Slavětice
| Slavětice | |
|---|---|
 Slavětice z východu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hrotovice |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°6′13″ s. š., 16°6′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 224 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,50 km²[2] |
| Katastrální území | Slavětice |
| Nadmořská výška | 384 m n. m. |
| PSČ | 675 55 |
| Počet domů | 93 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Slavětice 58 675 55 Hrotovice obec@slavetice.eu |
| Starosta | Antonín Kovář |
| Oficiální web: www | |
  Slavětice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591688 |
| Kód části obce | 149934 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Slavětice (dříve též Slavice[4], německy Slawietitz) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 10 km jižně od Náměště nad Oslavou. Žije zde 224[1] obyvatel. Obcí prochází silnice druhé třídy II/152 a protéká jí potok Olešná, na západní straně vesnice se nachází rybník Skalník. Součástí obce byl Slavětický mlýn, na území obce se nachází transformační stanice Jaderné elektrárny Dukovany, přečerpavací vodní elektrárna Dalešice, hráz vodní nádrže Dalešice a část vodních nádrží Mohelno a Dalešice.
Sousedními obcemi sídla jsou Dukovany, Hrotovice, Mohelno, Rouchovany, Dalešice a Kramolín.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Slavětice byly od svých počátků majetkově rozděleny. Menší díl náležel mezi původní statky třebíčského benediktinského kláštera, větší patřil světských majitelům, některé desátky patřily klášteru dalešickému. Roku 1375 držel část slavětického zboží Jan z Holoubka, posléze pak byl majitelem hradu Holoubek a části Slavětic Martin z Jemnice a další díl patřil Milotovi z Křižanova, po něm pak majetky zdědila Helena z Lípy, ta se spolčila s manželem Jindřichem z Vartenberka, s tím spoluvlastnila Slavětice a Vícenice. Roku 1447 se již Holoubek uvádí jako pobořený a jeho majitelem byl Jindřich z Říčan, ten prodal Slavětice i s hradem Janovi z Arklebic a Myslibořic, Jan z Arklebic získal téhož roku část majetku ve Slavěticích od Smila z Doubravice a Osového.[5]
K majetkovému scelení osady došlo až v roku 1454, kdy ji celou držel Lizna z Arklebic, ten získal poslední díl vesnice od majitelů třebíčského kláštera, roku 1480 zdědil vesnici Ctibor z Arklebic, po něm pak dědili Jan a Zikmund z Arklebic, kteří v roce 1503 prodali pusté Lipňany a Slavětice Jindřichovi z Vlašimi. Pravděpodobně za vlády Arklebických byla ve vsi vybudována tvrz, poprvé však byla zmíněna až roku 1613. Po Jindřichovi z Vlašimi pak majetek zdědili jeho synové, kdy ve Slavěticích roku 1522 vládl Hynek z Vlašimi, po něm pak Slavětice od roku 1534 patřily Mikulášovi Jankovskému, roku 1545 Jindřich z Vlašimi, roku 1555 bratři Jindřich a Oldřich Jankovští na Slavěticích. V roce 1568 pak byl majitelem Jiří Jan z Vlašimi, ten roku 1573 přikoupil pustou vesnici Mstěnice, po něm pak se majitelem stal Vilém Jankovský z Vlašimi, zemřel mladý a jeho nedospělí synové byli zastupováni Frydrychem z Náchoda, který Slavětice prodal poručníkovi nedospělých dětí Jindřicha Kralického z Kralic.[5]
Po smrti Frydrycha z Kralic pak zdědili Slavětice Albrecht a Frydrych Sedlničtí z Choltic, posléze majetky získal Bedřich Sedlnický a později pak majetky zdědil Karel Gryn ze Štyrcenberka, který však v roce 1621 přišel pro účast na povstání stavů majetky ve Slavěticích a Lukách a Slavětice pak od Ferdinanda II. získal Jindřich z Thurnu-Valssasiny, v roce 1630 pak již byl majitelem Slavětic a Lipňan Jiří z Náchoda. Proti tomu se Jindřich z Thurnu vymezil, ale Slavětice zůstaly pánům z Náchoda. V roce 1649 prodal Ferdinand Leopold z Náchoda Slavětice a Lipňany Jiřímu Vilémovi Dubskému z Třebomyslic, ten pak prodal vesnice v roce 1660 Janovi Müllerovi z Mühlbachu, ten prodal vesnice roku 1665 Jiřímu Matyášovskému z Matyášovic.[5]
V roce 1690 pak získal vesnice František Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu, ten je však hned o rok později prodal bratrovi a brněnskému proboštovi Maxovi Adamovi z Lichtenštejna-Kastelkornu, ten roku 1708 odkázal majetky synovcům. Jeho synovec Josef z Lichtenštejna-Kastelkornu prodal v roce 1736 Slavětice Jindřichovi z Daunu a staly se tak součástí dalešického panství.[5]
Po Jindřichovi z Daunu zdědil dalešické panství se Slavěticemi v roce 1661 Maxmilián z Daunu, ale ten téhož roku prodal panství Heřmanovi Vavřincovi Kannegieserovi, ten pak roku 1666 odkázal majetek manželce Anně a dceři Kateřině. Kateřina se provdala za Jáchyma Alberta barona Hesse, který roku 1785 k panství přikoupil Valeč. V roce 1850 koupil po zemřelém Heřmanovi Albertovi Hessovi dalešické panství Jiří Sina, po něm pak panství zdědil Šimon Sina, jeho dcera si vzala Edmunda de Castriese, který byl majitelem panství dalešického i hrotovského. V roce 1882 pak zakoupil předlužené Dalešice, Hrotovice, Slavětice, Valeč, Myslibořice a Krhov Antonín Dreher.[6]
Na konci 19. století byla na návsi postavena kaplička.[7] V roce 1876 byla ve vsi založena škola,[5] roku 1921 byla rozšířena na dvojtřídku.[7]
Z 18. století pochází slavětická obecní pečeť se třemi jetelovými trojlístky na dlouhém stonku s listy v pečetním poli, opis majuskulou SLAWITTICE.[7] Tvůrce návrhů znaku a praporu upravil toto pečetní znamení do heraldické podoby, doplnil symbolem tvrze, připomínkou rodu z Arklebic (modrá a stříbrná) a hrabat z Daunu (červená a zlatá spolu s korunou z jejich rozšířeného erbu). Z předkládaných návrhů znaku vychází i upravené návrhy praporu obce, vytvořené v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexilologické tvorby.
Do roku 2014 zastával funkci starosty Jan Drexler, v letech 2014-2018 René Moravec, od roku 2018 vykonává funkci starosty Antonín Kovář.
Do roku 1849 patřily Slavětice do hrotovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, mezi lety 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice, pak opět do okresu Moravský Krumlov a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1976 a 1980 patřily Slavětice pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila.[8]
Emigrace do USA
[editovat | editovat zdroj]Podobně jako z okolních obcí, i ze Slavětic emigrovali lidé v letech 1870–1905 do USA, nejčastěji do státu Nebraska, okres Butler, osady Bruno, Prague (Brno, Praha). Např. Mazanec, Vala, Trávníček, Brůna, Koza, Chmelka, Otoupal, Vyhlídal, Kovář.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 384 | 356 | 387 | 402 | 398 | 460 | 417 | 386 | 396 | 347 | 332 | 255 | 238 | 242 | 217 |
| Počet domů | 61 | 67 | 68 | 70 | 75 | 77 | 81 | 86 | 86 | 92 | 90 | 92 | 93 | 95 | 93 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 10. září 2021.[12]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[13] | 2010[14] | 2013[15] | 2017[16] | 2021[17] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | KDU-ČSL (33,07 %) | ČSSD (28,12 %) | KSČM (27,04 %) | ANO (21,8 %) | ANO (31,42 %) |
| 2. | KSČM (30,7 %) | KSČM (22,65 %) | ČSSD (19,67 %) | KSČM (19,54 %) | SPOLU (25,71 %) |
| 3. | ČSSD (18,89 %) | ODS (12,5 %) | KDU-ČSL (18,85 %) | KDU-ČSL (19,54 %) | SPD (14,28 %) |
| účast | 66,84 % (129 z 193) | 67,19 % (128 z 192) | 64,89 % (122 z 188) | 67,17 % (133 z 198) | 72,31 % (141 z 195) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[18] | 4KOALICE (35,13 %) | KSČM (27,02 %) | SNK (13,51 %) | 39,79 % (78 z 196) |
| 2004[19] | KDU-ČSL (43,75 %) | KSČM (28,12 %) | ODS (15,62 %) | 32,99 % (65 z 197) |
| 2008[20] | ČSSD (44 %) | KDU-ČSL (22 %) | KSČM (18 %) | 52,33 % (101 z 193) |
| 2012[21] | KSČM (37,36 %) | ČSSD (18,68 %) | KDU-ČSL (18,68 %) | 48,21 % (94 z 195) |
| 2016[22] | KSČM (27,84 %) | SPD+SPO (16,45 %) | KDU-ČSL (15,18 %) | 39,9 % (79 z 198) |
| 2020[23] | KDU-ČSL (34,42 %) | ANO (27,86 %) | ODS+STO (9,83 %) | 32,31 % (63 z 195) |
| 2024[24] | ANO (33,33 %) | KDU-ČSL (25,39 %) | ODS+TOP 09+STO (12,69 %) | 36,26 % (66 z 182) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (56 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (22 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů). Volební účast byla 64,06 %, tj. 123 ze 192 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (106 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (33 hlasů). Volební účast byla 74,35 %, tj. 142 ze 191 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (94 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (17 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (14 hlasů). Volební účast byla 72,68 %, tj. 141 ze 194 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (119 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů). Volební účast byla 78,35 %, tj. 152 ze 194 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (68 hlasů), druhé místo obsadila Danuše Nerudová (25 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (20 hlasů). Volební účast byla 77,96 %, tj. 145 ze 186 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (82 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (53 hlasů). Volební účast byla 74,46 %, tj. 137 ze 184 oprávněných voličů.[27]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaplička z konce 19. století
Významné místní osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Zdeněk Kovář (1926–2000), rodák, člen kapucínského řádu, dlouholetý farář jejkovské farnosti
- Bohumil Kovář (1921–1979), kněz, jezuita
- Jan Kovář (* 1956), kněz, farář v Jaroměřicích nad Rokytnou a Hrotovicích
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-08-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 277–282.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 86–87.
- ↑ a b c Historie [online]. Slavětice: Obec Slavětice [cit. 2022-02-14]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 280.
- ↑ Cyril Kovář z Nebrasky a jeho potomci Dostupné online
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Slavětice [online]. 2021-09-10 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavětice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Slavětice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Slavětice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
