Přeskočit na obsah

Acenaften

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Acenaften
strukturní vzorec
strukturní vzorec
Obecné
Systematický názevtricyko[6.3.1.04,12]dodeka-1(12),4,6,8,10-pentaen
Ostatní názvy1,2-dihydroacenaftylen, 1,8-ethylennaftalen
peri-ethylennaftalen, naftylenethylen
tricyklo[6.3.1.04,12]dodekapentaen
Anglický názevacenaphthene
Německý názevAcenaphthen
Sumární vzorecC12H10
Vzhledbílá nebo světle žlutá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS83-32-9
PubChem10041
SMILESc2cc1cccc3c1c(c2)CC3
c1cc2cccc3c2c(c1)CC3
InChIInChI=1S/C12H10/c1-3-9-4-2-6-11-8-7-10(5-1)12(9)11/h1-6H,7-8H2
Vlastnosti
Molární hmotnost154,21 g/mol
Teplota tání93,4 °C (366,6 K)
Teplota varu279 °C (552 K)
Hustota1,024 g/cm3
Rozpustnost ve vodě4×10−4 g/100 ml
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
slabě rozpustný v ethanolu a chloroformu, rozpustný v kyselině octové
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
velmi dobře rozpustný v benzenu
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Varování[1]
Teplota vzplanutí135 °C (408 K)
Teplota vznícení>450 °C (723 K)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Acenaften je polycyklický aromatický uhlovodík, který se skládá z naftalenového jádra, na které je připojena ethylenová funkční skupina na pozice 1 a 8. Jedná se o bílou nebo světle žlutou krystalickou látku, která tvoří asi 0,3 % uhelného dehtu.

Výroba a reakce

[editovat | editovat zdroj]

Acenaften poprvé připravil z uhelného dehtu Marcellin Berthelot. Později společně s Bardym vyrobil tuto látku cyklizací α-ethylnaftalenu. Acenaften se stále získává z uhelného dehtu, spolu s derivátem acenaftylenem.

Acenaften se používá ve velkém množství na výrobu anhydridu kyseliny naftalendikarboxylové, jenž je prekurzorem PTCDA, ze kterého se vyrábí některé pigmenty a barvy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acenaphthene na anglické Wikipedii.

  1. a b Acenaphthene. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]