Přeskočit na obsah

Filip IV. Španělský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Filip IV. a III.
král španělský a portugalský
Portrét
Filip IV. jako válečník, Diego Velázquez
Doba vlády31. března 162117. září 1665
TitulyTituly Filipa IV. Španělského
Narození8. dubna 1605
Valladolid, Španělsko
Úmrtí17. září 1665 (ve věku 60 let)
Madrid
PohřbenKrálovská hrobka kláštera El Escorial
PředchůdceFilip III.
NástupceKarel II., (jako Král portugalský) Jan IV. Portugalský
ManželkyI. Izabela Bourbonská
II. Marie Anna Habsburská
PotomciBaltazar Karel Španělský, Marie Tereza Habsburská, Markéta Habsburská, Filip Prosper Španělský, Karel II. Španělský, Jan Josef Rakouský, Alfonz Henríquez de Santo Tomás, Alonso Antonio de San Martín, Carlos Fernando de Austria y Manrique, Juan Cossío, Fernando Tomás de Austria, Marie Markéta Habsburská, Markéta Marie Kateřina Habsburská, Marie Evženie Španělská, Izabela Marie Tereza Habsburská, Francisco Fernando Isidor Rakouský, Infantka Maria Ana Antonia Španělská, Marie Habsburská a Ana Margarita de San José
DynastieŠpanělští Habsburkové
OtecFilip III. Španělský
MatkaMarkéta Habsburská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip IV. Španělský (španělsky: Felipe IV, 8. dubna 1605, Valladolid17. září 1665, Madrid) byl od roku 1621 vládnoucí král španělský a jako Filip III. také král portugalský, neapolský a sicilský. Byl členem španělské větve Habsburků (ve Španělsku nazývané Casa de Austria, „Rakouská dynastie“).

Filip IV. se narodil jako třetí dítě a nejstarší syn španělského královského páru, Filipa III. a Markéty Habsburské, dcery Karla II. Štýrského. Dospělosti se dožili čtyři z osmi Filipových sourozenců.

Jeho nejstarší sestrou byla pozdější francouzská královna, provdaná za Ludvíka XIII., Anna Marie. Druhá z jeho sester Marie Anna se provdala za císaře Svaté říše římské Ferdinanda III. Bratr Karel zemřel v mládí na tyfus a nejmladší přeživší bratr Ferdinand se stal kardinálem.

Od mládí se učil jazyky a domluvil se (vedle kastilské španělštiny) v katalánštině, francouzsky, italsky a portugalsky. Jako desetiletý se oženil s francouzskou princeznou Isabelou a vlády se ujal již v šestnácti letech. Byl kulturně a umělecky založený. Také proto u jeho dvora působila řada umělců jako např. Velázquez nebo Calderón. Ovšem země se pomalu dostávala do úpadku, jak politického, tak co se týče obrany a hospodářství. To zapříčinilo stěhování obyvatelstva z Kastílie, pokles příjmů do státní kasy a několik státních bankrotů.

Období válek

[editovat | editovat zdroj]

Válka s Holanďany a Anglií

[editovat | editovat zdroj]

V letech 16211648 bojoval proti Generálním stavům (Holanďanům) o udržení Nizozemí pod španělskou nadvládou. Až Haagský mír, na kterém se Španělsko muselo smířit s nezávislostí Nizozemí, ve kterém byl od roku 1646 místodržícím Leopold Vilém Habsburský, ukončil roky trvající boje.

V letech 16251630 válčil s anglickým králem Karlem I. Od roku 1649 byla námořní válka, v té době s Anglickou republikou pod vedením Cromwella, opět obnovena. V roce 1655 se Angličané zmocnili Jamajky a roku 1657 Dunkerque.

Válka s Francií

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1628 vypukla válka proti Francii, a to o mantovské vévodství, ve které Filip podporoval císaře Ferdinanda II. Druhá válka vypukla v roce 1635 a roku 1640 následovala třetí, ve které byla Francie v převaze a vyvrcholila povstáním v Katalánsku, které se Filipovi podařilo po dlouhých dvanácti letech potlačit. Portugalsku se podařilo odtrhnout a za nového krále si zvolilo Jana IV. z rodu Braganza. Další povstání následovala roku 1642 v Andalusii, roku 1647 v Neapoli a na Sicílii a v roce 1648 v Aragonii. Všechny tyto boje byly pro Španělsko velmi vyčerpávající.

Pyrenejským mírem z roku 1659 byla tato válka konečně ukončena a na jeho stvrzení byl dohodnut sňatek mezi Filipovou dcerou Marií Terezou a králem Francie Ludvíkem XIV. Avšak ani tato dohoda nevydržela, neboť při vojenském zásahu Španělska na Portugalsko v letech 16611665 byla Francie opět na opačné straně.

Socha v Bazilice Santa Maria Maggiore, Řím

Když Filip IV. v roce 1665 zemřel, zanechal po sobě dvě dcery a teprve čtyřletého syna a následníka Karla, který se nakonec stal posledním Habsburkem na španělském trůně. Deset dalších svých dětí Filip přežil. Kromě toho měl ještě několik nemanželských potomků. Pohřben byl v El Escorialu v hrobce svých předků.

Manželství a děti

[editovat | editovat zdroj]

1/ ∞ 1615 Izabela Bourbonská (16021644), jeho vzdálená sestřenice, dcera francouzského krále Jindřicha IV. a jeho druhé manželky Marie Medicejské:

2/ ∞ 1649 Marie Anna Habsburská (16341696), jeho neteř, dcera Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny Španělské:

Nemanželský syn s herečkou Marií Anežkou Calderónovou:

Jeho katolické veličenstvo Filip IV. z Boží milosti král Španělska, Kastilie, Leónu, Aragonie, Navarry, Granady, Toleda, Valencie, Galicie, Córdoby, Murcie, Jaén, Algeciras, Kanárských ostrovů, toho jména III. král Portugalska a Algarve, Obojí Sicílie, Sardinie a Korsiky, Nového Španělska, Chile, Filipín, král Jeruzaléma, arcivévoda rakouský, vévoda burgundský, milánský, lucemburský, brabantský, aténský, hrabě barcelonský, burgundský, flanderský, z Artois, Habsburgu, tyrolský, roussilionský a velmistr Řádu zlatého rouna etc.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Filip I. Kastilský
 
 
Karel V.
 
 
 
 
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
Filip II. Španělský
 
 
 
 
 
 
Manuel I. Portugalský
 
 
Isabela Portugalská
 
 
 
 
 
 
Marie Aragonská
 
 
Filip III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Maxmilián II. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 
 
Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
Karel V.
 
 
Marie Španělská
 
 
 
 
 
 
Isabela Portugalská
 
'Filip IV. Španělský'
 
 
 
 
 
Filip I. Sličný
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
Karel II. Štýrský
 
 
 
 
 
 
Vladislav Jagellonský
 
 
Anna Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Anna z Foix
 
 
Markéta Habsburská
 
 
 
 
 
 
Vilém IV. Bavorský
 
 
Albrecht V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Jakobea z Badenu
 
 
Marie Anna Bavorská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Filip III.
Znak z doby nástupu Španělský král
Filip IV.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Filip II.
Znak z doby nástupu Sicilský a neapolský král
Filip III.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Filip II.
Znak z doby nástupu Portugalský král
Filip III.
16211640
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan IV.
Předchůdce:
Filip VI.
Znak z doby nástupu Burgundský vévoda
Filip VII.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Filip III.
Znak z doby nástupu Milánský vévoda
Filip VII.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Isabela a Albrecht
Znak z doby nástupu Lucemburský vévoda
Filip IV.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Isabela a Albrecht
Znak z doby nástupu Brabantský vévoda
Filip V.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Isabela III.
Znak z doby nástupu Burgundský hrabě
Filip VII.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Isabela a Albrecht
Znak z doby nástupu Flanderský hrabě
Filip IV.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Isabela a Albrecht
Znak z doby nástupu Hrabě z Artois
Filip VIII.
16211659
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík IV.