Přeskočit na obsah

Wikipedie:WikiProjekt Kostely

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vítejte na podstránce věnované doplňování článků o kostelích (zejména v České republice) a jejich fotografií k článkům. Zde najdete nápovědu a návod, co udělat v jednotlivých situacích:

Nový článek

[editovat | editovat zdroj]
  1. Nejprve si ujasněte, jaký by měl být název článku.
  2. Případně se můžete podívat, zda už na článek není odkaz z příslušného rozcestníku; tam se také lze přesvědčit, zda článek už neexistuje např. pod mírně odlišným názvem.
  3. U katolických a pravoslavných kostelů je vhodné začít článek takto: ''Kostel svatého Martina'' ... Pokračovat lze například takto:
    ... na Levém Hradci je nejstarší křesťanský kostel v Čechách, založený prvním historicky doloženým českým knížetem Bořivojem roku 884.
    ... se nachází v městské části Brno-střed na Vídeňské ulici při Nemocnici Milosrdných bratří.
    ... v pražských Strašnicích je moderní stavba postavená v letech 1992 až 1994.
  4. Nezapomeňte vložit alespoň jeden obrázek (je-li k dispozici), uvést souřadnice kostela a zařadit článek do příslušných kategorií – například takto:
    [[Kategorie:Kostely litoměřické diecéze|Petr a Pavel (Mělník)]]
    [[Kategorie:Kostely v okrese Mělník|Petr a Pavel (Mělník)]]
    [[Kategorie:Mělník]]
    [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Mělník]]
  5. Po založení článku na něj prosím přidejte odkaz do nových článků portálu Křesťanství (úplně nahoru).
  6. Je také dobré zkontrolovat, zda články, které by mohly obsahovat odkaz na článek o dotyčném kostele (např. článek o městě či vesnici, kde se kostel nachází), obsahují správný odkaz, popřípadě tento odkaz opravit či doplnit.

Název článku

[editovat | editovat zdroj]

Pro články o kostelích samozřejmě v první řadě platí obecná pravidla o názvech článků, zejména že název má být očekávaný. Existují ovšem některé zvyklosti, kterých je dobré se držet. V první řadě je třeba si ujasnit, zda je kostel označen podle nějakého světce (to bývá pravidlem u katolických a pravoslavných kostelů), nebo jinak (typicky u evangelických a husitských kostelů). V některých případech bývá jménem světce označen i evangelický či husitský kostel, zejména jestliže dotyčný kostel v minulosti užívala římskokatolická církev.

Názvy katolických a pravoslavných kostelů

[editovat | editovat zdroj]
  1. Názvy katolických a pravoslavných kostelů mají podobu kostel svatého X., popřípadě s rozlišovačem kostel svatého X. (Brno).
  2. Odchylka platí v případě řeckokatolíků a pravoslavných, neboť ti nepoužívají označení kostel, nýbrž vždy chrám (tj. např. chrám svatého X.). Pro zjednodušení se však další text zmiňuje jen o kostelích, v případě řeckokatolíků a pravoslavných se tím ovšem myslí chrámy.
  3. Zkratka sv. se v názvech článků nepoužívá, nýbrž se rozepisuje.
  4. Pokud má kostel nějaké místní nebo obdobné rozlišení, které je součástí názvu kostela, pak se uvádí i v názvu článku (např. kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce nebo kostel svatého Martina ve zdi).
  5. Kostel nemusí být zasvěcen určitému světci, ale také nějaké události apod. Může se jednat např. o kostel Nejsvětější Trojice, kostel Narození Panny Marie, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel Stětí Jana Křtitele nebo kostel Povýšení svatého Kříže.
  6. Kostel může být zasvěcen i více světcům, např. kostel svatého Václava a svaté Anny nebo kostel svatých Kosmy a Damiána.
  7. Zasvěcení konkrétního kostela se může v průběhu historie měnit (kostely sv. Petra a Pavla byly původně zpravidla zasvěceny jen sv. Petrovi), pro název článku se použije zasvěcení nynější, resp. poslední (u zaniklých kostelů). Údaj o změně zasvěcení je ovšem vhodné v článku zmínit.
  8. V názvech článků není vhodné používat označení chrám (namísto kostel – s výjimkou řeckokatolických a pravoslavných chrámů, kde naopak nelze použít označení kostel), děkanský, farní, filiální, seminární apod. – různá bližší označení je samozřejmě vhodné uvést přímo v článku.
  9. Namísto označení kostel se použije příslušné jiné označení, jde-li o baziliku (ve smyslu církevním, nikoliv architektonickém), katedrálu (hlavní kostel diecéze) nebo konkatedrálu. Pak většinou už není potřeba rozlišovač.
  10. Výjimkou je rovněž rotunda – románský kostel kruhového půdorysu (např. rotunda svatého Jiří).
  11. Jméno světce by mělo být uvedeno co nejpřesněji, aby se pokud možno vědělo, o kterého přesně světce se jedná (např. Kateřina Alexandrijská, Jakub Starší, Hedvika Slezská, Martin z Tours, Štěpán Uherský apod.). Má-li nějaké jméno více světců, v naprosté většině případů má každý z nich tento rozlišující přídomek (i když ten se v praxi někdy pro zjednodušení nepoužívá, protože např. většina kostelů sv. Kateřiny je zasvěcena sv. Kateřině Alexandrijské a nikoliv sv. Kateřině Uherské). Někdy je dobré si údaj o zasvěcení kostela ověřit na stránkách příslušné diecéze, ale ani tam nemusí být vždy uveden správný údaj.
  12. Rozlišovač označuje místo (sídlo), v němž se kostel nachází. Je třeba uvést pouze jeden název, ledaže by to pro rozlišení nebylo dostačující. Pokud jsou určitému světci zasvěceny například kostely v Brně-Husovicích a Roztokách u Prahy, uvedou se rozlišovače Brno a Roztoky. Pokud by však bylo v Brně více kostelů téhož zasvěcení, uvedou se například rozlišovače Husovice, Žabovřesky a Roztoky. To však neplatí, pokud by sice byly třeba dva kostely stejného zasvěcení v Brně, ale jeden z nich by se nacházel na Moravském náměstí a druhý v Útěchově (pak by se použily rozlišovače Brno a Útěchov).

Názvy evangelických kostelů

[editovat | editovat zdroj]
  1. Pokud má kostel vlastní pojmenování, použijeme je (příkladem může být „Kostel U Jákobova žebříku“ – od sboru v Praze 8 – Kobylisích)
  2. V případě, že kostel speciální označení nemá, pak název článků odvozujeme od názvu sboru (například „Evangelický kostel (Nové Město pod Smrkem)“ či „Evangelický kostel (Praha 6-Dejvice)“)
  3. Podobný systém označování se použije i u pojmenovávání článků o kazatelských stanicích.
  4. Je třeba dávat pozor na to, že někdy se bohoslužebné shromažďovací místo nazývá modlitebna (historicky zejména u "kostelů" bez věže).

Názvy husitských kostelů

[editovat | editovat zdroj]
  1. Husitské kostely se zpravidla označují slovem sbor, někdy chrám. Slovo kostel se však většinou zachovává u starších sakrálních staveb, které CČSH později převzala.

Souřadnice kostela

[editovat | editovat zdroj]

Zeměpisné souřadnice kostela doplníte pomocí příslušné šablony. Uvádí se ve formátu {{geo cz|50|21|2|14|28|26}} na konec článku (za text či případnou šablonu „pahýl“, před kategorie či případný portál). Souřadnice lze zjistit například ze stránek http://www.mapy.cz (Místa, lokality a body – GPS a vlastní body), nejlépe z letecké mapy, nebo ze stránek http://nahlizenidokn.cuzk.cz. Postačí uvést stupně, minuty a vteřiny (podrobnější údaj není třeba vzhledem k rozlišení uvádět). Souřadnice by zpravidla měly směřovat k hlavnímu oltáři kostela, který se nachází v kněžišti většinou na východním konci kostela – viz článek orientace kostela.

Nové fotografie

[editovat | editovat zdroj]

Články bez fotografií

[editovat | editovat zdroj]

(řazeno abecedně; prozatím obsahuje kostely v okresech začínajících na písmena A až J a některé další)

Kategorie kostelů v České republice podle diecézí

[editovat | editovat zdroj]

Kategorie kostelů v České republice podle krajů

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:WikiProjekt_Kostely&oldid=23118210“