál nejvyšší počet šesti trofejí Australan Roy Emerson.[1] V rámci otevřené éry pak rekordní zápis čtyř titulů vytvořili Kanaďan Daniel Nestor a Bělorus Max Mirnyj včetně dvou společných triumfů z let 2011 a 2012. Nejstarším šampionem open éry se v roce 2022 stal 40letý Nizozemec Jean-Julien Rojer. Jeho spoluhráč, Salvadorec Marcelo Arévalo, byl vůbec prvním vítězem grandslamové čtyřhry ze Střední Ameriky.[3][4]
V letech 1925–1971 všechna utkání probíhala na tři vítězné sety. Od sezóny 1972 byl tento formát ponechán pouze pro finále. Předchozí kola přešla na systém zápasů do dvou vítězných setů, rovněž tak i nakonec finále v roce 1990.
Vítězové získávají od roku 1989 zdobný stříbrný pohár „Coupe Jacques Brugnon“, pojmenovaný na počest jednoho ze čtyř mušketýrů Jacquese Brugnona.[5]
Přehled finále
[editovat | editovat zdroj]French Championships
[editovat | editovat zdroj]French Open
[editovat | editovat zdroj]Statistiky
[editovat | editovat zdroj]Vícenásobní vítězové od 1925
[editovat | editovat zdroj]Tenista | éra | roky vítězství | ||
---|---|---|---|---|
amatérská | open | celkově | ||
Roy Emerson (AUS) | 6 | 0 | 6 | 1960, 1961, 1962, 1963, 1964, 1965 |
Jean Borotra (FRA) | 5 | 0 | 5 | 1925, 1928, 1929, 1934, 1936 |
Jacques Brugnon (FRA) | 5 | 0 | 5 | 1927, 1928, 1930, 1932, 1934 |
Max Mirnyj (BLR) | 0 | 4 | 4 | 2005, 2006, 2011, 2012 |
Daniel Nestor (CAN) | 0 | 4 | 4 | 2007, 2010, 2011, 2012 |
Tony Trabert (USA) | 3 | 0 | 3 | 1950, 1954, 1955 |
Neale Fraser (AUS) | 3 | 0 | 3 | 1958, 1960, 1962 |
John Newcombe (AUS) | 1 | 2 | 3 | 1967, 1969, 1973 |
Anders Järryd (SWE) | 0 | 3 | 3 | 1983, 1987, 1991 |
Paul Haarhuis (NED) | 0 | 3 | 3 | 1995, 1998, 2002 |
Jevgenij Kafelnikov (RUS) | 0 | 3 | 3 | 1996, 1997, 2002 |
Leander Paes (IND) | 0 | 3 | 3 | 1999, 2001, 2009 |
René Lacoste (FRA) | 2 | 0 | 2 | 1925, 1929 |
Henri Cochet (FRA) | 2 | 0 | 2 | 1930, 1932 |
Marcel Bernard (FRA) | 2 | 0 | 2 | 1936, 1946 |
Yvon Petra (FRA) | 2 | 0 | 2 | 1938, 1946 |
Ken McGregor (AUS) | 2 | 0 | 2 | 1951, 1952 |
Frank Sedgman (AUS) | 2 | 0 | 2 | 1951, 1952 |
Ken Rosewall (AUS) | 1 | 1 | 2 | 1953, 1968 |
Vic Seixas (USA) | 2 | 0 | 2 | 1954, 1955 |
Ashley Cooper (AUS) | 2 | 0 | 2 | 1957, 1958 |
Fred Stolle (AUS) | 1 | 1 | 2 | 1965, 1968 |
Tony Roche (AUS) | 1 | 1 | 2 | 1967, 1969 |
Raúl Ramírez (MEX) | 0 | 2 | 2 | 1975, 1977 |
Brian Gottfried (USA) | 0 | 2 | 2 | 1975, 1977 |
Sherwood Stewart (USA) | 0 | 2 | 2 | 1976, 1982 |
Gene Mayer (USA) | 0 | 2 | 2 | 1978, 1979 |
Hank Pfister (USA) | 0 | 2 | 2 | 1978, 1980 |
John Fitzgerald (AUS) | 0 | 2 | 2 | 1986, 1991 |
Jacco Eltingh (NED) | 0 | 2 | 2 | 1995, 1998 |
Daniel Vacek (CZE) | 0 | 2 | 2 | 1996, 1997 |
Maheš Bhúpatí (IND) | 0 | 2 | 2 | 1999, 2001 |
Jonas Björkman (SWE) | 0 | 2 | 2 | 2005, 2006 |
Bob Bryan (USA) | 0 | 2 | 2 | 2003, 2013 |
Mike Bryan (USA) | 0 | 2 | 2 | 2003, 2013 |
Kevin Krawietz (GER) | 0 | 2 | 2 | 2019, 2020 |
Andreas Mies (GER) | 0 | 2 | 2 | 2019, 2020 |
Nicolas Mahut (FRA) | 0 | 2 | 2 | 2018, 2021 |
Pierre-Hugues Herbert (FRA) | 0 | 2 | 2 | 2018, 2021 |
Ivan Dodig (CRO) | 0 | 2 | 2 | 2015, 2023 |
Vítězové podle státu od 1925
[editovat | editovat zdroj]Stát | éra | titul[p 6] | |||
---|---|---|---|---|---|
amatérská | open | celkově | první | poslední | |
Spojené státy americké | 17 | 26 | 43 | 1926 | 2023 |
Austrálie | 26 | 13 | 39 | 1935 | 2000 |
Francie | 20 | 7 | 27 | 1925 | 2021 |
Švédsko | 1 | 6 | 7 | 1948 | 2006 |
Německo | 2 | 4 | 6 | 1937 | 2020 |
Nizozemsko | 0 | 6 | 6 | 1973 | 2002 |
Španělsko | 1 | 5 | 6 | 1963 | 2016 |
Indie | 0 | 5 | 5 | 1999 | 2009 |
Bělorusko | 0 | 4 | 4 | 2005 | 2012 |
Jižní Afrika | 2 | 2 | 4 | 1947 | 1972 |
Kanada | 0 | 4 | 4 | 2007 | 2012 |
Česko | 0 | 3 | 3 | 1996 | 2009 |
Chorvatsko | 0 | 3 | 3 | 2015 | 2024 |
Rusko | 0 | 3 | 3 | 1996 | 2002 |
Švýcarsko | 0 | 3 | 3 | 1981 | 1992 |
Belgie | 0 | 2 | 2 | 2004 | 2004 |
Československo[p 7] | 1 | 1 | 2 | 1948 | 1986 |
Itálie | 2 | 0 | 2 | 1959 | 1959 |
Mexiko | 0 | 2 | 2 | 1975 | 1977 |
Nový Zéland | 0 | 2 | 2 | 1974 | 2017 |
Rumunsko | 0 | 2 | 2 | 1970 | 1970 |
Spojené království | 2 | 0 | 2 | 1933 | 1933 |
Bahamy | 0 | 1 | 1 | 2007 | 2007 |
Brazílie | 0 | 1 | 1 | 2015 | 2015 |
Ekvádor | 0 | 1 | 1 | 1988 | 1988 |
Maďarsko | 0 | 1 | 1 | 1981 | 1981 |
Peru | 0 | 1 | 1 | 2008 | 2008 |
Salvador | 0 | 1 | 1 | 2024 | 2024 |
Uruguay | 0 | 1 | 1 | 2008 | 2008 |
Srbsko | 0 | 1 | 1 | 2010 | 2010 |
Zimbabwe | 0 | 1 | 1 | 1994 | 1994 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Turnaj uzavřen pouze pro tenisty registrované ve francouzských tenisových klubech.[2]
- ↑ Nehráno pro první světovou válku.
- ↑ Turnaj zpřístupněn tenistům, kteří nebyli členy francouzských klubů. Až do roku 1967 na něm hráli pouze amatérští hráči.
- ↑ Nehráno pro druhou světovou válku.
- ↑ Turnaj otevřen profesionálním tenistům.
- ↑ Pokud jsou oba členové vítězného páru z jednoho státu, přičítají se státu +2 tituly, v opačném případě +1 titul každému státu dle vítězů
- ↑ šedě zvýrazněn zaniklý stát.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of French Open men's doubles champions na anglické Wikipedii.
- ↑ a b RECORD NUMBERS OF TITLES. Roland Garros [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-20. (anglicky)
- ↑ a b LEWIS, Gabrielle. French Open history. BBC Sport. 2002-05-23. Dostupné online [cit. 2009-07-01].
- ↑ Arevalo/Rojer Save 3 Championship Points, Capture Roland Garros Crown. ATP Tour [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-04. (anglicky)
- ↑ El Salvador's Arevalo first central American player to win Grand Slam title in Paris. Reuters [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The trophies - Roland-Garros. Roland-Garros Tournament [online]. [cit. 2022-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-06. (anglicky)