Přeskočit na obsah

Kevin Krawietz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kevin Krawietz
Kevin Krawietz na French Open 2021
Kevin Krawietz na French Open 2021
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození24. ledna 1992 (32 let)[1]
Místo narozeníCoburg, Německo[1]
BydlištěCoburg, Německo[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost85 kg[1]
Profesionál od2010[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 924 792 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů1–5
Tituly0 ATP, 0 challengerů, 4 ITF
Nejvyšší umístění211. místo (17. prosince 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2019)
French Open1. kolo kvalifikace (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů218–142
Tituly11 ATP, 17 challengerů, 27 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (4. listopadu 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Openvítěz (2019, 2020)
Wimbledonsemifinále (2023)
US Openfinále (2024)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůvítěz (2024)
Olympijské hryčtvrtfinále (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Opensemifinále (2022)
Wimbledonsemifinále (2021)
US Open2. kolo (2022, 2023)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241221a21. prosince 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kevin Krawietz (* 24. ledna 1992 Coburg) je německý profesionální tenista. Ve čtyřhře grandslamu zvítězil s Andreasem Miesem na French Open 2019 a 2020. V páru s Timem Pützem prohrál finále čtyřhry na US Open 2024 a ovládl ATP Finals 2024. Stali se tak první vítěznou dvojicí Turnaje mistrů z Německa. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jedenáct deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a čtyřicet čtyři ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2018 na 211. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2019 na 7. místě. Trénuje ho Lukas Wolff. Dříve tuto roli plnil Klaus Langenbach.[1]

V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 madridským finálovým turnajem, v němž s Andreasem Miesem vyhrál čtyřhru proti párům Chile a Argentiny. Do roku 2025 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 16–1 ve čtyřhře.[2]

Německo reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Ve smíšené soutěži dohrál po boku Laury Siegemundové ve čtvrtfinále. Ve druhém kole čtyřhry s Pützem podlehli Britům Andymu Murraymu a Joeovi Salisburymu. Společně zasáhli i do deblové soutěže pařížských Her XXXIII. olympiády. Z pozice druhých nasazených ve čtvrtfinále nestačili na Tomáše Macháče a Adama Pavláska.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V juniorské kategorii vyhrál s Francouzem Pierrem-Huguesem Herbertem čtyřhru ve Wimbledonu 2009.

Na okruhu ATP World Tour debutoval červencovým International German Open 2009 v Hamburku. Do singlové soutěže obdržel divokou kartu. V úvodním kole vypadl s Čechem Janem Hernychem po třísetovém průběhu. Ani s Hilsem Langerem nepřešli první kolo čtyřhry.[1] Poté získal divokou kartu do mnichovského BMW Open 2010, kde dohrál na raketě Tomáše Berdycha. Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni tenisu dosáhl v deblu BMW Open 2018. V páru s krajanem Maxmilianem Martererem v prvním kole vyřadili rakousko-německou dvojici Jürgen Melzer a Philipp Petzschner. Ve čtvrtfinále však skončili na raketách MektićePeyou.[1][3]

Bekhend na French Open 2019

Do prvního finále na okruhu ATP Tour postoupil s Andreasem Miesem ve čtyřhře halového New York Open 2019 v Uniondale. V boji o titul zdolali mexicko-pákistánskou dvojici Santiago González a Ajsám Kúreší po dvousetovém průběhu. Jako pár oba Němci odehráli čtvrtou hlavní soutěž na túře ATP.[4] Spolupráci navázali ve Wimbledonu 2018, kde prošli z kvalifikace do třetího kola čtyřhry. V něm nestačili na pozdější šampiony Mika Bryana s Jackem Sockem, ačkoli měli dva mečboly.[5]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2017 po boku Slováka Igora Zelenaye. V úvodní fázi však nenašli recept na Olivera Maracha s Matem Pavićem.[1][3]

Grandslamovou trofej vybojoval s Miesem na antukovém French Open 2019. Ve třetím kole deblové soutěže oplatili porážku čtvrtým nasazeným Marachovi s Pavićem a ani v semifinále je nezastavil argentinský pár Guido Pella a Diego Schwartzman. Ve finálovém duelu za 85 minut přehráli Francouze Jérémyho Chardyho s Fabricem Martinem ve dvou setech. V otevřené éře se stali vůbec první ryze německou dvojicí, která vyhrála grandslamovou trofej ve čtyřhře mužů, a první od Gottfrieda von Cramma a Hennera Henkela z roku 1937.[6] Jednalo se přitom o jejich devátý společný start na turnajích okruhu ATP Tour a teprve druhý grandslamový. V open éře French Open zvítězili, po Jimu Grabbovi a Patricku McEnroeovi z roku 1989, jako druhý pár již při své debutové účasti. Na pařížské antuce před nimi triumfovalo pět deblistů při své premiéře. Po Michaelu Stichovi a Philippu Petzschnerovi se stali třetím a čtvrtým německým tenistou, který ovládl mužskou grandslamovou čtyřhru. Na deblovém žebříčku ATP se Krawietz posunul na nová kariérní maximum, 21. příčku.[7]

S krajanem Timem Pützem navázal nepravidelně partnerství v sezóně 2017. První dvě trofeje si odvezli z Hamburg Open 2023 a 2024. Na závěrečném Turnaji mistrů, turínském ATP Finals 2024, postoupili do semifinále po obsazení prvního místa ve skupině. V něm otočili průběh proti Australanům Maxi Purcellovi s Jordanu Thompsonovi, jimž oplatii porážku z finále US Open. Ve finále přehráli, stejně jako ve skupinové fázi, salvadorsko-chorvatské turnajové jedničky Marcela Arévala s Matem Pavićem po zvládnutí obou tiebreaků. Již do semifinále prošli jako první německý pár v historii turnaje.[8] Následně se tak stali prvními německými šampiony deblové soutěže Turnaje mistrů a nejníže postavenými od zavedení nasazování v roce 1995.[9][10]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 3 (2–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2019 French Open antuka Německo Andreas Mies Francie Jérémy Chardy
Francie Fabrice Martin
6–2, 7–6(7–3)
Vítěz 2020 French Open (2) antuka Německo Andreas Mies Chorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
6–3, 7–5
Finalista 2024 US Open tvrdý Německo Tim Pütz Austrálie Max Purcell
Austrálie Jordan Thompson
4–6, 6–7(4–7)

Finále na Turnaji mistrů

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek finále
Vítěz 2024 Turín, Itálie tvrdý (h) Německo Tim Pütz Salvador Marcelo Arévalo
Chorvatsko Mate Pavić
7–6(7–5), 7–6(8–6)

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 20 (11–9)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (2–1)
Turnaj mistrů (1–0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (4–4)
ATP Tour 250 (4–4)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 17. února 2019 New York, Spojené státy ATP 250 tvrdý (h) Německo Andreas Mies Mexiko Santiago González
Pákistán Ajsám Kúreší
6–4, 7–5
Vítěz 2. 8. června 2019 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka Německo Andreas Mies Francie Jérémy Chardy
Francie Fabrice Martin
6–2, 7–6(7–3)
Vítěz 3. 20. října 2019 Antverpy, Belgie ATP 250 tvrdý (h) Německo Andreas Mies USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
7–6(7–1), 6–3
Vítěz 4. 10. října 2020 French Open, Paříž, Francie (2) Grand Slam antuka Německo Andreas Mies Chorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
6–3, 7–5
Finalista 1. 25. října 2020 Kolín nad Rýnem, Německo ATP 250 tvrdý (h) Německo Andreas Mies Jižní Afrika Raven Klaasen
Japonsko Ben McLachlan
2–6, 4–6
Finalista 2. 7. března 2021 Rotterdam, Nizozemsko ATP 500 tvrdý (h) Rumunsko Horia Tecău Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(7–9), 2–6
Finalista 3. 25. dubna 2021 Barcelona, Španělsko ATP 500 antuka Rumunsko Horia Tecău Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
4–6, 2–6
Vítěz 5. 2. května 2021 Mnichov, Německo ATP 250 antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
4–6, 6–4, [10–5]
Vítěz 6. 20. června 2021 Halle, Německo ATP 500 tráva Rumunsko Horia Tecău Kanada Félix Auger-Aliassime
Polsko Hubert Hurkacz
7–6(7–4), 6–4
Finalista 4. 18. července 2021 Hamburk, Německo ATP 500 antuka Rumunsko Horia Tecău Německo Tim Pütz
Nový Zéland Michael Venus
3–6, 7–6(7–3), [8–10]
Vítěz 7. 24. dubna 2022 Barcelona, Španělsko ATP 500 antuka Německo Andreas Mies Nizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
6–7(3–7), 7–6(7–5), [10–6]
Vítěz 8. 1. května 2022 Mnichov, Německo (2) ATP 250 antuka Německo Andreas Mies Brazílie Rafael Matos
Španělsko David Vega Hernández
4–6, 6–4, [10–7]
Finalista 5. duben 2023 Mnichov, Německo ATP 250 antuka Německo Tim Pütz Rakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
3–6, 4–6
Finalista 6. červen 2023 Stuttgart, Německo ATP 250 tráva Německo Tim Pütz Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(2–7), 3–6
Vítěz 9. červenec 2023 Hamburk, Německo ATP 500 antuka Německo Tim Pütz Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
7–6(7–4), 6–3
Finalista 7. leden 2024 Brisbane, Austrálie ATP 250 tvrdý Německo Tim Pütz Spojené království Lloyd Glasspool
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
6–7(3–7), 7–5, [10–12]
Finalista 8. červen 2024 Halle, Německo ATP 500 tráva Německo Tim Pütz Itálie Simone Bolelli
Itálie Andrea Vavassori
6–7(3–7), 6–7(5–7)
Vítěz 10. červenec 2024 Hamburk, Německo (2) ATP 500 antuka Německo Tim Pütz Francie Fabien Reboul
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–6(10–8), 6–2
Finalista 9. září 2024 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý Německo Tim Pütz Austrálie Max Purcell
Austrálie Jordan Thompson
4–6, 6–7(4–7)
Vítěz 11. listopad 2024 Turín, Itálie Turnaj mistrů tvrdý (h) Německo Tim Pütz Salvador Marcelo Arévalo
Chorvatsko Mate Pavić
7–6(7–5), 7–6(8–6)

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (4 D; 17 Č)
ITF (0 D; 27 Č)

Dvouhra (4 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. červenec 2011 Bad Waltersdorf, Rakousko antuka Rakousko Gerald Melzer 7–6(7–3), 6–1
2. březen 2012 Poreč, Chorvatsko antuka Chorvatsko Dino Marcan 6–3, 5–7, 6–3
3. květen 2012 Bukurešť, Rumunsko antuka Chorvatsko Dino Marcan 6–2, 7–5
4. březen 2018 Džerba, Tunisko tvrdý Francie Gianni Mina 6–2, 6–1

Čtyřhra (44 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. březen 2010 Wetzikon, Švýcarsko koberec (h) Německo Marcel Zimmermann Itálie Walter Trusendi
Estonsko Jürgen Zopp
6–2, 3–6, [10–5]
2. duben 2010 Adana, Turecko antuka Německo Marcel Zimmermann Chile Hans Podlipnik Castillo
Chile Ricardo Urzúa Rivera
6–4, 5–7, [10–6]
3. duben 2010 Tarsus, Turecko antuka Německo Marcel Zimmermann Chile Hans Podlipnik Castillo
Chile Ricardo Urzúa Rivera
6–3, 6–7(5–7), [10–6]
4. listopad 2010 Ramat ha-Šaron, Izrael tvrdý Rusko Sergej Kroťuk Izrael Noam Behr
Izrael Tal Eros
2–6, 6–4, [10–5]
5. prosinec 2010 Santo Domingo, Dominikánská republika tvrdý Francie Pierre-Hugues Herbert Venezuela Piero Luisi
Venezuela Román Recarte
7–6(7–4), 6–3
6. leden 2011 Kaarst, Německo koberec (h) Německo Marcel Zimmermann Spojené království Chris Eaton
Spojené království Alexander Slabinsky
6–3, 7–5
7. září 2011 Umag, Chorvatsko antuka Německo Marcel Zimmermann Rakousko Nikolaus Moser
Rakousko Max Raditschnigg
7–6(12–10), 6–2
8. říjen 2011 Sant Cugat, Španělsko antuka Německo Marcel Zimmermann Španělsko Marc Fornell Mestres
Španělsko Miguel Ángel López Jaén
3–6, 7–6(7–5), [10–4]
9. únor 2012 Mallorca, Španělsko antuka Rakousko Tristan-Samuel Weissborn Španělsko Agustín Boje-Ordóñez
Španělsko Pablo Martín-Adalia
6–2, 6–4
10. duben 2012 Rovinj, Chorvatsko antuka Německo Marcel Zimmermann Chorvatsko Marin Draganja
Chorvatsko Dino Marcan
6–4, 6–4
11. říjen 2012 Cardiff, Spojené království tvrdý (h) Německo Bastian Knittel Litva Laurynas Grigelis
Itálie Giuseppe Menga
3–6, 6–4, [10–7]
12. květen 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt antuka Německo Dominik Schulz Maroko Younes Rachidi
Maroko Mehdi Ziadi
6–2, 6–1
13. červenec 2013 Kassel, Německo antuka Chorvatsko Kristijan Mesaroš Česko Marek Michalička
Česko David Pultr
6–4, 7–6(7–4)
14. leden 2014 Stuttgart, Německo tvrdý (h) Německo Hannes Wagner Rusko Karen Chačanov
Rusko Denis Macukevič
4–6, 6–3, [10–7]
15. březen 2014 Trento, Itálie tvrdý (h) Francie Fabrice Martin Polsko Błażej Koniusz
Itálie Matteo Volante
6–3, 6–1
16. červen 2014 Maribor, Slovinsko antuka USA Erik Elliott Slovinsko Miha Mlakar
Slovinsko Tomislav Ternar
6–0, 7–5
17. říjen 2014 Bad Salzdetfurth, Německo koberec (h) Německo Maximilian Marterer Německo Denis Kapric
Německo Lukas Rüpke
6–3, 7–6(7–4)
18. listopad 2014 Antalya, Turecko antuka Německo Maximilian Marterer Slovinsko Janez Semrajč
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn
6–3, 6–2
19. červen 2015 Sarajevo, Bosna a Hercegovina antuka Německo Nils Langer Srbsko Darko Jandrić
Srbsko Miki Janković
6–4, 6–4
20. červenec 2015 Kenn, Německo antuka Německo Maximilian Marterer Německo Maximilian Bohl
Německo Benedikt Müller
6–0, 6–1
21. červenec 2015 Telfs, Rakousko antuka Německo Hannes Wagner Itálie Marco Bortolotti
Itálie Riccardo Ghedin
6–1, 2–6, [10–7]
22. srpen 2015 Friedberg, Německo antuka Německo Johannes Härteis Německo Jakob Sude
Německo George von Massow
6–3, 6–7(5–7), [11–9]
1. září 2015 Meknes, Maroko antuka Německo Maximilian Marterer Itálie Gianluca Naso
Itálie Riccardo Sinicropi
7–5, 6–1
23. 20160101aledna 2016 Nußloch, Německo koberec (h) Německo Johannes Härteis Belgie Niels Desein
Bělorusko Uladzimir Ignatik
6–7(5–7), 6–4, [10–8]
2. červenec 2016 Recanati, Itálie tvrdý Francie Albano Olivetti Belgie Ruben Bemelmans
Španělsko Adrián Menéndez Maceiras
6–3, 7–6(7–4)
3. září 2016 Kenitra, Maroko antuka Německo Maximilian Marterer Bělorusko Uladzimir Ignatik
Rakousko Michael Linzer
7–6(8–6), 4–6, [10–6]
4. listopad 2016 Eckental, Německo koberec (h) Francie Albano Olivetti Česko Roman Jebavý
Slovensko Andrej Martin
6–7(8–10), 6–4, [10–7]
5. listopad 2016 Ortisei, Itálie tvrdý (h) Francie Albano Olivetti Kanada Frank Dancevic
Srbsko Marko Tepavac
6–4, 6–4
6. srpen 2017 Meerbusch, Německo antuka Německo Andreas Mies Německo Dustin Brown
Chorvatsko Antonio Šančić
6–1, 7–6(7–5)
24. leden 2018 Schwieberdingen, Německo koberec (h) Německo Daniel Masur Francie Sébastien Boltz
Německo Kai Wehnelt
4–6, 6–2, [10–2]
25. leden 2018 Nußloch. Německo koberec (h) Jižní Afrika Ruan Roelofse Argentina Pedro Cachín
Německo Daniel Masur
6–3, 6–3
26. březen 2018 Džerba, Tunisko tvrdý Argentina Mariano Kestelboim Brazílie Eduardo Dischinger
Japonsko Ken Oniši
4–6, 6–3, [10–7]
27. březen 2018 Džerba, Tunisko tvrdý Rusko Alexandr Vasilenko Francie Florent Diep
Francie Jonathan Kanar
6–7(3–7), 6–3, [10–8]
7. duben 2018 Panamá, Panama antuka Německo Yannick Hanfmann USA Nathan Pasha
Ekvádor Roberto Quiroz
7–6(7–4), 6–4
8. duben 2018 Ciudad de México, Mexiko antuka Německo Yannick Hanfmann Spojené království Luke Bambridge
Spojené království Jonny O'Mara
6–2, 7–6(7–3)
9. květen 2018 Řím, Itálie antuka Německo Andreas Mies Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
6–3, 2–6, [10–4]
10. červen 2018 Almaty, Kazachstán antuka Německo Andreas Mies Litva Laurynas Grigelis
Ukrajina Vladyslav Manafov
6–2, 7–6(7–2)
11. září 2018 Janov, Itálie antuka Německo Andreas Mies Slovensko Martin Kližan
Slovensko Filip Polášek
6–2, 3–6, [10–2]
12. září 2018 Sibiu, Rumunsko antuka Německo Andreas Mies Polsko Tomasz Bednarek
Nizozemsko David Pel
6–4, 6–2
13. listopad 2018 Eckental, Německo koberec (h) Německo Andreas Mies Francie Hugo Nys
Spojené království Jonny O'Mara
6–1, 6–4
14. únor 2019 Budapešť, Maďarsko tvrdý (h) Slovensko Filip Polášek Itálie Filippo Baldi
Švýcarsko Luca Margaroli
7–5, 7–6(7–5)
15. březen 2019 Marbella, Španělsko antuka Německo Andreas Mies Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
7–6(8–6), 2–6, [10–6]
16. květen 2019 Aix-en-Provence, Francie antuka Rakousko Jürgen Melzer Dánsko Frederik Nielsen
Německo Tim Pütz
7–6(7–5), 6–2
17. květen 2019 Heilbronn, Německo antuka Německo Andreas Mies Německo Andre Begemann
Francie Fabrice Martin
6–2, 6–4

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorů: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2009 Wimbledon tráva Francie Pierre-Hugues Herbert Francie Julien Obry
Francie Adrien Puget
6–7(3–7), 6–2, [12–10]
Finalista 2010 Australian Open tvrdý Německo Dominik Schulz Nizozemsko Justin Eleveld
Nizozemsko Jannick Lupescu
4–6, 4–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kevin Krawietz na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j Kevin Krawietz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20241221a21. prosince 2024
  2. Kevin Krawietz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20241221a21. prosince 2024
  3. a b Kevin Krawietz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240912a12. září 2024
  4. Krawietz, Mies Win New York Open for First ATP Title [online]. Long Island Tennis Magazine, 2019-02-18 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Doubles Take: Marathons and routs on Manic Monday [online]. Baseline, 9-7-2018 [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-10-2018. 
  6. Krawietz und Mies gewinnen ersten deutschen Grand-Slam-Titel seit 82 Jahren [online]. Spiegel Online, 8-6-2019. Dostupné online. (německy) 
  7. German Doubles History For Mies/Krawietz [online]. ATP tour, Inc., 2019-06-08 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Bolelli Vavassori Krawietz Puetz Nitto ATP Finals 2024 Wednesday. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 2024-11-14 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Kevin Krawietz/ Tim Puetz make German history with Turin triumph. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-11-17 [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. MEDIA NOTES | DAY 8 – SUNDAY 17 NOVEMBER 2024 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-11-17 [cit. 2024-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]