Královští potomci královny Viktorie a krále Kristiána IX.
Královští potomci královny Viktorie a krále Kristiána IX., panovníků Spojeného království (1837–1901), respektive Dánska (1863–1906), v současnosti sedí na trůnech Belgie, Dánska, Lucemburska, Norska, Španělska, Švédska a Spojeného království. Po vypuknutí první světové války jejich vnuci obsadili trůny Dánska, Norska, Německa, Rumunska, Ruska, Řecka, Spojeného království a Španělska. Proto se Viktorie přezdívá „babička Evropy“ a Kristián IX. „tchán Evropy“.
Vnoučata
[editovat | editovat zdroj]Viktorie domluvila svatbu svého nejstaršího syna a dědice trůnu, budoucího Eduarda VII., s Alexandrou Dánskou, nejstarší dcerou Kristiána IX., která se konala 10. března 1863. Mezi jejich šesti dětmi byli Jiří V. (který byl také po celou dobu své vlády císařem Indie) a jeho sestra Maud z Walesu (která se později 22. července 1896 provdala za svého bratrance Haakona VII. Norského, dalšího vnuka Kristiána IX.).
Druhý syn Kristiána IX., princ Vilém, se stal králem Řecka jako Jiří I. krátce po svatbě jeho sestry Alexandry. Dne 27. října 1889 se jeho syn, budoucí Konstantin I. Řecký, oženil se Sofií Pruskou, vnučkou Viktorie.
V roce 1865 se druhá dcera Kristiána IX., princezna Dagmar, zasnoubila s carevičem Nikolajem Ruským, synem a dědicem cara Alexandra II. Po předčasné smrti svého snoubence se Dagmar v roce 1866 provdala za Nikolajova mladšího bratra careviče Alexandra a přijala ruské jméno Maria Fjodorovna. V letech 1881 až 1894 byla ruskou císařovnou manželkou. Její syn Mikuláš II. Ruský se 26. listopadu 1894 oženil s Alix Hesenskou a Rýnskou, další vnučkou královny Viktorie, která se tak stala ruskou císařovnou manželkou a přijala jméno Alexandra Fjodorovna.
Kristián X. Dánský byl starším bratrem Haakona VII. Norského a tedy dalším vnukem Kristiána IX. Dánského. Vilém II., německý císař a pruský král, byl starším bratrem Sofie Pruské a tedy dalším vládnoucím vnukem Viktorie. Viktorie měla další dvě vnučky, které se staly královnami: Marii Edinburskou, která se provdala za Ferdinanda I. Rumunského, a Viktorii Evženii z Battenbergu, která se provdala za Alfonse XIII. Španělského.
Kristián IX. byl tedy dědem císaře a dvou králů, kteří se všichni oženili s vnučkami Viktorie, z nichž jedna (Maud z Walesu) byla také vnučkou Kristiána IX. Celkem pět jeho vnuků bylo vládnoucími panovníky.
Viktorie byla babičkou císaře, krále-císaře, čtyř královen manželek a císařovny manželky.
První světová válka
[editovat | editovat zdroj]Za první světové války (1914–1918) bylo mnoho evropských panovníků z matčiny i otcovy strany úzce spřízněno. Nejčastěji uváděným příkladem je skutečnost, že Mikuláš, jeho manželka Alexandra a císař Vilém II. Pruský byli všichni bratranci a sestřenicí Jiřího V. Britského přes Kristiána IX. (v Mikulášově případě) nebo královnu Viktorii (ve Vilémově a Alexandřině případě).[1][2][3] Krátce před koncem války byli Mikuláš, jeho žena a děti popraveni bolševiky.
Další země, které bojovaly proti Německu kromě Ruska a Spojeného království, byly Rumunsko, jehož královna Marie, manželka Ferdinanda I., byla sestřenicí císaře, a Řecko, jehož královna Sofie, manželka Konstantina I., byla císařova vlastní sestra.
Kromě toho byl Jiří V. přes Kristiána IX. bratranec Konstantina I. Řeckého. Dalšími bratranci a sestřenicí Jiřího V., jejichž země byly během války neutrální, byli Kristián X. Dánský, Viktorie Evženie Španělská (královna manželka Alfonse XIII.) a Haakon VII. Norský (který byl také Jiřího švagrem skrz své manželství s Jiřího sestrou Maud).
Současní vládnoucí potomci
[editovat | editovat zdroj]Sňatky mezi potomky královny Viktorie a krále Kristiána IX. neskončily s první světovou válkou, navzdory svržení německé i ruské monarchie (spolu s rodem Habsburků v Rakousku-Uhersku). Naopak, téměř všichni vládnoucí evropští králové nebo královny jsou dnes blízce spříznění díky jejich původu z Viktorie, Kristiána nebo dokonce obou.
Král Harald V. Norský, královna Markéta II. Dánská a král Filip VI. Španělský jsou všichni potomky královny Viktorie i krále Kristiána IX. [zdroj?] První dva zmínění panovníci jsou pravnoučaty manželů Alexandry Dánské (dcera krále Kristiána IX.) a Eduarda VII. (syn královny Viktorie). Harald V. Norský je vlastně potomkem Kristiána IX. hned třikrát, dvakrát prostřednictvím svého otce a jednou prostřednictvím své matky. Markéta II. Dánská je potomkem Viktorie a Kristiána IX. Je také sestřenicí Karla XVI. Gustava Švédského prostřednictvím Viktoriiny vnučky princezny Markéty Connaughtské. Filip VI. je potomkem Viktorie třikrát a Kristiána IX. dvakrát. Jeho otec, král Juan Carlos I., je potomkem Viktorie, ne Kristiána IX., ale manželka Juana Carlose, královna Sofie, je potomkem Viktorie dvakrát a pra-pravnučkou Kristiána IX. také dvakrát.
Král Karel XVI. Gustav Švédský je potomkem Viktorie, a to dvakrát, protože jeho rodiče byli bratrancem a sestřenicí z druhého kolena (oba byli pravnoučaty Viktorie). Kromě toho je Karel XVI. Gustav také z matčiny strany potomkem Viktoriiny nevlastní sestry Feodory. Karel XVI. Gustav není potomkem Kristiána IX.; nicméně, z matčiny strany je potomkem rodičů Kristiána IX. přes jeho staršího bratra Fridricha.
Naopak Filip, král Belgičanů, je potomkem krále Kristiána IX., ale ne královny Viktorie, ačkoli je potomkem Viktoriina strýce z matčiny strany (stejně jako strýce z otcovy strany jejího manžela prince Alberta Sasko-Koburského-Gothajského) Leopolda I., krále Belgičanů. Filipův otec, král Albert II., který abdikoval v létě 2013, je bratrancem Haralda V. Norského prostřednictvím jejich dědečka prince Karla, vévody z Västergötlandu, který se oženil s princeznou Ingeborg Dánskou, vnučkou Kristiána IX.
- Stručně řečeno, panovníci Norska, Dánska, Španělska a Spojeného království jsou potomky Viktorie a Kristiána IX. Španělský král je však jediný potomkem obou více než z jedné strany.
- Švédský král je dvakrát potomkem Viktorie (a její nevlastní sestry), ale ne Kristiána IX. (i když je potomkem jednoho z jeho bratrů).
- Král Belgičanů a lucemburský velkovévoda jsou potomky Kristiána IX., ale nikoli Viktorie, ačkoli jsou potomky strýce Viktorie a jejího manžela Leopolda I. Belgického.
- Nizozemský král je jediným evropským panovníkem, který není potomkem Viktorie ani Kristiána IX.
- Je to vzdálený bratranec z šestého kolena Alžběty II., prince Filipa, Haralda V., Markéty II., Karla XVI. Gustava a Filipa VI. prostřednictvím Frederika, prince z Walesu a vzdálený bratranec ze čtvrtého kolene Alberta II. Belgického prostřednictvím Viléma I. Nizozemského. Kromě toho byl Vilém I. Nizozemský také vzdálený bratranec z druhého kolena královny Viktorie a krále Kristiána IX., protože byl pravnukem Jiřího II. Britského. Všichni současní vládnoucí králové a královny v Evropě, včetně Nizozemska, jsou tedy spřízněni prostřednictvím Jiřího II. Britského.
Příbuznost mezi Viktorií a Kristiánem IX.
[editovat | editovat zdroj]Protože je tolik panovníků potomky královny Viktorie a krále Kristiána IX. Dánského, vztah mezi těmito dvěma panovníky je do jisté míry zajímavý. Tito panovníci byli bratrancem a sestřenicí z třetího kolena díky tomu, že oba byli potomky Jiřího II. Britského. Tato příbuznost se objevuje hned dvakrát, protože prarodiče z matčiny strany krále Kristiána IX. Dánského, princ Karel Hesensko-Kasselský (1744–1836) a princezna Luisa Dánská (1750–1831), byli oba děti dcer krále Jiřího II. Britského (1660–1727), a tedy bratrancem a sestřenicí. Luisa Hesensko-Kasselská, manželka krále Kristiána IX. Dánského, byla vnučkou prince Fridricha Hesenského (1747–1837), bratra již zmíněného prince Karla Hesensko-Kasselského.
Král Kristián IX. Dánský a jeho manželka Luisa Hesensko-Kasselská si tak byli navzájem bratrancem a sestřenicí z druhého a třetího kolena a bratrancem a sestřenicí z třetího kolene královny Viktorie.
Nejdéle žijící potomci Viktorie a Kristiána IX.
[editovat | editovat zdroj]Nejdéle žijící potomci
[editovat | editovat zdroj]V současné době zastává královskou funkci
Žijící
Nejstarší žijící potomci
[editovat | editovat zdroj]V současné době zastává královskou funkci
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Royal descendants of Queen Victoria and of King Christian IX na anglické Wikipedii.
- ↑ Mikuláš II. Alexandrovič
- ↑ DEWS, Fred. The Family Relationships that Couldn’t Stop World War I [online]. 2013-12-20 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jiří V.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ARONSON, Theo. Crowns in Conflict: The Triumph and the Tragedy of European Monarchy 1910–1918. [s.l.]: [s.n.], 1986. Dostupné online. (anglicky)
- ARONSON, Theo. A Family of Kings: The Descendants of Christian IX of Denmark. [s.l.]: [s.n.] (anglicky)
- ARONSON, Theo. Grandmama of Europe: The Crowned Descendants of Queen Victoria. [s.l.]: [s.n.], 1973. Dostupné online. (anglicky)
- CARTEROVÁ, Miranda. Three Emperors: Three Cousins, Three Empires and the Road to the First World War. Londýn: Penguin, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-670-91556-9. (anglicky)
- GELARDIOVÁ, Julia P. Born to Rule: Five Reigning Consorts, Granddaughters of Queen Victoria. [s.l.]: [s.n.] (anglicky)
- POTTS, David M.; POTTS, W. T. W. Queen Victoria's Gene: Haemophilia and the Royal Family. [s.l.]: [s.n.], 1999. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Potomci královny Viktorie
- Jan Vilém Friso, kníže oranžský, nejbližší předek všech současných evropských královských rodů, které vládly od druhé světové války
- Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, nejbližší předek všech současných evropských královských rodů