Přeskočit na obsah

Seznam památek v Olomouci podle architektonických stylů

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Architektura Olomouce)
Městská památková rezervace – model historické části města přidaný na Horní náměstí během jeho úprav v letech 1998–2001
Část centra Olomouce s Horním náměstím

V architektuře města Olomouce jsou zastoupeny všechny architektonické styly, od románského slohu po současnost. Historická část města je od roku 1971 podle výnosu Ministerstva kultury ČSR čj. 6.489/71-II/2, o prohlášení historického jádra města Olomouce za památkovou rezervaci, chráněna jako městská památková rezervace[1] (druhá největší památková rezervace v Česku).

Nejvýznamnější památkou na území města je sloup Nejsvětější Trojice zapsaný v roce 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.[2]

Národními kulturními památkami na území Olomouce jsou:

Mapa s vyznačenými památkami Olomoucké pevnosti
Zachovaná sdružená okna románského stylu s floristickou kamenickou úpravou. Nacházeli se v prvním patře paláce, určené pro biskupa a společný život kapituly.
Dolní náměstí v popředí z tmavých kostek půdorys románské kaple

Románská architektura (a starší)

[editovat | editovat zdroj]
  • Základy římského pochodového tábora z období Markomanských válek v městské části Neředín. Jednalo se o přechodný tábor pravděpodobně pro část X. legie, která operovala za císaře Marka Aurelia z Vindobony a římské vojenské pevnosti u Mušova při snaze o vytvoření nové provincie Marcomannie.[3]
  • Původní biskupský románský kostel sv. Petra v Olomouci (Podle tradice až z 9. stol., původní místo stavby nejasné, historické záznamy a přibližná lokace, bez archeologického potvrzení)[4]
  • Základy kostela svaté Maří Magdaleny na Olomouckém hradě (pol. 11. stol., objeven při archeologickém průzkumu a dnes součástí Arcidiecézního muzea)
  • Původní kaple sv. Michala, existují písemné zmínky, ale nikdy neobjeveny archeologické důkazy. (Podle tradice až z 10. stol.)
  • Zdíkův palác (1130, dříve známý jako Přemyslovský)
  • Okrouhlá obytná hláska z poloviny 12. století při Olomouckém hradě, jednalo se o první stavbu tohoto typu v České republice importovanou z Německa. Dnes se v ní nachází barokní kaple sv. Barbory.
  • Základy a část půdorysu dnešní katedrály sv. Václava vycházejí z původní baziliky z roku 1141. Při přestavbě na konci 19. stol. byla objevena i původní románská krypta a podle tehdejších záznamů byla kvůli statice zasypána.
  • Základy kostela z 12. století, objevené při rekonstrukci Dolního náměstí (kostel měl zachovanou terakotovou dlažbu a součástí byli i základy kostela sv. Markéty z roku 1417. Oboje zanikli kolem roku 1520.
  • Základy kaple na nádvoří dnešního Národního domu z 12. stol. (neznámá zasvěcení)
  • Základy kostela u křížení Wurmovy a 1. Máje (dohady o původním kostelíku Panny Marie na Předhradí)
  • Základy románského domu pod OD Prior. (budova z přelomu 12. a 13. stol. objevena při stavbě v 70. letech, kvůli nátlaku na čas při stavbě OD byli základy podbetonovány a přesunuty do depozitáře NPÚ)
Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie
Křížová chodba při kostele sv. Michala

Gotická architektura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel a dominikánský klášter sv. Michala (archanděla)
    • Kostel sv. Michala původně z 13. stol., v roce 1707 až na základy vystavěn nově. (Dle tradice byli kostely sv. Michala zakládány na pohanských svatyních, stejný případ se uvažuju i v Olomouci)
    • Kaple sv. Alexeje (1380, údajně založena pánem Václavem z Doloplaz)
    • Křížová chodba (1380 severní a východní křídlo, 1398-1404 jižní a západní křídlo)
  • Olomoucký hrad
    • Křížová chodba ve Zdíkově paláci (pol. 14. stol.)
    • Kaple sv. Jana Křtitele (1435–1441)
    • Katedrála sv. Václava (střední trakt z roku 1204 a 1266)
      • Loretánská kaple (původně Cyrila a Metoděje ze 14. stol.)
      • Sakristie (původně kapitulního refektář z 2. pol. 13. stol.)
  • Olomoucké hradby, značná část opevnění (především na severní straně, v Bezručových sadech a v Parku pod Domem)
  • některé domy se zachovanými gotickými prvky
    • Stará radnice - Wurmova 1, (raně gotické a pozdně gotické zdivo sklepa a přízemí)[5]
    • Kanovnický palác - Wurmova 5, (gotické sklepy zadního traktu, u stejného traktu gotické přízemí i konzoly držící další patro, ze strany hradeb zachovaná gotická věž)[6]
    • Kanovnický palác - Wurmova 11, (zadní křídlo na gotické hradbě s gotickými sklepy)[7]
    • Kanovnický palác - Křížkovského 6, (gotické sklepy, část přízemí a ostění jednoho okna)[8]
    • Kanovnický palác - Křížkovského 12, (gotické sklepy, část kaple a některá ostění)[9]
    • Krajinná lékárna - Ostružnická 4, (gotické sklepy a hmota, niky v prvním patře fasády s gotickými malbami)[10]
    • Dietrichsteinský palác - Opletalova 1, (gotické sklepy tří původních domů, část loubí)[11]
    • Městský palác U zeleného věnce - Dolní náměstí 9, (gotické sklepy, přízemí s klenbami a celé loubí)
    • Městský palác U bílé růže - Dolní náměstí 7, (gotické sklepy, část zadního objektu s klenbami a ostěním)
    • Městský palác U zlatého jelena - Dolní náměstí 1, (gotické sklepy, část přízemí a klenby)
    • Městský palác U černého psa - Horní náměstí 12, (gotické sklepy, dispozice a kaple v prvém patře objektu)
    • Městský palác U zlaté hvězdy - Horní náměstí 15, (gotické sklepy s portálem, přízemí a část loubí)
    • Panská 1, (gotické sklepy, přízemí a arkýř)
    • Dolní náměstí 46, (gotické sklepy, část přízemí a dnes zazděné loubí)
    • a mnohé další
  • Radnice Olomouc
    Radnice Olomouc
  • Gotický radniční portál s Jagellonskými erby
    Gotický radniční portál s Jagellonskými erby
  • Gotický arkýř kaple sv. Jeronýma
    Gotický arkýř kaple sv. Jeronýma
  • Unikátní gotická klenba v kapli
    Unikátní gotická klenba v kapli
  • Gotický kostel sv. Ondřeje
    Gotický kostel sv. Ondřeje
  • Gotický kostel sv. Kateřiny
    Gotický kostel sv. Kateřiny
  • Interiér kostela v Sokolské ulici s gotickými malbami
    Interiér kostela v Sokolské ulici s gotickými malbami
  • Gotická křížová chodba ve Zdíkově paláci
    Gotická křížová chodba ve Zdíkově paláci
Edelmanův palác s bohatým průčelím.
Renesanční (Manýristická) lodžie
Manýristický portál kaple sv. Stanislava v katedrále

Renesanční architektura a Manýrismus

[editovat | editovat zdroj]
  • Edelmannův palác na Horním náměstí (1572 – bohatě zdobený palác, klenby, ostění a dva portály)
  • Hauenschildův palác s nádherným arkýřem
    Hauenschildův palác na Dolním náměstí (1590 – velký nárožní palác s výrazným kamenným arkýřem, portál a klenby)
  • Žerotínský palác (1588 – hmota, klenby, portál a detaily)
  • Biskupský palác (1540, první čtyři křídla – jižní)
  • Kanovnické rezidence
    • Wurmova 11 (Zadní část křídel s mnoha renesančními prvky)
    • Křížkovského 6 (Hmota objektu a na nádvoří dochované sgrafito)
    • Křížkovského 12 (Hmota objektu a ostění oken a dveří)
  • Kostel sv. Mořice (přístavby)
  • Radnice Olomouc (přístavby)
    • Lodžie do sálu městské rady (někdy považována za Manýristickou)
    • Nový ochot a zvýšená střecha u věže
  • Olomoucký hrad
    • Manýristický kaple sv. Stanislava při katedrále
    • Nové Purkrabství (centrální část dnešního Arcidiecézního muzea)
  • Městský dům – Školní 3 (renesanční sklep, arkýř na fasádě objektu, kamenné ostění oken)
  • Městský dům – Mariánská 5 (hmota, dispozice, klenby a arkýř)
  • Městský dům – U Hradeb 2 (z velké části renesanční dům se zachovalou černou kuchyní)
  • Městský dům – Žerotínovo náměstí 3 (hmota, klenby, sklepy a část sgrafita)
  • Městský dům – Žerotínovo náměstí 12 (hmota a mázhauz)
  • Městský dům – 28. října 15 (sklepy, hmota a portál 1588)
  • Městský dům – Purkrabská 8 (sklepy, klenby a portál 1583)
  • Městský dům – Purkrabská 10 (sklepy, klenby a fasáda)
  • Městský dům rytíře Podstatského – Riegrova 19 (hmota, fasáda, arkýř a bohaté ostění)
  • Městský palác Prombergerova knihtiskárna – Opletalova 1 (hmota, klenby, arkýř, portál 1590 a pod omítkou sgrafito)
  • Městský palác U zlatého kříže – Panská 1 (hmota, arkýř)
  • Městský palác U zlatého jelena – Dolní náměstí 1 (arkýř, loubí, mázhauz, klenby a na zadním traktu ostění oken)
  • Městský palác U Zlatého Beránka – Univerzitní 2 (klenby a hmota)
  • některé další domy se zachovanými renesančními arkýři
    • Dolní náměstí 14
    • Dolní náměstí 49
  • některé další domy se zachovanými renesančními portály
    • Horní náměstí 12 (portál 1597)
    • Horní náměstí 13 (portál 1583)
    • Ostružnická 3 (portál 1598)
    • Ztracená 10, Handkeho dům (portál 1585)
  • Mnoho dalších domů má dodnes zachované renesanční prvky či hmotu.
Kopule kostela sv. Michala (poslední verze od arch. Martinelliho), dominanta města

Baroko

[editovat | editovat zdroj]
  • Kanovnická rezidence Wurmova 7
    Kanovnická rezidence Wurmova 7
  • Kanovnická rezidence Wurmova 11 a 13 (vpravo) a konec Arcibiskupského paláce (vlevo)
    Kanovnická rezidence Wurmova 11 a 13 (vpravo) a konec Arcibiskupského paláce (vlevo)
  • Tereziánská zbrojnice, dnes knihovna UP
    Tereziánská zbrojnice, dnes knihovna UP
  • Korunní pevnůstka (hradba) v Olomouci
    Korunní pevnůstka (hradba) v Olomouci
  • Městský palác U černého psa
    Městský palác U černého psa
  • Palác Podstatských z Prusinovic
    Palác Podstatských z Prusinovic
  • Palác U Zlaté štiky
    Palác U Zlaté štiky
  • Kostel sv. Barbory – Olomouc-Chválkovice
    Kostel sv. Barbory – Olomouc-Chválkovice

Rokoko

[editovat | editovat zdroj]
  • Městský palác s rokokovou fasádou (Dolní náměstí 47)
  • Městský dům s rokokovou fasádou (1. máje 22)
Mohutné Hanácké kasárna

Klasicismus

[editovat | editovat zdroj]
  • Hanácké kasárna - (1839–1845)
  • Žerotínovo náměstí s dominikánským klášterem (patrný sloupový portikus před kostelem sv. Michala)
    Reprezentativní sloupový portikus při dominikánském klášteře, arch. A. Archa (1839 - 1842)
  • Dům zvoníků (fasáda a druhé patro)
  • Staroměstská kasárna (1810)
  • Vojenská pekárna v bastionu č. 14. (1811)
  • Městský palác U zlaté koruny či později U uherského krále (fasáda) - Ostružnická č.p. 361/5
  • Městský palác U bílého klobouku (fasáda) - Michalská č.p. 252/3
  • Městský palác U krásné lékarny (1836) - Ostružnická 362/3
  • Měšťanský palác U zeleného věnce.
    Městský palác U zeleného věnce - Dolní náměstí č.p. 193/8
  • Městský palác U zlatého kříže - Panská č.p. 188/1
  • Městský palác - původně pánů Mošovských z Moše, později Modrá a nakonec Velitelský (1830) - Horní náměstí 433/21
  • Druhá Stavovský akademie - Sokolská 21, později pevnsotní velitelství (přelom 18. a 19. stol.)
  • Sladovna městského pivovaru - Sokolská 15 (1800)
  • Stará sokolovna - (1/4) 19. stol.
  • další Klasicistní stavby a přestavby
    • Šemberova 7 (fasáda)
    • 8. května 35 (portál)
    • Riegrova 5 (fasáda a portál)
    • Riegrova 26 (fasáda a portál)
    • Dolní náměstí 32 (fasáda a portál)
    • Havelkova 5 (fasáda)
    • 8. května 11 (fasáda a portál)
    • 8. května 17 (fasáda)
    • Riegrova 23 (fasáda)
    • Kateřinská 3 (fasáda)
    • Kateřinská 5 (fasáda)
Moravské divadlo Olomouc

Empír

[editovat | editovat zdroj]
  • Moravské divadlo - empírová stavba z roku 1830, monumentální fasáda s úpravami 1940 (Horní náměstí č. 22)
  • Městský palác "dříve Modrý či Velitelský" - empírová stavba s gotickými základy (Horní náměstí 20)
  • Městský palác Krajinská lékárna
    Městský palác Krajinská lékárna - empírový fasáda na domě starší hmoty (Horní náměstí 10)
  • Městský palác U zlatého pelikána, nověji U Salvatora - empírový reliéfem (Dolní náměstí 51)
  • Špitál sv. Ondřeje - empírová fasáda na starší různorodé hmotě (Kateřinská 8)
  • Zahradní altán I. P. Pavlova - empírová stavba při zaniklém objektu, dnes součástí FNOL
  • Empírové vstupní portály
    • Riegrova 3
    • Žerotínovo náměstí 9

Historismus a Romantismus

[editovat | editovat zdroj]

Neorománská a neobyzantská architektura

[editovat | editovat zdroj]
  • Soubor hřbitovních kaplí na Neředínském centrálním hřbitově
    • Centrální kaple a smuteční síň (neorománský styl)
    • Židovská obřadní síň (neorománský styl)
    • Bývalá evangelická obřadní kaple (neorománský styl)
    • Hrobka Jana Rudolfa Demela (neorománský styl)

Neogotická architektura

[editovat | editovat zdroj]
  • Arcibiskupská katedrála Sv. Václava, první kostel na Moravě.
    Katedrála svatého Václava - monumentální přestavba arch. Gustava Meretty (1892)
  • Olomoucká radnice - přestavba s prvky neogotiky, stav. Johann Aulegk, (1904)
  • Pöttingeum - bývalý Ústavu hraběte Pöttinga pro výchovu dívek, návrh Jakob Gartner a Karel Starý starší (1895)
  • Červený kostel - pro luteránskou německou evangelickou církev augšpurského vyznání, arch Franz Böhm a Max Löw, novogotický kostel ve stylu severoněmecké cihlové gotiky (1902)
  • Další neogotické stavby a přestavby
    • Denisova 17 (fasáda)
    • Žerotínovo nám. 6 (fasáda)
    • Hrobka rodiny Pallatovy (?)
    • Dolní nám. 44 U černého koně, novogotický zalomený výklenek s přední částí plastiky černého koně v klusu (18??)
    • Kříž u polní cesty, Olomouc-Neředín (18??)

Neorenesanční architektura

[editovat | editovat zdroj]
  • Národní dům Olomouc
    Národní dům - 8. května 21, arch. Karel Starý starší (1887-1888), novostavba
  • Rodinný dům Willibalda Müllera - Dvořákova 3, arch. Johann Aulegk (1886), novostavba
  • Vila dr. Šrota - tř. Spojenců 20, arch. Ladislav Skřivánek (1923-1924), novostavba
  • Justiční palác, dnes okresní soud - tř. Svobody 16, arch. Alexandr von Wielemanns a Josef Karásek (1896-1901), novostavba
  • Mayův a Dietrichsteinský palác - Horním náměstí 9 a Opletalova 1 (1890), novostavba a přestavba
  • Vila bratrů Mayů - Olomouc-Hejčín, arch. Jakobem Gartnerem (1892), novostavba
  • Urbanistický soubor Palackého 1, 2 a 3 - arch. Franz Böhm (1895), novostavba
  • Spolkový dům (dům odborů) - arch. Franze Langera (1887), novostavba
  • Komenium - 8. května 29, arch. Vincenze Kühna a Augusta Krumholze (1870-1874), novostavba
    • součástí i svou výzdobou unikátní Komenského sál
  • Domy s neoklasicistní přestavbou fasády
    • Ostružnická 7
    • Dolní náměstí 46
    • Dolní náměstí 39
    • Ztracená 10
    • Dolní náměstí 40 (masné krámy)

Neobarokní architektura

[editovat | editovat zdroj]
  • Salesiananum - Žerotínově náměstí 2, arch. Jaroslav Kovář starší (1911), novostavba
  • Sarkanderium - domov pro vysloužilé kněze, (1902), novostavba
  • Kaple sv. Jana Sarkandra
    Kaple sv. Jana Sarkandra - arch. Eduard Sochor, kombinace pozdního neobaroka a secese (1909–1912), radikální přestavba
  • Arcibiskupská konzistoř - Biskupském náměstí 2, arch. Jaroslava Kováře st., přestavba
  • Denisova 19 (fasáda)

Eklektická, puristická a ostatní historizující architektura[12]

[editovat | editovat zdroj]
  • Denisova 33 (eklektická fasáda)
  • Denisova 29 (eklektická fasáda)
  • 8. května 7 - Renderův dům
    8. května 7 - Renderův dům (eklektická fasáda)
  • Kostel sv. Mořice (1869–1908, goticky puristická přestavba)
  • Ostružnická 22 (eklektická fasáda)

Ostatní historizující stavby a urbanistické celky

[editovat | editovat zdroj]
  • Soubor vil na Vídeňské od Jakoba Gartnera
  • Domská čtvrť (1878-1890)
    • 24 převážně nájemních domů (neorenesance)
  • Úřední čtvrť (1883-1918)
    • přes 100 domů různých stylů a typů (mix zástavby vil a nájemních domů)
  • Rozšiřování podél Masarykovy a Komenského ulice (1896-1911)
    • 39 domů různých stylů a typů (převládají nájemní domy)
  • Olomoucká "Ringstraße" (1882-1915)
    • 88 domů různých stylů, zaměření a typů (mix kancelářských, společenských a reprezentativních budov spolu s vilami a nájemními domy)

Secesní architektura

[editovat | editovat zdroj]
  • Městský dům - Dolní náměstí 26 (1900)
  • Městský dům - Dolní náměstí 23, arch. Karel Starý starší (1900)
  • Nájemní dům tř. Spojenců 3 - arch. Czeschner Heinrich, geometrizujícímu secese (1902-1903)
  • Nájemní dům Resslova 15 - arch. Karel Knob a Karel Starý mladší, inspirace O. Wagnera (1903-1904)
  • Vila Primavesi
    Vila Primavesi - arch. Franz von Krausse a Josef Tölka, spojení vídeňské a anglické secese (1905-1906)
  • Městský dům - 8. května 9, arch. secesního průčelí Jan Hublík (1907)
  • Nájemní dům tř. Svornosti 14 - arch. Franz Langer, pozdní vídeňská secese (1908)
  • Dům U Smékalů - Riegrově 10, arch. Jaroslav Kovář starší (1910-1911)
  • Městský dům - Riegrova 24, arch. Jaroslav Kovář starší, pozdní secese pražské provenience (1911)
  • Vila Elly Krickové - tř. Spojenců 10, arch. Heinrich Czeschner (1911)
  • Vila Antonína a Ludmily Hofmanových - Resslova 20, arch. Karel Starý mladší, pozdní secesi pražské provenience (1911-1912)
  • Nárožní dům s kinem Edison - nám. Národních hrdinů 1 (1913)
  • Dům manželů Bubeníkových - Ostružnická 25, arch. Bohumil Vodička a Josef Juránek, organické secese a reliéfní postava Hanačky s fotoaparátem od sochaře Josefa Hladíka (1914)
  • Secesní dům s kinem Edison
    Vila arch. Jana Lošťáka - pozdně secesní stavba s romantickými prvky, ovlivněný anglickým typem rodinného bydlení (1920)
  • Dům A. Kožušníka - Slovenská 6
  • Městský dům - Panská 5, geometrizující secese
  • Městský dům - 1. máje 9

Moderní slohy 1. pol. 20. století

[editovat | editovat zdroj]

Kubismus a Rondokubismus

[editovat | editovat zdroj]
Vila Františky Lipčíkové

Neoklasicismus a Monumentalismus

[editovat | editovat zdroj]
Husův sbor Olomouc

Modernismus 20. a 30. let 20. století

[editovat | editovat zdroj]
  • Vila Julia Pelikána - Na vozovce 21, arch. Josef Štepánek, ovlivněná neoplasticismem (1924–1925)
  • Okresní nemocenská pojišťovna (dnes poliklinika SPEA)
    Okresní nemocenská pojišťovna (SPEA) - náměstí Národních Hrdinů 2, arch. Jindřich Kumpošt (1925–1927)
  • Vila Vladimíra Müllera - Černochova 6, arch. Paul Engelmann, ve stylu loosovského purismu (1927)
  • Vila Wilhelma Giebela - Na Šibeníku 26, arch. Karl Fischer, ve stylu nové věcnosti s romantizujícími tendencemi (1928)
  • Vila Ferdinanda Kšíra - Na Vozovce 19, Příklad kultivované moderní architektury 20. let 20. stol.
  • Vila Roberta Schneidera - Černochova 10, arch. Berty Vojtěch Ženatý, typizovaný rodinný dům amerického stylu (1930–1931)
    • Ve stejném stylu, ale v jiné podobě i vila Vlkova 185/16 a Na Struze 97/3
  • Dům Pozemkového ústavu - Horním náměstí 11, arch. Klaudius Madlmayr (1932)

Funkcionalismus

[editovat | editovat zdroj]

Architektura 2. pol. 20. století

[editovat | editovat zdroj]

Socialistický realismus (Sorela) a výstavba 50. let

[editovat | editovat zdroj]
  • Sídliště n. p. Báňské a hutní společnosti – Matuchova 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16 18 a Erenburgova 34, 36, 38, 40, 42 (1948)
  • Sídliště 1. pětiletky – Norská (1951)
  • Obytný ansámbl Kreml – Milady Horákové 19, 21 a 23, Kaštanová 16 a 27, Kpt. Nálepky 11 a 13, Charkovská 4, 6 a 8 (1952)
  • Obytný ansámbl Wolkerova (levá strana ulice)
    Výškový bytový dům s Vodojemem na I. P. Pavlova
    Brutalistický OD Prior Olomouc
    Obytný ansámbl Wolkerova – (1954)
  • Komplex Moravstav – Blanická 19 (1954)
  • Bytový komplex Dvořákova – (1954)
  • Gymnázium Hejčín – (1956)
  • Bytový komplex Ladova – (1958)
  • Panelový dům G40-1 první v Olomouci s prvky Socialistického realismu – Vejdovského 1 a 3, Božetěchova 4 a 6 (1958)
  • Bytový komplex s Černým domem, konec Masarykovy ulice – Masarykova tř. 47-60 a Jeremenkova 30 a 32 (1959)
  • Teoretické ústavy Lékařské fakulty UP – arch. Jiří Kroha a Václav Roštlapil (1950–1961)
  • Umělecká architektonická díla

Bruselský styl a Neofunkcionalismus

[editovat | editovat zdroj]
  • Hotelový dům s malometrážními byty – arch. trio T. Černoušek, K. Dolák a J. Zrotal (1963)
  • Pavilony A (před modernizací), E, G a H – arch. Petr Brauner, bruselský styl (1973)
  • Věžový panelový dům s vodojemem na ulici I. P. Pavlova (výška 59,10 m) – arch. Petr Brauner (1973)
  • Budova ředitelství Jednoty na tř. Svobody – (1974)
    • dnes prochází radikální přestavbou na byty

Brutalismus

[editovat | editovat zdroj]

Postmoderní architektura a 90. léta

[editovat | editovat zdroj]
  • Hotel Gemo na Třídě Svobody – arch. Petr Brauner, postmoderna (1994)
  • Správní budova povodí Moravy – arch. duo Hrůša a Pelčák, styl české přísné architektury (1995)
  • Obytný dům Pyramida na Okružní ulici – studio Artera ateliér, postmoderna (1999)
  • Nástavba teplárny Olomouc – arch. Petr Brauner, futurismus (1999)
  • Finanční úřad a obytný dům na Lazcích – arch. Petr Brauner (1999)
  • Přestavby 90. let
    • OD SENIMO
    • Café Mahler
    • Obchodní pasáž Horní nám. a tř. Svobody

Architektura 21. stol. (současnost)

[editovat | editovat zdroj]
Regionální centrum Olomouc

Architektura nového milénia

[editovat | editovat zdroj]
  • Komplex RCO - arch. Stavoprojekt Olomouc a. s. (2003)
  • Polyfunkční dům „Ušák“ - ateliér BONMOT, pozdní postmoderna (2004)
  • Přírodovědecká fakulta UP Olomouc
    Přírodovědecká fakulta UP Olomouc - studio M1 architekti (2006)
  • Centrum ekologických aktivit Sluňákov - Projektil Architekti (2006)
  • Vila na Sile - studio C+HO_aR (2007)
  • Pobočka Krajského soudu v Ostravě - studio Ateliér-r (2007)

Architektura současnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • OC Šantovka
    Urbanistický projekt Šantovka District od společnosti Redstone
    • Obchodní centrum Šantovka - britské studio BENOY (2013)
    • Envelopa Office Center - studio Acht (2019-2021)
    • Bytový komplex Šantovka Living - studio STOPRO (2023-2025)
    • Multifunkční areál Šantovka District - britská kancelář StudioN (2024-2026)
    • Nerealizovaný projekt Šantovka tower - britské studio BENOY (neznámé zahájení)
  • BEA centrum Olomouc
    Urbanistický komplex BEA
    • Výšková budova BEA - arch. Ladislav Opletal (2010-2013)
    • BEA campus - Alfaprojekt Olomouc (II. etapa 2022, III. etapa 2023, IV. etapa 2024)
  • Projekty FNOL a UP
    • Ústav molekulární a translační medicíny při FNOL - Ateliér-r (2010-2012)
    • Přístavba Pdf UP - Ateliér-r (2012-2013)
    • Dostavba Teoretických ústavů LF UP - H2O group (2013)
    • Aplikační centrum BALUO FTK UP - Ateliér-r (2014-2016)
    • Nová II. interní klinika FNOL - arch. Adama Rujbra (2020)
    • Nová budova pro LF a FZV UP - Ateliér Velehradský (2024-2026)
  • Silo Tower - studio ZLAMAL (2014)
  • Dostavba Slovanského gymnázia - Ateliér-r (2012-2013)
  • Vila Park Tabulový vrch - CHYBIK + KRISTOF (2019-2025)
  • Obnova Červeného kostela - ateliér-r (2023)
  • Architektonicky zajímavé přestavby
    • CMTF UP Kateřinská 17 - ječmen studio (2019)
    • Masarykova 50 - MASPARTI (2021)
    • Výstavní sál v podkroví Arcidiecézního muzea Olomouc - Šépka architekti (2023)
    • Konverze obchodního domu na budovu Českého rozhlasu Olomouc - ATELIER 38 s.r.o. (2022)
    • Vila Wellnerova 19 - StudioPAB (2021)
    • Telegraph - ječmen studio (2021)
    • Úprava klášterní kaple Mariánská 11 - Vojtěch Jemelka a Jan Mléčka (2015)

Lidová a regionální architektura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel Panny Marie Pomocnice dostavěný roku 1907 v Jiráskově ulici v Olomouci-Hodolanech (obrázek)
  • Dřevěná zvonička z roku 1920, přenesena 1969, nahrazena replikou 2019 (Bezručovy sady)

Seznam dalších významných staveb

[editovat | editovat zdroj]

zajímavé Paláce a domy

[editovat | editovat zdroj]
  • Dům Leo Falla (Denisova č. 35, č. p. 291)
  • Dům U zlatého rytíře (Denisova č. 17)
  • Dům U Sedmi Ďáblů (Denisova č. 7)
  • Dům U zlaté štiky (Horní náměstí)
  • Dům Petra Pino (Horní náměstí 15, Školní ul. 2)
  • čtvrtý poštovní dům (Horní náměstí 18)
  • císařská pošta (Horní náměstí 26)
  • první poštovní dům z roku 1589 (Riegrova ul. č. 19)
  • Dům Lípy slovanské (Riegrova ul. č. 33)
  • Spannerův dům (ul. 8. května 22)
  • budova pěveckého spolku Žerotín z roku 1928 (Sokolská 17)
  • bývalý kupecký dům s arkádami a malovanými trámovými stropy v patře (Dolní náměstí 7)
  • třetí poštovní dům „U žlutého lva“ (Dolní náměstí 34)
  • tři bývalé kupecké domy z 15. století (Dolní náměstí 2, 3 a 4)
  • Žerotínův dům či Žerotínský palác, později městské purkrabství (Purkrabská 2)
  • bývalý jezuitský seminář z roku 1720, dnes Cyrilometodějská teologická fakulta UP (Univerzitní náměstí 1)
  • vikářský dům Ignáta Wurma z 18. století (Wurmova ul. 1)
  • část budovy Mořických kasáren z 2. poloviny 18. století (Zámečnická 3)
  • bývalá občanská beseda (Dolní náměstí 29, dnes banka)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Olomouc - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ S.R.O, World Media Partners. Olomouc - Představení. www.unesco-czech.cz [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Olomouc Neředín - Římané v Olomouci. rimane.olomouc.eu [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ ŠLÉZAR, Pavel; DEHNEROVÁ, Hana. Kostel sv. Petra v Olomouci ve středověku z pohledu archeologických pramenů. Historica Olomucensia. 2020-12-11, roč. 58, čís. vol. 59, s. 13–51. Dostupné online [cit. 2024-10-30]. doi:10.5507/ho.2020.021. (anglicky) 
  5. ↑ měšťanský dům - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ kanovnický dům - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ kanovnická rezidence - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ kanovnický dům - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ měšťanský dům s terasou - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ dva městské domy - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ Ditrichštejnský palác - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  12. ↑ PORTADESIGN.CZ. Národní památkový ústav. www.npu.czhttps [online]. [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kšír J. (1969) Olomoucké renesanční portály. Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 24, Vlastivědný ústav v Olomouci, Olomouc, 36 pp.
  • Nather, William (2005, 2006) Kroniky olomouckých domů. Vydavatelství Univerzity Palackého.
  • Pojsl M. & Londin V. (2003) Dvanáct století naší architektury. Olomouc s. r. o., Olomouc, 208 pp., ISBN 80-7182-163-2
  • Zatloukal, Pavel (1981) Olomoucká architektura 1900–1950. Olomouc
  • Zatloukal, Pavel (1983) Olomoucká architektura 1950–1983. Olomouc.
  • Zatloukal, Pavel (2002) Příběhy z dlouhého století. Olomouc, ISBN 80-85227-49-5
  • Česká republika – architektura XX. století, Díl I. Morava a Slezsko, editoři: Michal Kohout, Stephan Templ, Pavel Zatloukal, Praha : Zlatý řez, 2005, ISBN 80-902810-2-8

Filmové záznamy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_památek_v_Olomouci_podle_architektonických_stylů&oldid=24570628“