Baltazar Fontana

Baldassare Fontana
Narození	26. června 1661; Chiasso
Úmrtí	6. října 1733 (ve věku 72 let); Chiasso
Místo pohřbení	Kostel San Vitale, Chiasso
Vzdělání	1680–1686: Řím – ateliér Antonia Raaggiho?
Povolání	sochař, štukatér
Manžel(ka)	Marie Elizabeth, roz. Gilardoni
Děti	Giovanni Michele Fontana (?–1729)
Příbuzní	bratr Francesco Fontana (1666–1698)
Hnutí	baroko
Významná díla	štuková výzdoba: kláštera Hradisko, zámků Kroměříž a Uherčice kostelů na Svatém Kopečku, Velehradě, kostela sv. Anny v Krakově
Mecenáši	Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna, premonstrátský řád
Ovlivněný	Gianbattista Barberini, Gianlorenzo Bernini, Antonio Raggi
Vliv na	Josef Winterhalder st., Gottfried Fritsch, Jan Sturmer, Ondřej Zahner, Filip Sattler
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Baltazar Fontana nebo také Baldassare Fontana (26. červen 1661 Chiasso – 6. říjen 1733 Chiasso) byl italský barokní sochař a štukatér působící na Moravě ve službách biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna a premonstrátského řádu. Na přelomu 17. a 18. století tvořil na území polského Krakova a okolí. Na mnoha zakázkách spolupracoval s malíři Paolem Paganim a Innocenzem Montim. Do své rodné Itálie se během života pravidelně vracel, a zde také zemřel. Jeho dílo ovlivnilo mnoho dalších sochařů, například Filipa Sattlera, Ondřeje Zahnera nebo Josefa Winterhaldera st.

Život a dílo

Baldassare Fontana se narodil 26. června 1661 v Chiassu na území dnešního Švýcarska. Počátkem jeho zaměření byla sochařská obec v nedalekém městě Como. Touha po formálním vzdělání talentovaného sochaře zavedla v roce 1680 na studijní cestu do Říma. Zde přišel do kontaktu s okruhem umělců a žáků slavného sochaře Gianlorenza Berniniho, konktrétně Antonia Raggiho, u kterého zřejmě vstoupil do jeho dílny. V ateliéru se setkal s architektem Carlo Fontanou, Baldassarovým bratrancem, který ho zasvětil do základů stavitelství.^[1]^[2]

Jednou z prvních známých Fontanových realizací je rokem 1683 datovaná výzdoba tří sálů na bavorském zámku Hohenaschau. V českých zemích, konkrétně na Moravě se objevuje až kolem roku 1688 v souvislosti se zakázkou pro olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Sochař se zřejmě podílel na dnes již převážně zničené výzdobě poutního kostela ve Staré Vodě. Biskup s ním poté roku 1691 podepsal smlouvu na výzdobu místností svého rezidenčního zámku v Kroměříži, který byl přestavován podle projektů Filiberta Luccheseho a Giovanniho P. Tencally. Po dnes nezachovaných úpravách zámeckých sálů následovala výzdoba tří místností saly terreny ve východním křídle. Sochař se zde potkal s malířem Paolo Paganim, který vymaloval štukové rámce mytologickými motivy. Při této práci je doložen i sochařův mladší bratr Francesco Fontana (1666–1698).^[1]^[3]

Velká část zakázek Baldassara Fontany je spojena s premonstrátským řádem, pro který zdobil nejen kostely ale také venkovské rezidence, např. Šebetově nebo Vřesovicích. Na počátku 90. let. 18. si opat Norbert Želecký přizval sochaře k velkolepé novostavbě kláštera na Hradisku u Olomouce. Sochař, který zde dostal za úkol vyzdobit interiéry, se sem v následujících letech ještě několikrát vrátil. Zvlášť ceněný je interiér konventní knihovny, ve kterém se snoubí polychromovaný a zlacený štukový dekor a malby Innocenza Montiho. Interiér klášterního kostela se po zrušení a přeměně budovy na nemocnici bohužel až na výjímky (oltář sv. Augustina) nezachoval. Kolem roku 1718 je štukovými oltáři opatřen také ambit s kaplí poutního kostela na Svatém Kopečku, který měli hradišťští premonstráti ve správě.^[3]^[1]

V polovině roku 1695 odjíždí Fontana za prací do polského Krakova. Jeho nejvýznamnější prací zde bylo v letech 1695–1702 vytvoření komplexní štukové výzdoby univerzitního kostela sv. Anny podle koncepce krakovského rektora a právníka Šebestiána J. Piskorského. Malířská plátna na oltáře dodal Paolo Pagani, a fresky namalovali Innocenzo Monti a Karl Dankwart, kteří měli se sochařem pracovní i přátelské vazby. Fontana si své práce natolik vážil, že dokonce založil nadaci, z jejíchž výtěžků budou štuková a malířská díla v následujících letech udržovány. Ve městě samotném poté vyzdobil interiéry několika měšťanských domů a také kapli sv. Hyacinta v dominikánském kostele nebo kostel klarisek. Když se v létě roku 1702 blížila ke Krakovu švédská vojska, uprchl sochař s rodinou a malířem I. Montin zpět na Moravu.^[2]

Z realizací pro šlechtické objednavatele na našem území je významná výzdoba zámku v Uherčicích pro polního maršála Donáta Heisslera (před 1696), zámku Police pro Berchtoldy (1702–1705) nebo refektáře františkánského kláštera v Uherském Hradišti pro rod Petřvaldských (1708).^[3]

Epilogem Fontanovy životní práce na Moravě se staly honosné výzdoby mariánských kostelů na Svatém Kopečku u Olomouce a na Velehradě. Chrámy, které spadaly pod premonstrátský, respektive cisterciácký řád, opatřil v letech 1722–1727 štukovou výzdobou, kterou povrchově upravil zlacením a leštěnou bělí. Sochy andělů a světců v dynamických pózách umístil na retabula oltářů pokrytých barevným umělým mramorem. Štuky na klenbách bočních kaplí kostela na Velehradě rámují částečně zachované fresky Paola Paganiho. Těžce nemocný sochař se po těchto zakázkách odebral do rodného města v Itálii, kde roku 1733 zemřel a je pochován tamním kostele San Vitale.^[1]^[4]

Realizace

Morava

Olomouc
- štuková výzdoba bývalého premonstrátského kláštera Hradisko:
  - 1692–1693: sakristie, slavnostního schodiště, kapitulní kaple, letního refektáře a dalších místností – částečně zachováno
  - 1702–1704: knihovny a zimního refektáře – spolupráce I. Montim
  - 1718: klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie – nezachováno (pouze oltář sv. Augustina)
- 1708: štuková výzdoba kaple sv. Antonína Paduánského v bývalém františkánském kostele Neposkvrněného početí Panny Marie – spolupráce s I. Montim
- mezi 1699–1706: štuková výzdoba hlavic sloupů, horizontálních vlysů v lodi a kupolích v bývalém dominikánském kostele sv. Michala – spolupráce s I. Montim
- kolem 1710: štuková výzdoba portálu Loretánské kaple v katedrále sv. Václava
- kolem 1718: kolem 1722–1727: štuková výzdoba oltářů baziliky Navštívení Panny Marie, včetně kaple v ambitech na Svatém Kopečku
- kolem 1719: štuková výzdoba supraport a portál kanovnické rezidence na ulici Křížkovského 12, čp. 513 – dílna
- kolem 1720: štuková výzdoba supraport měšťanského domu na ulici 8. května 7, čp. 521 – dílna
Klenba knihovny kláštera Hradisko
Klenba kostela sv. Michala
Kaple sv. Antonína v kostele Neposkvrněného Početí P. Marie
Loretánská kaple v katedrále sv. Václava
Oltář sv. Augustina na Svatém Kopečku

kolem 1688: štuková výzdoba poutního kostela sv. Jakuba a sv. Anny ve Staré Vodě – nedochováno, (pouze fragmenty pilastrů)
1688–1689: štuková výzdoba hlavního oltáře, oltáře sv. Barbory a kazatelny v hradní kapli sv. Ondřeje v Hukvaldech
1691–1693: štuková výzdoba devíti pokojů a saly terreny Arcibiskupského zámku v Kroměříži – spolupráce s P. Paganim – zachováno pouze v sale terreně
1692: štuková výzdoba kaple sv. Otýlie v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově
1694: štuková výzdoba dvou pokojů a hlavního sálu bývalé premonstrátské rezidence v Šebetově
před 1696: štuková výzdoba pokojů ve východním křídle zámku v Uherčicích – výzdoba pokojů v západním křídle a kapli vzniklá v letech 1705–1708 je dílem okruhu příp. dílny
1702–1703: štuková výzdoba kaple Panny Marie Bolestné v kostele Narození Panny Marie v Konicích
mezi 1702–1705: štuková výzdoba místností zámku Police
1704: štuková výzdoba pokojů a kaple bývalé premonstrátské rezidence ve Vřesovicích – dochováno ve fragmentech
kolem 1708: štuková výzdoba refektáře ve františkánském klášteře v Uherském Hradišti – spolupráce s I. Montim
1717–1718: štuková výzdoba kostela sv. Petra a Pavla v Kelči – nezachováno
1717–1718: štuková výzdoba oltářů a kazatelny poutního kostela Narození Panny Marie a sv. Anny v Rajnochovicích
mezi 1717–1721: štuková výzdoba kostela Povýšení sv. Kříže v Brodku u Prostějova – dílna
kolem 1724–1727: štuková výzdoba oltářů baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Velehradě – spolupráce s P. Paganim
1725–1726: štuková výzdoba kaple bývalé cisterciácké rezidence v Brněnských Ivanovicích
1727–1728: štuková výzdoba refektáře a místností bývalého augustiniánského kláštera ve Šternberku – zachováno pouze v tzv. klenotnici
Interiér hradní kaple v Hukvaldech
Sala terrena kroměřížského zámku
Hlavní sál zámku Šebetov
Andělská chodba na zámku Uherčice
Refektář františkánského kláštera v Uherském Hradišti
Oltář sv. Barbory, bazilika na Velehradě
Oltář sv. Kříže, bazilika na Velehradě

Polsko

1693: štuková výzdoba kaple Morstynů v kostele sv. Klimenta ve Věličce – dochováno ve fragmentech
1699: štuková výzdoba oltářů v presbytáři kostela klarisek ve Starym Sączku

Krakov
- 1695–1702: štuková výzdoba, včetně fasády univerzitního kostela sv. Anny – spolupráce s I. Montim a P. Paganim
- 1697–1699: štuková výzdoba Vlašské kaple ve františkánském klášteře – částečně zachováno
- 1697: štuková výzdoba hlavního sálu paláce pod Krzysztofory (U Kryštofů)
- kolem 1700: štuková výzdoba sálu domu pod Gruszką (U Hrušky)
- kolem 1700: štuková výzdoba místností domu pod Baranami (U Beranů) – dochováno ve fragmentech
- kolem 1700: štuková výzdoba kabinetu domu Hypolitů
- kolem 1700: štuková výzdoba kaple včetně náhrobku sv. Hyacinta v dominikánském kostele sv. Trojice
- 1700: štuková výzdoba fasády karmelitánského kostela Navštívení Panny Marie na Písku – částečně zachováno
- 1700–1701: štuková výzdoba kostela klarisek sv. Ondřeje
Kaple Immaculaty v kostele sv. Anny
Náhrobek sv. Jana Kentského v kostele sv. Anny
Náhrobek sv. Hyacinta v kostele sv. Trojice
Kabinet domu Hypolitů
Interiér kostela sv. Ondřeje

Rakousko

1682–1683: štuková výzdoba dvou místností a sálu předků na zámku Hohenaschau v Aschau im Chiemgau

Itálie (Švýcarsko)

kolem 1700: štuková trofejní výzdoba s bustou Minervy v domě Casa Cantoni v Cabbiu
1701: štuková výzdoba sakristie kostela San Giovanni Evangelista v Morbio Superiore

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d MÁČELOVÁ, Libuše. Baldassare Fontana na Moravě. Brno: FF MU, 1949. Disertační práce
↑ ^a ^b KARPOWICZ, Mariusz. Baltazar Fontana. Warszawa: Semper, 1994. 80 s. ISBN 978-83-85810-27-8.
↑ ^a ^b ^c KRSEK, Ivo; KUDĚLKA, Zdeněk; STEHLÍK, Miloš. Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 740 s. ISBN 978-80-200-0540-3. S. 87–89, 348–355.
↑ STEHLÍK, Miloš. Barokní sochařství na Moravě a Itálie. In: Barok v soše, Brno: NPÚ, 2006. 260 s. ISBN 80-86752-44-5 S. 51–63 (53–57).

Literatura

HOROVÁ, Anděla (ed.). Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Svazek 1 (A - M). Praha: Academia, 1955. 546 s. ISBN 80-200-0521-8. S. 184.
KARPOWICZ, Mariusz. Baldasar Fontana, 1661-1733: un berniniano ticinese in Moravia e Polonia. Lugano: Fondazione Ticino Nostro, 1990. 436 s.
KARPOWICZ, Mariusz. Baltazar Fontana. Warszawa: Semper, 1994. 80 s. ISBN 83-85810-27-7.
KUDĚLKA, Zdeněk; KRSEK, Ivo; VÁLKA, Josef, et. Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 1966. 739 s. ISBN 80-200-0540-4. S. 87–89, 348–355.
MÁČELOVÁ, Libuše. Baldassare Fontana na Moravě. Brno: FF MU, 1949. Disertační práce.
SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska 3 [O–P], 2 svazky. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 1252 s. ISBN 978-80-200-3122-8.
STEHLÍK, Miloš. Barokní sochařství na Moravě a Itálie. In: Barok v soše. 1. vyd. Brno: NPÚ, 2006. ISBN 80-86752-44-5. S. 51–63 (53–57).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltazar Fontana na Wikimedia Commons

[:0-1] MÁČELOVÁ, Libuše. Baldassare Fontana na Moravě. Brno: FF MU, 1949. Disertační práce

[:1-2] KARPOWICZ, Mariusz. Baltazar Fontana. Warszawa: Semper, 1994. 80 s. ISBN 978-83-85810-27-8.

[:2-3] KRSEK, Ivo; KUDĚLKA, Zdeněk; STEHLÍK, Miloš. Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 740 s. ISBN 978-80-200-0540-3. S. 87–89, 348–355.

[4] STEHLÍK, Miloš. Barokní sochařství na Moravě a Itálie. In: Barok v soše, Brno: NPÚ, 2006. 260 s. ISBN 80-86752-44-5 S. 51–63 (53–57).

[1]

[2]

[3]

[4]