Přeskočit na obsah

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010
StátČeskoČesko Česko
Druh volebparlamentní
Volební termín28.–29. května 2010
Předchozí volby2006 (realizované)
2009 (zrušené soudem)
Následující volby2013
Volební účast62,60 %
Počet kand. stran27
Výsledky
strana %
ČSSD
 
 22,08
ODS
 
 20,22
TOP 09
 
 16,70
KSČM
 
 11,27
VV
 
 10,88
KDU⁠-⁠ČSL
 
 4,39
SPOZ
 
 4,33
Suverenita
 
 3,67
SZ
 
 2,44
strany, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %).
Předseda vlády
Před volbamiJan Fischer (nestr.)
Po volbáchPetr Nečas (ODS)

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 se uskutečnily 28. a 29. května 2010. Volební účast dosáhla 62,60 %.[1] Volbám v roce 2010 předcházely zrušené předčasné volby do PSP ČR 2009 plánované na pátek 9. a sobotu 10. října 2009. Tyto zrušené předčasné volby měly zkrátit páté volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, cestou přijetí jednorázového ústavního zákona o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny. Tento ústavní zákon byl však zrušen Ústavním soudem 10. září 2009.[2]

Pětiprocentní volební kvórum pro vstup do sněmovny překročilo pět kandidujících politických subjektů, a to Česká strana sociálně demokratická, Občanská demokratická strana, TOP 09, Komunistická strana Čech a Moravy a Věci veřejné. Na kandidátce TOP 09 byli zvoleni členové politických hnutí Starostové a nezávislí a Starostové pro Liberecký kraj, na kandidátce Věcí veřejných byli zvoleni členové strany SNK Evropští demokraté. Celkový počet politických subjektů, které byly zastoupeny svými členy v dolní komoře, byl osm, z toho šest politických stran a dvě politická hnutí.

Výsledky

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po volbách 2010.
Mapa volební účasti.
Podrobné výsledky voleb
     ČSSD
     ODS
     TOP 09
ČSSD ODS TOP 09 KSČM VV
Volební lídr Jiří Paroubek
Jiří Paroubek 		Petr Nečas
Petr Nečas 		Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg 		Vojtěch Filip
Vojtěch Filip 		Radek John
Radek John
Počet hlasů 1 155 267 1 057 792 873 833 589 765 569 127
Počet procent 22,08 % ▼ 20,22 % ▼ 16,70 % ▬ 11,27 % ▼ 10,88 % ▬
Počet mandátů 56 53 41 26 24
Předchozí volby (2006) 32,32% (74) 35,38% (81) nová strana 12,81% (26) nová strana

Celkové výsledky

[editovat | editovat zdroj]
Subjekt Hlasy Mandáty
Počet % Počet ±
Česká strana sociálně demokratická 1 155 267 22,08 56 -18
Občanská demokratická strana 1 057 792 20,22 53 -28
TOP 09 873 833 16,70 41 +41
Komunistická strana Čech a Moravy 589 765 11,21 26 0
Věci veřejné 569 127 10,88 24 +24
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 229 717 4,39 0 -13
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI 226 527 4,33 0 -
Suverenita – Strana zdravého rozumu 192 145 3,67 0 -
Strana zelených 127 833 2,44 0 -6
Dělnická strana sociální spravedlnosti 59 888 1,14 0 -
Česká pirátská strana 42 323 0,80 0 -
Strana svobodných občanů 38 894 0,74 0 -
Pravý blok 24 750 0,47 0 -
Občané.cz 13 397 0,25 0 -
Moravané 11 914 0,22 0 -
Konzervativní strana 4 232 0,08 0 -
Koruna Česká 4 024 0,07 0 -
STOP 3 155 0,06 0 -
Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa 1 993 0,03 0 -
Česká strana národně socialistická 1 371 0,02 0 -
Klíčové hnutí 1 099 0,02 0 -
Humanistická strana 552 0,01 0 -
Evropský střed 522 0,09 0 -
Česká strana národně sociální 295 0,00 0 -
Liberálové.CZ 260 0,00 0 -
Národní prosperita 186 0,00 0 -
Celkem 5 230 859 100 200 –

Zvolení poslanci podle politické příslušnosti[3]

[editovat | editovat zdroj]
Politický subjekt Počet poslanců
Česká strana sociálně demokratická 54
Občanská demokratická strana 53
TOP 09 25
Komunistická strana Čech a Moravy 22
bezpartijní 20
Věci veřejné 18
Starostové a nezávislí 3
SNK Evropští demokraté 3
Starostové pro Liberecký kraj 2

Výsledky podle krajů (v procentech)

[editovat | editovat zdroj]
ČSSD ODS TOP 09 KSČM VV KDU-ČSL SPO Suverenita SZ
Praha 15.17 24.79 27.27 6.53 10.31 2.17 3.11 2.29 4.78
Středočeský kraj 20.52 23.87 17.59 11.00 10.72 1.97 3.68 4.35 2.32
Jihočeský kraj 20.55 21.35 17.39 12.22 10.66 3.76 4.12 3.75 2.17
Plzeňský kraj 22.01 21.14 16.97 12.51 9.76 2.43 4.14 5.27 1.71
Karlovarský kraj 23.29 17.69 16.20 13.07 11.83 1.66 3.43 4.82 2.08
Ústecký kraj 24.93 17.38 13.27 13.64 11.64 1.10 5.42 5.18 2.41
Liberecký kraj 19.40 20.47 19.44 10.32 12.79 1.76 3.91 4.52 2.60
Královéhradecký kraj 19.87 20.12 19.24 10.65 12.25 3.79 3.74 3.74 2.50
Pardubický kraj 21.95 19.24 15.45 11.21 11.62 5.93 5.23 3.55 1.86
Kraj Vysočina 23.43 17.22 14.34 13.41 9.91 7.24 6.08 3.09 1.68
Jihomoravský kraj 23.35 18.47 15.31 11.65 9.75 8.37 4.22 2.61 2.34
Olomoucký kraj 24.47 17.01 13.51 13.18 11.62 5.60 4.49 3.73 1.80
Zlínský kraj 21.93 20.81 13.94 10.04 9.71 9.95 5.85 2.47 1.80
Moravskoslezský kraj 29.13 17.49 9.99 12.61 11.69 4.84 4.50 4.08 1.93
Česká republika 22.08 20.22 16.70 11.27 10.88 4.39 4.33 3.67 2.44

Rozdělení mandátů podle krajů [4]

[editovat | editovat zdroj]
Mandáty ČSSD ODS TOP 09 KSČM VV
Praha 25 4 8 8 2 3
Středočeský kraj 24 6 7 5 3 3
Jihočeský kraj 13 3 4 3 2 1
Plzeňský kraj 11 3 3 2 2 1
Karlovarský kraj 5 1 1 1 1 1
Ústecký kraj 14 5 3 2 2 2
Liberecký kraj 8 2 2 2 1 1
Královéhradecký kraj 11 3 3 3 1 1
Pardubický kraj 10 3 3 2 1 1
Kraj Vysočina 10 3 2 2 2 1
Jihomoravský kraj 23 7 6 4 3 3
Olomoucký kraj 12 4 2 2 2 2
Zlínský kraj 12 4 4 2 1 1
Moravskoslezský kraj 22 8 5 3 3 3
Česká republika 200 56 53 41 26 24
Související informace naleznete také v článku Seznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po volbách 2010.

Vítězem voleb se stala ČSSD se 22 % hlasů, přičemž zvítězila v devíti krajích, druhé místo obsadila ODS s 20 % (zvítězila ve 4 krajích). Třetí místo obsadila TOP 09 se ziskem 17 % (zvítězila v Praze), čtvrté místo získala KSČM s 11 % a páté místo obsadily VV necelých 11 %; další strany nepřekročily 5% kvórum a do sněmovny se tak nedostaly.[1]

V nové sněmovně tak ČSSD získala 56 mandátů, ODS 53, TOP 09 dostala 41 křesel, KSČM 26 a Věci veřejné 24.[5] Jako o pravděpodobné budoucí vládě se spekulovalo o pravostředové koalici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, celkem s výraznou většinou 118 poslanců. Pro ČSSD, která ve volbách získala ze všech stran nejvíce hlasů, tak mohl být volební výsledek spíše porážkou.[6]

Po skončení voleb a postupném zveřejňování výsledků rezignovalo několik lídrů stran; jako první rezignoval předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda – jeho strana se poprvé v historii nedostala do české sněmovny.[7] Jako další rezignovalo na svoje funkce vedení Strany zelených v čele s Ondřejem Liškou, neboť SZ se rovněž do sněmovny nedostala, získala pouhých 2,5 %, později ohlásil odchod z vedení strany SPO Zemanovci i Miloš Zeman.[8] Jako prozatím poslední oznámil na tiskové konferenci kolem půl osmé večer rezignaci v následujícím týdnu i předseda ČSSD Jiří Paroubek.[9] V souvislosti s tímto bylo oznámeno, že pokud prezident Václav Klaus pověří někoho z vítězné strany mandátem k sestavení vlády, tak to bude za ČSSD Bohuslav Sobotka.[10]

Situace před volbami

[editovat | editovat zdroj]

Před volbami vládla vláda Jana Fischera, která se původně opírala o podporu ODS, ČSSD a Strany zelených. V březnu 2010 Strana zelených vládu podporovat přestala. Volebním lídrem ODS měl být původně Mirek Topolánek, ale po rezignaci na tento post byl 1. dubna nahrazen Petrem Nečasem. Došlo též k tehdy ještě nepravomocnému rozpuštění Dělnické strany, ale její někdejší členové a sympatizanti ve volbách kandidovali za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti.

Kandidující subjekty

[editovat | editovat zdroj]

Do Poslanecké sněmovny kandidovaly tyto subjekty, podle abecedy:

Název Logo Volební číslo Lídr Foto Kraje[pozn. 1] Poznámka
Česká pirátská strana
23 Ivan Bartoš 14
Česká strana národně socialistická 19 Karel Janko 3
Česká strana národně sociální 8 Jaroslav Rovný 1
Česká strana sociálně demokratická 9 Jiří Paroubek 14
Dělnická strana sociální spravedlnosti 24 Hana Pavlíčková 14 podpora: České hnutí za národní jednotu; Demokratická strana Československa; Národní prosperita
Evropský střed 16 Ota Štros 3
Humanistická strana 22 Jan Tamáš 1
Ježíš je Pán 3 Zdeněk Macura 1 strana podala kandidátku pouze v Moravskoslezském kraji, a to s jedním kandidátem, který odstoupil. Kvůli nesplnění náležitostí, které ukládá zákon, nebyla kandidátní listina zaregistrována,[11] straně však i poté bylo Státní volební komisí vylosováno číslo.
Klíčové hnutí 27 Táňa Fischerová 1 podpora: Zelení
Komunistická strana Čech a Moravy 6 Vojtěch Filip 14 podpora: Strana demokratického socialismu
Konzervativní strana 5 Jan Mikulecký 14
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) 7 Václav Srb 5
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 17 Cyril Svoboda 14 podpora: Evropská demokratická strana; Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst
Liberálové.CZ 2 Pavel Weiss 1
Moravané 12 Milan Trnka 4
Národní prosperita 10 Zbyněk Štěpán 1 strana oznámila odstoupení z voleb a podpořila Dělnickou stranu sociální spravedlnosti[12]
Občané.cz 1 Petr Havlík 13 podpora: Alternativa; Demokracie; Nestraníci
Občanská demokratická strana 26 Petr Nečas 14 podpora: Unie svobody – Demokratická unie
Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa 11 Miroslav Sládek 8 podle jiného zdroje podala kandidátky v 7 krajích, z toho zaregistrována byla jen ve Středočeském a Libereckém, zatímco ve Zlínském a dalších čtyřech krajích nebyla přijata kvůli neuhrazení poplatku[13]
STOP 14 Luděk Lhotský 14
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI 13 Miloš Zeman 14
Strana svobodných občanů 25 František Matějka 14 podpora: předsedou strany byl v době konání voleb Petr Mach


podpora: Právo a spravedlnost

Strana zelených 20 Ondřej Liška 14 podpora: Strana pro otevřenou společnost
Suverenita – Strana zdravého rozumu 21 Jana Bobošíková 14 předsedou strany byl v době konání voleb Petr Hannig


podpora: Demokratická strana zelených; Doktoři (za uzdravení společnosti); Hnutí na podporu dobrovolných hasičů a dalších dobrovolníků; Politika 21; SDŽ – Strana důstojného života; Severočeši.cz; Strana práce

TOP 09 15 Karel Schwarzenberg Karel Schwarzenberg 14 podpora: Klub angažovaných nestraníků; Starostové a nezávislí; Starostové pro Liberecký kraj
Věci veřejné
4 Radek John 14 podpora: SNK Evropští demokraté
Volte Pravý blok 18 Petr Cibulka 14

Předvolební průzkumy

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj předvolebních preferencí kandidujících stran v procentech a z nich určených procent podle volebních modelů ukazují následující tabulky. Protože jde o výzkumy různých agentur s různou metodikou, výsledky nejsou plně vzájemně porovnatelné.

Procenta podle volebního modelu
Výzkum Počet
respondentů 		Volební
účast (%) 		ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL SZ TOP 09 VV SPOZ DS Ostatní
Median, 26. 11. – 17. 12. 2009[14] volební model 1048 58 29,3 23,4 15,9 6,9 4,0 9,9 2,3 – - 8,2
CVVM, 11. 1. – 18. 1. 2010[15] volební model 1074 57 28,0 25,5 12,0 7,0 6,0 13,0 4,0 1,5 1,5 1,5
CVVM, 1. 3. – 8. 3. 2010[16] volební model 1079 58 32,0 25,5 12,0 4,5 4,5 10,0 7,0 3,0 – 1,5
Factum Invenio, 26. 2. – 3. 3. 2010[17] volební model 1031 63,7 27,4 23,0 14,4 6,2 4,7 11,8 7,8 – – 4,7
Median, 1. 2. – 2. 3. 2010[18] volební model 1051 62 34,5 20,7 13,9 5,5 4,8 9,6 5,2 – – 5,7
Médea Research, březen – duben 2010[19] volební prognóza 996 2/3 27,5 23,0 10,2 4,5 3,0 15,8 12,1 2,6 – –
Median, 2. 3. – 1. 4. 2010[20] volební model 1085 61 27,0 21,2 16,8 7,4 4,8 7,5 4,3 3 – 8
Factum Invenio, 3. 4. – 9. 4. 2010[21] volební model 1049 64,4 29,5 22,3 13,9 5,5 2,6 11,6 8,9 2,7 – 3
CVVM, 5. 4. – 12. 4. 2010[22] volební model 1053 64,0 30,0 22,5 13,0 4,0 4,0 11,5 9,0 3,0 – 3
Median, 2. 4. – 1. 5. 2010[23] volební model 914 64,0 26,2 19,0 13,3 7,5 3,5 10,7 7,6 6,8 – 5,3
CVVM, 3. 5. – 10. 5. 2010[24] volební model 1061 61 30,5 19,0 13,0 3,5 4,5 14,0 11,5 2,0 – 2,0
Factum Invenio, 7. 5. – 12. 5. 2010[25] volební model 1004 66,8 26,3 22,9 13,1 5,5 2,5 10,9 12,6 2,6 – 3,6
Procenta podle stranických preferencí
Výzkum Počet
respondentů 		Volební
účast (%) 		ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL SZ TOP 09 VV SPOZ Ostatní Žádnou Neví
STEM, 27. 2. – 8. 3. 2010[26] stranické preference 1276 27,9 20,0 11,3 4,8 3,8 7,7 6,2 3,6 3,2 4,2 7,3
STEM, 1. 4. – 10. 4. 2010[27] stranické preference 1196 27,8 18,6 9,9 4,9 3,2 9,3 8,1 3,1 3,0 4,8 7,4
STEM, 28. 4. – 8. 5. 2010[28] stranické preference 1257 27,0 18,7 11,8 3,9 3,1 9,2 8,9 2,3 2,7 4,7 7,8

Studentské volby

[editovat | editovat zdroj]

26.-28. dubna se konaly studentské volby 2010 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Studenti 69 gymnázií, 68 středních odborných škol a 7 učilišť starší 15 let odevzdali celkem 20 233 hlasů politickým stranám a hnutím, které kandidují do Poslanecké sněmovny.[29] Studentské volby, přiblížení volebního systému studentům v simulovaných volbách, uspořádala organizace Člověk v tísni. Smyslem projektu nebyly podle ní výsledky simulovaných voleb. Někteří krajští hejtmani za ČSSD, zejména David Rath, se postavili proti akci a odrazovali školy od účasti, kritizovali zejména zamýšlené zveřejnění výsledků před sněmovními volbami, které by mohlo ovlivnit skutečné volby a poškodit tak ČSSD. Mnoho škol skutečně z akce odstoupilo a organizace Člověk v tísni nátlaku částečně vyhověla a přislíbila odložit zveřejnění na dobu po volbách. Po úniku volebních výsledků z některých škol (včetně škol, v nichž studenti uspořádali volby nezávisle) se pořadatel rozhodl výsledky uvolnit, což nakonec schválil i předseda ČSSD Jiří Paroubek. Celkovým vítězem se stala TOP 09, která získala 26,59 % hlasů. Druhá skončila Občanská demokratická strana 17,56 % hlasů. Dosud neparlamentní Věci veřejné získala 12,11 % hlasů. Česká pirátská strana získala 7,74 % hlasů těsně následovaná Dělnickou stranou sociální spravedlnosti se 7,14 % hlasů. Do poslanecké sněmovny by se dostala ještě Strana zelených s 5,3 % a Česká strana sociálně demokratická s 5,27 %. Studenti ve volbách odevzdali celkem 20 233 hlasů. Volební účast dosáhla 51,1 %. Volební výsledky se výrazně lišily podle typu škol. Vítězné strany TOP 09 a ODS získaly největší podporu na gymnáziích. ČSSD se největší podpory dostalo na středních odborných školách. DSSS získala nejvíce podpory na učilištích.[30]

Premiér

[editovat | editovat zdroj]

V bleskovém průzkumu agentury Median pro vydání Mladé fronty DNES z 27. března 2010 byli respondenti dotázáni na otázku, koho by chtěli za příštího premiéra. Petra Nečase by si vybralo 53 % občanů, Jiřího Paroubka 35 % a 12 % nevědělo.[31] Podle průzkumu od této agentury pro Lidové noviny ze 14. dubna by si nejvíce lidí vybralo Karla Schwarzenberga (30,8 %), který má ale velmi malou šanci stát se premiérem. Druhý byl těsně Nečas (30,6 %) a třetí Paroubek (20 %).

Nestranické iniciativy

[editovat | editovat zdroj]

Při příležitosti voleb vznikly nestranické iniciativy jako „Defenestrace 2010“ vyzývající ke kroužkování posledních kandidátů na kandidátce, „Vyměňte politiky.cz“ vyzývající k co největší účasti na volbách, i studentské volby, jež přibližují volební soustavu studentům, kteří ještě nemají volební právo.

Defenestrace 2010

[editovat | editovat zdroj]

Iniciativa „Defenestrace 2010“ s heslem „kroužkujte ty dole“ vyzývala, aby voliči dali preferenční hlasy posledním čtyřem kandidátům na zvolené kandidátce, protože u nich je prý „nejnižší pravděpodobnost, že už jsou zapojeni do korupční mašinerie“ a „jsou to obyčejní lidé jako my, a tedy naši nejpovolanější zástupci“.[32] Vznikla na podnět fyzika a předsedy Nadace Charty 77 Františka Janoucha.[33], s odkazem na fiktivní dopis Járy Cimrmana.

Vyměňte politiky.cz

[editovat | editovat zdroj]

Iniciativa „Vyměňte politiky.cz“,[34] nezávislá a apolitická, vyzývala k tomu, aby šlo volit co nejvíce lidí. Na podporu této myšlenky se pořádaly happeningy, koncerty, a jiné. Podporu jí vyslovily osobnosti jako je Dan Bárta, Aneta Langerová, Radek Banga, Viktor Preiss, David Koller a další. Videoklip na podporu iniciativy uvedli Nightwork. Iniciativa na Facebooku čítala více než 60 000 příznivců Facebook[35] a své „ANO půjdu volit“ potvrdilo na webových stránkách projektu přes 40 000 návštěvníků.

Od roku 2011 iniciativa podporuje politické hnutí ANO 2011 miliardáře Andreje Babiše.[36]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Počet volebních krajů, ve kterých subjekt kandidoval.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28.05. – 29.05.2010, Celkové výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad. Dostupné online. 
  2. ↑ FRÁNEK, Tomáš. Historický okamžik: Ústavní soud zrušil říjnové volby. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-09-10. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. ISSN 1213-0702. 
  3. ↑ Zvolení poslanci a kandidáti podle politické příslušnosti, věku a pohlaví ve volbách do PS 2010. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-26. 
  4. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28.05. – 29.05.2010, Přehled zisků mandátů [online]. Český statistický úřad. Dostupné online. 
  5. ↑ Volby 2010, Česká republika v mandátech. Lidovky.cz [online]. MAFRA. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. ISSN 1213-1385. 
  6. ↑ Sečteno. ODS, TOP09 a VV mají společně 118 mandátů. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2010-05-29 [cit. 2010-05-29]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  7. ↑ WALLEROVÁ, Radka. Lidovci končí ve Sněmovně, jejich šéf Cyril Svoboda rezignoval. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-05-29 [cit. 2010-05-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŠVEC, Petr. Hmmm, zhodnotil Zeman prohru. Stahuje se do nory na Vysočině. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-05-29 [cit. 2010-05-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Šéf ČSSD Paroubek po volbách rezignoval. Prohráli obyčejní lidé, řekl. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-05-29 [cit. 2010-05-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ KOPECKÝ, Josef. Mrazivé napětí v Lidovém domě. A nakonec se Paroubek poroučel. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-05-29 [cit. 2010-05-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ Do voleb chtěla jít i strana Ježíš je Pán, její jediný kandidát ale odstoupil. Novinky.cz [online]. 2010-04-09. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  12. ↑ MÜLLER, Vojtěch. Vandas: Odstoupení strany Národní prosperita je signálem voličům. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2010-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-09. 
  13. ↑ Do květnových voleb jde 26 uskupení, v některých krajích vypadli republikáni, Mediafax.cz, 10. 4. 2010 Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine.
  14. ↑ Předvolební průzkum: ODS si proti minulému měsíci pohoršila o šest procent. ČT24 [online]. Česká televize, 2010-01-05 [cit. 2022-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-11. 
  15. ↑ KUNŠTÁT, Daniel. Stranické preference a volební model v lednu 2010 [online]. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, 2010-01-27. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  16. ↑ KUNŠTÁT, Daniel. Stranické preference a volební model v březnu 2010 [online]. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, 2010-03-17. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  17. ↑ Tvorba možných koalic se komplikuje. Factum Invenio [online]. 2010-03-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  18. ↑ Volební model stranické preference – vývoj volebních preferencí – únor 2010[nedostupný zdroj], Median.cz, tisková zpráva, kontakt Arnošt Janeček
  19. ↑ První průzkum po odstoupení Topolánka dává většinu pravici. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-04-12. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  20. ↑ Volební model stranické preference – vývoj volebních preferencí – březen 2010[nedostupný zdroj], Median.cz, tisková zpráva, kontakt Arnošt Janeček
  21. ↑ ODS dál ztrácí hlasy, Nečas zatím u lidí neboduje. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-04-14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  22. ↑ KUNŠTÁT, Daniel. Stranické preference a volební model v dubnu 2010 [online]. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, 2010-04-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  23. ↑ Volební model stranické preference vývoj voličských preferencích v dubnu 2010. www.median.cz [online]. Median [cit. 2010-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-02. 
  24. ↑ KUNŠTÁT, Daniel. Stranické preference a volební model v květnu 2010 [online]. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, 2010-05-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  25. ↑ Šest stran, pravostředová většina. Factum Invenio [online]. 2010-05-24. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  26. ↑ Stranické preference – březen 2010. STEM [online]. 2010-03-16. Dostupné online. 
  27. ↑ Stranické preference – duben 2010. STEM [online]. 2010-04-16. Dostupné online. 
  28. ↑ Stranické preference – květen 2010. STEM [online]. 2010-05-14. Dostupné online. 
  29. ↑ ČABÁKOVÁ, Tatiana. Jeden svět na školách - Studentské volby [online]. Praha: Člověk v tísni, 2010 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  30. ↑ Studentské volby drtivě vyhrála TOP 09. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-05-14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  31. ↑ Median: Češi by za premiéra chtěli raději Nečase než Paroubka. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2010-03-27. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. ISSN 1213-5003. 
  32. ↑ ŠŤASTNÝ, Ondřej. Výzva: Vyžeňme „staré“ poslance kroužky na hlasovacích lístcích. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-04-17. Dostupné online. 
  33. ↑ Defenestrace 2010 – kroužkoujte ty dole! Archivováno 20. 4. 2010 na Wayback Machine., web občanské iniciativy
  34. ↑ http://www.vymentepolitiky.cz/
  35. ↑ http://www.facebook.com/vymente.politiky
  36. ↑ KUCHAŘ, Jaroslav. Čtyři a jeden důvod, proč podporujeme Andreje Babiše [online]. Vyměňte politiky.cz, 23. listopadu 2011 [cit. 2013-05-28]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BALÍK, Stanislav, a kol. Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. 279 s. ISBN 978-80-7325-224-3. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Volby a referenda v Česku
Prezident
Nepřímé
Přímé
Česká národní rada
Poslanecká sněmovna
Senát
Řádné
Doplňovací
Opakované
Evropský parlament
Krajská zastupitelstva
Obecní zastupitelstva
Celostátní referenda
¹Připravované předčasné sněmovní volby v roce 2009 byly zrušeny nálezem Ústavního soudu České republiky.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volby_do_Poslanecké_sněmovny_Parlamentu_České_republiky_2010&oldid=24256712“