Huzová
| Huzová | |
|---|---|
.JPG) Kostel sv. Jiljí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Šternberk |
| Obec s rozšířenou působností | Šternberk (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°49′12″ s. š., 17°17′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 572 (2024)[1] |
| Rozloha | 34,39 km²[2] |
| Nadmořská výška | 534 m n. m. |
| PSČ | 793 57 |
| Počet domů | 171 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Huzová 131 793 57 Huzová obec.huzova@c-mail.cz |
| Starosta | Ing. Yvona Jirušová |
| Oficiální web: www | |
  Huzová | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 597414 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Huzová (1869 Německá Husová, 1880–1910 Německá Huzová, 1921–1951 Německá Húzová[4]; německy Deutsch Hause[5]) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží v Nízkém Jeseníku, asi 9 km severně od Šternberka u silnice do Rýmařova a protéká jí říčka Sitka. Žije zde 572[1] obyvatel.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Název
[editovat | editovat zdroj]Původní podoba jména vsi byla Huzova, což bylo přivlastňovací přídavné jméno od osobního jména Huz (starší podoba Guz vychází z praslovanského gǫzъ označujícího kulaté a vystouplé části těla, například hýždě, bouli, hrb). Význam místního jména tedy byl „Huzova ves“. Tvar Huzová poprvé doložen z konce 16. století. Při přejetí jména do němčiny došlo ke ztotožnění s obecným hûs (novoněmecky Haus – „dům“). Přívlastek Německá (Deutsch) byl připojován od 16. století na rozlišení od Moravské Huzové.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází přibližně z let 1136–1141, kdy je zmíněna v nedatované zakládací listině olomoucké kapituly olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (Guzoue – může se ale jednat o Moravskou Huzovou u Šternberka).[7] Jako centrum kolonizace zdejšího kraje by tak zároveň byla nejstarší zmíněnou osadou na Rýmařovsku. První bezpečná zmínka se nachází v seznamu lenních statků olomouckého biskupství (cca 1317), kde je Husowia uvedena jako město s 11 lány a mlýnem o jednom složení, které drželi leníci bratři Vok, Markvart a Pavel - pozdější páni ze Sovince.[8] Huzová se stala ve 13. století biskupským statkem, počátkem 14. století lenním statkem olomouckého biskupství (nejčastěji drženým pány ze Sovince), a to až do roku 1606, kdy kardinál Dietrichstein tento lenní statek prodal městu Olomouci. Huzová pak Olomouc zásobovala především stavebním i palivovým dřívím, významné bylo i pěstování lnu a tkalcovství.[9] Roku 1643 byla Huzová vypleněna švédskými vojsky, v letech 1651 a 1787 vyhořela.
V roce 1836 se v Huzové narodil kovolitec Josef Röhlich. V 26 letech získal zaměstnání ve vídeňském ateliéru Antona Fernkorna. Kromě administrativní činnosti zde působil jako technický manažer při odlévání bronzového jezdeckého pomníku Evžena Savojského, který stojí na náměstí Hrdinů ve Vídni, při odlévání pomníku básníka Friedricha Schillera, který stojí před vídeňskou Akademií výtvarných umění a u řady dalších děl.[10]
Drtivá většina obyvatel byla německé národnosti. V roce 1938 byla obec v rámci Sudet připojena k nacistickému Německu. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno a Huzová byla dosídlena Čechy z vnitrozemí, přesídlena sem byla ale i chorvatská menšina z jižní Moravy. V poválečném období také zanikla značná část zdejších domů.[9]
Od roku 1850 byla Huzová jako samostatná obec součástí politického i soudního okresu Šternberk, v roce 1949 součást okresu Rýmařov, od roku 1960 okresu Bruntál a od roku 1. ledna 2005 je součástí okresu Olomouc. Dosavadní samostatná obec Arnoltice byla připojena roku 1961, podobně Veveří v roce 1971.[11]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 1843 | 1911 | 1866 | 1732 | 1612 | 1470 | 1366[p 2] | |
| Domů | 253 | 256 | 255 | 258 | 254 | 256 | 284 | |
| Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
| Obyvatel | 428 | 551 | 729 | 639 | 637 | 654 | 580 | 537 |
| Domů | 258 | 141 | 113 | 94 | 89 | 157 | 164 | 171 |
- ↑ Údaje podle aktuálního vymezení obce (1961 připojeny Arnoltice, 1971 Veveří).
- ↑ Z toho 1338 osob národnosti německé, 22 československé a 6 ostatních.[14]
Památky
[editovat | editovat zdroj]- kostel svatého Jiljí
- hrádek Huzová (1,6 km jižně od obce)
- socha Immaculaty z roku 1710
- mariánský sloup
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Sloup se sochou Panny Marie -
Stará pohlednice -
Krajina -
Panoramatický pohled na Huzovou, rok 2012
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 478.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 311, 312.
- ↑ FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Praha: [s.n.], 1904–1907. S. 119.
- ↑ LECHNER, Karl. Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher des Bisthums Olmütz, Teil I. Brno: [s.n.], 1902. S. s. 6.
- ↑ a b KOUDELA, Miroslav. Huzová. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 103.
- ↑ KRAUSE, W. Röhlich, Josef (1836-1887), Erzgießer. In: Österreichische Bibliographische Lexikon 1815-1950. Vídeň: [s.n.], 1986. Dostupné online. Svazek 9. S. 201.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 28, 182, 568. Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 656–657. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 502. Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Šindlářová, Irena. Paměti obce Huzové. OÚ Huzová, Okresní úřad Bruntál a Nakladatelství DANAL Olomouc, 1998
- Bohumil Samek, heslo Huzová, in: Bohumil Samek (ed.), Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. svazek (A/I), Praha 1994, s. 579.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Huzová na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Huzová v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Huzová v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
