Diskuse s wikipedistou:Ioannes Pragensis/Archiv10

Loučení?

Zdravím, z Vašich posledních editací jsem nabyl dojmu, že – snad jen na čas – nebudete zde na WP natolik aktivní jako doposud. V každém případě myslím, že je vhodné Vám poděkovat za veškerou Vaši pomoc a podporu, která pro mě byla v mých zdejších počátcích důležitá. Byl jste to právě Vy, díky němuž se některé mé články mohly opatřit puzzlíkem, jistě třeba u Spandau jsme se neshodli, ale to nic nemění na tom, že Vám patří za Vaši zdejší činnost velké poděkování. Věřím však a doufám, že se po čase vrátíte mezi aktivní. Přeji Vám mnoho zdaru ve Vašem dalším pracovním i osobním životě. S úctou Taavetti 23. 9. 2011, 16:56 (UTC)

Ahoj, velice by mne mrzelo, kdybys to tady složil zcela. Tvůj přínos pro českou Wikipedii je a byl obrovský. Pevně budu doufat, že se jedná jen o dočasný úklid stránek a odpočinutí od povinností správce, ale že tvá editační síla a nadšení tu nadále zůstane. Pokud má pravdu předpisatel, neházej prosím flintu do žita :) Je tě tu potřeba a bez tebe vznikne další velká díra na české Wikipedii... Podobně ale jako Taavetti ti moc děkuji za všechno, co jsi pro českou Wikipedii udělal. A s klidným svědomím můžu říci, rozhodně toho není málo! --Chmee2 23. 9. 2011, 17:00 (UTC)

Zdravím a ptám se proč? To už je v poslední době třetí rezignace člověka, který má jako správce opravdu co nabídnout. Teď tu až na pár světlých vyjímek zůstanou.... Je to škoda....--Lenka64 23. 9. 2011, 17:05 (UTC)

Zdravím, mé pocity vyjádřili Taavetti a Chmee2, co dodat. Moc ti děkuji za vše co jsi pro wiki, i pro mě udělal. Budeš mi chybět... --Jann 23. 9. 2011, 17:15 (UTC)

Zdravím, že jste se vzdal práv správce popravdě řečeno vítám, vaše správcovské zásahy budily v poslední době nevoli u hodně lidí. Rozhodně by mě však netěšilo, kdybyste zanevřel na Wikipedii úplně. Vaše editace článků a pomoc jiným wikipedistům při tvorbě kvalitních článků zde budou chybět. Za tuto nesprávcovskou část vašeho působení na cs.wiki Vám též velmi děkuji. --Jowe 23. 9. 2011, 17:30 (UTC)

I já děkuji a doufám v brzkou shledanou. --Gampe 23. 9. 2011, 19:34 (UTC)

Nevím co říct, každé slovo mi trochu zamrzá ... snad jen: neuvěřitelně byste tu chyběl! Odchody částečně dost chápu, člověk tomu nemůže věnovat tu samou energii pořád. Ale osobně věřím, že já zůstanu wikipedistou navždy. Ikdyž tu nyní nejsem moc aktivní, tak se Wikipedie nechci zříct a říkám si.. snad zas později. Doufám, že se tu s Vámi zas budeme potkávat :). S pozdravem Reo ⁺ | ^✉ 23. 9. 2011, 19:54 (UTC)

Děkuji, učinil jste krok správným směrem. —Guy Peters 25. 9. 2011, 08:05 (UTC)

Snad Vás to potěší i od pouhého čtenáře a pozorovatele: Velmi Vám děkuji za vše, co jste pro Wikipedii udělal. Jako jediný správce jste měl odvahu. Věřím, že jisté nadšené reakce Vám jen potvrdí, že jste dělal sakra dobrou práci. --Petr204 26. 9. 2011, 08:29 (UTC)

Zdravím Ioanne, rovněž mě mrzí, že odcházíš, a podobně jako mnozí ostatní moc děkuju za všechno, co jsi pro Wikipedii udělal a stejně tak i děkuju za spousty rad a oprav článků mnou napsaných, které rozhodně nebyly vždycky bez chyby. Ať už odcházíš natrvalo nebo jen dočasně, přeju hodně štěstí v čemkoliv, do čeho se hodláš v životě pustit a milerád tě na wiki zase přivítám, rozhodneš-li se vrátit. S pozdravem --Mozzan 26. 9. 2011, 15:32 (UTC)

Asi mi něco uniklo, opravdu zde na wikipedii končíte? Popravdě, ani se Vám moc nedivím, i já jsem si dal pauzu, někdy člověku prostě dojde šťáva. My dva jsme spolu měli občas nesouhlasné názory, ale tento Váš krok nevítám. Je to ku škodě projektu, a jak je vidět, že odcházíte vítá a jásá z toho lůza, která pomalu ale jistě začíná opanovávat českou wikipedii. To není nic ve zlém proti nikomu, je to jen můj úhel pohledu. Pokud je Váš krok nezvratný, přeji mnoho úspěchů v osobním životě, a co jsme si, to jsme si. Zdravím bývalý kolega Senimo, nyní --LV-426 26. 9. 2011, 17:09 (UTC)

Milý Ioanne, mějte stále rozum a srdce na správném místě. Držím palce, moudrý pane, srdečně --Svajcr 26. 9. 2011, 17:52 (UTC)

Milí přátelé, děkuji za Vaše slova. S Wikipedií se nerozcházím a už vůbec ne ve zlém nebo kvůli různým neshodám, jak mi někteří naznačili. Prostě teď nemám čas, asi ho nebudu mít delší dobu a nemohu sledovat dění v zákulisí ani převzít odpovědnost za žádný interní proces. Ale pokud si budu moci udělat chvilku, třeba sem někdy přijdu a něco i napíši. Mějte se hezky a ať se Vám práce daří. Srdečně,--Ioannes Pragensis 26. 9. 2011, 19:20 (UTC)

To jsem si oddychl, mnohým to vyznělo jako že po neshodách... já jsem si říkal, zda Vás neutloukli čepicema po posledním Vámi vyřešeném sporu (VK). Tak až zase bude čas (např. v důchodu) a chuť, jistě se potkáme u tvorby Wikipedie, Váš přehled se bude jistě hodit. I když, slyšel jsem, že dneska jsou důchodci často více zaneprázdnění, než pracující.--DeeMusil 27. 9. 2011, 12:23 (UTC)

Musím se připojit k těm mnoha děkujícím a přeju, ať zažíváte mnoho radosti.:) A doufám nashledanou. --Meluzína 26. 9. 2011, 19:34 (UTC)

Dobrý den, milý kolego Ioannes Pragensis. Velmi mne překvapilo Vaše rozhodnutí vzdát se správcovské funkce (pokud tomu dobře rozumím). Možná to je kvůli podivuhodným sporům kolem VK, kterým jste věnoval, skoro na můj popud, tolik energie, odvahy a rozvahy. Teď zde budete v této funkci velmi chybět, neboť právě stránka o VK je něco jako hromosvod, do kterého se strefují blesky všeho druhu, i toho velmi špatného. Chápu Vaši malou empatii pro toho pána, ale zachoval jste se více než čestně v kauze, která se v zásadě dotýká také cti českého národa, a to hluboce a všestranně. Můj pohled na tuto věc nebo konkrétně na prezidenta je poněkud jiný než Váš, protože jsem svou náturou jaksi homo politicus jako on, jenže dokonale pasivní (to je asi protiklad). Byl jsem nějakou dobu mimo svůj PC a hned vidím, jak málo chtějí různí uživatelé konstruktivně přispívat na té kontroverzní stránce (vlastně vůbec ne). Hlavně se jim jedná o to, aby svoje názory prosadili v diskusi oné stránky. To se jim ale nemůže povést, dokud tady jsou a budou jiné hlasy. Mnohokrát Vám děkuji za Vaši angažovanost a doufám, že na Wikipedii stejně zůstanete. --Zbrnajsem 3. 10. 2011, 11:52 (UTC)

Dobrý den, děkuji Vám za uznání. Moje rozhodnutí s kausou VK nesouvisí a i já doufám, že zde zůstanu, byť jenom na „částečný úvazek“. Nemám teď na správcování čas a sílu, ale nějaký ten článeček snad občas napíšu nebo vylepším. Srdečně,--Ioannes Pragensis 4. 10. 2011, 07:28 (UTC)

Omluva

Dobrý den, z vývoje hlasování na metě ohledně vizitek jsem dostal pocit, že jsem asi dostatečně jasně nevysvětlil o co se jedná. Takže jste byl mistifikován tím, že by jste mohl získat vizitku, nebo rozhodnout o její podobě. Získat ji samozřejmě můžete, ale jen po vstoupení do sdružení Wikimedia Česká republika (účastníci tedy nereprezentují Wikipedii, ale reprezentují se jako členové této organizace), protože jsou to "členské" vizitky. Metu jsem použil - a neuvědomil si, že ji čtou všichni - protože nemám přístup do interní wiki sdružení, ze kterého jsem nedávno vystoupil. Takže se omlouvám!--Juandev 10. 10. 2011, 15:17 (UTC)

Omlouvám se já Vám, neuvědomil jsem si, že je to hlasování, jehož se nemám účastnit. Hlas samozřejmě beru zpět. Zdravím,--Ioannes Pragensis 10. 10. 2011, 18:07 (UTC)

Václav Havel

Vážený kolego, když jste podvakrát odstranil Jirousovu báseň ze článku o VH, porozuměl jsem tomu a pokusil se poesii nahradit prózou. Učinil jsem tak nikoli proto, že bych snad s odstraněním souhlasil, ale u vědomí Vašeho editačního shrnutí : „-magor - není moc encyklopedické a nevím, o čem by to mělo vypovídat“. Pokusil jsem se tedy na Vaši žádost vysvětlit, o čem báseň je, proč je důležitá, a pevně jsem ji zakotvil v dobových souvislostech. Nechápu tedy, proč nyní přihlížíte odstraňování textu, kde jsem schopen na požádání každé tvrzení doložit a současně odstraňujete báseň. Nemůžete přeci odbýt čtyři a půl roku Havlova produktivního života jednou větou. V původní podobě neměl být článek vůbec nominován na DČ. Pro přehlednost shrnuji, v čem je báseň nepominutelným dobovým svědectvím o VH:

1. Rok 1983 je dvojnásobným Haškovým výročím, Havel i Jirous, stejně jako on ve své době, jsou tvorbou na okraji oficiálního proudu.
   
2. Alkohol byl pro všechny tři integrální součástí tvorby
3. Důležité je svědectví o Havlově zájmu o otázky víry. Nikde jinde v článku není. Konverze (ke katolické víře) je básnická nadsázka, nikdy k ní nedošlo, ale zájem měl VH upřímný a hluboký.
4. Te Deum je v životě VH důležitá událost; stejně tak významná je splněná předpověď.

Myslíte, že po sedmadvaceti letech napíšete lépe a výstižněji o této části života VH než očitý svědek a blízký přítel Jirous? Tedy zkoušejte dál.--Tomas62 18. 12. 2011, 22:56 (UTC)

Ač chovám velkou vážnost k oběma osobnostem, nedovedu si představit báseň jako náhradu encyklopedického textu. Píšeme encyklopedii, nikoliv uměleckou esej. Jsem tedy pro odstranění básně, ať někdo napíše encyklopedický text, pokud je o čem. --Vojtech.dostal 18. 12. 2011, 23:07 (UTC)

Jakou argumentační váhu má sdělení, že si nedovedete představit báseň jako náhradu encyklopedického textu? Rád bych Vám pomohl, ale nevím, co dělat s nedostatkem představivosti. Zkuste homeopatickou četbu poezie.--Tomas62 21. 12. 2011, 11:33 (UTC)

Připojuji se k Vojtěchovi: Báseň může být velmi dobrým svědectvím o něčem, ale z podstaty je subjektivní, a tudíž neencyklopedická. My tady píšeme encyklopedii (Wikipedie:Pět pilířů), jejíž texty mají být "založené na přesných, ověřitelných údajích" a být psány encyklopedickým stylem (Wikipedie:Encyklopedický styl). To je pravý opak poezie, která právě naopak má být psána stylem básnickým a nelze od ní čekat přesnost a věcnou korektnost. Sám konstatujete, že báseň obsahuje "básnickou nadsázku", věcně vzato nepravdu, a chcete ji sem vnucovat jako zdroj informací o Havlově vztahu k Haškovi, alkoholu, víře a Te Deum? Není to spíš matení čtenářů?--Ioannes Pragensis 19. 12. 2011, 21:11 (UTC)

Myslíte, že Jirous mate čtenáře? Čtenář si udělá obrázek sám; na první pohled pozná, že se jedná o poezii a podle toho k textu přistoupí. Nejde spíše odstraněním básně o selekci zdrojů? Nechť si čtenář udělá samostatně obrázek.--Tomas62 21. 12. 2011, 11:33 (UTC)

My dva, kolego Ioanne, jsme o umístění Jirousovy básně do článku již vedli spor, v němž, mám dojem, byly moje argumenty propracovanější a obsáhlejší než vaše. Nyní je pěkně rozvíjí a doplňuje kolega ŠJů v diskusi pod článkem samotným. Byl bych rád, abyste uvážil, že se váš - podle mého soudu nepříliš šťastný a nedostatečně vyargumentovaný - zásah do editace článku v očích několika wikipedistů (ŠJů, Nadkachna, Tomas62, já) může jevit jako destrukce (mazání) proti kreaci. Myslím, že v této pozici byste měl usilovat o to, aby vaše argumenty byly přesvědčivější nebo alespoň stejně přesvědčivé než argumenty vašich oponentů - protože jste to koneckonců vy, kdo maže to, co jiní vytvořili. Prozatím se mi to jeví tak, že vaše argumenty nedosahují síly argumentů kolegy ŠJů a mých. A mazat je přitom tak snadné... S pozdravem, --Portorico 19. 12. 2011, 22:33 (UTC)

Vaše a ŠJůovy argumenty jsou jistě propracovanější a obsáhlejší. Kdybychom psali subjektivní vzpomínkovou esej a nešlo nám o přesnost a korektnost, tak by dokonce stály za zvážení. My ale píšeme encyklopedii a za protiargumenty (byť stručnými a málo propracovanými) stojí pravidla Wikipedie. (A pokud bych chtěl být i já trochu neskromný, tak také několik velmi zkušených autorů kvalitních encyklopedických článků.) Přeji Vám hezké Vánoce.--Ioannes Pragensis 20. 12. 2011, 08:26 (UTC)

Myslím, že z pasáže o encyklopedickém stylu v pravidlech nelze vyvozovat, že v článcích jsou nepřípustné ukázky z básnických deníků (což je právě případ Magorových labutích písní). To je jen Vaše (úzká) interpretace, proti níž lze postavit interpretaci jinou - širší. Vhodné je také zamyslet se nad úspěšnou praxí: v několika Nejlepších článcích - životopisech je řada citátů, např. od kronikářů, tedy z dnešního pohledu rovněž beletristů. Jsem trochu na rozpacích zda vás na ně upozorňovat, protože kdybyste chtěl být důsledný, musel byste je vymazat, což ale doufám neuděláte, protože by to bylo vysloveně barbarské. Přece jen tedy: tady je v článku o Chung-wuovi dokonce uvedena jeho oblíbená pasáž z Tao-te-ťingu, jejíž vztah k osobě, o níž heslo pojednává, je mnohem volnější než vztah mezi Magorovou básní a Havlem, mj. proto, že Tao-te-ťing a Chung-wua dělí zhruba dvě tisíciletí dějinného vývoje. Přesto by bylo pošetilé a zlé pasáž mazat. Ještě větší množství citací volněji spjatých s osobami, o nichž články pojednávají, než je tomu v případě Havel-Jirous, najdete v článcích Přemysl Otakar II., Václav II., Godefroy z Bouillonu, Bohemund z Tarentu, Robert II. Flanderský (tam dokonce citát z polské beletristky, která žila o osm století později - je-li Magor neencyklopedický, co teprve Kossak-Szczucka?!) aj. Kronikáři jednotlivé vládce často ani osobně neznali. Třeba se Vám jednou podaří dopracovat se k postoji "Nerozumím tomu, nechápu to, je mi to cizí, ale mohu to tolerovat, když už navíc nejsem správce, protože nemohu mít jistotu, že moji oponenti neinterpretují pravidla legitimně, i když se to třeba vymyká mému typu uvažování". I já Vám přeji pěkné Vánoce, --Portorico 20. 12. 2011, 09:02 (UTC)

Kolega Portorico přednesl promyšlenou obhajobu básně, se kterou se nikdo neobtěžoval vypořádat. Byla jednoduše odmítnuta s odkazem na úzký výklad zásad shromážděných zde: Wikipedie:Encyklopedický styl. Může být řečnická otázka použita jako stylistický prostředek? Nemůže, a přesto ji používáme v desítkách článků. Může být báseň zdrojem informací? Nemůže, a přesto zdroj používáme v desítkách článků.--Tomas62 21. 12. 2011, 11:33 (UTC)

Řečnickou otázku bychom sami jako editoři neměli používat nikde - pokud ji (mimo citáty) někde ve WP najdete, tak ji prosím odstraňte, nemá zde co dělat. Báseň lze použít jako zdroj informací o té básni samotné (pokud píšete článek o Máchově Máji, jistě bude vhodné pár klíčových veršů ocitovat), o literárním stylu (článek o autorovi poesie či o nějakém slohovém období), případně tam, kde jiné informace neexistují (třeba články o homérských hrdinech budou nutně vycházet z Iliady). Zde ale neplatí nic z toho. Havlovo působení bylo dosti podrobně popsáno a analyzováno v mnoha seriózních pracích, není proč citovat cizí básně. Umělecké dílo je z povahy věci mnohoznačné, nemá jednoznačnou interpretaci - to je přímo jeho definiční znak. Proto není vhodné ho používat v encyklopedii jako zdroj informací, které by bylo možno vyjádřit přesněji a jednoznačněji.--Ioannes Pragensis 21. 12. 2011, 16:03 (UTC)

Wikipedie:Diskuse o smazání/Kategorie:Církev a náboženská společnost

Jenom bych vás chtěl upozornit, že hlasujete po druhé, diff. --Wikipedista:BobM _d|p 26. 12. 2011, 20:58 (UTC)

Díky za upozornění, zrušil jsem to.--Ioannes Pragensis 26. 12. 2011, 22:29 (UTC)

sekta

Zdravím, zajímalo by mne, proč jste odstranil jeden z významů slova sekta?--DeeMusil 10. 1. 2012, 01:13 (UTC)

Dobrý den, byly tam nezdrojované, zpochybněné a dost zvláštní informace. Osekal jsem je, jak to šlo. Lépe méně než pochybně. Pokud máte dobrý zdroj, tak to zase rozšiřte. Zdravím,--Ioannes Pragensis 11. 1. 2012, 11:31 (UTC)

Ok,díky za odpověď. --DeeMusil 11. 1. 2012, 12:49 (UTC)

Prosba

Dobrý den, asi bych to sem psát neměl, ale moc Vás prosím o posouzení hesla Triart management. Nevím, co mám dělat jinak, všechny informace jsou v externích odkazech dohledatelné, šablona nevýznamnosti je pro mne nepochopitelná. Dle mého názoru je to heslo, které by zde mělo být... Děkuji! --Freepaul 12. 1. 2012, 21:26 (UTC)

Dobrý den, jde asi o to, že heslo musí plnit Wikipedie:Encyklopedická významnost. Chápe se to tak, že by o té firmě měly existovat knihy nebo články psané nezávislými osobami a věnované její činnosti. Nestačí zmínky na okraji něčeho. Bylo by potřeba takové zdroje dohledat a doložit je v článku. Zdravím,--Ioannes Pragensis 14. 1. 2012, 18:16 (UTC)

Graduál

Dobrý den, chystám se založit článek graduál. Pokud byste mi v tomto směru mohl být nápomocen, budu velmi rád. Nyní se zkouším dopátrat, jak se liší graduál od kancionálu. Zdraví Fagnes 5. 2. 2012, 11:53 (UTC)

Dobrý den, pokud je mi známo, graduál obsahuje zejména zpěvy na texty, jež jsou přímo oficiální součástí liturgie, například Graduale Romanum je sborník zpívaných částí mše, vydaný samotným Vatikánem. Naproti tomu kancionál či (kostelní) zpěvník obsahuje předně "neoficiální" doprovodné zpěvy, například i lidové písně s náboženskými motivy, které se mohou použít při bohoslužbě. Takže pro zpěv antifony sáhnete do graduálu, ale pro nápěv písně Narodil se Kristus Pán do zpěvníku. Vizte en:Gradual#Book. Zdravím,--Ioannes Pragensis 6. 2. 2012, 21:12 (UTC)

Dobrý den, díky za zprávu. Přiznám se, že se v tom až zas tak dalece neorientuji. Možná, že ta problematika je dost složitá, nebo alespoň mně se to zdá. Podle toho, co uvádíte, by se ovšem zřejmě rozdíl mezi graduálem a kancionálem po druhém vatikánském koncilu již v podstatě setřel, protože nyní je zpěv součástí, nikoliv jen doprovodem liturgie. Když to hodně zjednoduším (odborníci prosím prominou, pokud uvádím nesmysly), obsahuje kancionál jak ordinárium, tak různé mešní písně používané dnes namísto propria, a pak ještě nějaké další duchovní písně k různým dalším příležitostem. Máte prosím představu, zda může být charakter graduálu a/nebo kancionálu nějak vyhraněn z toho hlediska, že se jedná o písně jednohlasé (chorálové) či vícehlasé, anebo z hlediska určení pro určitou skupinu zpěváků (lid, schola, sbor)? S díky Fagnes 6. 2. 2012, 21:19 (UTC)

Dobrý den, nejsem znalec církevní hudby. Ale pokud je mi známo, tak i po druhém vatikánském koncilu se římskokatolické církvi rozlišují zpívané texty předepsané přímo liturgickými knihami (jejichž nápěvy by měly být v graduálu) a texty další, které mohou být obsaženy v kancionálu. Máte pravdu, že předěl není úplně ostrý a kancionály často obsahují zhudebněné části mešního ritu.

Pokud se jedná o určení a formu hudby, těžko asi najdete podstatnější rozdíly. Navíc kancionály i graduály existují i v jiných církvích než katolické, takže bych celkově čekal značnou pestrost obsahu a formy. Zdravím,--Ioannes Pragensis 7. 2. 2012, 19:06 (UTC)

Světový operní repertoár

Milý kolego, možná už jste zjistil, že jsem se pustil do úprav původně Vašeho článku Světový operní repertoár. Nedalo mi to, a teď už je toho poměrně hodně. Řekl jsem si, že jistá aktualizace nemůže uškodit. A že by ten anglický článek snad neměl být pro toto eminentně důležité téma natrvalo jediným vodítkem. Zatím váhám, přidat některé opery, které chybí. Je to tuším např. "Halka" (nebo ne?). A také "Xerxes" a další opery. Mám dosti informací o tom, co se v současnosti kde hraje. Tak bych se o ně chtěl se čtenáři podělit. Přeji Vám nadále mnoho hezkých chvil při editování. --Zbrnajsem (diskuse) 13. 6. 2012, 10:02 (UTC)

Dobrý den, děkuji za zprávu. Jenom je potřeba dbát na to, aby obsah článku byl v souladu s nějakým objektivním kritériem výběru. Pokud přidáváte další díla, musíte změnit i ta kritéria, jak jsou tam popsaná. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 9. 2012, 20:03 (UTC)

Dlask

Stránka byla z důvodu „nízkého encyklopedického významu“ již jednou smazána. Pokud má být obnovena, pak doporučuji ji obnovit v plném rozsahu.--Tom (diskuse) 29. 8. 2012, 08:23 (UTC)

Dobrý den, nevím přesně o čem je řeč, takže nedokáži reagovat. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 9. 2012, 20:05 (UTC)

Uvítání

Ahoj, jsem moc rád, že tě zase vidím v posledních změnách zakládat článek! Vítej zpět na české Wikipedii. Budu pevně věřit, že to je opět na delší čas a že za tebou zas zůstane nesmazatelná stopa v podobě spousty kvalitních a hezkých článků! S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 4. 11. 2012, 21:07 (UTC)

Ahoj Chmee2, já tu s přestávkami stále bývám, zejména když vidím nějakou chybu nebo mezeru, tak něco drobného provedu. Ale můj nakladatel mě teď uhání o věc, za jejíž napsání dostanu peníze, a nemám na to čas, takže zatím to na dlouhé večery s Wikipedií nevidím :-) Srdečně,--Ioannes Pragensis (diskuse) 10. 11. 2012, 20:52 (UTC)

Grand opéra

Dobrý den. Přesunul jste "grand opéra" na "grand opera" se zdůvodněním, že v českých textech akcent obvykle chybí. Mohl byste upřesnit, které texty tím třeba míníte? Kontroloval jsem si těch pár českých muzikologických knih, co mám právě po ruce, a ty používají výhradně podobu s akcente – anebo ekvivalent překladový "velká opera". Také třeba na "Seznamu", zadám-li "grand opera", najde to především nerelevantní nebo anglicky psané odkazy, zatímco "grand opéra" nalezne hned spolehlivé divadelní nebo hudební texty... Nezáleží mi na tom nijak zvlášť, ale máme tady také opéra comique včetně příslušné kategorie, pak bychom to také měli přesunout na "opera comique". – Mám rád francouzskou velkou operu a mám k ní mnoho literatury, ale přiznám se Vám zcela iracionálně, článek pod nadpisem "Grand opera" by se mi o ní psát nechtělo.––RPekař (diskuse) 26. 12. 2012, 22:01 (UTC)

Dobrý den, určitě bude lepší, když napíšete grand opéra než abyste nechal ležet ladem grand opera. Klidně si to tedy přesuňte zpět. Nebo - pokud byste mě chtěl potěšit - to dejte na velká opera, to by mohlo být přijatelné pro nás pro oba, ne? - Přeji Vám hodně štěstí do nového roku,--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 12. 2012, 20:40 (UTC)

No, máte pravdu: nejdříve se pokusím dát dohromady rozumný článek a přesouvání může zatím počkat.--RPekař (diskuse) 29. 12. 2012, 20:45 (UTC)

Angelologie dějin

Dobrý den,

vse svém postu k DoSu Angeologie dějin píšete „do Wikipedie patří i kuriozity, pokud se o nich mluví“. Jak víte, že se o nich mluví?--Juandev (diskuse) 24. 1. 2013, 08:43 (UTC)

Dobrý den, zdálo se mi podle článku, že na knihu existuje několik recenzí. Pokud by se ukázalo, že ty reference jsou falešné anebo že jde jen o několikařádkové anotace, tak bych svůj hlas změnil - dopodrobna jsem to nezkoumal. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 31. 1. 2013, 21:03 (UTC)

Aha.--Juandev (diskuse) 1. 2. 2013, 08:40 (UTC)

Prosba o třetí názor

Vážený kolego,

dovoluji si Vás zdvořile poprosit o třetí názor, ve věci mé diskuse s Palu o správný název šlechtického rodu Žirotínů. Diskuse probíhá na stránce uživatele Palu a vyústila ve vznik dvou článků - Žirotínové a Žerotínové (Čechy), pojednávajících o stejném rodu.

Děkuji předem za Vaše vyjádření --Yopie (diskuse) 4. 3. 2013, 16:32 (UTC)

Grigorij Sokolov

Dobrý večer, nevím jak moc sledujete současné dění na Wikipedii, před několika týdny byla nasazena Wikidata a interwiki se nyní vkládají tam. --Marek Koudelka (diskuse) 7. 4. 2013, 19:54 (UTC)

Dobrý večer a děkuji za upozornění. Pochopil jsem, že se zase prosadil nový nápad, jak nás netechnické jedince odradit od psaní Wikipedie. Vzhledem k tomu, že nemám v úmyslu se stát uživatelem projektu Wikidata a studovat tamní způsob zadávání interwiki, budu buď vkládat interwiki starým způsobem, nebo tuto radost úplně přenechám technicky zdatnějším kolegům. Poraďte mi prosím, co je z Vašeho hlediska lepší. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 4. 2013, 20:08 (UTC)

Přidávání je poměrně jednoduché. Stačí třeba na anglické Wikipedii kliknout na odkaz „Edit links“ (pod seznamem interwiki), dostanete se (v tomto případě) na stránku s číslem Q468626, dole pod nadpisem „List of pages linked to this item“ kliknete vpravo dole na odkaz „[add]“, v první položce (site) vyberete kód jazyka (cs) a v druhé sekci (article) vložíte název článku v češtině. Pak dáte uložit (save). Pak jsou tam ještě různé doplňující prvky, jako popis v daném jazyce atd., ale to není zas tak důležité. Podle mě je to natolik jednoduché, že by bylo nejlepší to přidávat takto. Na přenechávání zdatnějším bych nespoléhal, zlášť u někoho tak zkušeného jako jste Vy, protože Vaše články nemusí být narozdíl od služebně mladších či neregistrovaných editorů kontrolovány. --Marek Koudelka (diskuse) 7. 4. 2013, 20:19 (UTC)

Dobrý den, zkoušel jsem to s článkem Elektronkový zesilovač. Jeho interwiki je en:Valve amplifier. Nepodařilo se mi to však provést podle Vašeho návodu, Wikidata hlásila chybu, protože "Elektronkový zesilovač" byl již obsazen jinde - měl tam položku sám pro sebe, již založil jakýsi robot. Bohužel z mého hlediska změna na centralizované úložiště interwiki znamená mnohem horší uživatelský komfort a pravděpodobně i větší možnost různých chyb a špatného propojení či nepropojení článků.--Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 4. 2013, 20:30 (UTC)

V takovém případě je potřeba odstranit odkaz z jednoprvkové položky (případně navrhnout na smazání - udělátkem, ale o to se kdyžtak postará robot) a přidat do té správné (opět na tuto činnost existuje udělátko). Udělal jsem.

Ale starý způsob stále funguje (i když je nedoporučený), a pokud jej použijete, robot časem položku na Wikidata přidá. JAn (diskuse) 10. 4. 2013, 05:24 (UTC)

Dobrý den, děkuji za pomoc. Zvažte prosím vytvoření nějakého uživatelsky příjemného a i pro laiky pochopitelného procesu, jak interwiki ošetřit bez „udělátek“ a bez nutnosti řešit něco přímo ve Wikidatech. Zasloužil byste se tím o kvalitu Wikipedie. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 10. 4. 2013, 07:40 (UTC)

Ifigenie vs. Ífigeneia

Dobrý den,

snažil jsem se, aby všechny čtyři články měly stejné Ífigeneiino jméno. Po provedených změnách existují 4 články:

• Ífigeneia v Aulidě - Eurípidova hra
• Ífigeneia v Tauridě - Eurípidova hra
• Ifigenie na Tauridě - Gluckova opera
• Ifigenie v Aulidě - Gluckova opera

Sice mi to nepřipadá nejlepší (přepis "Ifigenie" není technicky správný, tak by to Řekové klasické doby nevyslovili), ale zase na druhou stranu u Gluckových oper je to věrnější originálu. Máte v plánu to měnit i u Eurípidových her? Doteď neexistoval článek "Ifigenie", tak jsem ho vytvořil jako redirect na stávající článek Ífigeneia. --Belsazar (diskuse) 27. 7. 2013, 08:24 (UTC)

Dobrý den, já si myslím, že tak, jak to uvádíte výše, je to správně. Gluckovy hry se překládají ze západních jazyků, a tedy jméno je polatinštěné. Naopak Eurípida překládáme z řečtiny, takže se bere řecká transkripce. Ve Wikipedii platí princip, že články by se měly jmenovat tak, jak se v praxi běžně uvádí jejich předmět, což může přinést jistou nejednotnost, ale zato se pak dá lépe hledat a citovat. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 7. 2013, 05:59 (UTC)

Cizrna

Dobrý den, zdravím zasloužilého wikipedistu a dovoluji si upozornit na řidčeji užívané slovo arela. Klidně to ale nechte tak, dává to také smysl. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 8. 1. 2014, 09:44 (UTC)

Děkuji za upozornění, to slovo jsem ani neznal. Tak jsem to vrátil a přidal prolink, aby to příště zas někdo neopravoval. Zdravím!--Ioannes Pragensis (diskuse) 8. 1. 2014, 12:31 (UTC)

Opětovně

Ahoj, tak nevím, jestli mám doslovně opsat to, co jsem psal 4. 11. 2012, 21:07 či ne :) Tak jako tak, jsem rád, že tě zas vidím v posledních změnách. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 29. 1. 2014, 19:06 (UTC)

Děkuji Ti! A srdečně zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 30. 1. 2014, 11:37 (UTC)

Válečná hvězda

Dobrý den, kolego, protože jste první udílející a zřejmě tedy zakladatel Válečné hvězdy, dovolím si Vás požádat o konzultaci k návrhu nové podoby tohoto wikivyznamenání. Činím tak v rámci postupného převádění obrázků všech ocenění do kvalitnější nebo vektorové podoby. S pozdravem --Bazi (diskuse) 31. 1. 2014, 06:10 (UTC)

Dobrý den, myslím, že zakladatel byl asi někdo jiný, a já jsem se prostě první chopil příležitosti. Ale už si to nepamatuji přesně. V každém případě Vám děkuji, že se snažíte obrázek vylepšit. Co se týče návrhu, tak mně osobně se líbí víc původní podoba, protože mi připadá jednodušší a je srozumitelná i bez znalosti vojenských taktických map. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 31. 1. 2014, 12:51 (UTC)

Děkuji za vyjádření. Jednodušší varianta jen se samotnou "maskovanou" hvězdou bez okolních značek by se jevila jak? --Bazi (diskuse) 31. 1. 2014, 13:02 (UTC)

Upřímně řečeno, já už hůř vidím a mně by se ta hvězda při běžném rozlišení jevila spíš špinavá než maskovaná. Asi bych bez vyššího zvětšení nepochopil, oč jde.--Ioannes Pragensis (diskuse) 31. 1. 2014, 13:37 (UTC)

Dobrý den, znovu se ozývám s návrhem, který zachovává koncept stávajícího vyobrazení. Umístil jsem ho opět k diskusi na stránce Diskuse k Wikipedii:Nositelé Válečné hvězdy. S úctou --Bazi (diskuse) 5. 2. 2014, 11:39 (UTC)

Dobrý den, ten nový koncept (úplně napravo) mi připadá nejlepší z těch tří. Děkuji!--Ioannes Pragensis (diskuse) 5. 2. 2014, 19:53 (UTC)

Pardon, zrovna jsem přidal třetí návrh, takže v tuto chvíli si nejsem jistý, který z návrhu máte na mysli Vy: maskování na pozadí, nebo zkřížené zbraně? --Bazi (diskuse) 5. 2. 2014, 20:32 (UTC)

Maskování na pozadí. Vhodně navazuje na dosavadní podobu, ještě ji graficky vylepšuje a není titěrný. Myslím, že je lepší i než ty zbraně.--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 2. 2014, 14:04 (UTC)

Rv katolická církev

Kolego, revertoval jsem váš revert. Pojem katolická církev není synonymem církve sjednocené Římem (viz starokatolická církev). Podle mého názoru platí katolická = římskokatolická v obecné používání. Dále bych Vás upozornil na návrh na přesun rozc. katolická církev (rozcestník) zpět.--Wikipedista:BobM _d|p 29. 3. 2014, 12:23 (UTC) --Wikipedista:BobM _d|p 29. 3. 2014, 12:23 (UTC)

Dobrý den, katolická rozhodně není totéž co římskokatolická, ono "římsko-" tam právě je kvůli tomu, aby západní katolickou papežskou církev odlišilo od ostatních katolických církví. Máte pravdu, že často se to tak používá, buď z nedbalosti nebo pro zkrácení tam, kde není pochyb, co se má na mysli. Přesné to ale není a neodpovídá to ani oficiálnímu učení této církve, která přiznává plnou katolicitu i všem ostatním církvím s ní sjednoceným. Takže Vás prosím, abyste to zase vrátil zpět. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 3. 2014, 13:14 (UTC)

Právě s tímto nesouhlasím. Souhlasíte tedy se zpětným přesunem? --Wikipedista:BobM _d|p 29. 3. 2014, 13:30 (UTC)

Dal jsem na wp:Třetí názor. Jinak viz též Diskuse ke kategorii:Církve ve společenství s římskokatolickou církví analogicky. --Wikipedista:BobM _d|p 29. 3. 2014, 13:34 (UTC)

Samozřejmě s tím můžete nesouhlasit, nicméně článek 833 platného katechismu katol. církve říká jasně, že každá místní církev je (plně) katolická. A článek 811 ukazuje církev jako jednu a katolickou, takže ta katolicita se chápe jako vlastnost celku, nikoli jen římskokatolické části. U jiných církví byste často našel podobné chápání, také samy pro sebe katolicitu nárokují. refaktorizováno--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 3. 2014, 15:18 (UTC)

A vy mě neurážejte. --Wikipedista:BobM _d|p 29. 3. 2014, 15:23 (UTC)

Z dané argumentace nijak nevyplívá, proč by mělo být odkazováno na Církve sjednocené s Římem. Opakuji, existují církve katolické (starokatolická církev), které nejsou s Římem sjednoceny. Stále jste mi nevysvětlit, proč by tak mělo být odkazováno. --Wikipedista:BobM _d|p 29. 3. 2014, 15:28 (UTC)

Tak jinak: je zde možnost přesměrovat na katolictví (jak navrhuje Tchoř v diskusi) nebo provést zpětný přesun. --Wikipedista:BobM _d|p 29. 3. 2014, 15:34 (UTC)--Wikipedista:BobM _d|p 29. 3. 2014, 15:34 (UTC)

Já Vás neurážím, jen Vás zdvořile prosím, abyste svou obdivuhodnou energii nasměroval na věci, kterým rozumíte. Každý by si měl ujasnit, co mu jde, a tomu se věnovat, a naopak se vyhýbat tomu, čemu nerozumí. Já sám také třeba netvořím články o pop music nebo o biologii členovců a neprosazuji v těchto oblastech své názory. Prostě se nechci zesměšňovat a chci svou energii využít smysluplně.

A pokud jde o přesměrování na katolictví, tam bych byl také proti, protože katolictví/katolicismus se vnímá spíš jako historický a sociologický termín, vztažený k západnímu křesťanství, zatímco katolická církev je více termín teologický a nárokují si ho pro sebe i východní církve. Co myslíte zpětným přesunem, mi není úplně jasné, a tak to nedokáži posoudit.--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 3. 2014, 15:46 (UTC)

Myšleno Katolická církev (rozcestník) zpátky na katolická církev --Wikipedista:BobM _d|p 29. 3. 2014, 15:49 (UTC)

Aha. Tak to považuji za možné, dokonce lepší.--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 3. 2014, 15:52 (UTC)

(editační konflikt): S tím vztažením katolictví jako historického pojmu nemohu souhlasit. Přečtěte si en:Catholicism a srovnejte. Pokud pravoslavné církve nárokují katolicitu, o to nevhodnější je přesměrovat na Církve sjednocené s Římem. Viditelně zde chybí článek apoštolská církev, kam bych jinak přesměroval. Kromě toho jste se mohl revertům vyhnout, pokud byste podíval do historie a přesunul zpět. --Wikipedista:BobM _d|p 29. 3. 2014, 15:57 (UTC)

S katolictvím jako historickým pojmem nemusíte souhlasit, nicméně historikové ho běžně používají. Asi je budete muset přesvědčit, že dělají chybu. Co se týče rozdílu mezi oběma pojmy, zkusím vám to vyjasnit takhle: "katolická církev" je pojem známý už z antiky a kromě historického a sociologického významu je to zároveň také odborný termín teologický, jelikož se objevuje v textech církevních Otců a v Krédu. Naopak pojem "katolicismus" je moderní a jeho hlavní použití je pro odlišení od "protestantismu" a případně "pravoslaví".--Ioannes Pragensis (diskuse) 30. 3. 2014, 08:42 (UTC)

Svůj názor na problematiku jsem vyjádřil u článků Církve sjednocené s Římem a Katolická církev. Myslím, že nynější řešení je naprosto nejhorší ze všech a zcela zavádějící. Šárka Praha (diskuse) 2. 4. 2014, 00:32 (UTC)

Bohužel, Šárko, pokud se do něčeho pustí kolega BobM, vyžaduje nesmírnou trpělivost a sílu jeho zásahy korigovat. Je značně agilní a radikální a je např. schopen peskovat prof. Sokola a vysvětlovat mu, jak se má slušně chovat a jak má správně psát o filozofii (vizte Diskuse_s_wikipedistou:Sokoljan/A13#Předpokládání_dobré_vůle_a_reverty), ale přitom se zdá, že nikdy humanitní obory do hloubky nestudoval. Naše tzv. komunita si to nechává líbit a bohužel se to projevuje jak na celkové kvalitě encyklopedie, tak i na spokojenosti editorů. Já ale už nemám čas ani chuť s BobMem dlouze polemizovat a doufat, že třeba v něčem ustoupí. Pokud se do toho pustíte Vy, budu Vám držet palce, ale připravte se na dlouhý boj.--Ioannes Pragensis (diskuse) 4. 4. 2014, 12:46 (UTC)

Také nemám rád dlouhé polemiky, přesto si myslím, že encyklopedie by neměla být filosofickým ani teologickým pojednáním. Vím, že vysvětlit čtenáři jednoduše složité věci je těžké. Ale musíme se o to pokusit. Článek musí být napsán tak jednoduše a srozumitelně, aby to pochopil i člověk bez humanitního vzdělání. Netroufám si říci, jak přesně popsat pojem „katolicismus“, a nepopírám, že termín „katolická církev“ je i odborný teologický pojem, ale encyklopedie podle mého názoru musí především respektovat sociální realitu – a v té je katolickou církví to, co má název katolická církev (bez ohledu na to, zda je to katolickou církví ve smyslu teologickém). Mimochodem, české znění nicejsko-konstantinopolského vyznání víry nepoužívá slovo „katolická“, nýbrž „všeobecná“. Šárka Praha (diskuse) 5. 4. 2014, 01:14 (UTC)

Pí M. Semelová

Dobrý den, na wikinews (zde) jsem zplodil článek o obvinění jedné poslankyně, předpokládám že by jste mohl (třeba máte nějaké informace) napsat zprávu o postoji KSČM anebo tam přihodit informaci při vývoji této kauzy. Jistě máte v tématu podstatně jasněji než já.--I.Sáček, senior (diskuse) 31. 3. 2014, 11:02 (UTC)

Dobrý den, mně ta zpráva připadá dobře napsaná, tak jsem ji nijak neměnil, jen jsem odebral obrázek MH, protože mi připadal pouze ilustrativní, nesouvisející blíže s podstatou sporu. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 31. 3. 2014, 11:57 (UTC)

Měl jsem pocit, že ačkoliv KSČM je v mnoha názorech jednotná, třeba někteří komunisté nevnímají projevy pí Semelové jako tragické zpochybnění historie, ale jako názor na který má právo. Já v tomto směru žádný názor nemám. Ta fotka tam byla kvůli tomu, že se podstata sporu týkal soudního procesu s pí Miladou Horákovou. Nešlo ode mne o provokaci. Děkuji i za tuhle pomoc. --I.Sáček, senior (diskuse) 31. 3. 2014, 16:57 (UTC)

Asi ano, ale to podle mě není už téma na zprávu. Já ostatně, ač rozhodně nejsem komunista, vnímám také názory paní Semelové jako cosi, nač má právo. Podle mě má každý právo si myslet cokoli, třeba i to, že je Napoleon, a ostatní mají zase právo si o něm myslet, že je padlý na hlavu. Což v případě pí. Semelové nepokrytě činím. Mějte se hezky,--Ioannes Pragensis (diskuse) 31. 3. 2014, 17:15 (UTC)

Omlouvám se tedy, že jsem Vás rušil, měl jsem opravdu pocit že máte blízko ke komunistické straně a hledal jsem někoho solidního, kdo by byl schopen zastávat- vyjádřit nějaký životaschopný názor konzervativní levice v tomto obvinění. Ještě jednou se omlouvám a přeji Vám hezký den. --I.Sáček, senior (diskuse) 31. 3. 2014, 17:32 (UTC)

To je zajímavé. Před několika lety mě zde obviňoval z marxismu jeden (snad již bývalý) kolega a netušil jsem, že se jeho interpretace mě osoby tak pevně udrží. Rozhodně se mi omlouvat nemusíte, je to jeho vina, psal to s takovou jistotou, jako by se mnou býval léta chodil na stranické schůze, takže se nedivím, že se to tu chytlo. Hezký večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 31. 3. 2014, 17:51 (UTC)

Třeba se to nechytlo, třeba jsem si jen já spojil nějaké podobné hypotézy a Váš (zcela pochopitelný) názor na kandidaturu wikipedisty Horst na správce, že není dobré, aby měl na uživatelské stránce měl nálepku že je antikomunista a vzniklo mi z toho asi nějaké logické spojení. Ačkoliv to tenkrát samozřejmě reprezentovalo pouze obavy o hladký chod wikipedie, nikoliv jakékoliv postoje, hlavě neporučíš. Tolik k vysvětlení, aby jste neměl obavy že se nějak zvlášť chytl nějaký názor na Vaši ideovou blízkost k čemukoliv. To jen já jsem zase něco popletl. --I.Sáček, senior (diskuse) 1. 4. 2014, 12:50 (UTC)

Osobní útoky

Už toho mám dost. Tohle považuji za velice urážlivé a osobní útok. Je vidět že nejste schopen konstruktivní diskusi, pokud zacházíte do osobní roviny. Napadání podobného typu si skutečně odpustě!! (Předpokládám, že Wikipedie má být založena na spolupráci a od takle zkušeného uživatele bych čekal znalost a uměřenost). Příště požádám správce o vaše zablokování pro porušování Wikipedie:Wikietiketa a urážlivý přístup. --Wikipedista:BobM _d|p 5. 4. 2014, 04:31 (UTC)

Pane kolego, ještě jednou opakuji, že Vás nechci urážet, ale přimět, abyste se zamyslel nad tím, jaká forma Vaší práce na Wikipedii přináší nejlepší efekt. Kritika či zpětná vazba úzce zaměřená na činnost na WP a věcná není osobním útokem, ale snahou o zlepšení té spolupráce, o níž píšete, a součástí konstruktivní diskuse. Pokud jsme někdy v nějakém týmu pracoval, jistě víte, že k tomu právě patří i taková vzájemná zpětná vazba mezi jeho členy.--Ioannes Pragensis (diskuse) 5. 4. 2014, 08:40 (UTC)

Interwiki u sochařů

Prosím, nezapomínejte na to. viz {{interwiki}}. JAn (diskuse) 22. 4. 2014, 10:05 (UTC)

Popravdě řečeno nevím, nač narážíte, propojení s jinými jazykovými verzemi se vždy snažím najít a doplnit ([1]). Pokud ně to výjimečně zapomenu nebo nemám po uložení nového článku již čas, může to snadno udělat někdo jiný, protože nebývá problém paralelní články vygooglovat. Mějte se hezky,--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 4. 2014, 10:35 (UTC)

Dnes při procházení Kategorie:Údržba:Commonscat není na Wikidatech jsem narazil na Lorenzo Bartolini, Franz von Stuck a Anton Graff. Tři příspěvky od téhož uživatele, to už mi přišlo trošku moc na náhodné opomenutí. Nic se neděje, stává se to i mně. JAn (diskuse) 22. 4. 2014, 11:37 (UTC)

Dobře, že to hlídáte. Vzhledem k tomu, že jsem založil v posledních dnech cca 50 nových krátkých článků, tak se doufám tři opomenutí dají celkem pochopit. Věnuji se tomu ve volných chvilkách a občas se mi stává, že musím rychle skončit, protože někdo od mne něco chce.

A dovolil bych si Vám doporučit malou změnu stylu: když někoho upozorňujete na nedostatek v jinak dobře míněné dobrovolnické práci, sluší se na úvod vložit malé slovo pochvaly či poděkování. Značně to zlepší celkový dojem. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 4. 2014, 11:51 (UTC)

Artyčok

Dobrý den, dovoluji si upozornit, že artyčok zeleninový (C. scolymus) a artyčok kardový (C. cardunculus) jsou dva rozdílné botanické druhy a názvy nejsou zaměnitelné. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 23. 5. 2014, 16:42 (UTC)

Díky za informaci, asi jsem to špatně pochopil.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 5. 2014, 20:23 (UTC)

I když - na Plant Listu [2], [3] píší, že jsou to synonyma. Takže je možné, že to není úplně jednoznačné a že se názory odborníků liší. Já v této oblasti odborník nejsem, ale doporučuji postupovat opatrně. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 5. 2014, 20:35 (UTC)

Podle knihy Food Plants, kterou tu mám po ruce, byl druh C. scolymus vyšlechtěn zřejmě z plané formy C. cardunculus podobně jako kulturní formy C. cardunculus. Obě rostliny jsou vzhledově velmi rozdílné (k vidění např. na www.botany.cz). C. scolymus se také uvádí jako C. cardunculus var. scolymus, o to tu ale nejde. Oba taxony (artyčok kardový a artyčok zeleninový) rozhodně nejsou synonyma. Domnívám se, že je to podobný případ jako s odrůdami brukve zelné - kapusta také není synonymum pro brukev zelnou, i když z ní byla vyšlechtěna a jedná se de facto o stejný druh. Vojtěch Zavadil (diskuse) 23. 5. 2014, 20:54 (UTC)

Souhlasím, že vyšlechtěná a planá původní forma nejsou to samé, ale obvykle se v takových případech počítají ke stejnému biologickému druhu, i když se značně liší vzhledem - podívejte se třeba na jezevčíka a vlka nebo na květ plané a vyšlechtěné plnokvěté růže, jak moc se od sebe liší, až by laik ani nepoznal, že mají něco společného. Co se týče terminologie, máte pravdu, že se to musí srozumitelně odlišit, aby bylo jasné, co je planá rostlina a co vyšlechtěná. Pokud jsem to vyjádřil nejasně, tak to prosím uveďte na pravou míru. Na druhou stranu bych na Vašem místě bez výhrad nehlásal dva biologické druhy, pokud si odborníci nejsou jisti, zda tyto druhy opravdu jsou samostatné. Správné by podle mého názoru bylo říci, že někde zeleninu vyčleňují do zvláštního botanického druhu, zatímco jinde ji považují za kulturní variantu C. cardunculus. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 5. 2014, 06:10 (UTC)

Když už jsme u úprav článku, artyčok je rod rostlin zahrnující asi 11 druhů. Až se k tomu dostanu, dám tam taxobox a napíšu něco o rodu i o kulturních formách. Mějte se pěkně. Vojtěch Zavadil (diskuse) 24. 5. 2014, 06:30 (UTC)

Díky, to bude dobře. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 5. 2014, 13:39 (UTC)

Církevní stavby zasvěcené více světcům

Navrhuju s přesuny chvilku počkat, viz tuto diskusi: Diskuse:Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje. Ačkoli je to podivné i v církevní literatuře je často jednotné číslo.--Tomas62 (diskuse) 5. 6. 2014, 14:53 (UTC)

Nejsem odborník, ale upozorňuji taky na Wikipedie:WikiProjekt Kostely#Názvy katolických a pravoslavných kostelů, bod 5: Pokud je kostel zasvěcen dvěma světcům, kteří tvoří ustálenou dvojici a mají společný svátek v liturgickém kalendáři (sv. Petr a Pavel, sv. Cyril a Metoděj, sv. Kosma a Damián atd.), použije se označení kostel svatého Petra a Pavla (jednotné číslo). --Harold (diskuse) 5. 6. 2014, 15:01 (UTC)

Co se týče pravoslavných kostelů, tam si nejsem jistý. V katolickém prostředí jsem v dobře redigovaných materiálech většinou viděl ty dvojice světců s titulem v množném čísle, což je ostatně logické. Máte ale pravdu, že mohou být i výjimky. Nebudu tedy zatím podnikat další změny, ale bylo by dobré si to vyjasnit. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 5. 6. 2014, 18:48 (UTC)

Jen nabádám k opatrnosti, Cinik formuloval jednotlivou námitku, bylo by dobré nejdříve vytipovat ustálené dvojice: nejčastěji Filip a Jakub, Cyril a Metoděj, Petr a Pavel a patrně i další a teprve pak zvažovat přesuny. Před přesunem by mohlo být formulováno nějaké obecnější pravidlo, přičemž bych se řídil nejdříve tím, že wiki nic nepojmenovává a pak většinovou zvyklostí a nakonec pravidlem českého jazyka. Určitou potíž jsme si způsobili (my wikipedisté) sami, když jsme se rozhodli nezkracovat sv., tak bychom si to mohli vyřešit sami.

Mimochodem, svatý Cyril nebo Svatý Cyril? Jsem líný to hledat, ale když jsme narazili na konflikt zdravého rozumu a jazyka, proč se nezeptat latiníka?--Tomas62 (diskuse) 5. 6. 2014, 20:47 (UTC)

Dobrý den, podle mého názoru je v tomto případě evidentně svatý Cyril, jelikož svatý je jen titul, nikoli součást vlastního jména. Je to ale otázka na češtináře; v současné latině se naopak používá velké S, zatímco původní antická latina neměla tyhle otázky vůbec vyřešené, jelikož používala pouze VELKÁ PÍSMENA (ADOKONCESEPSALABEZMEZERMEZISLOVY). Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 6. 2014, 06:42 (UTC)

PS. Svatý se v češtině píše s velkým S, když jde o vlastní jméno (Svatá Helena = ostrov, který se tak jmenuje), projev úcty (Svatá Trojice, lze psát i s malým s) nebo v ustálených případech, kde to je vlastně označení něčeho konkrétního (Svatý otec = papež, Svatá země = Palestina). Ověřil jsem v Pravidlech.--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 6. 2014, 07:44 (UTC)

Ptal jsem se na to v jazykové poradně ÚJČ AV. Paní mi řekla v podstatě to, že gramaticky správné jsou obě varianty, přičemž varianta "kostel svatých X a Y" je přesnější významově (je z ní jasné, že se přivlastek "svatý" vztahuje k oběma světcům), ale variantu "kostel svatého X a Y" považuje rovněž za přípustnou, protože lidé si z kontextu domyslí, že Y je také svatý.

Z hlediska Wikipedie mi z toho vyplývá, že bychom se měli řídit prameny (pokud je někde název kostela uveden oficiálně, tak ho převzít tak, jak je napsaný) a obecně podporovat spíše tu variantu "kostel svatých X a Y", která zní logičtěji, ale tolerovat i tu druhou, pokud není po ruce pramen, který by ji vyvracel. Je také otázka, zda nepoužívat i variantu "kostel sv. X", což se velmi často objevuje v písemných pramenech - proč to rozepisujeme, jestliže se to všude píše zkratkou? Přece také píšeme "prof. ing. Václav Klaus" a ne "profesor inženýr Václav Klaus".--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 6. 2014, 09:10 (UTC)

Mám pocit, že rozepisování zkratky sv. v názvech článků se odvíjí od toho, že se rozepisování zkratek obecně v názvech vyžaduje. Myslím však, že se to má týkat spíš zkratek názvů (OSN apod.), zatímco u takto hojně rozšířených zkratek, které netvoří samy o sobě název, ale jsou jen jeho součástí, a přitom jsou vlastně upřednostňovaným tvarem, protože se právě takto běžně užívají, lze s klidem zkratku dát i do názvu článku. --Bazi (diskuse) 6. 6. 2014, 12:05 (UTC)

Omlouvám se zásah do soukromé diskuse. Řekl bych by stálo za to se zamyslet, zdali stávající praxi poněkud neupravit a nezavést zkratku "sv.". Zavedení užívané zkratky sv. pro svatý/svatí má podle mě značnou naději na úspěch, protože například již kolegům vytvářejícím faleristické články se povedlo onu na české Wikipedii nesmyslně důsledně implementovanou zásadu "všechny zkratky rozepisovat" prolomit a dnes se názvy řádů se svatými patrony píší zásadně se "sv.", protože se to tak používá ve zdrojích (a nutno dodat, že to je velmi správná zásada!). --marv1N (diskuse) 6. 6. 2014, 16:06 (UTC)

Nedá mi to a připojím se. Sv. ve zkratce tady přeci byli, dokud kolega Fagnes nezačal prosazovat rozepisování. Já bych byla pro zkratku. --Meluzína (diskuse) 19. 6. 2014, 12:45 (UTC)

Pozvánka

Dovolujeme si Vás pozvat na tuto událost:

Červnový pražský wikisraz

• Kdy: pondělí 16. června 2014 od 18:00
  
• Kde: Konopišťská 790/3, Praha 10 Vršovice, sídlo Wikimedia ČR

Pokud máte zájem, zapište se a stránku pro případné změny sledujte. Nechcete-li v budoucnu tyto pozvánky dostávat, zapište se na blacklist.

Velké měňavky

Ony takhle velké jsou, a dokonce i větší. Mívají někdy i desítky centimetrů, když je dobře krmíš :-).Nicméně u toho údaje s 1,5 cm by to chtělo zdroj. --Vojtěch Dostál (diskuse) 16. 6. 2014, 12:09 (UTC)

Tak to bych tedy nevěřil. Díky za informaci. Já jsem vždycky myslel, že jsou tak do milimetru a že se dají pořádně pozorovat jenom mikroskopem. Měj se hezky!--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 6. 2014, 12:54 (UTC)

Důvěryhodnost

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Hypos crm. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Orangehouse s.r.o. (diskuse) 19. 6. 2014, 10:41 (UTC)

Dobrý den, moc nechápu, co mi chcete sdělit. Článek jste napsal Vy, měl byste tedy jeho důvěryhodnost řešit hlavně sám. Já tématu nerozumím, ale podle obecných pravidel Wikipedie sem lze dávat pouze články o věcech, které lze doložit nezávislými prameny nebo které plní významnost podle speciálních pravidel (což se ale na softwary asi nevztahuje). Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 6. 2014, 10:57 (UTC)

Myslím, že se snažil sdělit, že „Významnost doložena několika důvěryhodnými odkazy“. --Mormegil ✉ 19. 6. 2014, 12:38 (UTC)

Děkuji, možná je to tak. Mně ty jeho odkazy připadají spíš jako reklama, ale případně to můžeme projednat v AfD. Hezký večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 6. 2014, 20:43 (UTC)

infobox Abcházie a Jižní Osetie

Dobrý den, reaguji na vaše změny infoboxu u článků Abcházie a Jižní Osetie. Abcházie i Jižní Osetie dozajista jsou spornými státy, ale těch je ve světě víc a u žádného z nich není jejich mezinárodní status vyjádřen tak jak jste to udělal vy v těchto článcích. Status se do infoboxů nedává, protože na české wikipedii funguje systém, kdy jsou o témže sporném území založeny dva články, přičemž jeden je z pohledu de facto státu a druhý z pohledu země, která si ho nárokuje. Příkladem může být třeba Republika Krym(ruský pohled) a Autonomní republika Krym)ukrajinský pohled) nebo Kosovská republika(Kosovský pohled) a Autonomní oblast Kosovo a Metohije(srbský pohled) a stejně je rozdělena i Abcházie na článek o republice Abcházie a Autonomní republice Abcházie. Všiml jsem si, že u Kosova(na rozdíl od jiných neuznaných států) je mezinárodní status v infoboxu zmíněn, ale ne u kolonky "Státní zřízení", ale u kolonky "Vznik". V mojí změně, kterou jste revertoval jsem tam připomínku přepracoval právě po vzoru článku o Kosovu. Nevidím důvod, proč by měly být infoboxy u jednotlivých neuznaných států psány různými styly, doufám že to vidíte stejně, pokud ne tam mi sem prosím napište proč ne a snad se nějak dohodneme. Zatím tam nechám vaši verzi, nechci s vámi védst revertační válku to k ničemu nevede.--Dag13 (diskuse) 20. 6. 2014, 20:00 (UTC)

Dobrý den, přiznávám, že v problematice infoboxů států se nevyznám a netvrdím, že jsem našel nejlepší řešení. Udělal jsem tu změnu v souvislosti s uzavřením Wikipedie:Žádost o komentář/Zobrazování Abcházie a Jižní Osetie v rozporu s mezinárodním právem, kde si kdosi stěžoval, že sporný status regionu není náležitě vyjádřen. A je zřejmé, že tak důležitá věc, jako je právní status nějakého útvaru, musí být z infoboxu jasně patrná. Kam tuto informaci nejlépe umístit, to však nevím. Pokud najdeme lepší řešení než to, které jsem naznačil, budu ho rád akceptovat.

Dovolil bych si přitom polemizovat s Vaším tvrzením, že "status se do infoboxů nedává, protože na české wikipedii funguje systém, kdy jsou o témže sporném území založeny dva články, přičemž jeden je z pohledu de facto státu a druhý z pohledu země, která si ho nárokuje." Pokud zde takový systém skutečně funguje, pak je v rozporu s pravidlem WP:NPOV, který zakazuje psát zde články jen z pohledu jedné strany sporu. Každý článek o sporné záležitosti musí jasně a v náležité proporci vyjadřovat stanoviska všech relevantních stran, zde tedy jak názor autonomistů, tak i legitimistů.

Přeji Vám hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 21. 6. 2014, 11:39 (UTC)

Dobrý den, ten konflikt Wikipedie:Žádost o komentář/Zobrazování Abcházie a Jižní Osetie v rozporu s mezinárodním právem vznikl právě proto, že si kolegové neuvědomovali existenci článku o gruzínské Autonomní republice Abcházie, pokud se podíváte na tu diskusi tak jsme si to vyjasnili a kolega Palu již úvody těchto článků přepracoval, aby odpovídaly stylu článků o sporných státech. Moje řešení spočívá v tom, že jsem zestručněnou poznámku o statusu konkrétně "uznána pouze částí členů OSN" umístil ke vzniku po vzoru článku o Kosovu.

Ty články NPOV zachovávají, protože vlastně píší o něčem jiném, zatímco článek o republice Abcházie píše o politickém uspořádání separatistické vlády Abcházie, tak článek o autonomní republice Abcházie píše o politickém uspořádání gruzínské vlády Abcházie. Oba dva ty články jsou vzájemě propojené a je zde upozorněno na existenci toho druhého. Kdybychom chtěli dosáhnou opravdu jednoho NPOV článku a nedejbože infoboxu tak by tam musely být zmíněny 2 sídla vlády, dva prezidenti, dva předsedové vlády, dvě státní zřízení, dva datumy vzniku, nadřazené celky v rámci Gruzie atd..., což je důvod proč se tyto články píší odděleně. Troufnu si říci, že oba dva články splňují NPOV a jsou zde vyjadřovány oba pohledy, máte pravdu, že do infoboxu by nějaká zmíňka o statusu asi patřila, ale váš způsob se mi nezdá nejlepší. Myslím si, že je nesmysl zavádět novoty, když u jiných článků o neuznaných státech je tato zmíňka už určitým způsobem zapracována.--Dag13 (diskuse) 21. 6. 2014, 12:30 (UTC)

Chápu Váš argument, spojení obou článků by skutečně nebylo snadné. Přesto si myslím, že na druhou stranu umístění zmínky o spornosti do infoboxu jen u data vzniku není moc šťastné. Pokud se uvádí u data vzniku, bude čtenář myslet, že problém nastal v době vzniku, ale že už je třeba od té doby vyřešen, podobně jako když Československo v den jeho vzniku neuznávala rakousko-uherská vláda, ale později bylo všemi státy uznáno. Chtělo by to mít tam v tom infoboxu někde nějaký "červený prapor", který by při prvním pohledu upozornil, že dané území je stále sporné a že názor druhé strany na jeho uspořádání reprezentuje ten paralelní článek.--Ioannes Pragensis (diskuse) 21. 6. 2014, 14:01 (UTC)

Nemyslím si, že by v infoboxu měl být "červený prapor". Pokud se podíváte na článek tak hned ve druhé větě je celkem jasně řečeno, že se jedná o sporné území a v prvním odstavci je podrobně popsán status, k tomu je její sporné postavení zmíněno mnohokrát ve článku a díky tomu podle mě nemůže dojít k omylu. Navíc ve článcích o regionech se stejným statusem také nejsou v infoboxech žádné "červené prapory" a přesto jsou myslím výstižné. Mě připadá, že ta informace opravdu ke vzniku patří, protože infobox je o Abcházské republice / republice Jižní Osetie a Gruzie nezpochybňuje jejich státní zřízení, ale jejich existenci, tedy vznik. Možná by se před tu větu mohlo přidat slovíčko "dosud", aby to bylo úplně jasné, ale i takhle je to podle mě celkem jasné, obzvlášť, když ten text odkazuje na články zabívající se jejich statusem.--Dag13 (diskuse) 21. 6. 2014, 14:57 (UTC)

Tak abychom byli přesní, existenci a vznik nelze zaměňovat. Může se stát, že někdo nezpochybňuje vznik něčeho, ale zpochybňuje jeho existenci od jistého data. Kdyby se třeba teď objevil někdo, kdo by se prohlásil za českého krále, tak my bychom nezpochybňovali vznik českého království ve středověku, naopak jsme na něj pyšní, ale popírali bychom, že toto království a jeho struktury nadále právoplatně existují. Podle mého názoru informace o stavu uznání do infoboxu patří, zejména u útvarů, které uznává nanejvýš menší část subjektů mezinárodního práva. Smysl infoboxu totiž je dozvědět se podstatné parametry bez nutnosti číst článek. Podle mého názoru by bylo nejčistší, kdyby v infoboxu byla pro takové názory zvláštní rubrička či rubričky, která by oznamovala, kdo ještě si na území toho útvaru dělá nárok a kolik států ho uznává a kdo to území ovládá.--Ioannes Pragensis (diskuse) 21. 6. 2014, 15:28 (UTC)

Stejně tak nelze zaměňovat státní zřízení a mezinárodní status a já si myslím ke vzniku to patří víc. Vámi popsaná situace na wikipedii nemůže napsat, protože české království by mělo infobox "zaniklý stát" a ne "stát", takže by každý okamžitě poznal zda ten stát existuje. Vámi navrhovaná kolonka by se určitě hodila a určitě bych s ní souhlasil, ale nemám takové schopnosti, abych dokázal infobox takto upravit. Kdyžtak bych to rozhodně neomezoval na "útvary, které uznává nanejvýš menší část subjektů mezinárodního práva", protože by bylo složité udělat hranice, ale udělal bych kolonku mezinárodní status, kde by to bylo stručně popsané (např. částečně de facto stát, uznaný alespon jedním členským státem OSN). Jinak v současném infoboxu uznání své místo nemá a kdyžtak si myslím, že jen jako poznámka u vzniku. Současná situace, kdy z asi 10 sporných států mají pouze tyto dva tuto poznámku u státního zřízení se mi nezdá nejlepší(rozhodně to pro čtenáře může být více matoucí než když tam ta poznámka není), nemohl byste tam alespoň po dobu diskuse dát mojí verzi, která lépe odpovídá stylu ostatních článků o sporných územích a je alespoň kompromisem mezi ničím a vaší poznámkou. --Dag13 (diskuse) 21. 6. 2014, 16:14 (UTC)

Ad současná existence dvou článků - neslučovat, bývají to články o dvou různých státních útvarech, resp. o státu a regionu, byť si nárokující totéž území. (Ostatně máme v klidu Čínu jako geograf. pojem + Čínskou republiku + ČLR.)

Doplnil jsem infobox stát o položku

| mezinárodní status = 

Lze ji vyplnit u všech útvarů, kde má význam. --Jann (diskuse) 21. 6. 2014, 17:07 (UTC)

Děkuji! Slučování asi nikdo vážně nenavrhoval, šlo jen o to jasně vyznačit status daného území a upozornit na opačný pohled. Tahle nová rubrička by měla u sporných států pomoci.--Ioannes Pragensis (diskuse) 21. 6. 2014, 17:32 (UTC)

Děkuji mockrát. Tohle celý problém řeší. Dovolil jsem si váš text trochu přepracovat, pokud nemáte nic proti tak bych v podobném stylu vyplnil i statusy u dalších podobných území.--Dag13 (diskuse) 21. 6. 2014, 18:09 (UTC)

Nezlobte se, ale mně se Váš styl vyplnění vůbec nelíbí. V infoboxu mají být jasné, konkrétní údaje, ne odkazy na spoustu jiných článků, kde to člověk pak musí hledat. Počet států OSN, které daný režim uznávají, plus jediný odkaz na alternativu (jiný stát nebo jeho část, která tam je/měla by být). Encyklopedie má být co nejkonkrétnější a prolinky je třeba šetřit na to, co je skutečně podstatné. Vždycky myslete na to, že to děláme pro čtenáře, kteří potřebují přesné, spolehlivé a jasné informace co nejjednodušší formou. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 21. 6. 2014, 18:15 (UTC)

Tak v tomhle s vámi nemůžu souhlasit. Můj popis je stručnější než váš. Je pravdou, že by nevadilo, kdyby tam byl počet států které ten stát uznaly, ale myslím, že by nebylo na škodu pro to udělat další kolonku. Rozhodně myslím na čtenáře a nevidím jediný důvod, proč bych nemohl přidat odkazy, které velmi souvisí s tématem.--Dag13 (diskuse) 21. 6. 2014, 18:27 (UTC)

Jinak podle mě v té kolonce měl být status a to nejlépe podle stupnice v tomto článku (převzané en wiki), pak možná kdo si to území nárokuje (to mi tam trochu překáží) + odkazy na tu zemi, na Seznam států s omezeným mezinárodním uznáním (aby si čtenář mohl udělat o tom statusu představu) a odkaz na míru uznání té země. Případně, ale myslím že by bylo lepší v jiné kolonce zmínit i počet států co ten daný stát uznaly. Jinak do infoboxu patří jasně psané a stručné informace nebo i zkratkovité: ob./km2 místo obyvatele na kilometr čtvereční nebo prezidentská republika místo republika, kde má prezident velké pravomoce atd... spolu s odkazy na tyto pojmy, stejně jako v mém řešení.--Dag13 (diskuse) 21. 6. 2014, 18:40 (UTC)

No právě že z Vašeho řešení člověk ty základní informace bez dalšího klikání nezjistí. Ze samotného infoboxu ve Vaší verzi není jasné, jestli danou republiku uznává jeden stát OSN nebo všechny bez jednoho, což přitom je v praxi hodně velký rozdíl. Co se týče počtu těch odkazů, pokud umíte anglicky, přečtěte si prosím en:Wikipedia:Manual of Style/Linking, kde se varuje před jejich přílišným množstvím stejně jako před jejich nedostatkem. Všeho musí být s mírou a je potřeba myslet na to, že link funguje zároveň jako zvýraznění, strhává na sebe pozornost čtenáře, a je tudíž třeba s ním zacházet opatrně.--Ioannes Pragensis (diskuse) 21. 6. 2014, 18:58 (UTC)

Souhlasím s vámi, že je zapotřebí tam přidat ten počet, ale nesouhlasím s tím, že by to byla nějaká skalní informace. Zajímavá určitě je, ale de facto pokud ten stát není uznaný od OSN tak je úplně jedno jestli ho uznává 1 nebo 192 států, pořád má stejný status. Navíc toto číslo samotné je hodně matoucí (hezkým příkladem je Čínská republika, která je uznána 23 státy, což je na první pohled vysoké číslo, ale při bližším pohledu zjistíte, že ho uznaly jen ministáty a státy naprosto bezvýznamné pro dění v tom regionu. Podobné je to, když tichomořské ministáty uznávají Kosovo či Abcházii) a nutně by ho měl provázet odkaz na článek popisující mezinárodní uznání dané země. Těch linků tam není až zas tak moc, když si to přeberete tak je tam odkaz na OSN (ten se může klidně odebrat), Gruzii (ani ten tam nutně nemusí být), na stránku o uznání dané republiky a na seznam neuznaných států celkem 2 na kterých nutně trvám. Pokud by se přidala kolonka ve které by byl počet států, které ten daný stát uznaly tak by se odkaz na stránku o uznání dané republiky dal k číslu a byl by pouze jeden odkaz k jedné kolonce, což není moc (případně ještě odkaz na Gruzii, který má své opodstatnění, ale ani tak to není moc). Já moc s infoboxy neumím pracovat, nemohl byste tam přidat tu kolonku s textem třeba "Mezinárodně uznaná".....X státy OSN + Y státy mimo OSN.--Dag13 (diskuse) 21. 6. 2014, 21:55 (UTC)

Číslo je číslo, mělo by se tam objevit, protože dává hrubý pohled na stav mezinárodního uznání. Prakticky není vůbec jedno, jestli nějaký stát uzná 1 nebo 192 členů OSN. Je jasné, že je důležité i to, které státy, ale od toho je právě podrobné vysvětlení v článku samotném. Odkaz na článek o uznání republik by tam mohl být, kdybychom takový článek měli, ale zatím je to nadepsané jako článek o mezinárodních reakcích na nezávislost. A navíc podle mne ten článek dost zřetelně porušuje WP:NPOV, jelikož zjevně fandí nezávislosti - už první slova "Mezinárodní uznání nezávislosti... začalo" jsou v rozporu s tím, že žádné výrazné mezinárodní uznání nezávislosti se zatím nekoná. Články musí být psané tak, aby nebylo vidět, komu autoři fandí. Nevím však, proč chcete odkaz na seznam neuznaných států, to mi v této rubričce připadá jako úplně zbytečné.

A mimochodem ty články zřejmě jsou vesměs zastaralé, podle en:International recognition of Abkhazia and South Ossetia se Vanuatu a Tuvalu při příležitosti navázání diplomatických vztahů s Gruzií zase přihlásily ke gruzínské verzi pravdy. Mělo by se především opravit tohle - můžete se na to prosím podívat?--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 6. 2014, 04:47 (UTC)

Jak jsem již několikrát řekl, to číslo by se tam mělo přidat, ale to číslo by nutně mělo být doprovázeno článkem o uznání těchto republik, protože může být velmi matoucí. Jeho význam není tak velký, který mu někteří přikládají, spíš to je taková zajímavost, protože v určitém momentu může být lepší když vás uzná jen jeden stát než když vás uzná třeba 100 (v případě že to bude ten stát od kterého jste se odtrhl) a de facto vám stoupající počet uznání žádnou legitimitu nepřidá, pokud vás uzná třeba 192, ale nejste uznaný od OSN tak jste uplně stejně legální jako stát uznaný 1 státem (to nic nemění na tom, že to číslo do infoboxu patří). Mezinárodní uznání Abcházie bych řekl, že je celkem v pořádku stejně tak jako obdobný článek o Kosovu. Článek Mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie moc nemám rád, ale nemyslím si, že by měl nějaké zásadní nedostatky. "Mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti" je jenom dlouze napsané "mezinárodní uznání nezávislosti". Stejně tak nevím, proč by věta "Mezinárodní uznání nezávislosti... začalo" měla fandit nezávislosti, mě se spíš zdá, že je úplně nesmyslně napsaná a myslím si, že by tam mělo spíš být "První Mezinárodní uznání nezávislosti ..... přišlo", ale jinak naprosto odpovídá realitě Mezinárodní uznání nezávislosti dozajista začalo. Odkaz na seznam neuznaných států je důležitý, protože nastiňuje obecnou problematiku a pokud se kouknete na infobox tak tam u počtu obyvatel je odkaz na seznam států podle počtu obyvatel stejně tak u rozlohy, u hustoty, u vzniku, u státního zřízení atd...

Ono není tak snadné, do článku o Abcházii jsem tyto události přidal, ale tam jsem mohl vyjádřit oba pohledy. Ony totiž ty státy podepsaly nějakou dohodu s Gruzií o navázání diplomatických vztahů a okrajově tam bylo zmíněno, že tyto republiky uznávají jako součást Gruzie, ale diplomaticky se s Abcházii a Jižní Osetii stále stýkají a ani smlouvy co s nimi měli (i o uznání nezávislosti) nezrušili, takže v podstatě nadále nezávislost uznávají a zároveň uznávají celistvost Gruzie. Na en wiki je nadále počítají ke státům, které tyto státy uznaly, ale do článku dali upozornění, že to není úplně jasné a já nevím jakým stylem bych to tam měl dát. Možná bych tam měl přidat datum a tomu text "odvolalo uznání nezávislosti" a k tomu formou poznámky vysvětlit okolnosti.--Dag13 (diskuse) 22. 6. 2014, 09:11 (UTC)

Také nevím, jak to nejlépe popsat, je to opravdu složité. V každém případě bych doporučoval infoboxy používat pro informace a nikoli pro odkazy na jiné články. Taky je vžité, že odkazy na jiné články Wikipedie, pokud se nevyskytují v samotném textu a jsou potřebné pro pochopení, se dávají do zvláštní sekce na konec článku, jmenuje se tuším Související odkazy. Infoboxy k tomuto účelu neslouží. Hezkou neděli,--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 6. 2014, 10:45 (UTC)

Konvenční sexuální aktivita

Ahoj Ioanne. Můžeš prosím doložit zdroj, dle něhož je „konvenční sexuální aktivita“ českým výrazem pro vanilla sex? Jde o používaný terminus technicus používaný i v české literatuře a je nanejvýš nevhodné wikipedistickou iniciativou vymýšlet novotvary. Díky --Faigl.ladislav _slova^činy 22. 6. 2014, 19:43 (UTC)

Ahoj, a můžeš Ty doložit, že se to v tom významu, jak je v článku definováno, používá skutečně jako odborný termín? Když je to slang nebo termín úzce specializovaný na chování homosexuálů i v samotné angličtině? Možná je problém v tom, že se tam v tom článku směšují dvě věci: definice v úvodu odpovídá obecnému konvenčnímu, kulturně podmíněnému chování (což v oblasti sexuality zahrnuje např. zákaz incestu nebo nevěry, tedy záležitosti, které by asi člověk běžně termínem v.s. neoznačil), zatímco termín v.s. odpovídá daleko spíše konkrétním praktikám při pohlavním aktu, které někdo vnímá jako vhodné.--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 6. 2014, 20:05 (UTC)

Stále ale chybí doložení používanosti toho termínu, jímž je článek pojmenován. Tahanice o něj mají poměrně dávnou historii. Takže prosím. --Bazi (diskuse) 22. 6. 2014, 21:24 (UTC)

Vyskytuje se třeba zde: http://www.en-k.net/shrnutivyzkumu.html. Je otázka, zda je to nejlepší termín, ale rozhodně se víc blíží té definici v článku.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 6. 2014, 07:17 (UTC)

Vražda John Lennona

Dobrý den kolego, prosím o pročtení diskuse během hlasování k výše uvedenému článku. S pozdravem --David Kennedy (diskuse) 23. 6. 2014, 03:59 (UTC)

Jacopo da Pontormo

Vážený p. kolego,

píšete ve Vašem revertu, že nadpis "rozbíjí danou stránku"? Tak se, prosím, na tu stránku podívejte ještě jednou, pořádně, de facto tam nic není, je to takřka ještě sub/-pahýl, či již je o něco málo větší...! Už ale nyní kombinace velice vágního textu a vložených obrázků vypadá naprosto otřesně, mám-li to sděliti mírně! Když nemáte slova, tak tam dáte alespoň nějakou "koláž", jak úsměvné, typicky triviálně středoškolské!

A propos, jenom proto, že je to Vaše stránka (= nepletu-li se?), nemusíte mazat vše, co Vám v daný čas jaksi nekonvenuje (či spíše Vašemu Wiki-egu, Wiki-postavení)! A stojím si pevně za tím, že pokud píšete o jeho životě, že se jedná o jeho biografii (=> CV, Život, Životopis)! Ten nadpis tam prostě patří, dříve, či později tam stejně bude muset být...! Váš Wiki-narcismus je neuvěřitelně bezbřehý, silově založený... S poděkováním (Bohemos (diskuse) 25. 6. 2014, 09:03 (UTC)).

Wikipedie:Žádné osobní útoky--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 6. 2014, 09:13 (UTC)

Náboženství

Prosím o vysvětlení, co myslíte tím zdůvodněním (k větě "Jedná se tedy jednak o nauku a jednak o praktikování činností z ní vycházejících." ) - některá náboženství žádnou zvláštní nauku nemají (a nic z ní tedy nevyvozují)). To přece nedává smysl, že nic neučí, nic nevykládá. To myslíte, že nemá žádnou ideu? Jak to pak může být náboženstvím? Co to tedy je? Máte příklad? Která náboženství nic neučí?Tosek (diskuse) 6. 8. 2014, 15:34 (UTC)

Dobrý den, týká se to většiny "starších" náboženství před vznikem písma a kléru. Ideu samozřejmě mají, ale nevyjadřují ji formou nauky, nýbrž mýtu anebo - asi ještě původněji - prostě sdílených forem náboženského jednání, praktikovaného kultu. Nemají nicméně žádné teologie, katechismy, dogmata, posvátné texty apod., zkrátka nic z toho, co se označuje jako nauka. A obecně u téměř všech náboženství platí, že náboženská zkušenost a praxe předchází nauce, a ne že by se z nauky odvozovala. Napřed má člověk náboženskou zkušenost a náboženskou praxi, a pak se ji teprve snaží zachytit v nějakém přesněji formulovaném tvrzení. Najdete to tak v dějinách i těch náboženství, která nauku mají. Takže ta věta podle mne tvrdí pravý opak toho, co se podle religionistů v praxi děje. (Samozřejmě sama některá náboženství tvrdí, že jim nějaká ta posvátná kniha "spadla z nebe" a oni dělají jenom to, co je tam napsané a co z té nauky vychází, ale tomu nesmíte zas tak doslova věřit.) Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 8. 2014, 19:22 (UTC)

Předpokládám, že to takhle máte od religionistů nastudované, ale nesmyslně mi podsunujete teologie, katechismy a podobně. O těch jsem nemluvil. Nauka je to, co se učí, například (desatero) přikázání je také nauka. Pokud je řeč o náboženství, nejde o individuální zážitek, ale o sdílené, společné čili nutně i domluvené. Ta domluva, ty společné (vykomunikované) představy, tomu se, myslím, nedá říkat jinak, než právě nauka. Přechod od individuálního zážitku ke společnému, sdílenému se děje právě tou komunikací, tou naukou. Bez ní ovšem náboženství neexistuje. Nejde jen o praktiky, jde především o komunikaci, o sdílení informací, které té společné praxi předchází. Individuální (náboženská či jiná) zkušenost a praxe se stává společnou právě tím sdílením, sdělením, tou naukou. Až tím se může stát náboženstvím. A jsem přesvědčený, že na tom nic nezmění ani opačná tvrzení religionistů.Tosek (diskuse) 7. 8. 2014, 06:19 (UTC)

Máte pravdu, že vzájemná komunikace je nutným předpokladem náboženství jako kolektivního, sdíleného fenoménu. Váš první omyl spočívá v tom, že jste příliš intelektualistický a představujete si každou komunikaci jako sdělování verbalizovaných a v pojmech a výrocích usazených obsahů. Ve skutečnosti je i mezi vzdělanými lidmi velký podíl komunikace nonverbální či nevýrokové a u "přírodních" národů tím spíš. Komunikace může probíhat třeba i tak, že jeden začne bubnovat a ostatní začnou tančit. Kdybyste byl na místě, mohl byste se připojit k jejich tanci a smysluplně prožívat jejich náboženský obřad, i kdybyste neznal ani slovo z jejich jazyka, a tedy byl zcela neschopen od nich přijmout jakoukoli nauku. (Samozřejmě můžete namítnout, že i bubnování a tanec lze chápat jako nauku svého druhu, ale pak se značně odchylujete od významu slova "nauka", jak se běžně používá.) A Váš druhý omyl je v tom, že si představujete náboženství jako něco, v čem (až tak) nejde o individuální zážitek, ale prvotní je komunikace. Ve skutečnosti je to tak, že komunikace (a nauka) může začít až tehdy, když je o čem komunikovat, a to něco je právě individuální zkušenost či očekávání. Zkušenost se může rodit uprostřed kolektivu a skrze vzájemnou komunikaci, to je typické třeba pro extatická náboženství, ale i tak zůstává zároveň zakotvena individuálně. Aby kolektiv mohl prožívat společnou extázi, musí se skládat z jedinců, kteří se podílejí svým jednáním a prožitkem na této společné aktivitě. Abstraktní kolektiv bez konkrétních jedinců neexistuje. S rozvojem řeči a pojmového myšlení se samozřejmě jazyk stává klíčovým místem formulace náboženské zkušenosti a jejího předávání. Nicméně Desatero by nevzniklo bez předchozí zkušenosti, že není dobré pohrdat Bohem, zabíjet a cizoložit. Buďte zdráv,--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 8. 2014, 09:18 (UTC)

Tak už jen krátce: pro Vás je již samotný tanec již náboženstvím, a to já vidím jako nesmysl. To je skutečně společný zážitek, prožitek, ale náboženství v tom těžko vidět. Vám to stačí. Vyjádřeno pojmy ztotožňujete kult (obřad) a kulturu s náboženstvím. S tím nic nenadělám.Tosek (diskuse) 7. 8. 2014, 10:16 (UTC)

Pokud ti lidé tančí např. kolem totemu nebo sochy boha, my Zápaďané v tom obvykle vidíme projev náboženství. Máte pravdu, pokud chcete říct, že oni sami pojem náboženství v našem smyslu možná nemají (náboženství jako obecný pojem shrnující kulty ze všech koutů světa je moderní evropský výtvor). Ale pokud na to my přiložíme naši abstraktní definici, tak usoudíme, že tím tancem uctívají např. boha svého rodu, tedy nějakou transcendentní bytost, a řekneme, že provozují náboženství, že ten tanec je konkrétním projevem jejich náboženství. Možná oni sami by to tak nenazvali, protože snad ani slovo pro "náboženství" nemají, ale pro nás to náboženství je. Nevím, co na tom vidíte nesmyslného.--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 8. 2014, 10:31 (UTC)

Nevím, kdo jste vy (když říkáte„my usoudíme“), ale chápu vás tak, že ze záznamu plesu v opeře nebo diskotéky usoudíte, že to je náboženský obřad. Vkládáte iracionálně do dějů pověry, které tam vůbec být nemusí. Zábava a společenské akce nejsou žádné novověké vynálezy. --Tosek (diskuse) 24. 10. 2014, 05:55 (UTC)

Přechylovací přesuny

Zdravím, přechylování v názvu článku je asi věčným a kontroverzním tématem této jazykové verze, ale přesto bych doporučoval jakékoliv přesuny řešit nejprve návrhem v článku a poté v diskusi k článku. Požadavek na NS může oponenty takovéhoto postupu nakrknout, a proto se tento postup pokusím restartovat.--Rosičák (diskuse) 23. 10. 2014, 19:36 (UTC)

Vážený pane kolego, jedná se Vám zřejmě o mnou navržený přesun Ayn Rand, který provedl správce Mormegil a Vy jste ho revertoval. Dovolím si k tomu vyslovit několik komentářů.

1. V doporučení Wikipedie:Přechylování ženských jmen se hned zkraje říká "Přechylovat ženská jména by se obecně mělo, pokud to nejde proti zřetelně nejrozšířenějšímu použití nebo vyslovenému přání nositelky (měla by ale být sama obeznámena s problematikou přechylování)." Vzhledem k tomu, že přechylují obě knihy, které o autorce vyšly česky a jsou v katalogu NKČR ("Sto let od narození Ayn Randové : sborník textů" a "Objektivismus: filozofie Ayn Randové"), a že se sama Randová pravděpodobně nikdy nevyjadřovala k tomu, jak má její jméno vypadat v češtině, tak z toho plyne, že podle uvedeného doporučení se má přechylovat.

2. Doporučení je jistě možno přebít diskusí, pokud se převážná většina wikipedistů shodne, že v daném případě není vhodné ho uplatnit. Jenomže dokud se tak nestane, mělo by se doporučení dodržovat. To znamená, že Váš postup byl nesprávný v tom smyslu, že jste provedl revert z tvaru vyžadovaného doporučením na nestandardní tvar, a pak až vyzval k diskusi. Správné by bylo napřed vyzvat k diskusi, uvést argumenty, proč by se toto konkrétní jméno v rozporu s doporučením nemělo přechylovat, a teprve případně po dosažení shody článek přesunout na Ayn Rand.

3. Editorským válkám formou přesunování článků sem a tam je třeba se vyhýbat, protože mnohem víc zatěžují Wikipedii než obyčejné reverty textů. Vy jste se do takové války pustil, a podle mne bez dostatečných důvodů: jestliže dva zkušení uživatelé - Mormegil a moje maličkost - něco udělají a je to jasně zdůvodněno a opřeno o doporučení Wikipedie, tak přece to asi nebude na okamžitý revert, jako by šlo o nějaký přehmat, ne?

4. Dovolím si ještě jednotlivě okomentovat Vaše argumenty:

- "Požadavek na NS může oponenty takovéhoto postupu nakrknout" (výše): to asi ano, ale některé lidi může nakrknout skoro cokoli. Na Wikipedii se řídíme spíše tím, co říkají naše pravidla a co očekávají čtenáři, nikoli tím, co nakrkne psychicky labilnější editory.

- "Přechýlený tvar pseudonymu je jako název článku nedostatečně významný na to, aby bylo vhodné ho použít." (v diskusi u Ayn Randové): Doložil jsem jasně, že se o Ayn Randové píše přechýleně v monografiích jí věnovaných a alespoň já jsem se v české odborné literatuře ani s jiným přístupem nesetkal.

- "A.R. nikdy nepublikovala pod tímto pozměněným pseudonymem" (v diskusi u Ayn Randové): To máte sice pravdu, ale je to nerelevantní, protože A.R. nikdy nepublikovala originály svých prací česky. Psala anglicky, a v tomto jazyce se obecně nepřechyluje. Jak jste si asi všiml, čeština však z důvodů své gramatické struktury často přidává koncovku "-ová" i k cizojazyčným ženským jménům, aby mohla srozumitelně vyjadřovat pády.

- "za jejího života není tento (=přechýlený) tvar v publikační činnosti doložen" (v diskusi u Ayn Randové): To je možné, i když dost nepravděpodobné, ale v každém případě je Vaše tvrzení s odpuštěním ukázkový argumentační klam: O přechylování přece nerozhoduje doba života dotyčné osoby, ale úplně jiná kritéria.

Když to shrnu, zdá se mi, že Vaše vášeň pro nepřechýlené tvary dosáhla takové míry, že začíná ohrožovat jak vztahy v naší komunitě, tak i Vaši schopnost správného úsudku. Prosím, zamyslete se trochu. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 10. 2014, 07:38 (UTC)

Děkuji za konstruktivní kritiku. Osobně považuji získání českého jména-přechýlením pseudonymu! posmrtně za dobrý vtip. Pseudonym je obchodní značka autora a měnit by se neměl bez jeho souhlasu ani po smrti.

Ä teď kté mé vášni. Já jen nemám rád, když se někdo bez vlastní vůle stává někým, kým není. Ať již je to přezdívka, zkomolenina či přechýlenina. Jméno/pseudonym osoby je duševním vlastnictvím osoby a zkomolenina je jeho plagiátem. Poškozená osoba by se mohla domáhat nápravy u soudu. V případě, že je osoba po smrti, jsou taková přejmenování vytvářením dezinformací.

Domnívám se, že právě dotyčný návrh na NS takové vášně podporuje. Jako bývalý správce jistě víte k čemu NS slouží. K žádosti o přesun bez zralé diskuse ne, pokud je takový přesun možno učinit. Přechylovací přesuny kontroverzní jsou a je vždy dobré je navrhnout a projednat je v diskusi k článku, kde se mohou vyjadřovat všichni editoři. Nevhodné je to tedy na NS, kde se mohou beztrestně vyjadřovat jen správci...--Rosičák (diskuse) 24. 10. 2014, 15:00 (UTC)

O gramatice přece nerozhoduje, jestli je (bylo) jméno zapsané na úřadě nebo ne, probůh! Kór, když se tváří jako jméno a příjmení - zřejmě úmyslně. --Tosek (diskuse) 24. 10. 2014, 16:14 (UTC)

O sloňování jistě ne, o nominativu jistě ano.--Rosičák (diskuse) 24. 10. 2014, 17:39 (UTC)

Můžete to považovat za dobrý vtip, Rosičáku, ale jazyk tak funguje. Není stoprocentně logický a kašle na obchodní značky. A když mi vytýkáte přesun po žádosti na NS, tak přitom zapomínáte, že Vy jste stránku pak přesunul sám bez jakékoli žádosti, svévolně, bez předchozí diskuse, v rozporu s doporučením.--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 10. 2014, 16:28 (UTC)

Všimněte si prosím, že kontroverzní akce, vyvolávají kontroverzní reakce. Tedy z pohledu práva směnku, kterou má dostat proplacenou Marie x nemůže dostat proplacenou Marie x-ová. Logicky tedy článek o Randové není článkem o Rand. Měly by se tedy vyhodit všechny zdroje, které hovoří o Rand, pokud má být článek o Randové a naopak.--Rosičák (diskuse) 24. 10. 2014, 17:39 (UTC)

Takové vyhazování zdrojů by bylo hrubé a naprosto nepřijatelné poškozování článku. --Jann (diskuse) 25. 10. 2014, 19:40 (UTC)

Vánoce

Dobrý den, všiml jsem si, že jste částečně upravil text Vánoce z naprosto neencyklopedického hebkého vyprávěcího BoženoNěmcovského formátu, který mě zcela uchvátil, do střízlivějšího a jasnějšího. Heslo potřebuje úpravy, a Vánoce jsou za dveřmi, tedy termín kdy bude více vyhledáváno. Chcete pokračovat s úpravami nebo Vás mohu požádat zda by jste nebyl ochoten provést kontrolu a úpravy a případné odstranění šablon po mém pokusu jej technicky reorganizovat a třeba také doplnit z cizojazyčných verzí k nějaké srozumitelné podobě bez šablon? --I.Sáček, senior (diskuse) 19. 11. 2014, 21:01 (CET)

Děkuji! Pár šablon jsem vyhodil, asi už byly opravdu zastaralé, a jinak můžete dále radostně upravovat. Srdečně zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 11. 2014, 21:40 (CET)

Heslo Vánoce úprava hesla https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=V%C3%A1noce&diff=prev&oldid=12095904 :

Dobrý den zkuste prosím vypsat jaké infomace z věty „Od zvyku slavení Vánoc bylo již v počátcích upuštěno a později zvyk evangelická církev v Anglii zakazovala, jako projev pohanství. Katolická církev zakazovala některé vánoční zvyky, jako zdobení vánočního stromku a adventní věnce.“ považujete za nepravdivé.

Některé informace které nemáte, asi najdete v Rozepře o Vánoce a především v Vánoce během historie kam byly rozsáhlé části hesla také přemístěny (pro nadměrnost). Také lze najít navíc i zákazy betlémů a koled v 18. století i v další sekci. Nejde však o to, aby se informace o zákazech Vánoc nutně vracela, pokud informaci považujete za nadbytečnou. Jde o to aby byla vrácena , pokud jste informaci (jak píšete) považujete za nesprávnou. Lépe by pak v takové situaci bylo bývalo možná dodat šablonu s požadavkem na zdroj.--I.Sáček, senior (diskuse) 23. 12. 2014, 22:39 (CET)

Dobrý den, není jasné, v jakých "počátcích" bylo upuštěno, a není jasné, co je "evangelická církev v Anglii" - v Anglii byla dominantní nejdříve katolická a pak od 16. stol anglikánská církev, ale luteránství se tam nikdy moc neujalo, takže nevím, proč by nějaká evangelická církev v Angliii měla někoho vzrušovat, pokud vůbec existovala. Dále je zřejmé, že katolická církev stromky ani věnce nezakázala vždy a všude, protože je dnes běžně najdete v katolických kostelích. Takže by tam muselo být upřesněno, kdy a za jakých okolností a kdo to zakázal a kdy to bylo odvoláno. Přeji Vám veselé vánoce! --Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 12. 2014, 20:23 (CET)

Dobrý den. Nápověda wikipedie: …V úvodu článku (první větě) popište ve stručné definici,… Dané informace jsou dohledatelné. Všechna upřesnění jsou v článku nebo v příslušných podstránkách. Pokud chcete větu vrátit , abych ji prostě jen dozdrojoval, učiňte tak. Katolická církev nezákazala adventní věnce vždy, ano souhlasím, 18. století není vždy. Ale nechápu jak to souvisí s textem, má li být úvod stručný.

Jste si jistý že protestantismus se v Anglii neujal? Nebyli prostestanté , zejména Puritáni součástí anglikánské církve a :

…Puritáni (anglicky puritans od pure, čistý) byli přívrženci radikálních protestantských skupin působících v anglicky mluvících zemích od 16. století. Původní puritáni hlásali potřebu „očisty“ nauky a bohoslužeb ve smyslu kalvinismu a kladli důraz na soukromou zbožnost a veřejnou mravnost. Chcete li, nahradíme slovo „evangelická církev“ výrazem protestanté. Ale je to dobrý nápad jen tehdy, nebude li třeba je vyjmenovat.
Puritáni se myslím docela ujali. Ale nevím jsou to spíše evangelíci, Metodisté, Presbyteriáni, Baptisté, či jinak a šíře protestanti, nejsou to katolíci, ne?

Opakuji, pokud jste text upravil se záměrem jej pouze zkrátit, nemá smysl dále diskutovat o drobnostech. Možná je to dobrý nápad? Nicméně nejsem v současnosti člen nějakého osvíceného řádu, abych na Vás nějaké, třeba neupřímné, přiznání vynucoval. Návrh dohody - dotýká li se Vás tento "spor" nějak osobně, necháme tuto diskusi plavat, text vyhovuje i tak jak je. Je prostě stručnější. Netrapme se drobnými nesmysly, které zítra stejně někdo upraví jinak. Přeji Vám veselé Vánoce a Šťastný Nový rok. --I.Sáček, senior (diskuse) 25. 12. 2014, 11:50 (CET)

Dobrý den a děkuji za přání. Adventní věnce vznikly až v 19. století, takže v 18. století nemohly být nikým zakázány. A "evangelická církev" není totéž co puritáni a puritáni nejsou totéž co protestanté. Pokud byly vánoce zakázány některými puritány, tak by bylo potřeba přesněji popsat, kterými a kdy. Protože evanglici/protestanté obvykle vánoce slaví, Luther dokonce sám napsal hezký vánoční hymnus. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 12. 2014, 15:52 (CET)

No vidíte, měl jsem v tom asi zatím zmatek, myslel jsem že Puritáni jsou evangelíci což jsou protestanté. I mimo wikipedii by to potvrzovaly informace zde a zde. Teď nevím. Asi to špatně čtu, nebo chápu, ale je mi to vcelku jedno. Navíc Vánoce byly zakazovány nejen Puritány ale i anglikánskými církvemi. Nicméně pokud není jiné překážky, všechno ohledně Vánoc co bylo v odstavci vymazáno z důvodů vašich pochyb o správnosti lze snadno popsat a doplnit. Všechno už to v těch textech totiž popsáno je, tak to jen vytáhnu. Pokud nebude něco dost podrobně, prosím upozorněte mne, potřebné informace doplním, upřesním. Když nic tak objevíme podobné chyby a pochyby. --I.Sáček, senior (diskuse) 25. 12. 2014, 23:57 (CET)

Puritáni se počítají k protestantům, ale ne všichni prostestanté jsou puritány. A evangelíci a protestanté se používá i synonymně, ale někdy se tím "evangelický" označují církve luteránské, zejména tam, kde působí víc reformačních konfesí, zatímco označení "protestantství" zase má větší protikatolický osten. Takže to nejsou úplná synonyma a musí se s tím zacházet opatrně. V každém případě je potřeba tam uvést kdo a kdy co přesně zakazoval, jinak je ta informace nejasná a nepřesná. Hodně štěstí!--Ioannes Pragensis (diskuse) 26. 12. 2014, 18:21 (CET)

Díky, vztah evangelíků a protestantů mi nějak nebyl zcela zřejmý. Jemný neurážlivý, ozdrojovaný nástin části věty se širšími informacemi o některých informacích , jsem dodal, ale teď bude úvod třeba překopat a stejně zkrátit, včetně zkrácení mnou znovu vložené ozdrojované informace. Úvod má být stručný. Na detailně rozvedené dokonale upřesněné informace zde není dost místa. --I.Sáček, senior (diskuse) 27. 12. 2014, 10:54 (CET)

Dobrý den, to, jak jsou ty zákazy teď v úvodu popsané, mi připadá už velice dobré, je vidět, kdo přesně zakazoval co a kdy to platilo. Děkuji a zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 12. 2014, 21:59 (CET)

Velice děkuji, po Vašem zkrácení se zcela jasně ukázalo že historie v úvodu celá navíc, stačí zjevně zmínka o počátku slavení. jak jsem byl rozpačitý z které strany do toho hrábnout, tak Váš zásah ukázal cestu. Díky.--I.Sáček, senior (diskuse) 30. 12. 2014, 10:27 (CET)

Potřeba dalších seriózních editací v článku o VK

Tentokrát Vám píši přímo zde já. Domnívám se, že přes možná značné názorové rozdíly mezi námi, také v celkovém postoji k VK, se my dva (a také další wikipedisté) můžeme shodnout na potřebě seriózního článku. Když už je to tak, že aktuální publicistika (až na čestné výjimky) více méně „nestojí za nic“ a není mnoho k dispozici, co by bylo obsažné a opravdu vědecké, tak musí aspoň Wikipedie zaplnit tyto mezery. Bohužel Pehe je s Klausem na kordy, to sám víte, a proto není neutrální, jak by správný životopisec měl být. A jeho kniha je zjevně jen popisem jednotlivých (i když mnoha) úkazů, nikoliv propracovanou biografií. Krom toho Pehe asi neznal některá základní fakta, jak jste sám zjistil, kolego Ioannesi. Spoléhat se jen na tento zdroj není úplně šťastné. Dostal jsem mezitím námitku od kolegy Baziho, že „se s kolegy shodneme na tom, že Vám (tedy mně) budeme vděční, když i Vy nějaké další věrohodné zdroje doplníte. Zatím tu vidím snahu jen z jiných stran.“ Odepsal jsem, že ta negace a to „zatím“ není správně. Kolega zapomněl na moje editace roku 2011 a tuším i 2012. Napsal jsem toho do článku už poměrně hodně, také zdrojovaně. Teď uvažuji, co mám do článku zapracovat nového. Dnes jsem se ale věnoval klasické hudbě. A nemám některé zdroje, které máte Vy, kolego Ioannesi. Zdravím Vás! --Zbrnajsem (diskuse) 23. 11. 2014, 16:28 (CET)

Děkuji za pozdrav! Souhlasím s Vámi, že Peheho biografie není úplně ideální, ale asi nic lepšího není k dispozici. Ale myslím si, že je dobře, že Pehe je ke Klausovi kritický, jinak by to bylo ještě horší, ba možná by to pro naše účely nebylo použitelné vůbec. Také Vás zdravím a přeji hezké hudební zážitky.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 11. 2014, 17:56 (CET)

Sdělení: Kolega Bazi se vložil do naší diskuse na mé stránce. Velmi mne kritizoval. Odpověděl jsem mu, že to není na něm, aby on posuzoval, zda jsem se já minul projektem (v účasti na práci Wikipedie) nebo ne. A vyslovil jsem domněnku, že svoji kritiku Bazi s Vámi nekonzultoval, kolego Ioannesi. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 11. 2014, 08:02 (CET)

Na projektu může pracovat každý, kdo má dobrou vůli ho zlepšit a je ochoten se podřídit se jeho pravidlům. Mám pocit, že kolega Bazi ten článek hodně prožívá, možná na základě nějaké osobní zkušenosti s Klausem nebo kvůli dřívějším konfliktům kolem toho článku, nevím. V každém případě si myslím, že to s projektem myslí dobře a že mu jen občas ujedou nervy. Tak se na něj nezlobte.--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 11. 2014, 09:18 (CET)

Kolegové wikipedisté, „děkuji“, že mne drbete za mými zády. Ioannes snad ale umí číst, umí si přečíst také co píšete Vy, kolego Zbrnajsem, na své diskusní stránce nebo co Vám tam píšu já. Nemusíte za ním utíkat s každým svým dojmem a znovu mu ho zde převyprávět po svém. Už úplně nesmyslná je myšlenka, abych snad musel nějakou „svoji kritiku“ s Ioannem konzultovat, než ji napíšu na Vaši diskusní stránku. Na to jste přišel jak? Vy prostě nechápete základní principy fungování Wikipedie a pak se podivujete, že je těžké s Vámi mít trpělivost. Jenže jak dokládá editační historie i žádost o opatření, kterou musel arbitrážní výbor svého času řešit (a řešil ji napomenutím, které byste si měl brát k srdci), porucha zřejmě není na mém přijímači. Ostatně je to sám Ioannes Pragensis, který Vám, kolego Zbrnajsem, Vaše poslední úpravy v článku Václav Klaus revertoval, a to právě z důvodů nesprávného přístupu ke zdrojům, ověřitelným tvrzením (a encyklopedickému stylu). Je to možná už trochu o nervy, neustále Vám vysvětlovat, že Wikipedie má nějaká pravidla, když je – zdá se – odmítáte přečíst a akceptovat, namísto čehož vedete nesmyslné vlastní dohady, co kdo asi mínil nebo jak byste si to nejraději vykládal Vy.

Ioanne, opravdu byste raději měl číst tu původní diskusi, a neřídit se jen jejím neobratným převyprávěním. Píšete, že na Wikipedii „může pracovat každý, kdo má dobrou vůli [ji] zlepšit a je ochoten se podřídit se [jejím] pravidlům“. Právě na problém s tou poslední částí jsem kolegu upozorňoval, on si však z toho vytáhl jen samotné „minutí se projektem“. --Bazi (diskuse) 25. 11. 2014, 10:59 (CET)

Fakt to nestojí za to, Bazi, brát ty věci tak emotivně. Zkuste si možná od Klause, mně a Zbrnajsema pár dní odpočinout a věnovat se třeba Zemanovi nebo Havlovi ;) Já Vás nepomlouvám, naopak si Vašeho nasazení vážím, třebaže nemohu souhlasit s některými Vašimi názory. Ale chci zdvořile odpovědět na názory na své diskusní stránce a nemám chuť a čas číst kdekterou diskusi na této wiki a řešit co kdo kdy komu proč udělal.--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 11. 2014, 12:47 (CET)

Barevné kovy

Vážený pane, tzv. barevné kovy neobsahují žádné železo! Nevím tedy proč jste to revertoval.Tak jak to píšete je to nesmysl--Jan kozak (diskuse) 8. 1. 2015, 09:51 (CET)

Barevným kovům se také říká neželezné kovy tj. kovy a jejich slitiny, ve kterých není vůbec žádné železo. Vemte to, prosím na vědomí a nepište žádné bludy. Děkuji.--Jan kozak (diskuse) 8. 1. 2015, 09:59 (CET)

Dobrý den, malá množství železa v kovech obvykle bývají. Například tahle londýnská burza připouští až 0,2 % železa v hliníku. Vyrobit úplně železaprostý kov je totiž nesmírně náročné. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 8. 1. 2015, 10:37 (CET)

Ta burza to připouští v ingotu surového hliníku. Otázkou je, jak se to železo do hliníku dostane když má podstatně vyšší teplotu tavení než hliník. Trochu podivná alchymie. Opačně, tj. hliník do železa je možný a také se slitiny Fe+Al v praxi používají.To ano, Ale naopak? --Jan kozak (diskuse) 8. 1. 2015, 11:15 (CET)

Nejsem metalurg, ale podle toho mála, co vím, tak není praktický problém zjistit, jak se ty stopy železa do něčeho dostanou, ale naopak jak je odstranit, pokud je to potřeba. Železo je dost běžný prvek a často doprovází jiné kovy. A dále, tady máte odkaz na nějakou standardní hliníkovou slitinu, kde se předepisuje mezi 0,45 a 1 % železa: EN AC 46100. Takže je možné i železo do hliníku. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 8. 1. 2015, 13:38 (CET)

Požádal jsem o vyjádření některého z pracovníků na ČVUT z fakulty, která s zabývá metalurgií. Až dostanu vyjádření ozvu se. Zatím přeji hezký den.--Jan kozak (diskuse) 8. 1. 2015, 17:53 (CET)

Vážený pane, pokud se budeme bavit o barevných kovech alias neželezných kovech, tak tyto nemohou a ani neobsahují žádné množství ani stopy železa. Tyto kovy jsou totiž prvky obsažené v periodické soustavě prvkú. Pokud se však budeme bavit o slitinách těchto neželezných (barevných) kovů, tak pochopitelně v těch slitinách může být řada jiných kovů a tedy i železo. Je tedy vhodné si ujasnit, zda píšeme o barevných kovech nebo o jejich slitinách.V tom je totiž propastný rozdíl.S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 9. 1. 2015, 09:26 (CET)

Já jsem tam hned v první větě jasně napsal, že se zahrnují i slitiny a že článek je psán z metalurgického hlediska, tj. praktické použití těch kovů, kde jsou vždy nějaké příměsi. V jiném kontextu se "barevné kovy" prakticky neobjevují. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 1. 2015, 10:27 (CET)

Vážený pane, mícháte tady dohromady jablka a třešně. Pochopte prosím, neželezné kovy Cu, Al, Zn, aj.(barevné kovy) jsou prvky periodické soustavy. Ty nikdy nemohou obsahovat železo!! To je naprostý nesmysl. Je proto vhodné ten článek rozdělit a o slitinách těch barevných kovů psát zvlášť. Vždyť jste ten článek přece nadepsal "Neželezné kovy". Tak do toho nemíchejte jejich slitiny, ty si zaslouží samostatný článek, v němž pak může figurovat i to železo. --Jan kozak (diskuse) 9. 1. 2015, 14:04 (CET)

Samozřejmě že mohou obsahovat železo jako přísměs (tedy nerafinovaný kov). Na tom zda jde o čistý kov nebo slitinu nezáleží. --Wikipedista:BobM _d|p 9. 1. 2015, 14:35 (CET)

Máslovník africký

Dobrý den, před nějakou dobou jste založil článek máslovník africký. Máte nějaký releventní zdroj pro český název tohoto stromu? Nemohu najít nic než komerční nebo populární zdroje, které vesměs opisují odkud se dá. V Botanickém slovníku je pro rod Vitellaria uvedeno jméno vitelárie a máslovník není ani v alternativních názvech. Ani v další dostupné literatuře či hodnověrných zdrojích na netu nic takového není. Děkuji. Vojtěch Zavadil (diskuse) 13. 2. 2015, 18:54 (CET)

Dobrý den, nejsem botanik a moc Vám nepomohu. Některé z těch zdrojů jsou však zřejmě věrohodné ve smyslu Wikipedie, takže bych se nynějšího názvu tolik nebál. Nikde není psáno, že se zde terminologicky musíme řídit jen vysloveně odbornými knihami.--Ioannes Pragensis (diskuse) 14. 2. 2015, 14:32 (CET)

Jde spíše o to, že na komerčních stránkách vznikají často české názvy živelně, překladem anglického názvu a podobně a často jsou to zmetky, které se dále již jen opisují. To bych na wikipedii nerad viděl. Příkladem z reálu budiž ženšen pětilistý nebo jedle Baishanzu. Je to ale složitá otázka. Máslovník africký alespoň není nesmyslný název a je již značně rozšířen, tak ho asi nechám být a dám k tomu do článku nějakou poznámku. Co se obecně českých názvů týče (a nejen jich), wikipedie bude jenom tak kvalitní zdroj informací, jak kvalitní jsou zdroje z nichž čerpá. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 14. 2. 2015, 15:23 (CET)

Souhlasím. Buď se to ujme i v odborných kruzích, a pak je to v pořádku, anebo naši botanici vymyslí něco lepšího, a pak to prostě změníme. Taktéž Vás zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 14. 2. 2015, 22:20 (CET)

Mi-2

Dobrý den, wikipedisto. Zaregistroval jsem na dvou místech vaše zvláštní otázky, které se týkají změny společensko-politických poměrů v Československu v na sklonku 80. let a počátkem 90. let a s tím související dotaz, jaký to mělo mít vliv na vrtulníky. Tu první část vysvětlovat nebudu, nějak se mi nechce věřit tomu, že byste nevěděl, o čem je řeč. K té druhé části: Ano, opravdu události roku 1989 měly velký vliv na budoucí využití vrtulníků Mi-2. V článku se tomu podrobněji věnuje sekce Vrtulníky Mi-2 v Československu, Česku a na Slovensku. Poslední let vrtulníků Mi-2 v barvách Policie ČR proběhl v roce 1996, pak již létaly modernější vrtulníky. Zhruba v polovině 90. let byla ukončena činnost těchto vrtulníků také v rámci letecké záchranné služby (blíže se tomu věnuje článek letecká záchranná služba v Česku), ty stroje byly nahrazeny modernějšími vrtulníky Bell 206, Eurocopter AS 355, Bell 412, Bell 427, PZL Kania, zkoušely se i vrtulníky W-3A Sokol nebo BK 117. Od 90. let došlo též k prudkému omezení činnosti těchto vrtulníků v rámci Armády ČR. Po roce 1989 došlo celkově k vyřazení řádově desítek těchto vrtulníků, kdyby ta změna nepřišla, možná bychom je tu měli dodnes. Jen pro srovnání: V Polsku přesně tytéž vrtulníky létaly u letecké záchranné služby až do roku 2013, u nás to mělo konec někdy v polovině 90. let (podrobněji opět článek letecká záchranná služba v Polsku). No, v případě zájmu vám mohu do Commons nahrát vlastní obrázky Mi-2 registrační značky OK-LJR, má dokonce část tehdejší autentické výbavy a sloužil u letecké záchranné služby. Dnes jsou tyto obrázky už trošku raritkou. S úctou --Miďonek (diskuse) 15. 3. 2015, 10:42 (CET)

Dobrý den, citovaly se změny roku 1990; já vím o velkých společensko-politických změnách roku 1989 (pád komunismu, nastolení demokracie) a pak až 1992 (rozpad ČSFR). Souhlasím, že rok 1990 byl politicky velmi dynamický, ale ty hlavní změny se prosadily už na konci předchozího roku, pokud jste měl na mysli tohle. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 15. 3. 2015, 18:18 (CET)

Žabomyší šarvátky

Velmi Vám děkuji za Vaše povzbuzování kolegy Atilly. Cituji: ...někde v lese možná číhají vlci - ale na temné obloze je duha, znamení naděje. Naděje je potřebná, naděje a vytrvalost. Buďte zdráv a nenechte se prosím znechutit žabomyšími šarvátkami. Hezký den. --Zbrnajsem (diskuse) 29. 3. 2015, 12:22 (CEST)

Děkuji za uznání. Možná by bylo dobré, kdybyste Atillu pozval na kus řeči. U dobrého nápoje se řada problémů jeví daleko lépe řešitelná, než když si lidé píší jen přes internet. Myslím, že oba sledujete stejný cíl - zlepšení Wikipedie - a nedovedete se jen dohodnout na podrobnostech. Srdečně,--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 3. 2015, 16:21 (CEST)

Ano, sledujeme stejný cíl. Mně se celou dobu jedná o to, aby v článku nezůstaly problematické detaily, nepřesná místa. A to přivádí kolegu Atillu na palmu, jestli znáte to německé úsloví (jemanden auf die Palme bringen). Ale já kolegovi jeho zásluhy o článek vůbec neupírám, ba naopak. Zdá se mi pouze, že moc neovládá cizí jazyky, a to mu zabraňuje pracovat s literaturou odjinud. To je trochu problém, ohledně Napoleona by docela potřeboval hlavně nejnovější literaturu francouzskou. Ani já bych mu v tom ale mnoho nepomohl, i když francouzsky zčásti umím, lépe řečeno mohu hodně číst. Ale na komplikované věci by to nestačilo. A dále: Kniha od Jeremyho D. Popkina je v angličtině, jenže ... takže ... To, že Vám teď odpovídám, je jen krátké zabočení na Wikipedii. Přijela k nám na návštěvu nejmladší dcera, takže nemám mnoho času. Také srdečně, --Zbrnajsem (diskuse) 29. 3. 2015, 18:06 (CEST)

Pchin-jin

Ahoj, těší mě, že jsi vidět u nových článků a dvojnásob u Číňanů. Ale. Nepiš prosím v úvodu "pindžin", vypadá to hrozně. Buď čínsky pinyin, nebo (lépe) česky pchin-jin. (Ideální bylo použít šablonu {{Čínsky}} jako v [4].) S pěkným dnem zdraví --Jann (diskuse) 11. 5. 2015, 12:38 (CEST)

Děkuji za upozornění. Budu se snažit. Také zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 5. 2015, 22:56 (CEST)

Jan Mühlfeit

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na několik provedeným změn u hesla Jan Mühlfeit.

• Proč je špatně uvedení současné profese globálního stratéga a kouče. Pokud má být heslo aktuální, tato profese tam určitě patří, stejně jako že je JM poradce různých organizací
• Proč vám přijde nerelevantní uvádět univerzity kde konkrétní osoba přednáší?
• Kauza Mironet - Nechci zpochybňovat existenci samotného hesla, to jistě má na wikipedii své místo, ale spojení JM s kauzou je čistě mediální. V roce 2000 byl Muhlfeit nařčen ředitelem Mironetu, po dobu 15 let však nikdo nepředložil důkaz, že by Muhlfeit do kauzy byl zapleten. Mironet dokonce v posledních 15 letech při řešení kauzy vůbec jeho jméno nepoužíval, udělal to až v době, kdy se o Muhlfeitovi opět začalo mluvit v souvislosti s odchodem z MS. Poslední zmínka je z tiskové konference před 4 měsíci, od té doby opět nikdo s žádným důkazem nepřišel. Takové obvinění je tedy spíš v rovině pomluvy a pokud ctíme presumci neviny, neměla by taková informace v encyklopedickém heslu mít své místo. Je to jako kdybych vás nařkl z toho, že jste někoho zabil nebo něco ukradl a potom to napsal na vaší stránku, i když bych nikdy neprokázal, že se tak skutečně stalo.

Děkuji za vyjádření --Hodbi89 (diskuse) 21. 7. 2015, 07:17 (CEST)něco, c

Dobrý den, u bodů 1 a 2 mi nebylo jasné, o nakolik podstatné stránky osobnosti JM jde. Bylo by potřeba doložit z pramenů (WP:Ověřitelnost) že koučování nebo přednášení je něco pro JM podstatného, co vyvolalo pozornost médií. Něco jiného je např., pokud by JM na některé univerzitě delší dobu přednášel a dosáhl tam akademických úspěchů, a něco jiného je několik málo jednorázových přednášek, jaké vysoce postavení lidé na univerzitách běžně dávají při nějaké výjimečné příležitosti. U bodu 3 jsem volil formulaci, která jasně říká, že jde o názor Mironetu, ne o prokázaný fakt. Nicméně kauza sama je asi největší průšvih českého Microsoftu za dobu jeho existence a vznikla v době ředitelování JM, takže je s ní logicky spojován a je to doložitelné z médií. Zdravím, --Ioannes Pragensis (diskuse) 21. 7. 2015, 07:34 (CEST)

Pře(i)jímací zkouška

Nepřehlédl jste se tady? V návrhu nejde o přijímací, ale o přejímací zkoušku. --Okino (diskuse) 26. 8. 2015, 22:10 (CEST)

Přehlédl. Děkuji za upozornění.--Ioannes Pragensis (diskuse) 26. 8. 2015, 22:13 (CEST)

Díky a prosba

Pane kolego Ioannesi, dobrý den. Velmi Vám děkuji za podporu. Když přemýšlím o své situaci, tak mne napadlo, že v následujících skoro šesti měsících budu pouze na své diskusní stránce vyjadřovat své názory a podněty, které nemohu napsat jinam. Udělal jsem to dnes už k jednomu velmi aktuálnímu tématu. Mám k Vám velkou prosbu. Kdybyste se aspoň někdy tam podíval a pak eventuálně dal dále to, co jsem tam napsal (ovšem jen to, co byste shledal jako důležité), tak byste mi velmi pomohl to období přečkat. Tím rozhodnutím AV se cítím velmi poškozen. A už teď samozřejmě vidím přesně to, co jste napsal Vy. Je to ztráta možnosti z mé strany okamžitě reagovat na editace, které fakticky nesouhlasí nebo jsou v nich gramatické a slohové chyby (bohužel). Nebudu to ovšem ani trochu přehánět. Na to není čas. Třeba se najde také někdo druhý, který by k podobné akci byl ochoten. Ze svého bydliště (po dovolené) Vám přeji ještě hezký den v Praze a děkuji již nyní. --Zbrnajsem (diskuse) 2. 9. 2015, 17:07 (CEST)

Zdravím a také přeji hezký den. Podle mého názoru by bylo nejlepší, kdybyste případné náměty psal rovnou do diskuse článků, kam patří, anebo na obecné diskusní stránky jako je Pod lípou. Administrátoři se shodují, že na to máte nadále právo. Tím je šance, že to uvidí mnohem víc lidí orientovaných na dané téma. Na svou diskusní stránku byste si mohl případně vložit odkaz, ale myslím, že to ani není v řadě případů třeba. Mějte se hezky,--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 9. 2015, 20:14 (CEST)

To právě nemůže/nesmí udělat, psát něco přímo do diskusí k takovýmto článkům, kvůli rozhodnutí AV...--Rosičák (diskuse) 2. 9. 2015, 20:34 (CEST)

Aha, děkuji, tak jsem si to zase popletl. V tom případě je to opravdu těžké.--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 9. 2015, 21:26 (CEST)

Co je Vám jasné?

Co je Vám jasné a proč je Vám to jasné? Jsem velmi zklamán Vaším postojem. Vůbec jste mi nepomohl, ba naopak. --Zbrnajsem (diskuse) 18. 9. 2015, 18:39 (CEST)

Přinejmenším jste nemusel použít výrazu „destruktivní působení“. Tím jste se s celou věcí do značné míry ztotožnil. --Zbrnajsem (diskuse) 18. 9. 2015, 19:36 (CEST)

Dobrý den, rád bych Vám pomohl, ale jednak nemám nad arbitrážním výborem žádnou moc a jednak mám za to, že jeho rozhodnutí vůči Vám bylo v zásadě správné, i když bych ho já sám třeba v detailech formuloval jinak. Já si opravdu myslím, že Vaše působení je místy značně destruktivní. Jste výborný editor a dokážete Wikipedii přispět, ale bohužel si někdy neuvědomujete, že tady jsme všichni dobrovolníci, děláme to pro radost a pro pocit užitečné práce, a je proto potřeba, aby zde panovala přátelská a konstruktivní atmosféra. Nemám Vám to za zlé osobně, protože si to vykládám jako projev Vaší odlišné generační zkušenosti a ne zlé vůle, ale faktem je, že například odchod Attily kvůli Vašemu neobratnému zasahování do článku o Napoleonovi byl pro Wikipedii velkou ztrátou a mě osobně hodně mrzí.

Podstatné je, abyste si "pomohl" sám. Abyste se naučil ve zdejších diskusích debatovat věcně, nepřepínat pilu, nevnucovat své názory za každou cenu, zbytečně nepoužívat příliš emotivní či osobně zabarvenou argumentaci. Myslím, že pak se stanete ceněným členem komunity a Vaše nesporné kvality a vědomosti dojdou plného uplatnění. Jistě víte, že třeba prof. Sokol nebo i já sám jsme o dost starší než věkový průměr zdejších editorů, ale v zásadě dokážeme tyto rozdíly překonat a s většinou kolegů se shodnout nebo si aspoň navzájem moc nepřekážet. Takže to považuji za dosažitelnou metu a rád Vám budu k dispozici s radou nebo pomocí, pokud byste potřeboval zpětnou vazbu či jinou podporu.

Srdečně a s přáním hezkého víkendu,--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 9. 2015, 21:22 (CEST)

Beru na vědomí, že teď přes víkend mi už neodpovíte. Příležitostně se ale pokusím dokázat, že Attila se vůči mně nezachoval (také) správně. Jeho odchod nelze svalit úplně na mne, bylo to jeho rozhodnutí. Krom toho se může vrátit. Hezký víkend i Vám. --Zbrnajsem (diskuse) 18. 9. 2015, 22:16 (CEST)

Určitě to bylo jeho rozhodnutí a určitě mu na konci tekly nervy a také se nechoval úplně korektně. Nemusíte mi nic dokazovat, nejsem soudce a nejsem naivní, abych si myslel, že v konfliktech bývá vina jen a pouze na jedné straně. Ale pokud si pamatuji, tak jste například z (pro Napoleona zcela podružného) detailu, jakým byla nejasnost kolem kolonie Saint-Domingue, dokázal udělat velkolepé drama, které zcela zablokovalo nominační proces a znechutilo nejen Attilu. Neříkám, že jste to myslel špatně, ale na nezaujatého pozorovatele to dělá dojem, že jste nehledal všeobecně přijatelné řešení ani si nedokázal uvědomit, že vzhledem k tématu článku jde o prkotinu. Takže nakonec jste svými připomínkami Wikipedii neprospěl, naopak, a sobě také ne, protože tyto zkušenosti mají vliv na rozhodování arbitrážního výboru... Ještě jednou hezký víkend,--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 9. 2015, 23:13 (CEST)

Adam Naruszewicz

Dobrý den, v podstatě nejde o nic. Duplicita odkazů je velmi zajímavá, ale v titulu je uvedeno datum 8.července a v infoboxu 6.července. Co je správné? Děkuji za opravu. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 27. 9. 2015, 13:59 (CEST)

Dobrý den, nevím sám. Polská Wikipedie cituje http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bnaru.html, kde mají 8., i http://www.jezuici.krakow.pl/cgi-bin/rjbo?b=enc&n=4523&q=0, kde mají 6. Moje hypotéza je, že buď jde o chybu/překlep, anebo jedno je datum smrti (6.) a druhé datum pohřbu (8.). Na základě dostupných zdrojů to však nejsem schopen rozhodnout. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 9. 2015, 15:29 (CEST)

Johannes Ciconia

Dobrý večer, kolego. Dovoluji si Vás upozornit, že mezi údajem na počátku článku a údajem v infoboxu je nesoulad. Snad bych to opravil,ale nevím co z toho je správné. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 30. 9. 2015, 22:40 (CEST)

Dobrý večer, děkuji za upozonění. Do infoboxu se natahují údaje z Wikidat, což tady z Wikipedie nemáme pod kontrolou. Na velkých Wikipediích (en, de, fr, it, ne) mají všude ten červen/červenec, takže bych hádal, že to je asi pravděpodobnější. Proto jsem ten prosinec z Wikidat smazal, doufám, že to není chyba; bylo tam uvedeno, že to převzali z německé Wikipedie, ale na ní to tak není... Hezký večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 30. 9. 2015, 22:50 (CEST)

Přepis

Tomu rozumím, ale takovýto přepis je správný. Můžete používat fonetické názvy v závorkách, aby bylo jasné, jak se to vyslovuje. Nicméně fonetický přepis z japonštiny do češtiny je špatný a nepoužívá se.--Snílek (diskuse) 18. 10. 2015, 17:27 (CEST)