Přeskočit na obsah

Maud z Walesu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maud z Walesu
královna norská
Portrét
norská královna Maud
Doba vlády18. listopad 1905
20. listopad 1938
Korunovace22. června 1906
Úplné jménoMaud Charlotte Mary Victoria
TitulyJV Královna Norska
Křest24. prosince 1869
Narození26. listopadu 1869
Marlborough House, Spojené království
Úmrtí20. listopadu 1938
Londýn, Spojené království
PohřbenaAkershus (hrad), Norsko
PředchůdceŽofie Nasavská
NástupceSonja Haraldsen
Sňatek22. července 1896
ManželHaakon VII.
PotomciOlaf V.
RodWettinové
DynastieSasko-Kobursko-Gothajská
OtecEduard VII.
MatkaAlexandra Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maud z Walesu (Maud Šarlota Marie Viktorie; 26. listopadu 1869 Londýn20. listopadu 1938 tamtéž) byla jakožto manželka krále Haakona VII. v letech 19051938 norská královna, první královna samostatného Norska od roku 1905. Nejmladší dcera krále Eduarda VII. a královny Alexandry Britské byla před svatbou známá jako princezna Maud z Walesu, protože její otec byl v té době princ z Walesu.

Původ a mládí

[editovat | editovat zdroj]
Princezna Maud z Walesu se svou matkou Alexandrou, princeznou z Walesu, 1872

Maud se narodila 26. listopadu 1869 v Marlborough House v Londýně. Byla třetí dcerou a pátým dítětem Alberta Eduarda, prince z Walesu, a Alexandry, princezny z Walesu. Albert Eduard byl nejstarším synem královny Viktorie a Alexandra byla nejstarší dcerou Kristiána IX. Dánského.

Maud byla pokřtěna jako Maud Charlotte Mary Victoria v Marlborough House londýnským biskupem Johnem Jacksonem 24. prosince 1869. Jejími kmotry byli její strýc z otcovy strany princ Leopold, kterého zastupoval vévoda z Cambridge; princ Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský, kterého zastupoval princ František z Tecku; hrabě Gleichen; vévodkyně Nasavská, kterou zastupovala princezna Marie Adelaida, vévodkyně z Tecku; Karel XV. švédský, kterého zastupoval švédský ministr baron Hochschild; princezna Marie Leiningenská, kterou zastupovala princezna Claudine z Tecku; její teta z matčiny strany carevna ruská, kterou zastupovala baronka de Brunnow; dánská korunní princezna Luisa, kterou zastupovala paní de Bülow, manželka dánského ministra, a její prateta vévodkyně z Inverness.

Pro svou divokou a chlapeckou povahu byla Maud v královské rodině známá jako „Harry“, podle přítele Eduarda VII. admirála Henryho Keppela, jehož chování v krymské válce bylo v té době považováno za obzvláště odvážné. Maud se účastnila téměř všech každoročních návštěv rodinných setkání princezny z Walesu v Dánsku a později doprovázela matku a sestry na plavbách do Norska a Středomoří. Byla družičkou na svatbě své tety z otcovy strany princezny Beatrix s princem Jindřichem z Battenbergu v roce 1885 a na svatbě svého bratra Jiřího s Marií z Tecku v roce 1893.

Maud spolu se svými sestrami Viktorií a Luisou obdržela 6. srpna 1887 od své babičky královny Viktorie Císařský řád indické koruny. Stejně jako její sestry byla také držitelkou Královského řádu Viktorie a Alberta (I. třídy) a nositelkou velkokříže Řádu rytířů špitálu svatého Jana v Jeruzalémě.

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

Maud se vdávala poměrně pozdě, na manžela čekala až do svých 26 let. Původně se chtěla provdat za vzdáleného bratrance, prince Františka z Tecku, mladšího bratra své švagrové Marie. Přestože byl poměrně chudý kvůli narůstajícím dluhům z hazardních her a mohl případně těžit z Maudina postavení, její návrhy ignoroval.

Svatební fotografie princezny Maud a prince Karla, 1896

Dne 22. července 1896 se princezna Maud v soukromé kapli Buckinghamského paláce provdala za svého bratrance, dánského prince Karla. Princ Karel byl druhým synem nejstaršího bratra královny Alexandry, dánského korunního prince Frederika, a švédské princezny Luisy. Nevěstin otec jim věnoval Appleton House na panství Sandringham jako venkovské sídlo pro její časté návštěvy Anglie. Právě tam se manželům 2. července 1903 narodilo jejich jediné dítě, princ Alexandr.

Princ Karel sloužil jako důstojník dánského královského námořnictva a do roku 1905 žil se svou rodinou převážně v Dánsku. V červnu 1905 norský Storting zrušil 91 let trvající svazek Norska se Švédskem a odhlasoval nabídku trůnu dánskému princi Karlovi. Určitou roli v tom, proč byl Karel vybrán, hrálo Maudia příslušnost v britském královském rodě. Po listopadovém plebiscitu přijal princ Karel norský trůn jako král Haakon VII, zatímco jeho malý syn byl přejmenován na Olava. Král Haakon VII. a královna Maud byli korunováni 22. června 1906 v katedrále Nidaros v Trondheimu; od té doby se ve Skandinávii žádná korunovace nekonala.

Norská královna

[editovat | editovat zdroj]
Král Haakon VII a královna Maud, 1906

Královna Maud se rychle přizpůsobila své nové zemi a povinnostem královny manželky. Byl vytvořen dvůr a Marie Magdalena Rustadová byla jmenována její hlavní dvorní dámou. Maud hrála silnou a dominantní roli u dvora a v rodině, na veřejnosti však vystupovala diskrétně.

Během prvních let svého pobytu v Norsku se s manželem nechávala fotografovat v norských lidových krojích a věnovala se zimním sportům, například lyžování, aby v očích veřejnosti působila norským dojmem. Neměla ráda veřejné vystoupování, ale svou roli královny vykonávala s velkou pečlivostí a využívala šaty

a šperky, aby působila královským dojmem. Podporovala dobročinné akce, zejména ty spojené s dětmi a zvířaty, a podporovala hudebníky a umělce. Mezi její projekty patřil Dronningens Hjelpekomité (Královnin výbor pro pomoc) během první světové války. podporovala domov pro neprovdané matky feministky Katti Anker Møllerové (1906), který byl považován za radikální, navrhovala nábytek ve prospěch Barnets utstilling (Dětské výstavy) 1921 a prodávala fotografie pro dobročinné účely. Maud byla vášnivou jezdkyní na koni a trvala na tom, aby byly modernizovány stáje královského paláce v Oslu. Královna Maud na tento projekt z velké části sama dohlížela a při rozšiřování stájí se výrazně inspirovala Královskými stájemi v Londýně.

Maud i po svém příjezdu do Norska nadále považovala Velkou Británii za svůj skutečný domov a každoročně ji navštěvovala. Během svých návštěv většinou pobývala ve svém domě Appleton House v Sandringhamu. Oceňovala však i některé aspekty Norska, například zimní sporty, a podporovala výchovu svého syna jako Nora. Naučila se lyžovat a zařídila anglické zahrady v Kongsseterenu, královském sídle s výhledem na Oslo, a v letní rezidenci v Bygdøy. Jako veřejná osoba je popisována jako zdrženlivá, ale jako soukromá osoba jako energická a se zálibou v žertování.

Maud si také získala pověst módně elegantní dámy. V roce 2005 se ve Victoria and Albert Museum konala výstava mnoha kousků z jejího elegantního šatníku, která byla publikována v katalogu Style and Splendour: Maud of Norway's Wardrobe 1896-1938.

Pozdější léta života a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Naposledy se královna Maud objevila na veřejnosti ve Velké Británii při korunovaci krále Jiřího VI. a královny Alžběty v květnu 1937 ve Westminsterském opatství. Seděla v královské lavici vedle své švagrové královny Marie a neteře Marie, hraběnky z Harewoodu, jako součást oficiální královské družiny.

Maud navštívila Anglii v říjnu 1938. Zpočátku bydlela v Sandringhamu, ale pak se přestěhovala do hotelu v londýnském West Endu. Onemocněla a byla převezena do pečovatelského domu na Bentinck Street 18 v Marylebone v Londýně, kde jí 16. listopadu 1938 byla provedena operace břicha. Král Haakon okamžitě přijel z Norska k jejímu lůžku. Přestože operaci přežila, Maud nečekaně zemřela na selhání srdce 20. listopadu 1938, šest dní před svými 69. narozeninami a v den 13. výročí smrti své matky. Norské noviny směly porušit zákon zakazující publikování v neděli, aby o její smrti informovaly norskou veřejnost. Král Haakon vrátil Appleton House britské královské rodině.

Její tělo se vrátilo do Norska na palubě HMS Royal Oak. Před pohřbem bylo její tělo převezeno do malého kostela v Oslu. Královna Maud byla pohřbena v královském mauzoleu na hradě Akershus v Oslu. Její závěť byla zpečetěna v Londýně v roce 1939.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Na její počest nazval norský polárník Roald Amundsen neznámé pohoří v Antarktidě, místy vysoké 4 500 m n. m., které objevil při své úspěšné výpravě k jižnímu pólu v roce 1911, pohořím královny Maud. Její jméno nese rovněž Země královny Maud a Záliv královny Maud v Kanadě.

 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Ernest I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Eduard VII.
 
 
 
 
 
 
Jiří III.
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
Maud z Walesu
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský-Beck
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
Alexandra Dánská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik Dánský
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maud of Wales na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Norská královna
Předchůdce:
Žofie Nasavská
19051938
Maud z Walesu
Nástupce:
Sonja Haraldsen