Natanz
| Natanz شهر نطنز | |
|---|---|
 Vnitřek mešity v Natanzu | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 33°30′25″ s. š., 51°55′25″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1600 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3:30 |
| Stát |  Írán |
| Provincie | Isfahán |
  Natanz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 40 000 (2006) |
| Etnické složení | Peršané, |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Natanz (persky نطنز) je město v centru Íránu, v Isfahánské provincii asi 225 km jihovýchodně od Teheránu a 70 km jihovýchodně od Kášánu. V roce 1999 mělo necelých čtyřicet tisíc obyvatel.
Jeho osvěžující klima a místní ovoce jsou v Íránu velmi známé. Nad městem se tyčí pohoří Karkas (Kuh-e Karkas),což znamená hora supů, v nadmořské výšce 3 899 metrů.
Oblast je poseta malými svatyněmi, jedna z nejznámějších je svatyně Abd as-Samad. Prvky v současném komplexu pocházejí z roku 1304 s následnými doplňky a restauracemi, jako je trezor Khaneqah a Muqarnas. Hrobka ctí súfistického šejka Abd al-Samada a byla postavena šejkovým žákem, ílchanátským vezírem Zain al-Din Mastariem.
Jaderné zařízení
[editovat | editovat zdroj]
Jaderné zařízení v Natanzu je součástí íránského jaderného programu. Je umístěno asi 33 km severozápadně od města (33°43′N 51°43′E) blízko hlavní dálnice a je obecně považováno za ústřední zařízení Íránu na obohacený uran s více než 19 000 plynovými odstředivkami, které jsou v současné době v provozu, a téměř polovina z nich je napájena fluoridem uranovým.[1]
Obohacování uranu v elektrárně bylo zastaveno v červenci 2004 během jednání s evropskými zeměmi. V roce 2006 Írán oznámil, že obohacování obnoví. V roce 2006 íránská vláda oznámila, že v Natanzu instalovali 3 000 odstředivek. V roce 2010 bylo řečeno Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), že budoucí program obohacování íránské vlády se bude konat v Natanzu, a že začnou v březnu roku 2011.[2]
V lednu roku 2013 řekl Fereydoun Abbasi z Íránské organizace pro atomovou energii: "v Natanzu pokračuje pětiprocentní obohacování uranu a ve Fordo a v Natanzu budeme pokračovat v obohacování o 20 procent, abychom vyhověli našim potřebám".[3]
V rámci dohody o snížení jaderného obohacování uzavřené se zeměmi P5 + 1 v listopadu 2013 byla dohodnuta denní inspekce Natanzy prováděná MAAE.[4]
V letech 2007–2010 byla jaderná elektrárna Natanz zasažena sofistikovaným kybernetickým útokem, který byl údajně proveden v rámci operace zvané Olympijské hry koalicí německých, francouzských, britských, amerických, nizozemských a izraelských zpravodajských organizací.[5] Útočníci použili Stuxnet, který brzdil provoz odstředivek závodu a v průběhu času jim způsoboval škody.[6] Cíl útoku údajně nebyl zničit kompletně íránský jaderný program, ale pozastavit jej natolik, aby mohly nastat sankce.[5]Tohoto údajného cíle bylo dosaženo, protože společného komplexního akčního plánu jaderné smlouvy s Íránem bylo dosaženo v červenci 2015.[5]
2. července 2020 zasáhl kolem 2:00 místního času požár a výbuch provoz na výrobu odstředivek v zařízení na obohacování jaderné energie v Natanzu.[7][8] K útoku se přihlásila skupina známá jako „Gepardi vlasti“.[9] Někteří íránští představitelé navrhli, že incident mohl být způsoben kybernetickou sabotáží.[10]
Dne 28. října 2020 zveřejnila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) satelitní snímky potvrzující, že Írán zahájil stavbu podzemní elektrárny poblíž svého jaderného zařízení v Natanzu.[11] V březnu 2021 Írán znovu zahájil obohacování uranu v zařízení Natanzu třetí sadou pokročilých jaderných odstředivek v sérii porušování jaderné dohody z roku 2015.[12] 10. dubna začal Írán vstřikovat plynný fluorid uranový do pokročilých odstředivek IR-6 a IR-5 v Natanzu, ale následujícího dne došlo k nehodě v distribuční síti elektřiny.[13] Dne 11. dubna IRNA oznámila, že k incidentu došlo v důsledku výpadku proudu a nedošlo k žádným zraněním ani úniku radioaktivního materiálu.[14] Nakonec se objevily další podrobnosti, například to, že útok zorganizoval ve skutečnosti Izrael.[15] Dne 17. dubna označila íránská státní televize za podezřelého z výpadku 43letého Reza Karimiho z Kášánu s tím, že uprchl ze země dříve, než došlo k sabotáži.[16]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kamenná pevnost v Natanzu -
Natanzská mešita vedle starého Chenaru -
Starověký strom v Natanzu -
Portál komplexu Abd al-Samad
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Natanz na anglické Wikipedii.
- ↑ | IAEA. www.iaea.org [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Iran's key nuclear sites. BBC News. 2015-07-14. Dostupné online [cit. 2021-04-18]. (anglicky)
- ↑ Tehran Times. Tehran Times [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Iran nuclear deal: Key points. BBC News. 2014-01-20. Dostupné online [cit. 2021-04-18]. (anglicky)
- ↑ a b c Revealed: How a secret Dutch mole aided the U.S.-Israeli Stuxnet cyberattack on Iran. news.yahoo.com [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SANGER, David E. Mutually Assured Cyberdestruction?. The New York Times. 2012-06-02. Dostupné online [cit. 2021-04-18]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Analysts: Fire at Iran nuclear site hit centrifuge facility. AP NEWS [online]. 2020-07-02 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ SANGER, David E.; BROAD, William J.; BERGMAN, Ronen. Mysterious Explosion and Fire Damage Iranian Nuclear Enrichment Facility. The New York Times. 2020-07-02. Dostupné online [cit. 2021-04-18]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ GROSS, Judah Ari. Report: Israeli cyberattack caused Iran nuclear site fire, F35s hit missile base. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STAFF, Reuters. Iran threatens retaliation after what it calls possible cyber attack on nuclear site. Reuters. 2020-07-04. Dostupné online [cit. 2021-04-18]. (anglicky)
- ↑ DUBAI, Associated Press in. Satellite photos show activity at Iran's Natanz nuclear facility. the Guardian [online]. 2020-10-28 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MURPHY, Francois. Iran enriching with new set of advanced machines at Natanz -IAEA. Reuters. 2021-03-08. Dostupné online [cit. 2021-04-18]. (anglicky)
- ↑ ‘Mossad behind attack on Iran’s Natanz nuclear facility’. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Electrical Problem Strikes Iran’s Natanz Nuclear Facility | Voice of America - English. www.voanews.com [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Reports: Mossad Behind Iran Attack | Hamodia.com. Hamodia [online]. 2021-04-11 [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-13. (anglicky)
- ↑ Iran identifies suspect behind blast at Natanz nuclear site. Reuters [online]. 2021-04-17 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Natanz na Wikimedia Commons
