Zašovice
| Zašovice | |
|---|---|
 Centrum Zašovic od Kaple panny Marie Karmelské | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′30″ s. š., 15°43′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 138 (2024)[1] |
| Rozloha | 3,40 km²[2] |
| Nadmořská výška | 610 m n. m. |
| PSČ | 675 21 |
| Počet domů | 53 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zašovice 2 675 21 Okříšky obec.zasovice@volny.cz |
| Starostka | Denisa Šindlerová |
| Oficiální web: www | |
  Zašovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591963 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zašovice (německy Zaschowitz, Saschowitz[4]) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 10 km na severozápad od města Třebíče. Žije zde 138[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Kněžice, Číchov, Heraltice, Radonín, Okříšky a Přibyslavice.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Nadmořská výška obce je 610 metrů nad mořem. Dominantou je Salátův kopec, vysoký 661 metrů. Nedaleko obce pramení Stařečský potok.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínky o Zašovicích se nachází v Přibyslavických listech a pochází z roku 1224, dle jiných zdrojů však první písemná zmínka o vsi pochází až z roku 1386. Od počátku byli součástí Heraltic a s nimi později i brtnického panství.
V roce 1468 po válce s Uhry byly vesnice poblíž Heraltic velmi zpustošeny a některé byly opuštěny a již nebyly obnoveny.[5] Zašovice také zanikly a obnoveny byly až na počátku 16. století. Blízká vesnice Malé Petrůvky však již obnovena nebyla.[6] V roce 1491 byl majetek v Heralticích potvrzen Přibíkovi z Miličína a ten v roce 1505 již svobodný majetek prodal Zdeňkovi a Burianovi z Valdštejna a tím se Heraltice staly majetkem brtnického panství.[5] V tu dobu patřila Brtnice Valdštejnům, roku 1528 byl jediným majitelem rozsáhlého panství Burian z Valdštejna a na Brtnici. Následně pak roku 1600 získal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna. V roce 1662 se stali majiteli Brtnice Collaltové.[7]
V roce 1678 již jsou uváděny čtyři obydlené domy, dalších 6 jich obydleno nebylo. V roce 1856 byla ve vsi postavena kaple. V roce 1870 byly spojeny vesnice Zašovice a Nová Brtnice, kdy Nová Brtnice spadala nově pod Zašovice. Později byl připojen k obci také Radonín. V roce 1892 byla ve vsi postavena jednotřídní škola, ta pak byla zrušena v roce 1974.[6]
V roce 1942 byl ve vsi založen Sbor dobrovolných hasičů a v roce 1947 byla vesnice elektrifikována a roku 1949 byla dolní část vesnice kanalizována, horní část byla kanalizována a propojena vodovodem až v roce 1961. V letech 1966 a 1967 byl postaven kulturní dům, o rok později byla opravena budova školy a postaven kravín. V roce 1972 bylo místní JZD začleněno do JZD Okříšky. V roce 1980 byla obec začleněna pod Okříšky, od roku 1990 je pak obec opět osamostatněna. V roce 2005 byla bývalá budova školy prodána středisku Chaloupky.[6] V roce 2009 získala vesnice právo používat znak a prapor.[8]
V roce 2021 bylo oznámeno, že se připravuje projekt obchvatu obce, jeho stavba má trvat dva roky a dosáhnout ceny 400 milionů korun. Obec má obejít severním směrem.[9]
Do roku 1849 patřily Zašovice do brtnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Zašovice pod Okříšky, následně se obec osamostatnila.[10]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 272 | 284 | 284 | 275 | 266 | 266 | 275 | 232 | 255 | 219 | 182 | 144 | 127 |
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Zašovice
- Nová Brtnice
Mezi lety 1850 a 1895 k obci patřil i Radonín.[12]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Obec je součástí mikroregionu Černé lesy.
Místní zastupitelstvo
[editovat | editovat zdroj]V letech 2006–2010 působil jako starosta Josef Běhal, od roku 2010 tuto funkci zastával Pavel Teplan a od roku 2018 Denisa Šindlerová, později Denisa Černochová.[13]
Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[14] | 2010[15] | 2013[16] | 2017[17] | 2021[18] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (41,66 %) | ČSSD (27,63 %) | ČSSD (23,25 %) | ANO (31,16 %) | ANO (41,55 %) |
| 2. | ODS (23,61 %) | KSČM (14,47 %) | KSČM (12,79 %) | KSČM (11,68 %) | Piráti+STAN (20,77 %) |
| 3. | KSČM (11,11 %) | TOP 09 (13,15 %) | TOP 09 (11,62 %) | Piráti (9,09 %) | SPOLU (14,28 %) |
| účast | 70,59 % (72 z 102) | 72,38 % (76 z 105) | 69,92 % (86 z 123) | 75,49 % (77 z 102) | 75,73 % (78 z 103) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[19] | SV (25 %) | SNK (20 %) | 4KOALICE (15 %) | 36,03 % (40 z 111) |
| 2004[20] | KDU-ČSL (28,2 %) | ODS (23,07 %) | ČSSD (20,51 %) | 41,06 % (39 z 95) |
| 2008[21] | ČSSD (58,18 %) | ODS (18,18 %) | KSČM (9,09 %) | 53,4 % (55 z 103) |
| 2012[22] | ČSSD (36,73 %) | Pro Vysočinu (30,61 %) | KSČM (10,2 %) | 49,04 % (51 z 104) |
| 2016[23] | ČSSD (18,18 %) | KSČM (18,18 %) | TOP 09+SZ (18,18 %) | 42,72 % (44 z 103) |
| 2020[24] | STAN+SNK ED (27,65 %) | ČSSD (25,53 %) | ANO (17,02 %) | 44,34 % (47 z 106) |
| 2024[25] | ANO (46,15 %) | Piráti (19,23 %) | ODS+TOP 09+STO (13,46 %) | 48,6 % (52 z 107) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (15 hlasů). Volební účast byla 68,93 %, tj. 71 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20 hlasů). Volební účast byla 64,42 %, tj. 67 ze 104 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (6 hlasů). Volební účast byla 66,99 %, tj. 69 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů). Volební účast byla 81,19 %, tj. 82 ze 101 oprávněných voličů.[27]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (36 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (29 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (15 hlasů). Volební účast byla 76,61 %, tj. 95 ze 124 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (42 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (39 hlasů). Volební účast byla 73,64 %, tj. 81 ze 110 oprávněných voličů.[28]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází silnice druhé třídy II/405.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Na návsi stojí kaple Panny Marie Karmelské z 19. století. Slouží se zde mše jednou do roka v neděli před svátkem svaté Anny. Podle tradice zde byly nalezeny v 18. století římské mince z období císaře Justiniána. Byly prodány židovským obchodníkům v Třebíči.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 87.
- ↑ a b HOSÁK, Ladislav. Historický mistopis země Moravskoslezské. 2.. vyd. Praha: Academia 1144 s. Dostupné online. ISBN 80-200-1225-7, ISBN 978-80-200-1225-8. OCLC 58412284 S. 7.
- ↑ a b c Z historie obce [online]. Zašovice: Obec Zašovice [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ PÁTEK, Alois Josef. Vlastivěda moravská - Jihlavský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1901. 248 s. S. 135–137.
- ↑ Heraldika - projev starosty obce [online]. Zašovice: Obec Zašovice [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Přípravy na výstavbu obchvatu Zašovic. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2021-10-05 [cit. 2021-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-28.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 358.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 473. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Denisa Šindlerová [online]. Ministerstvo spravedlnosti [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zašovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Zašovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Zašovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Mikroregion Černé lesy
- statistické údaje obce Zašovice
- Skrze úzké Zašovice nadrozměrný transport pro Dukovany neprojede, postaví se obchvat
