Krajinská lékárna
| Krajinská lékárna | |
|---|---|
 budova Krajinské lékárny v květnu 2022 | |
| Účel stavby | |
| Základní informace | |
| Současný majitel | JAMAPA Invest s.r.o. |
| Poloha | |
| Adresa | Horní náměstí 323/10, Olomouc,  Česko |
| Ulice | Horní náměstí |
| Souřadnice | 49°35′39,42″ s. š., 17°15′8,16″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 13681/8-3678 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krajinská lékárna je historický dům na Horním náměstí v Olomouci. Po staletí sloužil jako lékárna a je veden jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Dům patří v Olomouci mezi ty historicky nejpamátnější, dříve byla před ním a sousedním domem rybí tržnice a narodil se zde např. biskup Marek Khuen. Lékárna v něm byla také provozována nejpozději již na počátku 15. století, ačkoli až k roku 1571 se uvádí lékárník Faustin Prims. V průběhu času se zde vystřídala řada majitelů, nejvýznamnější z nich byla zřejmě rodina Schrötterů. Byl tak rodným domem např. pozdějšího olomouckého starosty Karla Schröttera nebo chemika Antona Schröttera, objevitele červeného fosforu. Ovšem až ke konci 18. století se začal nazývat Krajinská lékárna U černého orla (Landschafts Apotheke Zum schwarzen Adler).[2][3]
V poválečném období byla lékárna znárodněna a začleněna nakonec do Okresního ústavu národního zdraví. Až po roce 1993 je opět pod původním názvem Krajinská lékárna provozována samostatně.[4] V podkroví lékárny se dochovalo obsáhlé herbárium z druhé poloviny 18. století.[5] Koncem léta 2020 odešel stávající provozovatel do penze a lékárna byla uzavřena.[6] Od 20. května 2024[7] se v jejích prostorách nachází prodejna zdravotnických potřeb.[8]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Třípatrový nárožní dům s mansardovou střechou nese doklady delšího stavebního vývoje: má gotické jádro a stále jsou znatelné i pozůstatky renesančních a barokních úprav, ovšem jeho současná podoba je dána poslední klasicistní až empírovou přestavbou z roku 1818. Dům byl zvýšen o jedno patro, dostal novou mansardovou střechu a mělký balkon v prvním patře. Fasáda byla již jen mírně pozměněna úpravami v roce 1929.[2] [9] Na nároží domu je reliéf šachované orlice s reliéfem Madony s dítětem z roku 1929 od Václava Janouška. Reliéfní postavy patronů lékárníků sv. Kosmy a Damiána nad bočním vchodem vytvořil Julius Pelikán. Do horní části vnitřní strany hlavních dveří jsou vsazeny litinové medailony s reliéfními podobiznami řeckého boha Asklépia a jeho dcery Hygieie. [10]
Hlavní strana domu se dvěma vstupy na náměstí má pět okenních os, zatímco boční strana směrem do Ostružnické ulice je jen dvouosá. Přízemí je kamenné a horizontálně bosované, fasáda je naopak jednoduchá a hladká, okna jsou zdobena šambránami a kazetami se štukovým dekorem. V interiéru se zachovaly pozdně gotické niky s nástěnnými malbami.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-06-15]. Identifikátor záznamu 123529 : městský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b TICHÁK, Milan. Olomoucké vycházky. Po všedních cestách nevšedním městem. 1. vyd. Olomouc: Burian a Tichák, 2014. ISBN 978-80-87274-24-8. S. 39, 40.
- ↑ GRAČKA, Vladimír; LISICKÁ, Helena. Domovní znamení v Olomouci. Domovní znamení a ochranné motivy, pověsti olomouckých domů. 2., dopl. vyd. Olomouc: Poznání, 2013. ISBN 978-80-87419-31-1. S. 63.
- ↑ Historie lékárny [online]. Krajinská s. r. o. [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-12.
- ↑ Historická lékárna skrývala barokní unikát, jediné dochované herbárium. iDNES.cz [online]. 2010-12-01 [cit. 2018-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Nejstarší lékárna na Moravě působí už 450 let na Horním náměstí. Brzy opět otevře. Olomoucký REJ [online]. 2021-02-14 [cit. 2022-05-04]. Dostupné online.
- ↑ ZP. VELKÁ OTEVÍRACÍ AKCE [online]. 2024-05-16 [cit. 2024-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-06-23.
- ↑ TAUBEROVÁ, Daniela. Historická Krajinská lékárna v Olomouci opět ožívá. S novým využitím. Olomoucký deník [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-05-10.
- ↑ ZATLOUKAL, Pavel; BLÁHA, Josef, aj. Horní náměstí v Olomouci. Olomouc: Muzeum umění, 1995. Dostupné online. ISBN 80-85227-20-7. S. 89–90.
- ↑ SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 159.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZATLOUKAL, Pavel; BLÁHA, Josef, aj. Horní náměstí v Olomouci. Olomouc: Muzeum umění, 1995. Dostupné online. ISBN 80-85227-20-7. S. 89–90.
- SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 159.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krajinská lékárna na Wikimedia Commons
