Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním
(přesměrováno z Seznam států s omezeným mezinárodním uznáním)
Seznam států s nejasným mezinárodním statusem obsahuje subjekty, které nejsou plně mezinárodně diplomaticky uznávanými státy. Zahrnuje všechny od členských států OSN, které jsou v podstatě plně nezávislé i uznané, ale jeden nebo více států je neuznávají nebo si činí nároky na jejich území, až po státy neuznané nikým, které de iure patří k jiným státům, jako Somaliland.
Jediný stát, který není součástí OSN, ale nejde o stát s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním je Vatikán.
Členské státy OSN
[editovat | editovat zdroj]Členské státy OSN neuznané jedním nebo více členskými státy OSN.
| Název | Mapa | Status | Nároky jiných států |
|---|---|---|---|
 Arménie
|
|
Arménie je nezávislá od roku 1991, ale je neuznávána jedním členským státem OSN, a to Pákistánem. Důvodem je pákistánská podpora Ázerbájdžánu během války v Náhorním Karabachu. | — |
 Čína
|
.svg)
|
Čínská lidová republika není uznávána Tchaj-wanem; ani státy, které Tchaj-wan uznávají, nenavázaly s Čínou diplomatické vztahy. |  Tchaj-wan považuje Čínu za součást svého území.
|
 Kypr
|
.svg)
|
Kypr není uznáván jedním členským státem OSN (Turecko) a jedním nečlenským státem (Severní Kypr). |  Severokyperská turecká republika považuje Kypr za součást svého území.
|
 Izrael
|
|
Izrael vyhlásil nezávislost v roce 1948, ale 28 členských států OSN ho dosud neuznává. |  Palestina považuje část izraelského území za součást území svého.
|
 Severní Korea
|
.svg)
|
Severní Korea vyhlásila nezávislost v roce 1948, ale dosud není uznávána Jižní Koreou a Japonskem. |  Jižní Korea považuje Severní Koreu za součást svého území.
|
| Jižní Korea
|
.svg)
|
Jižní Korea vyhlásila nezávislost v roce 1948, ale dosud není uznávána Severní Koreou. | Severní Korea považuje Jižní Koreu za součást svého území.
|
Nečlenské státy OSN
[editovat | editovat zdroj]Uznané alespoň jedním členským státem OSN
[editovat | editovat zdroj]| Název | Mapa | Status | Nároky jiných států |
|---|---|---|---|
 Abcházie
|
|
Mezinárodní uznání: Abcházie vyhlásila nezávislost v roce 1999. V současnosti je uznávána pěti členskými státy OSN (Rusko, Venezuela, Nikaragua, Nauru a Sýrie) a dvěma nečlenskými státy (Jižní Osetie a Podněstří). |  Gruzie považuje Abcházii za součást svého území.
|
| Tchaj-wan
|
|
Tchaj-wan nebo také Čínská republika byla do roku 1971 považována za člena OSN, dokonce měla křeslo v Radě bezpečnosti a podle OSN měla také nárok na celou pevninskou Čínu. Po roce 1971 byla ale vláda Čínské lidové republiky uznána OSN jako právoplatná vláda Číny i Tchaj-wanu. Tchaj-wan ale zůstává de facto nezávislý a nárokuje si zbytek Číny jako své právoplatné území. Tchaj-wan je uznán jako nezávislý stát 12 členskými státy OSN a Vatikánem.[1] | Čína považuje Tchaj-wan za součást svého území.
|
 Kosovo
|
|
Mezinárodní uznání: Kosovo se de facto a částečně i de iure odtrhlo od Srbska v roce 1999. Podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 byly v Kosovu rozmístěny síly OSN, Kosovo dostalo širokou autonomii, ale zůstalo de iure součástí Srbska. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost navzdory rezoluci OSN, podle které mělo zůstat součástí Srbska. Jeho nezávislost uznává 98 členských zemí OSN a Tchaj-wan. |  Srbsko považuje Kosovo za součást svého území.
|
| Severní Kypr
|
.png)
|
Severní Kypr vyhlásil nezávislost v roce 1983 za pomoci tureckých invazních jednotek. Dodnes je uznáván jen jedním státem, a to Tureckem. | Kypr považuje Severní Kypr za součást svého území.
|
| Palestina
|
.png)
|
Mezinárodní uznání: Organizace pro osvobození Palestiny vyhlásila nezávislost Palestiny v Alžíru roku 1988. V té době neměla v Palestině žádnou faktickou moc. V roce 1993 uznal Izrael Organizaci pro osvobození Palestiny za „zástupce palestinského lidu“ a předal jí nějaké pravomoci. 29. listopadu 2012 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 67/19, která zvýšila status palestinského zástupce na nečlenský stát (pro tento krok hlasovalo 138 států, 9 hlasovalo proti a 41 se zdrželo), což udělalo z Palestiny de iure nezávislý stát, ale území Palestiny je stále okupováno Izraelem. | Izrael neuznává nezávislost Palestiny, přímo okupuje většinu palestinského území a nad autonomními částmi má kontrolu.
|
 Západní Sahara
|
|
Saharská arabská demokratická republika vyhlásila nezávislost na Španělsku v roce 1976. Pár týdnů na to byla obsazena vojsky Maroka. Od té doby je Marokem, které ji považuje za součást svého území, okupována. V současnosti je uznávána 85 státy světa. |  Maroko považuje Saharskou arabskou demokratickou republiku za součást svého území.
|
 Jižní Osetie
|
|
Mezinárodní uznání: Jižní Osetie vyhlásila nezávislost v roce 1991. V současnosti je uznávána pěti členskými státy OSN (Rusko, Venezuela, Nikaragua, Nauru a Sýrie) a třemi nečlenskými (Abcházie, Podněstří a Saharská arabská demokratická republika). | Gruzie považuje Jižní Osetii za součást svého území.
|
Uznané jen nečlenskými státy OSN
[editovat | editovat zdroj]| Název | Mapa | Status | Nároky jiných států |
|---|---|---|---|
 Podněstří
|
|
Mezinárodní uznání: Podněstří vyhlásilo nezávislost v roce 1990. Současně je uznaný pouze třemi nečlenskými a taktéž neuznanými státy: Abcházií, Jižní Osetií a Republikou Arcach. |  Moldavsko považuje Podněstří za součást svého území.
|
Neuznané žádným státem
[editovat | editovat zdroj]| Název | Mapa | Status | Nároky jiných států |
|---|---|---|---|
 Somaliland
|
|
Somaliland byl původně britskou kolonií, zatímco zbytek Somálska byl italskou kolonií. Po dekolonizaci v roce 1960 uznala Velká Británie nezávislost Somalilandu, ale o pár dní později se spojil s Italským Somálskem a vytvořili jednotné Somálsko. V roce 1991 Somaliland vyhlásil na Somálsku nezávislost, ale žádný stát světa ho neuznal. |  Somálsko považuje Somaliland za součást svého území.
|
 Afghánistán
|
.svg)
|
V roce 2021 dobylo celé území hnutí Tálibán, které zde vyhlásilo Afghánský islámský emirát, který nebyl žádnou vládou uznán za stát (k roku 2024).[2][3][4] | [5][pozn. 1] |
Nestátní entity
[editovat | editovat zdroj]- Maltézský řád je nestátní subjekt mezinárodního práva, ale není v tomto seznamu, protože si nenárokuje žádné území. Maltézský řád má navázány diplomatické styky s některými členskými státy OSN.
- Ve výčtu nejsou zahrnuty tzv. mikronárody, protože často nelze jednoznačně prokázat, že fakticky mají pod kontrolou území, které si nárokují.
- Rovněž nejsou zahrnuty oblasti, ve kterých probíhá ozbrojený konflikt, přestože se v takovýchto oblastech mohou vytvořit nové subjekty mající státní charakter (Rojava, Islámský stát atd.). Situace v těchto oblastech se může změnit podle vývoje daného konfliktu. O těchto subjektech pojednává článek kvazistát.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Představitelé Afghánské islámské republiky po převzetí moci Tálibánem uprchli ze země, nicméně exilová vláda zformována nebyla (k roku 2024)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of states with limited recognition na anglické Wikipedii.
- ↑ KWAN, Rhoda. Honduras to switch ties from Taiwan to China, says president [online]. The Guardian, 2023-03-15 [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Seznam jmen států a jejich územních částí [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2022-03-03 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online.
- ↑ UN talks in Doha end; recognition remains distant dream for Taliban. Voice of America [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SIDDIQUE, Abubakar. Which Countries Have Relations With The Taliban's Unrecognized Government?. RadioFreeEurope/RadioLiberty. Dostupné online [cit. 2024-09-03]. (anglicky)
- ↑ POYA, Fawad. Can the Government in Exile Overcome Afghanistan's Challenges? [online]. 2024-03-10 [cit. 2024-09-03]. Dostupné online.
