Přeskočit na obsah

Tchien-kung 2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tchien-kung 2
天宫二号
Model spojení vesmírné laboratoře Tchien-kung (vlevo) s kosmickou lodí Šen-čou
Základní informace
Start15. září 2016, 14:04 UTC
KosmodromŤiou-čchüan
Nosná raketaDlouhý pochod 2F
VýrobceChina Aerospace Science and Technology Corporation a China Research Institute of Space Technology[1]
ProvozovatelChina Research Institute of Space Technology a Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety[1]
Stavzaniklá
Datum zániku19. července 2019
Hmotnost8 600 kg
Délka10,4 m
Šířka~ 23 m (s rozevřenými solárními panely)
Průměr3,35 m (obytný úsek)
2,5 m (servisní úsek)
Obytný objem14,4 m3
Dnů na oběžné dráze1037 dnů (2 roky a 307 dnů)
Dnů s posádkou30

Tchien-kung 2 (čínsky 天宫二号, pchin-jin: Tiāngōng èr hào, doslovně: Nebeský palác číslo dvě) byla čínská vesmírná laboratoř typu Tchien-kung. Ve vesmíru byla od 15. září 2016 do 19. července 2019 a během letu ji navštívila jedna kosmická loď se dvěma kosmonauty a jedna automatická nákladní loď.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]
Papírový model Tchien-kung 2 a Šen-čou 11

Tchien-kung 2 měla původně odstartovat v roce 2015,[2] v září 2014 však byl její start odložen na rok 2016. Na oběžnou dráhu tak byla vynesena 15. září 2016 ve 14:04 UTC[3] nosnou raketou Dlouhý pochod 2F. S výjimkou vybavení pro experimenty se laboratoř s 10,4 metry délky, 3,35 metry největšího průměru a 8 600 kg[3] hmotnosti nijak významně nelišila od své předchůdkyně Tchien-kung 1.

Ke stanici se 18. října 2016 v 19:31 UTC připojila kosmická loď Šen-čou 11 na jejíž palubě byli čínští kosmonauti Ťing Chaj-pcheng a Čchen Tung[4]. Ti na stanici během necelých 30 dní pobytu provedli řadu vědeckých a technických experimentů zaměřených na fyziologické účinky beztíže, testy spolupráce člověka a stroje na technologii údržby na oběžné dráze a úspěšně vypustili doprovodnou družici. Uskutečnili také doprovodné fotografování a pozorování při průletu kolem stanice na krátkou vzdálenost. Vedení čínského pilotovaného programu dále po skončení letu oznámilo, že kosmonauti shromáždili množství dat a dosáhli některých úspěchů v programech polarimetru záblesků gama záření, kosmických studených atomových hodin a přípravy nových materiálů[4]. Šen-čou 11 se od stanice oddělila 17. listopadu ve 4:41 UTC.

O půl roku později, 22. dubna 2017, k Tchien-kung 2 odstartovala a úspěšně se s ní spojila automatická kosmická loď Tchien-čou 1,[5][6] která testovala postupy zásobování laboratoře, doplňování paliva a další technologie potřebné pro stavbu budoucí velké kosmické stanice. Nákladní loď se během svého dalšího letu k Tchien-kung 2 připojila ještě dvakrát, a to 19. června 2017[7] a 12. září 2017[8]. Během všech tří připojení bylo automaticky přečerpáno palivo z nákladní lodi do stanice.

V červnu 2018 provedla Tchien-kung 2 dva orbitální manévry snižující oběžnou dráhu 380 – 386 km nad Zemí na 292 – 297 km a následně se dalšími dvěma manévry vrátila na svou původní oběžnou dráhu [9][10].

Let laboratoře byl ukončen 19. července 2019 brzdicím manévrem a navedením do atmosféry, v níž loď zanikla nad jižním Tichým oceánem[11].

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tchien-kung er chao na slovenské Wikipedii a Tiangong-2 na anglické Wikipedii.

  1. a b VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond [online]. Praha: rev. 2011-09-30 [cit. 2011-09-30]. Kapitola 2011-053A - TG-1. Dostupné online. 
  2. Archivovaná kopie. gbtimes.com [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-18. 
  3. a b China has launched its Tiangong-2 space lab. FINDCHINA [online]. 15. září 2016 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  4. a b SCIO briefing on China's Tiangong 2 and Shenzhou 11 manned space mission- China.org.cn. www.china.org.cn [online]. 19. listopadu 2016 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. http://www.spacedaily.com/reports/China_to_launch_second_space_lab_in_2016_official_999.html
  6. Čínská vesmírná loď poprvé zakotvila u laboratoře, je to další krok k obydlené stanici. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2017-04-22. Dostupné online. 
  7. Tianzhou-1 has completed its second mission. FINDCHINA [online]. 19. června 2017 [cit. 2021-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-07. (anglicky) 
  8. CLARK, Stephen. Chinese space station freighter concludes refueling demo mission – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. China appears to be preparing to deorbit its Tiangong-2 space lab. SpaceNews [online]. 2018-06-20 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. STARR, Michelle. China's Space Station Got Weirdly Close to Earth For a Few Days And The Government Isn't Talking. ScienceAlert [online]. [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. LIPTAK, Andrew. China has deorbited its experimental space station. The Verge [online]. 2019-07-20 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]