Ingeborg, vévodkyně z Västergötlandu

Ingeborg Dánská
Ingeborg Dánská
	princezna Ingeborg Dánská
Úplné jméno	Ingeborg Šarlota Karolina Bedřiška Luisa
Narození	2. srpna 1878; Charlottenlund u Kodaně
Úmrtí	11. března 1958 (ve věku 79 let); Stockholm
Tituly a úřady;
vévodkyně z Västergötlandu
Období	1897–1958
Nástupce	Viktorie Švédská
Rod	Oldenburkové
Dynastie	Glücksburkové
Manžel/ka	Karel, vévoda z Västergötlandu
Děti	Markéta; Marta; Astrid; Karel
Otec	Frederik VIII.
Matka	Luisa Švédská
Příbuzní	bratr: Kristián X.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingeborg Dánská, plným jménem Ingeborg Charlotta Carolina Frederikke Louise (2. srpna 1878, Kodaň – 11. března 1958, Stockholm) byla rodem dánská princezna a sňatkem princezna švédská s titulem vévodkyně z Västergötlandu.

Princezna Ingeborg byla dcerou Frederika VIII. Dánského a Luisy Švédské, vyrůstala v Kodani jako dánská princezna. V roce 1897 se provdala za matčina bratrance, švédského prince Karla, vévodu z Västergötlandu, a zbytek života strávila ve Švédsku jako členka švédské královské rodiny.

Z manželství vzešly čtyři děti, mezi nimiž byly Marta, norská korunní princezna, a Astrid, belgická královna.

Původ, mládí

Princezna Ingeborg se narodila 2. srpna 1878 ve venkovském sídle svých rodičů, paláci Charlottenlund severně od Kodaně, za vlády svého dědečka z otcovy strany, krále Kristiána IX. Byla druhou dcerou a pátým dítětem dánského korunního prince Frederika a jeho manželky, švédské princezny Luisy. Její otec byl nejstarším synem dánského krále Kristiána IX. a Luisy Hesensko-Kasselské a její matka byla jedinou dcerou švédského a norského krále Karla XV. a Luisy Oranžsko-Nasavské. Byla pokřtěna jmény Ingeborg Charlotte Caroline Frederikke Louise a byla známá jako princezna Ingeborg.

Jako vnučka Kristiána IX., označovaného přídomkem „tchán Evropy“, byla princezna Ingeborg spřízněna s několika evropskými panovníky a vládci. Byla tak sestřenicí budoucího krále Spojeného království Jiřího V., ruského cara Mikuláše II., řeckého krále Konstantina I. a brunšvického vévody Arnošta Augusta.

Princezna Ingeborg měla sedm sourozenců, z nichž dva nejstarší byli princ Kristián (budoucí dánský král Kristián X.) a princ Karel (budoucí norský král Haakon VII.). Spolu se svými sourozenci vyrůstala v královské domácnosti v Kodani a vyrůstala mezi městským sídlem svých rodičů, palácem Frederika VIII, palácem z 18. století, který je součástí komplexu paláce Amalienborg v centru Kodaně, a jejich venkovským sídlem, palácem Charlottenlund, který se nachází u pobřeží úžiny Øresund severně od města. Na rozdíl od běžné dobové praxe, kdy královské děti vychovávaly guvernantky, děti vychovávala sama korunní princezna Luisa. Pod dohledem matky se dětem korunní princezny dostalo poměrně přísné křesťansky orientované výchovy, která se vyznačovala přísností, plněním povinností, péčí a řádem. Navzdory této přísné výchově vyrostla z princezny Ingeborg přátelská, bezstarostná a pohotová mladá žena.

Manželství

V květnu 1897 se princezna Ingeborg v osmnácti letech zasnoubila se švédským princem Karlem, vévodou z Västergötlandu, který byl třetím synem švédského a norského krále Oskara II. a Žofie Nasavské. Byli tedy příbuznými z prvního kolena. Dlouho bylo veřejným tajemstvím, že korunní princezna Luisa chtěla, aby se jedna z jejích dcer provdala za člena švédské královské rodiny, což se tedy skutečně stalo. V roce 1947 u příležitosti zlatého výročí svatby její choť přiznal, že jejich sňatek byl zcela domluven jejich otci, a sama Ingeborg dodala: „Vzala jsem si úplně cizího člověka!“ Ačkoli byl jejich sňatek domluvený, výsledek do značné míry odpovídal osobním aspiracím princezny,

Svatba se konala 27. srpna 1897 v kapli kodaňského paláce Christiansborg. Mezi svatebními hosty byli členové dánské a švédské královské rodiny a také nevěstiny tety z otcovy strany, ruská carevna vdova a princezna z Walesu. Po svatební hostině se novomanželé vydali z paláce na molo, kde se nalodili na dánskou královskou jachtu, pádlový parník Dannebrog, který brzy ráno následujícího dne odplul do Lübecku. Líbánky strávili v Německu.

Vévodkyně z Västergötlandu

Sňatek byl populární, protože byla vnučkou populárního švédského a norského krále Karla XV. a měla ve Švédsku osobní úspěch. Říkalo se o ní, že ze všech zahraničních princezen provdaných do švédského královského rodu je snad nejvhodnější pro funkci švédské královny-choti a prvních deset let ve Švédsku jí téměř byla: od roku 1897 do roku 1907 se královna Žofie jen zřídka účastnila veřejných akcí a korunní princezna Viktorie trávila většinu času ze zdravotních důvodů v zahraničí, princezna Ingeborg tak získala více veřejných povinností a neoficiálně plnila většinu rolí spojených s královnou-chotí na švédském dvoře. Je vnímána jako osoba, která své reprezentační povinnosti vykonávala s kombinací důstojnosti a nenucené přátelskosti a která svým důvtipem přitahovala společenské kruhy.

Ingeborg se zajímala o sport, zejména o bruslení, a na automobilové výstavě ve Stockholmu v roce 1903 podnikla s korunním princem Gustavem spontánní předváděcí jízdu v automobilu Scania. V roce 1908 doprovázela synovce svého manžela prince Viléma na jeho svatbě se svou sestřenicí z otcovy strany velkokněžnou Marií Pavlovnou v Rusku.

Manželství Ingeborg a Karla bylo nakonec úspěšné a jejich vztah byl popisován jako harmonický. Měli spolu čtyři děti:

Markéta (25. června 1899 – 4. ledna 1977), ⚭ 1919 princ Axel Dánský (12. srpna 1888 – 14. července 1964)
Marta (28. března 1901 – 5. dubna 1954), ⚭ 1929 Olaf V. (2. července 1903 – 17. ledna 1991), pozdější norský král
Astrid (17. listopadu 1905 – 29. srpna 1935), ⚭ 1926 Leopold III. Belgický (3. listopadu 1901 – 25. září 1983), budoucí král belgický v letech 1934–1951
Karel (10. ledna 1911 – 27. června 2003), vévoda z Östergötlandu do roku 1937
⚭ 1937 Elsa von Rosen (7. února 1904 – 15. dubna 1991), rozvod 1951

⚭ 1954 Ann Margareta Larssonová (22. března 1921 – 3. září 1975), rozvod 1961

⚭ 1978 Kristine Rivelsrudová (22. dubna 1932 – 4. listopadu 2014)

Rodina žila harmonickým životem a byla známá jako „Šťastná rodina.“ Dětem byla poskytnuta jednoduchá výchova a očekávalo se od nich, že se naučí domácím pracím: ve svém domku na hraní například dostaly opravdová kamna, na kterých vařily opravdové jídlo. S Karlem žili se svými dětmi neformálním a důvěrným rodinným životem.

Ingeborg byla obdivována za to, jak zvládla ekonomické potíže, které zažila, když v roce 1922 zkrachovala banka, do níž investovali, a oni museli prodat svůj dům. V mnoha časopisech byla zobrazována jako symbol manželky a matky a po mnoho let byla nejoblíbenější členkou královského domu.

Během druhé světové války v letech 1940 až 1945 veřejně demonstrovala proti nacistickému Německu tím, že zablokovala okno svého domu, který stál naproti německému velvyslanectví ve Stockholmu.

Smrt

Ingeborg zemřela ve Stockholmu 11. března roku 1958 ve věku 79 let, sedm let poté, co ovdověla. Byla svědkem smrti nejen svého manžela, ale i dvou svých dcer: Astrid zahynula v roce 1935 jako oběť automobilové nehody ve Švýcarsku, Marta pak v roce 1954 na rakovinu. Ingeborg byla pohřbena na Královském hřbitově v Haagském parku ve Stockholmu.

Díky sňatkům svých tří dcer se stala pramáti řady evropských monarchů, mezi něž patří norský král Harald V. či belgičtí králové Baudouin I. a Albert II.

Tituly, oslovení a vyznamenání

Tituly

22. srpna 1878 – 27. srpna 1897: Její Královská Výsost princezna Ingeborg Dánská
27. srpna 1897 – 12. března 1958: Její Královská Výsost princezna Ingeborg Dánská, vévodkyně z Västergötlandu

Vyznamenání

Národní vyznamenání

: Řád slona
: Řád královské rodiny krále Kristiána IX. 1. třídy
: Řád královské rodiny krále Frederika VIII. 1. třídy
: Řád královské rodiny krále Kristiána X. 1. třídy
: Řád královské rodiny krále Frederika IX. 1. třídy
: Řád královské rodiny krále Oskara II. 2. třídy

Vývod z předků

Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckovský

Fridrich Vilém Glücksburský

Frederika Schliebenská

Kristián IX.

Karel Hesensko-Kasselský

Luisa Karolina Hesensko-Kasselská

Luisa Dánská a Norská

Frederik VIII.

Fridrich Hesensko-Kasselský

Vilém Hesensko-Kasselský

Karolina Nasavsko-Usingenská

Luisa Hesensko-Kasselská

Frederik Dánský (1753–1805)

Luisa Šarlota Dánská

Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská

'Ingeborg Dánská'

Joséphine de Beauharnais mladší

Vilemína Pruská (1774–1837)

Luisa Oranžsko-Nasavská

Fridrich Vilém III.

Luisa Pruská

Luisa Meklenbursko-Střelická

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Ingeborg of Denmark na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingeborg Dánská na Wikimedia Commons
https://web.archive.org/web/20080323171051/http://pages.prodigy.net/ptheroff/gotha/denmark.html
https://web.archive.org/web/20080513141403/http://pages.prodigy.net/ptheroff/gotha/sweden.html
http://thepeerage.com/p10125.htm#i101243

Vévodkyně z Västergötlandu
Předchůdce: nový titul	1897–1958 Ingeborg, vévodkyně z Västergötlandu	Nástupce: Viktorie Švédská

Dánské princezny

Generace jsou číslovány od implementace dědičné monarchie Frederika III. v roce 1660.

1. generace	Anna Žofie¹ • Frederika Amálie¹ • Vilemína Ernestina¹ • Ulrika Eleonora¹	Velký znak dánské královské rodiny

2. generace	Žofie Hedvika¹

3. generace	Šarlota Amálie¹

4. generace	Luisa¹

5. generace	Žofie Magdalena¹ • Karolina Vilemína¹ • Luisa¹

6. generace	Luisa Augusta¹ • Juliana Žofie¹ • Luisa Šarlota¹

7. generace	Karolina¹ • Vilemína¹

8. generace	Alexandra⁴ • Marie Sofie⁴ • Thyra

9. generace	Luisa • Ingeborg • Thyra • Dagmar • Alexandra² • Marie² • Markéta

10. generace	Feodora • Karolina Matylda • Alexandrina Luisa • Helena² • Irena² • Kateřina² • Evženie² • Olga² • Alžběta² • Marina² • Margarita² • Teodora² • Cecílie² • Sofie²

11. generace	Markéta II.³ • Benedikta³ • Anna-Marie • Alžběta³ • Alexandra² • Sofie² • Irena²

12. generace	Alexie² • Teodora²

13. generace	Isabella • Josefína • Athena • Marie-Olympie²

¹ také norská princezna ² také řecká princezna ³ také islandská princezna ⁴ ne dánská princezna rodem, ale udělen titul dánské princezny

Švédské princezny sňatkem

Generace jsou počítány od snach Gustava I. Švédského dále.

1. generace	Kateřina Jagellonská Maria Falcká ze Simmernu Kristina Holštýnsko-Gottorpská

2. generace	Anna Rakouská Marie Alžběta**

3. generace	nikdo

4. generace	nikdo

5. generace	nikdo

6. generace	Luisa Ulrika Pruská

7. generace	Žofie Magdalena Dánská a Norská Hedvika Alžběta Šarlota Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská

8. generace	Désirée Claryová*

9. generace	Luisa Amélie Bádenská Joséphine, vévodkyně z Galliery*

10. generace	Luisa Nizozemská* Žofie Nasavská* Tereza Sasko-Altenburská*

11. generace	Viktorie Bádenská* Ingeborg Dánská*

12. generace	Markéta z Connaughtu Luisa Mountbattenová Marie Pavlovna Ruská

13. generace	Sibyla Sasko-Kobursko-Gothajská Lillian May Daviesová

14. generace	nikdo

15. generace	Sofia Hellqvistová

sňatkem také norská princezna *také švédská princezna rodem