Čchen Šuej-pien

Čchen Šuej-pien
Stranická příslušnost
Členství	Demokratická pokroková strana (1987–2008) nezávislý politik (2008–2013) Demokratická pokroková strana (od 2013)
Narození	12. října 1950 (74 let) Guantian District
Choť	Wu Shu-chen (od 1975)
Rodiče	Li Shen
Děti	Chen Chih-chung Chen Hsing-yu
Příbuzní	Chen Wen-shou (sourozenec)
Sídlo	Gushan District
Alma mater	Tainan Municipal Guantian District Longtian Elementary School (1957–1963) Madou Junior High School (1963–1966) National Tainan First Senior High School (1966–1969) Národní tchajwanská univerzita (1969–1974)
Profese	politik, advokát a spisovatel
Náboženství	Yiguandao křesťanství
Commons	陳水扁
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čchen Šuej-pien (čínsky pchin-jinem Chén​ Shuǐ​biǎn, znaky tradiční 陳水扁; * 12. října 1950 okres Tchaj-nan, Tchaj-wan) je bývalý tchajwanský právník a politik, v letech 2000–2008 prezident Čínské republiky. Předtím působil jako člen Legislativního jüanu (1989–1994) a starosta Tchaj-peje (1994–1998), v období 2002–2004 a krátce na přelomu let 2007 a 2008 byl předsedou Demokratické pokrokové strany. Politicky prosazoval formální nezávislost země na pevninské Číně. Po odchodu z politiky byl v roce 2009 odsouzen za korupci na doživotí, v roce 2015 byl předčasně propuštěn.

Život

Mládí a studia

Narodil se do velmi chudé zemědělské rodiny. Již v dětství projevil mimořádnou inteligenci; posléze získal jako nejlepší uchazeč v celostátních přijímacích zkouškách vysokoškolské stipendium a v roce 1969 začal studovat právo na Národní tchajwanské univerzitě. V roce 1974 promoval s nejvyšším vyznamenáním v oboru obchodního práva a získal titul LL.B.. Po založení soukromé praxe se zařadil k předním tchajwanským právníkům.

V roce 1976 se proti vůli její rodiny oženil s Wu Šu-čen, dcerou lékaře, s níž má dceru a syna.

Vstup do politiky

Čchenův první kontakt s politikou se odehrál v roce 1980, kdy se účastnil obhajoby skupiny osmi demonstrantů, kteří během tzv. kaosiungského incidentu v předešlém roce protestovali proti vládnímu hnutí Kuomintang. Oba jeho klienti byli společně s ostatními spoluobviněnými shledáni vinnými, ale pro samotného Čchena tato zkušenost znamenala vstup do opozičního hnutí Tang-waj. V roce 1981 se poprvé ucházel o veřejnou funkci a získal místo v tchajpejské městské radě. V roce 1985 neúspěšně kandidoval na místo okresního správce v jeho rodném okresu Tchaj-nan. Jeho manželku však pouhé tři dny po volbách na povolebním shromáždění srazil a třikrát přejel dvoukolový traktor, v důsledku čehož zůstala od pasu dolů ochrnutá; sám Čchen to označil za pokus o vraždu a obecně se věřilo, že šlo o politicky motivovaný útok.

V roce 1986 strávil Čchen osm měsíců ve vězení za pomluvu jednoho z úředníků Kuomintangu. O rok později vstoupil do Demokratické pokrokové strany (DPP) a v roce 1989 se stal poslancem Legislativního jüanu, tchajwanského parlamentu. Tam působil až do roku 1994, kdy se stal starostou Tchaj-peje; ve funkci kromě jiného zlepšil fungování dopravy ve městě a razantně potlačil pouliční prostituci. Při opětovné kandidatuře v roce 1998 prohrál s kandidátem Kuomintangu Ma Jing-ťiouem.

Prezidentství

V roce 2000 kandidoval za DPP na prezidenta Čínské republiky. V dynamické a do jisté míry populistické kampani zdůrazňoval význam tchajwanské národní identity, ale k otázce nezávislosti země na pevninské Číně se stavěl opatrně. Ve vypjatých volbách s velmi vyrovnanými předvolebními průzkumy těsně zvítězil nad Jamesem Sungem a ukončil tak více než padesátiletou vládu Kuomintangu v zemi; jednalo se o vůbec první demokratický přesun moci v obou Čínách. Politika nové Čchenovy administrativy byla nicméně opakovaně blokována tchajwanským parlamentem, který kontrolovala pan-modrá koalice pod vedením Kuomintangu. Velké politické kontroverze a ekonomické potíže vzbudilo například jeho rozhodnutí z října 2000 o ukončení výstavby z jedné třetiny dokončené jaderné elektrárny Lung-men; o rok později ale bylo rozhodnuto o pokračování projektu, což způsobilo všeobecný pokles Čchenovy popularity, včetně jeho domovské strany.

V roce 2002 se stal předsedou Demokratické pokrokové strany. Od tohoto období se postupně zhoršovaly vztahy s Čínou, protože Čchen s ní odmítl rozvíjet užší ekonomické vazby, navrátil se k rétorice podporující nezávislost Čínské republiky a v tomto smyslu učinil i řadu kroků: z veřejných budov například nechal odstranit portréty Čankajška a Ťiang Ťing-kua, odmítil se zavázat k politice jedné Číny a tchajwanské pasy začaly nést nové označení „Tchaj-wan“.

V prezidentských volbách v roce 2004 velmi těsně porazil kandidáta Kuomintangu Lien Čana (Čchen získal 50,1 % hlasů). Volby se konaly jenom den poté, co byl v Tchaj-nanu společně s viceprezidentkou Annette Lu postřelen. V prosinci 2004 rezignoval na funkci předsedy DPP. V roce 2005 navštívil jako první tchajwanský prezident Evropu, když se zúčastnil pohřbu papeže Jana Pavla II.; ve stejném roce byl zařazen do žebříčku Time 100. Čchen každoročně podával (neúspěšně) přihlášku Tchaj-wanu do OSN.

Jeho druhé volební období bylo poznamenáno řadou korupčních skandálů samotného Čchena, jeho spolupracovníků a rodinných příslušníků, díky čemuž jeho podpora v zemi klesla na naprosté minimum. Opakovaně odmítl rezignovat a postupně čelil vyšetřování, masovým protestům a několika návrhům na odvolání. V červnu 2006 byl nucen přenést mnoho svých pravomocí na premiéra a ústavně mu bylo zakázáno kandidovat na další funkční období. V říjnu 2007 opětovně stanul v čele DPP, ale v parlamentních volbách byla strana poražena Kuomintangem a Čchen z vedení strany odstoupil (v prezidentských volbách o dva měsíce později vyhrál rovněž kandidát Kuomintangu Ma Jing-ťiou).

Po odchodu z politiky

Prakticky ihned po odchodu z úřadu prezidenta v květnu 2008 mu bylo omezeno cestování, v srpnu vystoupil z DPP a v listopadu 2008 byl zatčen. V březnu 2009 stanul společně s manželkou, synem, snachou a dalšími obžalovanými před soudem kvůli údajné zpronevěře 104 milionů tchajwanských dolarů a přijetí úplatků ve výši asi 12 milionů amerických dolarů. V září 2009 byl uznán vinným z několika ekonomických trestných činů a společně s manželkou odsouzen na doživotí. Po dlouhé sérii právních bitev byly některé Čchenovy tresty zrušeny a doživotí mu bylo (společně s manželkou) zmírněno na dvacetileté vězení. V roce 2011 byl nicméně za padělatelství a praní špinavých peněz odsouzen na dva roky a v dalším případě na osmnáctiletý trest.

Ve vězení trpěl řadou zdravotních potíží a v roce 2013 se pokusil o sebevraždu. V roce 2015 byl ze zdravotních důvodů na měsíc podmínečně propuštěn; tato doba byla posléze několikrát prodloužena.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čchen Šuej-pien na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: jn20010525297 BIBSYS: 1678650010603 BNF: cb17126176p (data) CANTIC: 981058614785206706 CiNii: DA14178452 GND: 124209947 ISNI: 0000 0001 1444 1016 LCCN: n86020117 NDL: 00809457 NLA: 36644606 NLI: 987007349662005171 NLP: a0000003656156 NTA: 245995714 PLWABN: 9810656724905606 SUDOC: 067353908 Trove: 1358309 VIAF: 52616952 WorldCat Entities: E39PBJkhGb7BBqgWY6fJ77ttKd

Portály: Politika | Čína | Lidé