Karel III. Parmský

Karel III. Parmský
	Vévoda z Parmy a Piacenzy
	Karel III.
Doba vlády	1849–1854
Narození	14. ledna 1823; Villa delle Pianore, Lucca, Parmské vévodství
Úmrtí	27. března 1854 (ve věku 31 let); Parma, Parmské vévodství
Pohřben	Cappella della Macchia, blízko Viareggia
Předchůdce	Karel II.
Nástupce	Robert I.
Manželka	Luisa Marie Terezie z Artois
Potomci	Markéta Bourbonsko-Parmská, Robert I. Parmský, Alice Bourbonsko-Parmská a Jindřich Bourbonsko-Parmský
Otec	Karel II. Parmský
Matka	Marie Tereza Savojská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel III. Ferdinand Bourbonsko-Parmský (it. Carlo III, 14. ledna 1823 – 27. března 1854) byl parmský vévoda v letech 1849 až 1854. Pocházel z parmské větve rodu Bourbonů. Byl jediným synem předchozího vévody Karla II. a jeho ženy Marie Terezy Savojské.

Ferdinand Karel jak byl do nástupu na trůn znám, byl od svého narození nejdříve dědičným princem z Luccy a poté na od roku 1847 krátký čas dědičným princem parmským v době, když zemřela Marie Luisa a bourbonská vláda se v osobě jeho otce Karla II. vrátila do Parmy. Jeho otec ovšem nevládl dlouho, jelikož krátce po jeho nástupu vypukla v roce 1848 revoluce a rodina v čele s Karlem II. z vévodství uprchla. Ferdinand Karel byl nejdříve zadržen v Cremoně a později v Miláně než byl po žádosti britské vlády propuštěn. Poté cestoval přes Maltu do Neapole, kde se opětovně setkal se svojí ženou, která zde porodila následníka trůnu Roberta. Poté pobývala rodina v Anglii a Skotsku.

V srpnu 1848 obsadila Parmu rakouská vojska a Ferdinandův otec Karel II. byl dosazen zpět na trůn. Karel II. ale nevládl dlouho, již následujícího roku v březnu 1849 akdikoval ve prospěch Ferdinanda Karla, který se stal parmským a piacenzským vévodou jako Karel III. Bohužel i jeho vláda netrvalo dlouho. Téměř přesně po pěti letech vlády byl v březnu 1854 na Karla III. spáchán atentát anarchistou Antoniem Carrou, kterému Karlem III. následujícího dne podlehl.

Na vévodský trůn po něm nastoupil jeho nejstarší syn Robert, za něhož vládla jako regentka jeho matka.

Rodina

10. listopadu 1845 se oženil s Luisou Marii Terezou (1819–1864), vnučkou francouzského krále Karla X. Společně měli čtyři děti:

1. Markéta Bourbonsko-Parmská (1. 1. 1847 Lucca – 29. 1. 1893 Viareggio)
- ⚭ 1867 Karel Maria Bourbonský (30. 3. 1848 Lublaň – 18. 7. 1909 Varese), vévoda z Madridu, hlava rodu Bourbonů od roku 1887 až do své smrti
2. Robert I. Parmský (9. 7. 1848 Florencie – 16. 11. 1907 Lucca), hlava parmské větve Bourbonské dynastie, poslední vládnoucí vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle a otec poslední rakouské císařovny a uherské královny Zity
1. ⚭ 1869 princezna Marie Pia Neapolsko-Sicilská (2. 8. 1849 Gaeta – 29. 9. 1882 Biarritz)
2. ⚭ 1884 Marie Antonie Portugalská (28. 11. 1862 14. 5. 1959 Berg)
3. Alice Bourbonsko-Parmská (27. 12. 1849 Parma – 16. 1. 1935 Schwertberg)
- ⚭ 1868 Ferdinand IV. Toskánský (10. 6. 1835 Florencie – 17. 1. 1908 Salcburk), toskánský velkovévoda v letech 1859–1860, po roce 1860 pouze titulární velkovévoda
4. Jindřich Bourbonsko-Parmský (12. 2. 1851 Parma – 14. 4. 1905 Menton), hrabě z Bardi
- I. ⚭ 1873 princezna Marie Luisa Neapolsko-Sicilská (21. 1. 1855 Neapol – 23. 8. 1874 Pau)
- II. ⚭ 1876 Adelgunda Braganzská (10. 11. 1858 Bronnbach – 15. 4. 1946 Bern), vévodkyně z Guimarães

Vývod z předků

Filip Parmský

Ferdinand Parmský

Luisa Alžběta Francouzská

Ludvík Parmský

František I. Štěpán Lotrinský

Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská

Marie Luisa Španělská

Filip Parmský

Marie Luisa Parmská

Luisa Alžběta Francouzská

Karel III. Parmský

Karel Emanuel III.

Viktor Amadeus III.

Polyxena Hesensko-Rotenburská

Viktor Emanuel I.

Filip V. Španělský

Marie Antonie Španělská

Alžběta Parmská

Marie Tereza Savojská

František I. Štěpán Lotrinský

Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský

Marie Terezie

Marie Tereza Rakouská-Este

Ercole III. d'Este

Marie Beatrice d'Este

Marie Tereza Cybo-Malaspina

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel III. Parmský na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce:
Karel II.

Parmský vévoda
1849–1854

Nástupce:
Robert I.

Španělští infanti

1. generace	Filip II.

2. generace	Karel Ferdinand Diego Felix Filip III.

3. generace	Filip IV. Karel Ferdinand Alfons

4. generace	Baltazar Karel Filip Prosper Karel II.

5. generace	Žádní

6. generace	Žádní

7. generace	Ludvík I. Filip Petr Ferdinand VI. Karel III. Filip Ludvík

8. generace	Filip Antonín Karel IV. Ferdinand I. Gabriel Antonín Antonín Pascual Ferdinand¹

9. generace	Ferdinand VII. Karel Maria Isidor František de Paula Petr Karel¹ Ludvík²

10. generace	Antonín² Karel Ludvík¹ Jan¹ Ferdinand¹ František¹ Jindřich¹ Sebastian Gabriel¹ Karel II.¹

11. generace	Alfons XII. Kajetán² Antonín¹ Karel Maria Alfons Karel¹ Karel III.¹

12. generace	Karel² Ferdinand² Alfons¹ Ludvík Ferdinand¹ Jakub¹ Robert I.¹

13. generace	Alfons Jakub Jindřich Jan Gonzalo Alfons¹

14. generace	Juan Carlos I. Alfonso Karel¹

15. generace	Filip VI.

16. generace	Žádní

*¹ titul udělený královským dekretem ² manžel infantky

Parmští princové

1. generace	Oktavián Farnese Alessandro Farnese Ranuccio Farnese

2. generace	Alessandro Farnese

3. generace	Ranuccio I. Farnese Eduard Farnese

4. generace	Odoardo I. Farnese

5. generace	Ranuccio II. Farnese Alexander Farnese

6. generace	Eduard Parmský František Parmský Antonín Parmský

7. generace	nikdo

8. generace	nikdo

9. generace	Ferdinand Parmský

10. generace	Ludvík Parmský

11. generace	Karel II. Parmský

12. generace	Karel III. Parmský

13. generace	Robert I. Parmský Jindřich Bourbonsko-Parmský

14. generace	Jindřich Bourbonsko-Parmský Josef Bourbonsko-Parmský Eliáš Parmský Sixtus Parmský František Xaver Bourbonsko-Parmský Felix Bourbonsko-Parmský* René Bourbonsko-Parmský

15. generace	Robert Hugo Parmský Karel Hugo Bourbonsko-Parmský Sixtus Jindřich Bourbonsko-Parmský Jan Lucemburský^ Karel Lucemburský^

16. generace	Karel Bourbonsko-Parmský Jaime Bourbonsko-Parmský Jindřich I. Lucemburský^ Jean Lucemburský^ Guillaume Lucemburský^ Robert Lucemburský^

*také lucemburský princ ^také nasavský princ

Vévodové z Parmy

Pier Luigi (1545–47) Ottavio (1556–86) Alexandr (1586–92) Ranuccio I. (1592–1622) Odoardo (1622–46) Ranuccio II. (1646–94) Francesco (1694–1727) Antonio (1727–31) Karel I. (1731–35) Karel II. (1735–40) Marie Terezie (1740–48) Filip (1748–65) Ferdinand (1765–1802) Cambacérès (Parma) (1808–1814) Lebrun (Piacenza) (1808–1814) Marie Luisa (1814–47) Karel Ludvík (1847–49) Karel III. (1849–54) Robert I. (1854–1859)

Titulární vévoda, žádná implicitní suverenita: Robert (1859–1907) Jindřich (1907–39) Josef (1939–50) Eliáš (1950–59) Robert II. (1959–74) Xaver (1974–77) Carlos Hugo (1977–2010) Carlos (2010–dosud)