Přeskočit na obsah

Izraelské letecké útoky na Írán (říjen 2024)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Izraelské letecké útoky na Írán (říjen 2024)
konflikt: íránsko-izraelský konflikt (2024)
Stíhací letoun F-35I Adir, který byl údajně použit při útocích
Stíhací letoun F-35I Adir, který byl údajně použit při útocích
Trvání26. říjen 2024
MístoÍrán a Sýrie
Příčinyíránské letecké útoky na Izrael z 1. října
Cílevojenské cíle v Íránu
NaplánovánoIzraelem
Strany
IzraelIzrael Izrael ÍránÍrán Írán
Velitelé
Izrael Benjamin Netanjahu
Jo'av Galant
Herci Halevi
Tomer Bar 		Írán Alí Chámeneí
Masúd Pezeškján
Hosejn Salámí
Amír Alí Hádžízáde
Síla
Izraelské obranné síly Ozbrojené síly Íránské islámské republiky
Oběti
Mrtví4 íránští vojáci
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Izraelský pilot vstupuje do stíhačky F-15D Eagle Baz před útokem

Dne 26. října 2024 zahájil Izrael v rámci probíhajícího íránsko-izraelského konfliktu sérii leteckých úderů na Írán. Podle Izraelských obranných sil (IOS) byly údery zaměřeny na íránské vojenské cíle, včetně prostředků protivzdušné obrany a zařízení na výrobu raket.[1] IOS dodaly, že všechny letouny se bezpečně vrátily.[1] Údery byly provedeny v reakci na íránské útoky z 1. října.[2] Poprvé od irácko-íránské války Írán čelil tak dlouhotrvajícímu útoku ze strany zahraničního nepřítele.[3] Izraelské obranné síly přiřadily útokům kódové označení Dny pokání (hebrejsky מבצע ימי תשובה‎).[4]

Izrael několik hodin před útoky informoval Írán, co bude jeho cílem, a varoval jej před odpovědí.[5][6][7] Útoků se zúčastnilo více než 100 letounů, včetně stíhaček F-35 Lightning II.[8] Údery byly vedeny ve třech vlnách přibližně od druhé hodiny ranní izraelského času až do rozbřesku.[9] Íránská tisková agentura napojená na Islámské revoluční gardy oznámila, že byla napadena vojenská zařízení na západě a jihozápadě Teheránu, jakož i základny v provinciích Ílám a Chúzistán. Údajně byli zabiti čtyři íránští vojáci.[10] Izraelský představitel uvedl, že „po této operaci zaměřené na íránské prostředky protivzdušné obrany a zařízení na výrobu raket může nyní Izrael operovat v íránském vzdušném prostoru s větší volností“.[11]

Izraelské obranné síly prohlásily, že v reakci na „měsíce trvající útoky íránského režimu proti Izraeli“ provedly „přesné a cílené údery“.[12] Američtí představitelé potvrdili, že USA byly o operaci předem informovány, ale nezúčastnily se jí.[13] Írán útoky bagatelizoval, poskytl o nich minimum informací[14] a pohrozil, že civilistům, kteří poskytnou „nepřátelským“ médiím důkazy o útocích, udělí tresty odnětí svobody.[15]

Pozadí

[editovat | editovat zdroj]

Od února 1985 probíhá mezi Izraelem a Íránem zástupný konflikt.[16] Írán využívá Osu odporu, neformální politickou a vojenskou koalici na Blízkém východě, k útokům na Izrael,[17][18] zatímco Izrael údajně provádí atentáty na vysoce postavené íránské úředníky a jaderné vědce a podniká proti Íránu kybernetické útoky.[3][19] Izrael považuje Írán za svou největší hrozbu kvůli výzvám jeho vedení ke zničení Izraele, podpoře protiizraelských militantních organizací a íránskému jadernému programu.[3] Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo po vypuknutí války Izraele s Hamásem,[20] jelikož se do ní zapojila Osa odporu, zejména libanonský Hizballáh a jemenské hnutí Hútíů. Hizballáh provádí raketové útoky na sever Izraele, zatímco Hútíové útočí na lodní dopravu v Rudém moři, což vyvolalo krizi v Rudém moři. Írán poskytuje skupinám patřícím do Osy odporu peníze, zbraně a výcvik[21] s cílem vytvořit alianci, která by v případě rozsáhlé konfrontace s Izraelem zničila židovský stát.[17][18]

Dne 1. dubna zaútočilo Izraelské vojenské letectvo na íránský konzulát v Damašku.[22] Při útoku zahynulo 16 osob, včetně Mohammada Rezá Záhedího, velitele jednotek Quds.[23] Izraelský útok odsoudilo mnoho zemí,[24][25][26] přičemž řada zemí také dodala, že se jedná o porušení mezinárodního práva.[27] V reakci na to Írán a jeho zmocněnci 13. dubna zaútočili na Izrael.[28] Dne 19. dubna Izrael v odvetě zničil protivzdušnou obranu střežící jaderné zařízení v Natanzu.[29]

Dne 31. července 2024 byl v íránském hlavním městě Teheránu zabit politický vůdce Hamásu Ismáíl Haníja.[30] Ve dnech 17. a 18. září 2024 došlo k výbuchům tisíce komunikačních zařízení Hizballáhu, během nichž byli zraněni zaměstnanci íránského velvyslanectví v Libanonu.[31] V reakci na to zahájil Hizballáh raketové útoky na severoizraelská města a obce, včetně Nazaretu.[32]

Dne 20. září Izrael zabil Ibráhíma Aqíla a další vysoce postavené představitele Hizballáhu.[33][34] O sedm dní později byl při izraelském leteckém útoku v Bejrútu zabit Hasan Nasralláh, generální tajemník Hizballáhu.[35][36] Při útoku byl zabit také Ali Karakí, velitel jižní fronty,[36] a Abbás Nílforúšán, zástupce velitele Islámských revolučních gard a velitel jednotek Quds v Libanonu.[37]

V reakci na Haníjovu, Nílforúšánovu a Nasralláhovu smrt Írán zaútočil na Izrael, přičemž poškodil vojenské základny.[38] Jednalo se o největší útok v rámci íránsko-izraelského konfliktu.[39] Izrael uvedl, že většinu raket sestřelil a že nebyly omezeny schopnosti jeho letectva.[40] Na sestřelování raket se podílely také Spojené státy a Jordánsko.[41] Izraelský premiér Benjamin Netanjahu útok označil za „velkou chybu“ a slíbil, že Írán za něj „zaplatí“.[42]

Únik informací o útocích

[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. října 2024 byly na Telegramu zveřejněny dva utajované dokumenty, které zřejmě připravily Národní bezpečnostní agentura a Národní geoprostorová zpravodajská agentura USA. Dokumenty se týkaly izraelských plánů na odvetný útok proti Íránu kvůli útokům z 1. října. Odhalily manévry a cvičení izraelského letectva a námořnictva a přesun munice, jakož i satelitní snímky pohybu letectva. V jednom z dokumentů bylo uvedeno, že Izrael vlastní jaderné zbraně.[43]

Útoky

[editovat | editovat zdroj]

V ranních hodinách 26. října 2024 izraelského času zahájilo Izraelské vojenské letectvo údery na vojenské cíle v Íránu. Izraelské obranné síly uvedly, že údery byly provedeny v reakci na íránské útoky z 1. října a kvůli vojenským akcím Osy odporu.[44] Bidenova administrativa byla o operaci informována krátce před jejím zahájením.[45] Údery byly vedeny ve třech vlnách přibližně od druhé hodiny ranní až do rozbřesku.[9] Poprvé od irácko-íránské války Írán čelil tak dlouhotrvajícímu útoku ze strany zahraničního nepřítele.[3]

Deník The Jerusalem Post uvedl, že bylo použito více než 100 bojových letounů, včetně stíhaček F-35I Adir, tankerů a špionážních letadel. Letouny urazily zhruba 2 000 kilometrů. V případě neúspěchu byla v pohotovosti evakuační jednotka 669. Díky pravidelným izraelským útokům na radarová stanoviště v Sýrii spojená s Íránem neměl Írán dostatek informací.[46]

V 1:48 místního času se v iráckém Irbílu rozezněly sirény a reproduktory na tamním letišti vyzývaly občany, aby se schovali do bunkrů.[47] Íránská státní televize informovala o výbuších v Teheránu. Dva arabští představitelé uvedli, že cílem útoku byl pravděpodobně sklad zbraní a vojenský úřad či kasárna.[44] Výbuchy byly hlášeny také poblíž mezinárodního letiště Imáma Chomejního v Teheránu.[48] Terčem úderů se stala íránská města Karadž,[45] Mašhad,[49] Kermánšáh[50] a Zandžán, jakož i syrský Damašek.[51] Televize al-Arabí zveřejnila video, na kterém jsou vidět škody způsobené na továrně na vojenské drony jižně od Teheránu.[52] Írán později potvrdil, že zasaženy byly také provincie Ílám a Chúzistán.[53]

Podle dvou íránských představitelů byly údery v provincii Teherán zaměřeny na vojenské cíle, včetně základen Islámských revolučních gard a vojenského komplexu Párčín.[54] Podle Izraele se právě v tomto komplexu pracuje na íránském jaderném programu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii zde v roce 2016 nalezla informace o jaderných zbraních.[55] David Albright, bývalý inspektor OSN pro jaderné zbraně, poznamenal: „Komerční satelitní snímky, byť s nízkým rozlišením, naznačují, že v Párčínu byly poškozeny tři budovy, včetně dvou, ve kterých se míchá palivo pro balistické rakety“.[56]

Při útocích byli zabiti čtyři vojáci Islámských revolučních gard.[57] Snímky zveřejněné agenturou Fars ukázaly, že dva vojáci patřili k silám protivzdušné obrany, což naznačuje, že cílem byly protiletadlové raketové komplety.[58]

Analýza

[editovat | editovat zdroj]

Expert na obranu Malcolm Davis řekl CNN, že ačkoli byl izraelský útok „omezený“ a „přesný“, byl pro Írán „rozhodně nepříjemný“. Naznačil, že Írán by mohl váhat s odvetou, protože by to mohlo Izrael vyprovokovat k útoku na jeho jaderná a ropná zařízení nebo dokonce na nejvyšší představitele. Uvedl, že by bylo pro Írán moudřejší „přijmout tento útok a ustoupit“.[59]

Reakce

[editovat | editovat zdroj]

Státy

[editovat | editovat zdroj]
  • Alžírsko Alžírsko: Ministerstvo zahraničních věcí útoky odsoudilo a vyjádřilo solidaritu s Íránci.[60]
  • Bahrajn Bahrajn: Ministerstvo zahraničních věcí útoky odsoudilo a vyzvalo k okamžitému příměří, které by ochránilo civilisty a snížilo napětí v regionu.[61]
  • Egypt Egypt: Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že odsuzuje všechny akce, které ohrožují bezpečnost a stabilitu Blízkého východu.[62]
  • Francie Francie: Ministerstvo pro Evropu a zahraniční věci uvedlo, že všechny strany „se musí zdržet jakékoli eskalace a akcí, které by mohly zhoršit mimořádně napjatou situaci v regionu“.[62]
  • Indie Indie: Ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo ke zdrženlivosti a návratu k dialogu a diplomacii a dodalo, že „pokračující boje nejsou nikomu ku prospěchu a že nevinní rukojmí a civilní obyvatelstvo nadále trpí“.[63]
  • Irák Irák: Úřad premiéra prohlásil, že Izrael „pokračuje ve své agresivní politice a rozšiřování konfliktu v regionu, přičemž používá zjevné akty agrese bez odstrašení“.[64] Prezident Abd al-Latíf Rašíd útok odsoudil, uvedl, že se „jedná o hrubé porušení mezinárodního práva a státní svrchovanosti“ a potvrdil, že Irák je proti jakékoli formě eskalace.[65] Egyptská společnost EgyptAir oznámila, že pozastavila lety do Bagdádu a Irbílu.[66]
  • Izrael Izrael: Izraelské branné síly (IOS) prohlásily, že v reakci na „měsíce trvající útoky íránského režimu proti Izraeli“ provedly „přesné a cílené údery“.[12] Mluvčí IOS Dani'el Hagari uvedl, že Izrael vybíral z „široké nabídky cílů“ a že bude schopen „vybrat další cíle a v případě potřeby na ně zaútočit“. Dodal, že „jde o jasný vzkaz pro ty, co ohrožují Stát Izrael – zaplatíte vysokou cenu“.[14] Vůdce opozice Ja'ir Lapid pochválil izraelské letectvo, ale zdůraznil, že Izrael se měl zaměřit na jaderná zařízení Teheránu.[67]
  • Írán Írán: Zpravodajská agentura Tasním napojená na Islámské revoluční gardy označila útoky za „slabé“.[68] Íránská vláda pohrozila, že civilistům, kteří poskytnou důkazy o útocích médiím, jež režim považuje za „nepřátelské“, udělí tresty odnětí svobody až na 10 let.[69] Mnoho íránských civilistů, kteří hovořili s deníkem The Daily Telegraph, vyjádřilo znepokojení nad pokračující eskalací mezi Izraelem a Íránem.[15]
  • Jordánsko Jordánsko: Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že mezinárodní společenství „musí převzít odpovědnost“ a přijmout okamžitá opatření k zastavení izraelské „agrese“ v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu a v Libanonu, což je „první krok ke snížení eskalace“.[62]
  • Katar Katar: Ministerstvo zahraničních věcí označilo útoky za „porušení svrchovanosti Íránu a jasné porušení mezinárodního práva“ a dále uvedlo, že Katar si nepřeje další násilí v regionu.[62]
  • Kuvajt Kuvajt: Ministerstvo zahraničních věcí útoky odsoudilo a uvedlo, že útok odráží „politiku chaosu, kterou izraelské okupační síly provádějí porušováním suverenity států“.[62]
  • Malajsie Malajsie: Ministerstvo zahraničních věcí označilo údery za „jasné porušení“ mezinárodního práva a vyzvalo k „okamžitému zastavení nepřátelských akcí“.[62]
  • Německo Německo: Kancléř Olaf Scholz na sociální síti X napsal: „Můj vzkaz Íránu je jasný: masivní eskalace reakcí nesmí pokračovat. Eskalace musí být okamžitě zastavena. Jen tak se otevře možnost míru na Blízkém východě.“[62]
  • Omán Omán: Ministerstvo zahraničních věcí údery odsoudilo jako „hrubé porušení“ íránské svrchovanosti.[62]
  • Pákistán Pákistán: Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že útoky podkopávají jakoukoli šanci na mír a stabilitu v regionu, a prohlásilo, že Izrael „nese plnou odpovědnost za současný cyklus eskalace a rozšiřování konfliktu v regionu“.[62]
  • Rusko Rusko: Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová vyzvala všechny strany, aby „byly zdrženlivé, zastavily násilí a zabránily tomu, aby události přerostly v katastrofický scénář“.[62]
  • Saúdská Arábie Saúdská Arábie: Ministerstvo zahraničních věcí označilo útok za „porušení“ íránské svrchovanosti a vyzvalo obě strany ke zdrženlivosti.[62]
  • Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty: Ministerstvo zahraničních věcí odsoudilo útoky na Írán a vyjádřilo hluboké znepokojení nad pokračující eskalací a jejím dopadem na regionální bezpečnost a stabilitu.[64]
  • Spojené království Spojené království: Premiér Keir Starmer na tiskové konferenci řekl: „Je mi jasné, že Izrael má právo bránit se proti íránské agresi, a stejně tak je mi jasné, že se musíme vyhnout další regionální eskalaci. Naléhavě vyzývám všechny strany ke zdrženlivosti. Írán by neměl reagovat. Budeme i nadále spolupracovat se spojenci na deeskalaci situace v celém regionu.“[70]
  • Spojené státy americké Spojené státy americké: Nejmenovaný vysoký představitel Bidenovy administrativy uvedl, že „letecké údery jsou zřejmě uváženou a promyšlenou reakcí na dřívější íránské útoky a představují minimální riziko pro bezpečnost civilistů“.[70] Mluvčí Národní bezpečnostní rady Sean Savett uvedl, že izraelské útoky se „vyhnuly obydleným oblastem ... na rozdíl od íránských útoků proti Izraeli, které byly zaměřeny na nejlidnatější izraelské město“. Dodal, že USA naléhají na Írán, aby přestal útočit na Izrael, „aby tento cyklus bojů mohl skončit bez další eskalace“.[71] Ministr obrany Lloyd Austin během telefonátu se svým izraelským protějškem Jo'avem Galantem „znovu potvrdil závazek Spojených států vůči bezpečnosti Izraele a jeho právu na sebeobranu“.[72] Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson napsal: „Kongres rozhodně stojí za Izraelem, protože náš spojenec zasahuje v sebeobraně. Svět by měl vědět, že plně podpoříme Izrael, pokud bude Írán pokračovat v násilnostech.“[67]
  • Sýrie Sýrie: Ministerstvo zahraničních věcí vyjádřilo solidaritu s Íránem a uvedlo, že Írán má „legitimní právo bránit se a chránit své území a životy svých občanů“.[62]
  • Tunisko Tunisko: Země vydala prohlášení, v němž varovala před následky útoků, a zároveň vyzvala mezinárodní společenství, aby „urychleně převzalo odpovědnost a ukončilo tento bezohledný přístup“.[61]
  • Turecko Turecko: Ankara odsoudila údery na Írán a vyzvala k ukončení izraelského „teroru“ v regionu.[73] Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že „ukončení teroru, který v regionu vytváří Izrael, se stalo historickým úkolem pro nastolení mezinárodního míru a bezpečnosti“. Dále dodalo: „Pácháním genocidy v Pásmu Gazy, přípravou anexe Západního břehu Jordánu a každodenním zabíjením civilistů v Libanonu přivedl Izrael náš region na pokraj větší války“.[73]

Nestátní organizace

[editovat | editovat zdroj]
  • Evropská unie Evropská unie: Ve svém prohlášení varovala před „nebezpečným cyklem útoků a odvetných úderů“, který by mohl vést k regionální válce v plném rozsahu.[73] V prohlášení také stálo: „EU uznává právo Izraele na sebeobranu, ale zároveň vyzývá všechny strany k maximální zdrženlivosti, aby se vyhnuly nekontrolovatelné eskalaci, která není v ničím zájmu“.[73]
  • Hamás Hamás: Organizace uvedla, že důrazně odsuzuje „sionistickou agresi proti Íránské islámské republice a útoky na vojenské objekty v několika provinciích“, a dodala, že jde o „eskalaci, která ohrožuje bezpečnost regionu“.[74]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku October 2024 Israeli strikes on Iran na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Máme právo a povinnost se bránit, vzkázal Írán po izraelském úderu [online]. Česká televize, 2024-10-26 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ How Biden Pushed Israel to Limit Its Iran Attack and Still Inflict a Heavy Blow. The Wall Street Journal [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Israel’s first open attack on Iran targets missile sites and apparently spares oil and nuclear ones [online]. Associated Press, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ Why did Israel name its operation against Iran 'Days of Repentance?' - explainer. The Jerusalem Post [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ ישראל הזהירה את איראן לפני התקיפה: "אל תגיבו" [online]. Walla!, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. ↑ Scoop: Israel sent message to Iran ahead of attack and warned against response. Axios [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ כמה שעות לפני התקיפה: ישראל סיפקה לאיראן הבהרה - אך גם אזהרה I דיווח. Ma'ariv [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Israeli F-35s entered Iran's airspace for first time, hit targets near Tehran [online]. Iran International, 2024-10-17 [cit. 2024-10-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Israeli Air Force strikes in Iran: Exact timeline. Ynetnews [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ افزایش تعداد شهدای پدافند هوایی ارتش به چهار شهید. Tabnak [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. (persky) 
  11. ↑ Israel launches retaliatory attack against Iran. Axios [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b The Times of Israel. Izraelské obranné síly potvrdily, že provádí údery v Íránu. Deník N [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ MSNBC. A senior official tells NBC News the U.S. "did have advance notice however the U.S. did not participate militarily in the operation." [online]. X, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Iran says it has right to defend itself after Israeli strike kills four soldiers [online]. BBC, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Iran threatens citizens with 10 years in prison for sharing videos of Israeli strikes. The Telegraph [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  16. ↑ Israel leaves front lines in south Lebanon [online]. United Press International, 1985-02-16 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Facing a Big Test, Iran’s ‘Axis of Resistance’ Flails. The New York Times [online]. 2024-09-30 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b What to Know About the Axis of Resistance, the Iran-backed Militia Network. The New York Times [online]. [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  19. ↑ Why Did Israel Attack Iran?. The New York Times [online]. 2024-10-25 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  20. ↑ Iran Preparing for War With Israel, but Hoping to Avert It. The New York Times [online]. 2024-10-24 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  21. ↑ Íránská osa odporu obklíčila Izrael ze všech stran. Seznam Zprávy [online]. 2024-10-02 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  22. ↑ Iran launches drones toward Israel in retaliatory attack after consulate strike in Syria. CBS News [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. 
  23. ↑ Middle East crisis: Iran’s Revolutionary Guards Corps says two of its generals killed in Damascus consulate strike – as it happened. The Guardian [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  24. ↑ Daily Press Briefing by the Office of the Spokesperson for the Secretary-General. Organizace spojených národů [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. 
  25. ↑ Algeria vehemently condemns air attack on Iran's consulate in Damascus. pmnewyork.mfa.gov.dz [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. 
  26. ↑ EU condemns attack on Iran's embassy in Damascus, urges restraint. Reuters [online]. 2024-04-03 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. 
  27. ↑ Cuba condena de manera "enérgica" el ataque al consulado iraní en Siria. Infobae [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. (španělsky) 
  28. ↑ Iran Update, April 13, 2024 [online]. Institut pro studium války, 2014-04-13 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  29. ↑ Israel-Gaza updates: 22, including 18 children, reported dead in Rafah strikes. ABC News [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. 
  30. ↑ Hamas’ top political leader is killed in Iran in strike that risks triggering all-out regional war. Associated Press [online]. 2024-07-31 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. 
  31. ↑ Israel behind deadly pager explosions that targeted Hezbollah and injured thousands in Lebanon. CNN [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  32. ↑ IDF retaliates after Hezbollah's deepest attack yet: Over 150 rockets, six wounded. The Jerusalem Post [online]. 2024-09-22 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  33. ↑ Who was Ibrahim Aqil, the Hezbollah leader killed in Israeli strike?. The Washington Post [online]. 2024-09-20 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  34. ↑ Israel kills elite Hizbollah commanders in Beirut strike. Financial Times [online]. 2024-09-21 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  35. ↑ Agence France-Presse. Hezbollah Confirms Leader Nasrallah's Death. Barron's [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b Hezbollah confirms its leader Hassan Nasrallah was killed in an Israeli airstrike. Associated Press [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  37. ↑ IRGC deputy commander killed in Israeli strikes on Beirut - Iranian media. The Jerusalem Post [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  38. ↑ How effective was Iran’s attack? The Israeli public doesn’t have the full picture. The Times of Israel [online]. 2024-10-06 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  39. ↑ Iran Launches About 180 Ballistic Missiles at Israel. The New York Times [online]. 2024-10-01 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  40. ↑ Iran Exposed to Israeli Counterattack After Blows Against Its Allies. The Wall Street Journal [online]. 2024-10-03 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  41. ↑ US: We will help Israel exact ‘severe consequences’ from Iran for missile attack. The Times of Israel [online]. 2024-10-02 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  42. ↑ Israel says Iran ‘will pay’ for launching a major missile attack against it [online]. CNN, 2024-10-01 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  43. ↑ USA vyšetřují únik informací o chystané izraelské odvetě proti Íránu [online]. Česká televize, 2024-10-20 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b Live updates: Israel says it has completed strikes on Iran; Tehran says damage is limited [online]. NBC News, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  45. ↑ a b Israel strikes Iranian military targets, reports of 'limited' damage ease escalation fear [online]. Reuters, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  46. ↑ Behind the scenes of Israeli attack: Over 100 aircraft and a 2,000 km journey to Iran. The Jerusalem Post [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  47. ↑ Israel strikes military targets in Iran, IDF says; Tehran describes ‘limited damage’. The Washington Post [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  48. ↑ Reuters. Iranian media reports loud explosions in Tehran and nearby city of Karaj. The Times of Israel [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  49. ↑ Israel strikes military targets in Iran in reprisal that raises risk of regional war. The Guardian [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  50. ↑ Reports of explosions in Kermanshah, western Iran. The Jerusalem Post [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  51. ↑ Israel strikes Damascus, military site near Homs, Syrian defense says. The Jerusalem Post [online]. 2024-10-24 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  52. ↑ Footage purports to show damage to drone factory in Shamsabad, south of Tehran. The Times of Israel [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  53. ↑ Iran says four soldiers killed, radar systems hit in Israeli strikes [online]. Al-Džazíra, 2024-10-26 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 
  54. ↑ Iran’s State Media Plays Down Israeli Attacks. The New York Times [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  55. ↑ Iran says it has ‘duty to defend itself’ after Israeli strikes, but doesn’t vow response. The Times of Israel [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  56. ↑ Izrael zřejmě zasáhl zařízení na míchaní paliva do íránských raket [online]. Česká televize, 2024-10-27 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 
  57. ↑ Iran Update, October 26, 2024 [online]. Institut pro studium války, 2024-10-26 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 
  58. ↑ Israel limited its attack on Iran, hoping to ease tensions for now. The Washington Post [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 
  59. ↑ Israel strikes Iran in high-stakes retaliation [online]. CNN, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  60. ↑ L'Algérie condamne avec force les attaques militaires sionistes contre l'Iran [online]. Algérie Presse Service, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. (francouzsky) 
  61. ↑ a b More global condemnation of Israeli strike on Iran [online]. Al-Džazíra, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  62. ↑ a b c d e f g h i j k l Condemnation, calls for restraint: World reacts to Israeli strikes on Iran [online]. Al-Džazíra, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  63. ↑ World reactions to Israel’s deadly strikes on Iran [online]. Al-Arabíja, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  64. ↑ a b World leaders call for restraint after Israel’s airstrikes on Iran. The Guardian [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  65. ↑ Iraqi Presidency condemns Israeli strike on Iran [online]. Kurdistan24, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  66. ↑ EgyptAir suspends flights to Baghdad [online]. Al-Džazíra, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  67. ↑ a b Escalation or prevention: World leaders react to news of Israel’s retaliation strikes on Iran. The Jerusalem Post [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  68. ↑ Iran’s State Media Plays Down Israeli Attacks. The New York Times [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  69. ↑ Suppressing the truth?: Tehran threatens prison for sharing evidence of Israeli strikes - report. The Jerusalem Post [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  70. ↑ a b British PM Starmer says Iran should not respond to Israeli strikes [online]. Reuters, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  71. ↑ After Israeli strikes, West urges Iran to stand down as Muslim nations slam Jerusalem. The Times of Israel [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  72. ↑ Israel's attack on Iran: How the world reacted [online]. Middle East Eye, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  73. ↑ a b c d World reactions to Israel's deadly revenge strikes on Iran. The Hindu [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  74. ↑ Hamas condemns Israeli airstrikes on Iran ‘in the strongest terms’. The Times of Israel [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Izraelské_letecké_útoky_na_Írán_(říjen_2024)&oldid=24348199“