Seznam vítězů mužské čtyřhry na US Open
Vítězové mužské čtyřhry na US Open | |
---|---|
www.usopen.org | |
Grand Slam | US Open |
Místo | Queens, New York, USA |
Areál | Národní tenisové centrum Billie Jean Kingové |
Organizátor | United States Tennis Association Mezinárodní tenisová federace |
Povrch | tráva / venku (1881–1974) antuka / venku (1975–1977) tvrdý / venku (1978–) |
Odměna | 700 000 USD / pár (2023) |
Trofej | US Open Trophy |
Nejvyšší počet titulů | |
amatérské éry | 6 – Richard Sears Holcombe Ward |
mezi amatéry v řadě | 6 – Richard Sears |
otevřené éry | 6 – Mike Bryan |
otevřené éry v řadě | 3 – Rajeev Ram Joe Salisbury |
Současní vítězové | |
Rajeev Ram (USA) Joe Salisbury (GBR) (třetí titul) |
Seznam vítězů mužské čtyřhry na US Open uvádí přehled šampionů mužské deblové soutěže na tenisovém turnaji US Open.
US Open je tenisový Grand Slam, každoročně hraný na přelomu srpna a září jako závěrečná část čtyřdílné grandslamové kategorie. Do roku 1974 probíhal na trávě, v letech 1975 až 1977 na antuce Har-Tru a od roku 1978, kdy byl přesunut do areálu Národního tenisového centra Billie Jean Kingové ve Flushing Meadows newyorského Queensu, se odehrává na tvrdém povrchu. Americký major byl založen v roce 1881 v Newportu a po Wimbledonu je tak druhým nejstarším grandslamem. Předchozími dějišti byly Newport (1881–1914), Forest Hills (1915–1920, 1924–1977) a Filadelfie (1921–1923).[1][2]
Nejvyšší počet šesti titulů v amatérské éře vyhráli Američané Richard Sears (1882–1887) a Holcombe Ward (1899–1901 a 1904–1906). Nejvyšší počet šesti trofejí v otevřené éře vybojoval Američan Mike Bryan (2005, 2008, 2010, 2012, 2014 a 2018). Spolu s dvojčetem Bobem Bryanem vytvořili rekord pěti párových titulů. Již v rané fázi turnaje, 80. letech devatenáctého století, získala stejný počet triumfů dvojice Richard Sears a James Dwight.[3]
Rekordních deset finále odehrál Američan Fred Alexander v prvních dvou desetiletích dvacátého století, z toho pětkrát vítězně. V otevřené éře sdílejí sedmi finálovými účastmi rekord Mike Bryan s Indem Leandrem Paesem.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Mužská čtyřhra měla premiéru v sezóně 1881 stejně jako mužská dvouhra, šest let před prvním ročníkem žen. Původní název grandslamu zněl „U.S. National Singles Championships for Men“.[5]
Formát
[editovat | editovat zdroj]Od prvního ročníku se hrálo ve formátu standardního pavouka zakončeného finálem. Účast v prvních třech letech však byla omezena na tenisty hrající v amerických klubech.[6] V období 1881–1885 se všechny zápasy konaly na dvě vítězné sady, vyjma finále na tři vítězné sety. Od roku 1886 pak muži změnili formát utkání a k výhře v každém zápase bylo potřeba získat tři sady. Později se vrátil formát dvou vítězných sad.[6] Mezi roky 1890–1906 se konaly oddělené turnaje čtyřher v místních klubech na východním a západním pobřeží, z nichž vzešly dva nejlepší deblové páry, které sehrály barážový zápas v Newportu. Jeho vítězové se pak střetli ve vyzývacím finále s obhájci trofeje o titul.[7]
Tiebreak byl jako ukončení všech sad zaveden v roce 1970. Do sezóny 1974 byl uplatňován systém náhlé smrti po devátém bodu zkrácené hry (za stavu 8:8). Od roku 1975 je praktikován standardní formát minimálního rozdílu dvou bodů po odehrání dvanácti míčů.[6] Do sezóny 2019 US Open představoval jediný grandslamový turnaj, jenž využíval tiebreak i v rozhodujících setech zápasů. V roce 2022 byl na grandslamech zaveden jednotný formát ukončení rozhodujících setů utkání. Za stavu her 6–6 v rozhodující sadě tak následuje supertiebreak do 10 bodů, s minimálně dvoubodovým rozdílem.[8][9]
Povrch
[editovat | editovat zdroj]V letech 1887–1974 grandslam probíhal na trávě a mezi roky 1975 až 1977 na zelené antuce „Har-Tru“ ve Forest Hills. Od roku 1978 se odehrává v areálu Billie Jean Kingové ve Flushing Meadows na tvrdém povrchu, kterým byl až do roku 2019 DecoTurf. Minimálně pro sezóny jej nahradil 2020–2025 středně pomalý povrch Laykold.[10]
Věkové rekordy
[editovat | editovat zdroj]Jako nejstarší si titul v otevřené éře odvezl Američan Mike Bryan, když v roce 2018 vyhrál ve věku 40 let a 4 měsíců.[11] Nejstarším deblovým finalistou open éry napříč grandslamy se v roce 2023 stal Ind Rohan Bopanna ve 43 letech a 6 měsících.[11][12]
Pohár pro vítěze
[editovat | editovat zdroj]Vítězové získávají repliky stříbrného poháru „US Open Trophy“ ve stejné velikosti, jejichž výrobu v roce 1987 převzala klenotnická firma Tiffany & Co.[13][14]
Přehled finále
[editovat | editovat zdroj]United States National Championships
[editovat | editovat zdroj]US Open
[editovat | editovat zdroj]Statistiky
[editovat | editovat zdroj]Vícenásobní vítězové
[editovat | editovat zdroj]Tenista | éra | roky vítězství | ||
---|---|---|---|---|
amatérská | open | celkově | ||
Richard Sears (USA) | 6 | 0 | 6 | 1882, 1883, 1884, 1885, 1886, 1887 |
Holcombe Ward (USA) | 6 | 0 | 6 | 1899, 1900, 1901, 1904, 1905, 1906 |
Mike Bryan (USA) | 0 | 6 | 6 | 2005, 2008, 2010, 2012, 2014, 2018 |
James Dwight (USA) | 5 | 0 | 5 | 1882, 1883, 1884, 1886, 1887 |
Fred Alexander (USA) | 5 | 0 | 5 | 1907, 1908, 1909, 1910, 1917 |
Bill Tilden (USA) | 5 | 0 | 5 | 1918, 1921, 1922, 1923, 1927 |
Vincent Richards (USA) | 5 | 0 | 5 | 1918, 1921, 1922, 1925, 1926 |
George Lott (USA) | 5 | 0 | 5 | 1928, 1929, 1930, 1933, 1934 |
Bob Bryan (USA) | 0 | 5 | 5 | 2005, 2008, 2010, 2012, 2014 |
Harold Hackett (USA) | 4 | 0 | 4 | 1907, 1908, 1909, 1910 |
Jack Kramer (USA) | 4 | 0 | 4 | 1940, 1941, 1943, 1947 |
Gardnar Mulloy (USA) | 4 | 0 | 4 | 1942, 1945, 1946, 1948 |
Bill Talbert (USA) | 4 | 0 | 4 | 1942, 1945, 1946, 1948 |
Roy Emerson (AUS) | 4 | 0 | 4 | 1959, 1960 1965, 1966 |
Bob Lutz (USA) | 0 | 4 | 4 | 1968, 1974, 1978, 1980 |
Stan Smith (USA) | 0 | 4 | 4 | 1968, 1974, 1978, 1980 |
John McEnroe (USA) | 0 | 4 | 4 | 1979, 1981, 1983, 1989 |
Oliver Campbell (USA) | 3 | 0 | 3 | 1888, 1891, 1892 |
Clarence Hobart (USA) | 3 | 0 | 3 | 1890, 1893, 1894 |
Beals Wright (USA) | 3 | 0 | 3 | 1904, 1905, 1906 |
Maurice McLoughlin (USA) | 3 | 0 | 3 | 1912, 1913, 1914 |
Tom Bundy (USA) | 3 | 0 | 3 | 1912, 1913, 1914 |
Clarence Griffin (USA) | 3 | 0 | 3 | 1915, 1916, 1920 |
Ted Schroeder (USA) | 3 | 0 | 3 | 1940, 1941, 1947 |
Neale Fraser (AUS) | 3 | 0 | 3 | 1957, 1959, 1960 |
Chuck McKinley (USA) | 3 | 0 | 3 | 1961, 1963, 1964 |
Dennis Ralston (USA) | 3 | 0 | 3 | 1961, 1963, 1964 |
Fred Stolle (AUS) | 2 | 1 | 3 | 1965, 1966, 1968 |
John Newcombe (AUS) | 1 | 2 | 3 | 1967, 1971, 1973 |
Peter Fleming (USA) | 0 | 3 | 3 | 1979, 1981, 1983 |
Mark Woodforde (AUS) | 0 | 3 | 3 | 1989, 1995, 1996 |
Todd Woodbridge (AUS) | 0 | 3 | 3 | 1995, 1996, 2003 |
Leander Paes (IND) | 0 | 3 | 3 | 2006, 2009, 2013 |
Rajeev Ram (USA) | 0 | 3 | 3 | 2021, 2022, 2023 |
Joe Salisbury (GBR) | 0 | 3 | 3 | 2021, 2022, 2023 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HUBBARD, Lauren. How the U.S. Open Changed the History of Tennis Forever. Town & Country [online]. 2022-08-29 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-20. (anglicky)
- ↑ WALKER, Randy. When Philadelphia Tried To Take US Open Tennis Away From New York. World Tennis Magazine [online]. 2015-09-01 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-23. (anglicky)
- ↑ Most Championship Titles. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Doubles Records. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
- ↑ KENT, Anne T. Early Lawn Tennis in Marin for Women… and Men. Anne T. Kent California Room Newsletter [online]. 2022-05-06 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-06. (anglicky)
- ↑ a b c TALBERT, William F.; AXTHELM, Pete. Tennis observed; the USLTA men's singles champions, 1881-1966. Boston: Barre Publishers, Barre, Mass., 1967. (anglicky)
- ↑ SHANNON, Bill. United States Tennis Association Official Encyclopedia of Tennis (Centennial edition) [online]. New York: Harper & Row, 1981 [cit. 2011-01-23]. S. 237–249, 558. Dostupné online. ISBN 0-06-014896-9.
- ↑ SHITOLE, Sarthak. Massive rule change to Grand Slams as 10-point tiebreaker to be played at all majors starting from 2022 French Open. FirstSportz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-16. (anglicky)
- ↑ Grandslamové turnaje otestují jednotný tie break do deseti bodů v pátém setu. Sport.cz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Sport Group's Laykold selected as new US Open court surface [online]. USTA, 2020-03-23 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Who are the oldest men's doubles Grand Slam champions in tennis?. Sporting News [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US Open: Rohan Bopanna becomes oldest Grand Slam finalist of Open era. The Times of India [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. ISSN 0971-8257. (anglicky)
- ↑ US Open and Tiffany & Co. sign multi-year partnership renewal. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023-08-15 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KLEIN, Lukas. Discover the US Open Tennis Trophy. Sportinglad [online]. 2023-08-22 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam vítězů mužské čtyřhry na US Open na Wikimedia Commons
- Vítězové mužské čtyřhry US Open na oficiální stránce (anglicky)